TEORIE DNEŠKA: K Maximovi/63

Tak se nám pěkně rozproudila diskuse. K 60. pokračování seriálu TEORIE DNEŠKA, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/6553-teorie-dneska-k-mayer-ohlas-60.html

jsem dostal obsáhlý komentář od Maxima 2 Zde je:

Podle mého mínění se pan Mayer mýlí, když podporu migrace vysvětluje potřebou konzumentů (jestli jsme to pochopil správně). Myslím si, že neschopnost politických elit reagovat na rychle se měnící situaci a neschopnost vymanit se z ideologických stereotypů, navíc fixovaných jazykem politické korektnosti, poskytuje přesvědčivější vysvětlení. 
Stejně tak si myslím je chyba vnímat globalizaci jako proces, který nemůže, než dále pokračovat. 
Víme, že v oblasti historicko-filosofické byl druhdy populární Fukuyamův koncept "konce dějin" s definitivním vítězstvím liberální demokracie dnes vytlačen zdá se realističtějším konceptem "střetu civilizací". 
Dnes se občas můžeme setkat s pojmem "deglobalizace". Dle této koncepce již globalizace dosáhla svého vrcholu a začínají sílit procesy, které působí proti ní. 
Globalizace začala být nevýhodná pro nejsilnější ekonomiku - USA. Výsledkem byl pro mnohé neočekávaný průběh prezidentských primárek i voleb v této zemi a následný chaotický vývoj v mezinárodní politice se začínající obchodní válkou. 
Jedná se jen o krátkodobé narušení globalizace nebo spíše o začátek nového trendu, který může mít i nějaké hlubší objektivní příčiny? 
Jedním z procesů, působících proti globalizaci, má být i nástup nových pracovně úsporných technologií, které mají snižovat podíl mezd v nákladech výroby. Dojde-li ke snížení mzdové složky nákladů, roste tím současně relativní váha jiných složek, které se podílejí na konečné ceně výrobku. Tím má docházet k tomu, že větší význam by měly mít i dopravní náklady. Výsledkem má být snižující se tlak na offshoring výrobních kapacit do zemí s nízkými cenami pracovní síly, zkracování výrobních řetězců a lokalizace výrob. Má růst i trend k větší customizaci produktů, což má rovněž podporovat lokalizaci výroby. 
Ve filosofické rovině bychom tento vývoj mohli také možná vidět jako Hegelovu triádu, kdy po současné fázi globalizace jako antitezi k období národních států by měla následovat syntéza - nějaké propojení zdánlivě protikladných tezí do funkčního celku. 
* 
Myslím si, že se zcela zásadně mýlí pan docent Valenčík se svou představou "odvětví produktivních služeb", které mají představovat nové dominantní odvětví a má jít o obdobu průmyslové revoluce. 
Když si vezmu školství a zdravotnictví jako příklad takových odvětví, tak tyto obory zde existují už od úsvitu dějin a v rozvinutých zemích již není vidět nějaký zásadní prostor pro kvantitativní expanzi, srovnatelnou s rozmachem výrobních odvětví, dotčených průmyslovou revolucí. (Např. na wikipedii jsem si našel, že spotřeba bavlny v Británii se zvedla z 2,5 miliónů liber v roce 1750 na 588 miliónů liber v roce 1850. To je zvýšení 235 krát!) Rovněž není vidět nějaký důvod ke změně společenských vztahů, srovnatelných s proměnou, na začátku které stála průmyslová revoluce. 
Vypadá to, že obdobu průmyslové revoluce by mohl přinést rozvoj robotizace a automatizace, který se někdy označuje jako "průmysl 4.0". 
Rozvoj s tím spojených odvětví skutečně potenciál kvantitativního rozmachu má. A co víc, pokud by se uskutečnil, znamenalo by to úspory pracovních sil dotčených oborů v rozsahu, který by si nějaké společenské změny prostě vynutil (ať už by to znamenalo cokoli). 
Zcela zásadní (a pro lidstvo možná i fatální) změnu by přineslo vytvoření s člověkem srovnatelné obecné inteligence. Zde by už nešlo jen o uvolnění určitého (třeba i velmi vysokého) množství "neuplatnitelných" lidí. Člověk jako živočišný druh by se tím mohl dostat do pozice australopitheka. Zprvu sice nezbytný, ale dále již v podstatě nepotřebný mezičlánek ve vývoji vesmíru. 
K tomu:
1. S perspektivním směřováním ekonomiky k lokalizaci výrob (zejména na bázi nanotechnologií a využívání geotermálních zdrojů energie) souhlasím, půjde o zásadní odlehčení ekonomiky.

2. To, že vzdělání a zdravotnictví v určitých obdobách byly přítomné už u primitivních společností, není argumentem proti možné expanzi odvětví produktivních služeb – to byla i řemesla, a přesto na jejich bázi odstartovala průmyslová revoluce.

3. Vím, že pro setrvačné myšlení je obtížné si představit expanzi odvětví produktivních služeb. Jde o to, že hlavním posláním těchto odvětví je přeměnit lidský volný čas (ten, který vzniká v rámci tzv. "Průmyslu 4.0", či tím, co nazýváme "umělou inteligencí") v plný rozvoj schopností člověka. A tady bych se vůbec nebál odhadu možností srovnatelných s expanzí průmyslu, tj. několikasetnásobného zvýšení lidských inovačních schopností přesahu stávajícího poznání.

4. Budu konkrétní, aby si každý mohl vytvořit představu toho, jak to může být, resp. bude. Základem budoucí ekonomiky budou mnohonásobě inovačně výkonnější mezigenerační tvůrčí týmy, než jsou dnes. Dnes existují jen jejich ubohé zárodky, které spíše živoří. Mnohdy jsou mezigenerační tvůrčí týmy podřízené managementům a destabilizovány těmito managementy. Podstatná část obyvatelstva je doslova mrzačena současným způsobem uplatňování jejich schopností. Školství i sociální prostředí potlačuje základní schopnost člověka – schopnost přesahu stávajícího poznání, která je základem inovačních, systematizačních, komunikačních a realizačních schopností. O tom, jak neblahou roli hraje hodnocení vědy v současném době, raději ani psát nebudu.

5. Hlavně to chce pochopit, v čem je člověk jako takový nezastupitelný a nenahraditelný, pokud jde o jeho specificky lidské schopností. Ty se zásadním způsobem liší od toho, co dokážou počítače (od umělé inteligence, od toho, co je založeno na sekvenčních procesech). Lidské myšlení je obdobné spíše kvantovému počítači, což je dáno ontologicky, vychází to z vlastností našeho světa a způsobu, kterým se zrodil člověk.

Na závěr:

Protože se nechci stále opakovat, připomenu k výše uvedeným bodům odkaz na tři články z tohoto seriálu, ve kterých hovořím o tom, jakou podobu bude mít mnohonásobně efektivnější tvůrčí lidská práce a do je to schopnost přesahu jako její  základ:

- Něco málo z Marxe k této otázce:

https://radimvalencik.pise.cz/6495-teorie-dneska-prace-kompas-i-kotva-44.html

- K otázce všeobecné, resp. tvůrčí týmové práce:

https://radimvalencik.pise.cz/6506-teorie-dneska-prace-kompas-i-kotva-45.html

- Ke schopnosti přesahu:

https://radimvalencik.pise.cz/6518-teorie-dneska-prace-kompas-i-kotva-47.html