K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/504

V tomto pokračování analýza Přemysla Janýra a k "Velkému resetu"

Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:

- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)

- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.

COVI-kávička 24.8. GB +32,0 Japan +22,3 Co dál?

Evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Británie +32,0 tisíc nových případů. Experiment moc nevychází. Počet těžkých případů těsně pod tisícovkou.

ĺrán +38,7tisíc nových případů. Druhé místo po USA.

Japonsko +22,3  tisíc nových případů.

Izrael vyrostl na +6,0  tisíc nových případů.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Paradoxy a záhady anomální medializace epidemie COVID-19, aneb co odhalil Přemysl Janýr/12

Přemysl Janýr na svých stránkách uveřejnil 9.8. pod názvem "Pandořina skříňka" vynikající, poctivě zdokumentovaný a komplexní pohled na vývoj epidemie a zejména anomální mainstreamové mediální podání této epidemie. Celý text i s hypertextovými odkazy s možností jejich překladu do češtiny je zde:

www.janyr.eu/index.php/87-pandorina-skrinka

Pokud vím, doposud nic serióznějšího nebylo dosud zpracováno. Zveřejňuji na pokračování se svými poznámkami, odkazy najde zájemce v Janýrově článku, Janýrův text odlišuji barevně.

Pandořina skříňka – 12. část

Přemysl Janýr

Vojenské hry ve Wu-chanu poskytly ideální příležitost: sídlo laboratoře kultivující přesně ten správný druh virů, k tomu v Číně, úhlavním rivalovi a navíc v pravý čas přístupné americké armádě. Do konce roku pak zbývalo jen čekat, jak zareaguje Čína, a mezitím horečně připravovat protipandemická opatření.

Zda Čína situaci prohlédla až koncem prosince je otázkou, ale její tvrzení, že nemoc rozšířili ve Wuhanu američtí vojáci, se – na Západě – jevilo jako absurdní konspirační teorie, jako nejapný pokus svalit vinu na druhé. Vypuknutí epidemie na svém území oznámila WHO Čína, je tedy jasné, že je jejím zdrojem a že má původ v čínské hygienické a stravovací kultuře.

Jestli se při té příležitosti svezl i Irán, není vyloučené. Nyní však bylo na čase urychleně uvést připravovaná opatření do života. Patřičně medializová razance čínských opatření stanovila laťku, které se rychle přizpůsobila řada dalších zemí. Šance k omezením demokracie a občanských práv přišla pro různé vlivné politické a hospodářské kruhy jako na zavolanou - čím větší strach, tím lépe.

Je třeba říct, že odhady smrtnosti mohly zpočátku v Číně i v USA vycházet pouze z laboratorních předpokladů a z případů, které si vyžádaly hospitalizaci – a byly tedy patřičně vysoké. Testy dosud neexistovaly a s nimi ani vědomí rozšířenosti infekce a toho, že se v naprosté většině případů projevuje jen lehkými či žádnými příznaky.

Vývoj, výroba a masové nasazení testů a posléze vakcín se pro farmaceutický průmysl staly zakázkou století. S ní posílil zájem situaci maximálně dramatizovat a zamezit informacím o alternativních laciných medikacích. A ovšem informacím o mnohem nižší reálné nebezpečnosti nemoci, dokonce i o srovnatelné epidemii chřipky dva roky předtím. V tom se synergicky shodovaly všechny zúčastněné zájmové okruhy a monopolní sociální média jako Facebook, Twitter, Google, YouTube se připojila rigidní cenzurou konspiračních teorií a falešných informací, které ohrožují zdraví adresátů.

K tomu:

Zde P. Janýr balancuje na pokraji popíračctví v jeho slabší variantě. Zvýrazňuji z toho, co říká. Šlo o snahu:

- situaci maximálně dramatizovat;

- zamezit informacím o alternativních laciných medikacích;

- zamezit informacím o mnohem nižší reálné nebezpečnosti nemoci,

Všechny tyto snahy se projevily. V tom má pravdu. Jak motivované zájmy farmaceutického průmyslu, tak i snaha zneužít situaci k posilování autoritativních prvků státu.

Na druhé straně:

- Nemoc tu stále je a stále zabíjí či poškozuje zdraví, každý už má dost zkušeností z případů ve svém okolí (pokud je aspoň trochu soudný, tak to vidí).

- Epidemie stále trvá a tam, kde se povolí, s určitým odtupem času se musejí vracet k restriktivním opatřením. Není pravda, že existují země, kde šíření nemoci ponechali zcela volný průběh.

- Žádný zázračný lék neexistuje, existuje velké množství fatálních případů, kdy medikamentózní léčba selhala.

- Zatím není případ žádné země, která by vyřešila problém promořením.

K tomu dlužno vnímat skutečnost, že jsou stále produkovány cílené dezinformace, jejichž cílem je vyvolávat excesivní chování, které umožňuje znovu a znovu rozšiřovat epidemii formou portfoliových vícenákaz, co je právě voda na mlýn farmaceutickým lobby a snaze omezovat práva občanů, zavádět autoritářské prvky posilující současnou globální moc. Tj. popírači slouží právě tomu, před čím varují!

(Pokračování)

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:Ekonomie a ekonomika doby postkovidové(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:

Ke knize "Covid-19: Veľký reset"/11

Kniha "Covid-19: Veľký reset" významných autorů vyšla poměrně krátce po vypuknutí epidemie v červnu 2020 a stala se bestsellerem. Nyní je online k dispozici ve slovenštině, viz:

www.stripkyzesveta.cz/public/img/knihy/velky_reset_-_klaus_schwaab.pdf

Byla první svého druhu, pokusila se nahlédnout "za horizont událostí", tj. odpověď na to, jaká bude společnost po epidemii. Celkovou charakteristiku knihy dávám podrobněji v prvním pokračování (v seriálu uveřejněném 14.8.). V dalších pokračováních vybírám nejdůležitější pasáže a doplňuji je svým komentářem (nejen proto, že na knihu lze nahlížet s odstupem času, ale i proto, že již v době svého vydání měla závažné "konstrukční nedostatky"). Text knihy je odlišen slovenštinou i barvou písma:

Z "Velkého resetu" – 10. část:

Aj keď sú politické riešenia komplexné, existujú a v zásade spočívajú v prispôsobení sociálneho štátu súčasnému svetu prostredníctvom posilnenia postavenia ľudí a reagovania na požiadavky spravodlivejšej sociálnej zmluvy. Za posledných pár rokov sa niekoľko medzinárodných organizácií a think tankov prispôsobilo tejto novej realite a načrtli návrhy, ako to dosiahnuť. Pandémia bude znamenať bod obratu urýchlením tohto prechodu. Tento problém vykryštalizoval a znemožnil návrat k predpandemickému stavu. (s. 41)

K tomu:

Helvétius by měl radost. Až sem dospěl už před 250 léty. Problém původu protichůdných zájmů zakotvením nejrůznějších sociálních skupin ve společenských vztazích a tím daná složitost prosazování změn (což není jen nová "společenská slouva") je nad rámec chápání autorů "Velkého resetu". Ale myslí to dobře.

Najít nositele společenských změn (to, jak se ve společnosti utváří a jakou roli v tomto útváření má samotná teorie) je jeden z nejobtížnějších teoretických výkonů. Autoři "Velkého resetu" vůbec netuší, co to obnáší. Zde jsem se pozitivní řešení pokusil dát:

https://radimvalencik.pise.cz/9716-perspektiva-zmeny-k-lepsimu-efekt-zesitovani.html

Má mnoho rôznych foriem, od neinštitucionalizovanej politickej účasti až po demonštrácie a protesty, a venuje sa rôznym problémom, ako sú zmena podnebia, hospodárske reformy, rodová rovnosť a práva LGBTQ. Mladá generácia je pevne na čele sociálnej zmeny. Niet pochýb o tom, že to bude katalyzátor zmien a zdroj kritického momentu pre Veľký reset. Geopolitický reset

Spojitosť medzi geopolitikou a pandémiou prúdi oboma smermi. Na jednej strane chaotický koniec multilateralizmu, vákuum globálneho riadenia a rozmach rôznych foriem nacionalizmu sťažiť zvládnutie ohniska nákazy. Koronavírus sa šíri globálne a nikoho nešetrí. Súčasné geopolitické zlomové línie, ktoré rozdeľujú spoločnosti, podnecujú mnohých vodcov k tomu, aby sa zamerali na národné reakcie - situácia, ktorá obmedzuje kolektívnu účinnosť a znižuje schopnosť eliminovať pandémiu. Na druhej strane pandémia zjavne zhoršuje a urýchľuje geopolitické trendy, ktoré boli zjavné už pred vypuknutím krízy. Čo to bolo a aký je súčasný stav geopolitických vecí? Zosnulý ekonóm Jean-Pierre Lehmann (ktorý učil na IMD v Lausanne) zhrnul dnešnú situáciu s veľkou perspektívou, keď povedal: "Neexistuje nový globálny poriadok, iba chaotický prechod k neistote." Nedávno vyjadril podobné pocity aj Kevin Rudd, prezident Inštitútu pre politiku ázijskej spoločnosti a bývalý austrálsky predseda vlády, ktorý sa osobitne obáva "nadchádzajúcej anarchie po COVID-19": "Namiesto poriadku prichádzajú rôzne formy bujného nacionalizmu a spolupráca. Chaotická povaha národných a globálnych reakcií na pandémiu teda predstavuje varovanie pred tým, čo by mohlo prísť v ešte širšom meradle. " Je to už niekoľko rokov, keď sa vytvárajú rôzne príčiny, ktoré sa navzájom prelínajú, ale rozhodujúcim prvkom geopolitickej nestability je postupné vyváženie zo západu na východ - prechod, ktorý vytvára stresy a ktorý v tomto procese tiež generuje globálnu poruchu. Toto je zachytené v takzvanej Thucydidovej pasci - štrukturálnom strese, ktorý nevyhnutne nastáva, keď sa rastúca mocnosť ako Čína vyrovná vládnucej mocnosti ako USA. Táto konfrontácia bude pre nadchádzajúce roky zdrojom globálnej chaosu, neporiadku a neistoty. Bez ohľadu na to, či sa "páčia" USA alebo nie, ich postupné uvoľňovanie (ekvivalent "geopolitického úbytku", ako uvádza historik Niall Ferguson) z medzinárodnej scény nevyhnutne zvýši medzinárodnú volatilitu. Krajiny, ktoré sa skôr spoliehali na globálne verejné statky poskytované americkým "hegemónom" (pre bezpečnosť na morských cestách, boj proti medzinárodnému terorizmu atď.), si budú musieť čoraz viac strážiť svoje vlastné záhradky. 21. storočie bude s najväčšou pravdepodobnosťou érou zbavenou absolútneho hegemóna, počas ktorej žiadna moc nezíska absolútnu dominanciu - v dôsledku toho bude moc a vplyv chaoticky a v niektorých prípadoch nechutne prerozdelená. V tomto chaotickom novom svete, ktorý je definovaný posunom k multipolarite a intenzívnej konkurencii o vplyv, už konflikty alebo napätie nebudú riadené ideológiou (s čiastočnou a obmedzenou výnimkou radikálneho islamu), ale budú podnietené nacionalizmom a súťažou o zdroje. Ak nebude môcť žiadna moc presadiť poriadok, náš svet bude trpieť "deficitom globálneho poriadku". Pokiaľ sa jednotlivým národom a medzinárodným organizáciám nepodarí nájsť riešenie na lepšiu spoluprácu na globálnej úrovni, riskujeme, že vstúpime do "veku entropie", v ktorom bude obmedzenie, roztrieštenosť, hnev a farnosť čoraz viac definovať našu globálnu krajinu, čím bude menej zrozumiteľná a chaotickejšia. . Pandemická kríza tento smutný stav vecí odhalila a ešte viac prehĺbila. (s. 44)

K tomu:

Místo dost povrchních pohledů na předpokládanou ztrátu hegemonní pozice USA a růst role Činy by bylo lépe analyzovat složitý proces degenerace současné globální moci, který je zdrojem očekávaných turbulencí a civilizačních rizik, viz:

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/4432-pred-jihlavou-o-degeneraci-soucasne-moci.html

(Pokračování)

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.

(Pokračování)