K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/496

V tomto pokračování Přemysl Janýt po čtvrté a z "Velkého resetu"

Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:

- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)

- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.

COVI-kávička 16.8. ČR +0,077 Írán 36,7 Co dál?

Česká republika:   +0,077, tisíc nových případů. I když se jedná o neděli, je to nadějný výsledek. Výraznější pokled oproti minulému týdnu.

Evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Británie  +26,8 tisíc nových případů.

ĺrán +36,7  tisíc nových případů. Poprvé nejvíce ze všech zemí na světě.

Japonsko +20,1tisíc nových případů. Olympijská daň.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Paradoxy a záhady anomální medializace epidemie COVID-19, aneb co odhalil Přemysl Janýr/4

Přemysl Janýr na svých stránkách uveřejnil 9.8. pod názvem "Pandořina skříňka" vynikající, poctivě zdokumentovaný a komplexní pohled na vývoj epidemie a zejména anomální mainstreamové mediální podání této epidemie. Celý text i s hypertextovými odkazy s možností jejich překladu do češtiny je zde:

www.janyr.eu/index.php/87-pandorina-skrinka

Pokud vím, doposud nic serióznějšího nebylo dosud zpracováno. Zveřejňuji na pokračování se svými poznámkami, odkazy najde zájemce v Janýrově článku, Janýrův text odlišuji barevně.

Pandořina skříňka – 4. část

Přemysl Janýr

To vyvolalo agresivní cenzurní kampaň. Odstartoval ji 16. února deník Washington Post článkem Tom Cotton stále opakuje již vyvrácené konspirační teorie. Na 18. února zorganizoval Peter Daszak petici 27 vědců ve významném lékařském časopise The Lancet: Stojíme pevně proti konspiračním teoriím tvrdícím, že covid nemá přirozený původ. Další se přidali v prestižních odborných časopisech analýzami, které jasně dokazují, že SARS-CoV-2 není laboratorní konstrukcí a že epidemie COVID-19 má přírodní původ. Hypotéza o laboratorním původu byla definitivně označena za konspirační teorii, ba přímo za ruskou desinformační kampaň . Sociální média veškeré podobné příspěvky cenzurovala, zrušila účty jeho zastáncům a různí fact-checkers prokazovali jeho lživost. Ředitel Národního ústavu pro alergie a infekční nemoci (NIAID) Anthony Fauci varoval vědce před jeho šířením karierními důsledky a bývalý ředitel Centra pro kontrolu nemocí a prevence (CDC) Robert R. Redfield kvůli němu obdržel vyhrůžky smrtí.

K tomu ode mne:

P. Janýr "protikonspirační kampaň" podrobně dokumentuje. Ale existence této kampaně není příliš silným argmentem ve prospěch umělého původu. Už proto, že některé odmítnuté články byly skutečně – slušně řešeno – hovadiny. Tak velké hovadiny, že bych z jejich prefabrikace Rusko ani nepodezíral.

Pokud jde o smutnou postavu Anthony Fauciho, tak to rozhodně není odborník na svém místě, ale figurka, se kterou tahají různé lobbystické skupiny, které se snaží epidemii zneužít.

Že kampaň za přirozený původ skončila fiaskem, má více příčin. Ani po roce usilovného pátrání se žádný přirozený zdroj nepodařilo nalézt. Zato pro nepříliš informovaného Trumpa byl původ ve Wu-chanské laboratoři neodolatelným lákadlem v protičínském tažení a v polarizovaných USA otázka rychle nabyla politický rozměr. Hypotéze laboratorního původu se průběžně dostávalo podpory nejen od amerických konzervativních médií, ale i od čím dále více vědců i občanských grémií. V neposlední řadě k tomu přispěly nezávislé internetové servery, které nebylo možné umlčet v potřebném rozsahu. Dokumentace Plandemics z května 2020 dokonce obdržela Evropskou cenu nezávislého filmu⁷.

K tomu ode mne:

Při vší úctě k Trumpovi bych jeho aktivitu v tomto směru také nebral vážně. Zneužití proti Číne se mu dostalo na stříbrném podnosu, tak proč se o to nepokusit?

Kampaň proti konspirační teorii definitivně zkolabovala v květnu 2021, když Bidenova administrativa připustila, že laboratorní původ je jednou z možností. Původ viru začal vyšetřovat Kongres a prezident tím zaúkoloval zpravodajské služby. Ty náhle objevily záplavu dosud nezpracovaných informací, od kterých je státní administrativa dosud odrazovala, aby neotvíraly Pandořinu skříňku. Prestižní deníky obrátily o 180°, Washington Post korigoval své dosavadní difamace⁸, sociální média přestala laboratorní původ cenzurovat a jeho možnost byl nucem připustit dokonce i Anthony Fauci. Asi nejobsáhlejší analýzy pozadí i obou hypotéz nalezne čtenář u Nicholase Wade nebo Katherine Eban.

7 EIFA ovšem aktuálně uvádí pouze vítěze ročníku 2019  Nicméně vyhledávací servery pamatují, že uváděla i vítěze ročníku 2020: Diamond Award: Shakespeare: The Truth Behind The Name (Robin Phillips) Platinum Award: The Sako Tapes (Machiel van den Heuvel) Gold Award: Plandemic | INDOCTORNATION (Mikki Willis).

8 Původní titulek z 16. února 2020 zněl Tom Cotton stále opakuje již vyvrácené konspirační teorie. Po roce byl článek doplněn o informaci (nikoliv omluvu), že výrazy vyvrácené a konspirační teorie byly odstraněny, neboť původ viru dosud není prokázán, a titulek byl přepsán na Tom Cotton stále opakuje okrajové teorie diskutované vědci.

K tomu ode mne:

Jak už jsem uvedl. Hypotézu umělého původu je třeba sledovat, i když osobně jsem k ní z dříve uvedených důvodů velmi skeptický.

Za povšimnutí stojí spíše něco jiného: Radikální popírači tohoto koronaviru (toho, že vůbec existuje a že může poškodit lidské zdraví) jsou současně uctívači teorie jeho umělého původu (tj. že byl vyroben, aby napáchal co nejvíce škod). A jsou i uctívači S. Pekové. Dvě vzájemně se vylučující myšlenky v jednom mozku. To svědčí přinejmenším o vyšinutosti příslušných lidí.

Nejdůležitější otázka v této souvislosti je ovšem ještě jiná a P. Janýr ji dosud nepoložil: Jak je možné, že část formální mediální kampaně zneužívající koronavirus, ale i neformálních aktivit ovlivňujících veřejné mínění (fejk-videjí apod. šířených přes sociální sítě založené na poskytování inside informací) je vedena způsobem, který jako kdyby vycházel ze znalosti toho, jak se bude epidemie vyvíjet a jak se bude virus chovat?! Toto je zásadní otázka.

A toto otázka bezprostředně souvisí s tou, kterou jsem položil na samotném začátku, tj.: Proč byla koronaviru od počátku věnována tak velká pozornost?

Pokusme se na obě najít odpověď.

(Pokračování)

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:Ekonomie a ekonomika doby postkovidové(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:

Ke knize "Covid-19: Veľký reset"/3 Kniha "Covid-19: Veľký reset" významných autorů vyšla poměrně krátce po vypuknutí epidemie v červnu 2020 a stala se bestsellerem. Nyní je online k dispozici ve slovenštině, viz:

www.stripkyzesveta.cz/public/img/knihy/velky_reset_-_klaus_schwaab.pdf

Byla první svého druhu, pokusila se nahlédnout "za horizont událostí", tj. odpověď na to, jaká bude společnost po epidemii. Celkovou charakteristiku knihy dávám podrobněji v prvním pokračování (v seriálu uveřejněném 14.8.). V dalších pokračováních vybírám nejdůležitější pasáže a doplňuji je svým komentářem (nejen proto, že na knihu lze nahlížet s odstupem času, ale i proto, že již v době svého vydání měla závažné "konstrukční nedostatky"). Text knihy je odlišen slovenštinou i barvou písma:

Z "Velkého resetu" – 2. část:

Začnime uvedením veci na pravú mieru: ľudia existujú už asi 200 000 rokov, najstaršie baktérie sú miliardy rokov a vírusy najmenej 300 miliónov rokov. To znamená, že s najväčšou pravdepodobnosťou pandémie vždy existovali a boli neoddeliteľnou súčasťou ľudských dejín, odkedy ľudia začali cestovať; za posledných 2000 rokov boli pravidlom, nie výnimkou. (s. 4)

K tomu:

To je připomenutí triviálních, ale velmi důležitých a opomíjených skutečností. Pandémie se patrně vyskytovaly už v době dinosaurů. Ale autoři "Velkého resetu" zde neuvažují fakt, že nejen hostitelé virů, ale i viry samotné prodělali vývoj. A velký vývoj prodělal i vztah mezi imunitním systémem hostitelů a virem. Proto, pokud uvažujeme určité specifika této epidemie, měli bychom se položit otázku: Jaká kritérie vývoje existují v říši virů a na jakém vývojovém stupni je tento koronavirus?

Je pandémia ako španielska chrípka z roku 1918 (odhaduje sa, že zabilo viac ako 50 miliónov ľudí na celom svete v troch po sebe idúcich vlnách)? Môže to vyzerať ako veľká hospodárska kríza, ktorá sa začala v roku 1929? Existuje podobnosť s psychologickým šokom spôsobeným 11. septembrom? Existujú podobnosti s tým, čo sa stalo so SARS v roku 2003 a H1N1 v roku 2009 (aj keď v inom rozsahu)? Môže to byť ako veľká finančná kríza v roku 2008, ale oveľa väčšia? Správna, aj keď nevítaná odpoveď na všetky tieto otázky je: nie! Žiadne nezodpovedá dosahu a štruktúre ľudského utrpenia a ekonomického ničenia spôsobeného súčasnou pandémiou. Najmä hospodársky spad sa nijako nepodobá na krízu v moderných dejinách. (s. 5)

K tomu:

Je dobré si otázky tohoto typu klást. Osobně nemyslím, že nejhorší je ekonomický dopad epidemie. Mnohem těžší následky bude mít vlna iracionality, která byla (podle mě cíleně) vyvolána a která podstatným způsobem narušila proces zrání společenského vědomí, povědomí a sebevědomí směrem k pochopení toho, o co v současné době jde. Koronavirus ubližuje ekonomice mnohem méně než to, že se její dominantní součástí stal systém založený na diktátu přerozdělovací moci, který tvrdě potlačuje to, aby se pozičně prosazovali nositelé výkonnosti, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/9716-perspektiva-zmeny-k-lepsimu-efekt-zesitovani.html

Prinajmenšom, ako budeme tvrdiť, pandémia urýchli systémové zmeny, ktoré boli zjavné už pred krízou: čiastočný ústup od globalizácie, rastúce oddelenie väzieb medzi USA a Čínou, zrýchlenie automatizácie, obavy zo zvýšeného dohľadu, rastúca príťažlivosť politík v oblasti blahobytu, rastúci nacionalizmus a následný strach z prisťahovalectva, rastúca technologická sila, potreba, aby mali firmy okrem iných ešte silnejšiu prítomnosť na internete. Mohlo by to však ísť ďalej ako k obyčajnému zrýchleniu zmenou vecí, ktoré sa predtým zdali nezmeniteľné. Mohlo by to teda vyprovokovať zmeny, ktoré by sa pred vypuknutím pandémie zdali nepredstaviteľné, ako napríklad nové formy menovej politiky, ako sú peniaze vrtuľníka (už dané), prehodnotenie / rekalibrácia niektorých našich sociálnych priorít a rozšírené hľadanie spoločného dobra ako politický cieľ, pojem spravodlivosti pri získavaní politickej sily, radikálne sociálne a daňové opatrenia a drastické geopolitické zmeny. ( s. 6)

K tomu:

Docela dobrý přehled možných dopadů. Není úplný ani nejlépe strukturovaný, ale pro začátek je dobré mít ho před očima.

(Pokračování)

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.

(Pokračování)