K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/497

V tomto pokračování Přemysl Janýt po páté a z "Velkého resetu"

Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:

- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)

- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.

COVI-kávička 17.8. ČR +0,210 USA +103,7 Co dál?

Česká republika:   +0,210 tisíc nových případů. To je o třetinu víc než minulý týden, nepříjemné, ale ještě to nemusí znamenat nastartování exponenciály.

USA s +103,7 tisíci nových případů už zase vedou s více než dvojnásobným počtem případů, než mají další země za nimi, před celým světem.

Evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Británie   +28,4 tisíc nových případů.

ĺrán  +41,2 tisíc nových případů.

Japonsko  +17,8 tisíc nových případů.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Paradoxy a záhady anomální medializace epidemie COVID-19, aneb co odhalil Přemysl Janýr/5

Přemysl Janýr na svých stránkách uveřejnil 9.8. pod názvem "Pandořina skříňka" vynikající, poctivě zdokumentovaný a komplexní pohled na vývoj epidemie a zejména anomální mainstreamové mediální podání této epidemie. Celý text i s hypertextovými odkazy s možností jejich překladu do češtiny je zde:

www.janyr.eu/index.php/87-pandorina-skrinka

Pokud vím, doposud nic serióznějšího nebylo dosud zpracováno. Zveřejňuji na pokračování se svými poznámkami, odkazy najde zájemce v Janýrově článku, Janýrův text odlišuji barevně.

Pandořina skříňka – 5. část

Přemysl Janýr

Obavy těch informovanějších z Pandořiny skříňky nebyly nepodložené. Hypotézy laboratorního úniku sice neomylně cílí na Wu-chanský Institut pro virologii, jenže výzkum koronavirů zde probíhal v úzké spolupráci s americkými výzkumnými institucemi. USA nepřistoupily k Úmluvě o zákazu biologických zbraní a podle některých zdrojů je dokonce použily proti Severní Koreji, Číně a Kubě. V jejich vývoji pokračují fakticky od roku 1948 dodnes a koronavirům je věnována obzvláštní pozornost. Od roku 1999 se do středu zájmu dostal výzkum gain-of-function (zisk funkce), neboli jak přeučit zvířecí viry na lidi⁹, a nejpozději od roku 2013 také výzkum netopýřích koronavirů. Obamova administrativa ho pro přílišnou rizikovost v roce 2014 zakázala¹⁰. Víceméně tajně však pokračoval dál, přenesený do liberálnější Číny. Financován byl z vládních grantů, které Anthony Fauci zprostředkovával Peteru Daszakovi a jeho EcoHealth Alliance¹¹, která na něj obdržela i 39 milionů dolarů z Pentagonu. V úniku covidu z laboratoře jsou USA komplicem, říká zakladatel Bezpečnostní administrace obranné technologie Pentagonu Stephen Bryen. Ruce jsou čínské, ale hlas jest strýčka Sama (Gen. 27:22), poznamenává Israel Shamir.

Tím vyvstává zcela fundamentální otázka. Koncem 19. století mohly být nejhoršími nehodami ztroskotání lodi či vlakové neštěstí s desítkami, možná stovkami mrtvých. V roce 1912 při zkáze Titanicu zahynulo přes 1500 cestujících, při chemické nehodě v Bhópálu v roce 1984 okolo 25 000 lidí, globální počet mrtvých v důsledku Černobylské nehody v roce 1986 se odhaduje až na 60 000¹². Při nehodě biologického výzkumu se oběti počítají v milionech. Nalézáme se v počátcích genetického inženýrství.

Na rozdíl od dopravy, chemického či jaderného průmyslu a výzkumu probíhá biologický výzkum v civilních i vojenských laboratořích pod maximálním utajením a mimo jakoukoli kontrolu společností, médii, parlamenty ani vládami. Jak události kolem covidu ukazují, naopak jsou ti, kdo za ním stojí, schopni kontrolovat společnost, média, parlamenty i vlády. A ohrožují nás všechny. Fundamentální otázka tedy zní: jsme vydáni na pospas hordě psychopatů?

9 Gain-of-function má ovšem i legitimní zdůvodnění: zjistit, které druhy zvířecích virů mají potenciál mutovat na lidem nebezpečné druhy.

10 V roce 2017 byla omezení redukována.

11 Přístup k databázi grantů poskytovaných Národním institutem zdraví (NIH) byl zastaven.

12 Čtenáři stojí za pozornost česká verze tohoto příspěvku na Wikipedii.

K tomu:

Údaje sesbírané P. Janýrem mají svou váhu a jeho srovnání jsou na místě. Při vší úctě k pokroku vědy si však stále nemyslím, že by se případě COVID-19 jednalo o výsledek nějaké technologické manipulace. Na to, jak jsem již uvedl, je virus, který epidemii způsobil, příliš stabilní. Dokonce si myslím, že právě tato epidemie ukazuje, že genetické inženýrství není jednoduché zneužít. Tento koronavirus má pozoruhodné vlastnosti, které jsou (tvrdím téměř s jistotou) výsledkem nesmírně dlouhého procesu vývoje, chování viru je "vyladěno" přírodním výběrem do velké blízkosti jeho evolučně stabilní strategie.

Tím nevylučuji, že se s tímto virem neexperimentovalo a že iniciace jeho šíření nenastala záměrně či nedbalostí v laboratorních podmínkách. Určitým způsobem by tomu nasvědčovalo i to, že se někteří aktéři dění krátce po vzniku epidemie chovali a dodnes někteří chovají, jako kdyby byli lépe informováni o tom, co virus dokáže. K tomu se ještě dostanu. Hlavní příčinou toho, že se epidemie "rozjela" v takové míře, je však podle mě to, že intenzita globálních mezilidských styků dosáhla úrovně, která překonala evolučně zabudovanou strategii viru ke spontánnímu zklidnění. Právě ta vedla k útlumu předcházejících koronavirových epidemií, ale nyní nefunguje.

(Pokračování)

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:Ekonomie a ekonomika doby postkovidové(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:

Ke knize "Covid-19: Veľký reset"/4

Kniha "Covid-19: Veľký reset" významných autorů vyšla poměrně krátce po vypuknutí epidemie v červnu 2020 a stala se bestsellerem. Nyní je online k dispozici ve slovenštině, viz:

www.stripkyzesveta.cz/public/img/knihy/velky_reset_-_klaus_schwaab.pdf

Byla první svého druhu, pokusila se nahlédnout "za horizont událostí", tj. odpověď na to, jaká bude společnost po epidemii. Celkovou charakteristiku knihy dávám podrobněji v prvním pokračování (v seriálu uveřejněném 14.8.). V dalších pokračováních vybírám nejdůležitější pasáže a doplňuji je svým komentářem (nejen proto, že na knihu lze nahlížet s odstupem času, ale i proto, že již v době svého vydání měla závažné "konstrukční nedostatky"). Text knihy je odlišen slovenštinou i barvou písma:

Z "Velkého resetu" – 3. část:

Pochopenie tejto dynamiky rastu a sily exponenciálov objasňuje, prečo je rýchlosť takým problémom a prečo je rýchlosť intervencie na obmedzenie rýchlosti rastu taká zásadná. Ernest Hemingway to pochopil. Vo svojom románe Vychádza aj slnko , dve postavy majú nasledujúci rozhovor: "Ako ste zbankrotovali?" spýtal sa Bill. "Dva spôsoby," povedal Mike. "Postupne, potom náhle." To isté sa zvyčajne stáva pri veľkých systémových posunoch a narušení vo všeobecnosti: veci majú tendenciu sa meniť postupne najskôr a potom naraz. Očakávajte to isté pre makro reset. (s. 11)

K tomu:

Model uvažování s využitím představy o procesech exponenciálního typu je dobrý, ale ekonomický systém má spoustu vnitřně stabilizujících faktorů. Nějakého globálního "bankrotu" bych se příliš neobával. Turbulence i v ekonomice i na finančních trzích budou, ale ani ne tak v důsledku epidemie.

Zložitosť možno zhruba merať tromi faktormi: "1) množstvo informačného obsahu alebo počet komponentov v systéme; 2) vzájomná prepojenosť - definovaná ako dynamika recipročnej odozvy - medzi týmito informáciami alebo komponentmi; a 3) účinok nelinearity (nelineárne prvky sa často nazývajú "body zlomu"). Nelineárnosť je kľúčovým znakom zložitosti, pretože znamená, že zmena iba v jednej zložke systému môže viesť k prekvapivému a neprimeranému efektu inde." (s. 12)

K tomu:

Podobně jako v poznámce k předcházejícímu citovanému odstavci.

História ukazuje, že epidémie boli veľkým obnoviteľom ekonomiky a sociálnej štruktúry krajín. Prečo by to malo byť inak s COVID-19? Záverečná práca o dlhodobých ekonomických dôsledkoch veľkých pandémií v celej histórii ukazuje, že významné makroekonomické následky môžu pretrvávať až 40 rokov, v podstate zníženie skutočnej návratnosti. To je v kontraste s vojnami, ktoré majú opačný efekt: ničia kapitál, zatiaľ čo pandémie nie - vojny vyvolávajú vyššie reálne úrokové sadzby, čo znamená väčšiu ekonomickú aktivitu, zatiaľ čo pandémie vyvolávajú nižšie reálne sadzby, čo znamená pomalú ekonomickú aktivitu. Spotrebitelia majú navyše tendenciu reagovať na šok zvýšením svojich úspor, buď z dôvodu nových preventívnych opatrení, alebo jednoducho nahradiť bohatstvo stratené počas epidémie. Na strane práce to bude zisky na úkor kapitálu, pretože reálne mzdy majú tendenciu po pandémiách stúpať. (s. 15)

K tomu:

Je dobré zařadit do úvah o době postkovidové i makroekonomické úvahy, ale tyto jsou příliš plytce "nahozeny", Vztah reálných úrokových sazeb a ekonomick aktivity je o dost složitější, než autoři prezentují. Ale nenechejme se odradit, velmi zajímavé pasáže k "Velkému resetu" ještě přijdou.

(Pokračování)

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.

(Pokračování)