Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/500
V tomto pokračování analýza Přemysla Janýra a k "Velkému resetu"
Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:
- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)
- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.
COVI-kávička 20.8. Japan +24,0 USA +155,0 Co dál?
ČR +0,167, což je příjemný pokles oproti minulému týdnu.
USA +155,0 tisíc nových případů.
Evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
|
Rusko : Francie |
|
21,1 : 24,0 |
Británie+36,6tisíc nových případů.
Japonsko rekordních +24,0 tisíc nových případů.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
To jsou přesně ty excesivní akce, které udržují epidemii
Obce v okolí místa konání si stěžovaly na nedodržování hygienických pravidel a varovaly před ekologickými škodami. - Taneční párty začala o víkendu a podle úmyslu pořadatelů měla trvat až do konce tohoto týdne. V neděli večer se jí podle místní samosprávy účastnilo zhruba 10 tisíc lidí.
Paradoxy a záhady anomální medializace epidemie COVID-19, aneb co odhalil Přemysl Janýr/8
Přemysl Janýr na svých stránkách uveřejnil 9.8. pod názvem "Pandořina skříňka" vynikající, poctivě zdokumentovaný a komplexní pohled na vývoj epidemie a zejména anomální mainstreamové mediální podání této epidemie. Celý text i s hypertextovými odkazy s možností jejich překladu do češtiny je zde:
www.janyr.eu/index.php/87-pandorina-skrinka
Pokud vím, doposud nic serióznějšího nebylo dosud zpracováno. Zveřejňuji na pokračování se svými poznámkami, odkazy najde zájemce v Janýrově článku, Janýrův text odlišuji barevně.
Pandořina skříňka – 8. část
Přemysl Janýr
Nabízí se tři možné odpovědi:
- První je, že byla odhadnuta na základě výzkumů gain-of-function.
- Druhá, že jsou to libovolná hausnumera, jejichž smyslem není prognostikovat vývoj, ale vyvolávat strach.
- Třetí, že je to kombinace obou prvních. Čtenář si může vybrat, která odpověď mu konvenuje.
K tomu:
Připomínám otázku, kterou P. Janý klade v předcházející části: "Ať již desetimiliony Eventu 201 anebo miliony Neila Fergusona, ta čísla musela z nějakých dat vycházet.Modelovat průběh epidemie předpokládá znát minimálně dva základní údaje: reprodukční číslo, neboli kolik dalších lidí jeden nakažený v průměru nakazí, a smrtnost, neboli kolik z nakažených zemře. Kde se vzaly u nemoci, která ještě neexistovala?"
Mylím, že stojí za to, aby čtenář porovnal tři odpovědi, které nabízí P. Janýr, s tou, kterou jsem dal v předcházejícím dílu seriálu a která vychází z otázky, co mohlo být při experimentování s virem zjištěno.
Další otázkou je, proč počáteční panika pokračuje víceméně dodnes, ačkoliv brzy byla k dispozici reálná data. Nechci se pouštět do odborných diskuzí, ale s rozsáhlým testováním a zjišťováním bezsymptomatických případů se odhady smrtnosti rychle redukovaly až na úroveň běžné chřipkové epidemie. Infekcí se mezitím radikálně zvýšila kolektivní imunita a velká část obyvatel je již očkovaná. Počáteční prognózy dnes slouží jako příklady pavědy, ale počáteční opatření jsou přes řadu studií o jejich neúčinnosti a přes vysoké kolaterální ztráty stále vyžadována. Jde o zdraví anebo o kontrolu?
K tomu:
Nejdříve považuji za důležité ohradit se proti této, podle mě ne příliš šťastné a trochu tendenční, formulaci P. Janýra: "Počáteční prognózy dnes slouží jako příklady pavědy". To je nekorektní tvrzení. Ze dvou důvodů:
1. Šlo o standardní princip předběžné opatrnosti v době, kdy se o našem viru vědělo málo.
2. Tento virus se skutečně chová jinak, než virus chřipky, stále zůstává s námi a nelze jej tak snadno vyhnat ani pročkováním ani promořením. To musí vidět i slepý. (Jiná věc je, že jeho škodllivost je o něco menší a že se nepotvrdily obavy, že začne mutovat do vražednějších forem.)
Rovněž tak je nutné zaznamenat, že oproti všem očekávání optimistů nedochází ke zklidnění viru. Opatrnost je tedy stále na místě, a to zejména pokud platí to, co jsem napsal v předcházející části.
Ale jaká dominantní hra, v níž dochází ke zneužití epidemie, se hraje? Jak jsem již dříve poznamenal, není to jen a není to především snaha zneužít virus k posílení kontroly obyvatelstva, tedy k posílení autoritářských prvků státu. To se děje i bez toho. Je to podstatně jiná hra. Hra, při které je zneužíván nejen fakt epidemie, ale jsou zneužívány i oprávněné obavy části veřejnosti ze zneužití epidemie k větší kontrole obyvatelstva.
Tak co je to tedy za sviňskou hru? – o tom podrobně v příštím pokračování, kdy se dostaneme blízko k meritu věci.
(Pokračování)
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:Ekonomie a ekonomika doby postkovidové(pohled za horizont událostí)
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html
Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:
Ke knize "Covid-19: Veľký reset"/7
Kniha "Covid-19: Veľký reset" významných autorů vyšla poměrně krátce po vypuknutí epidemie v červnu 2020 a stala se bestsellerem. Nyní je online k dispozici ve slovenštině, viz:
www.stripkyzesveta.cz/public/img/knihy/velky_reset_-_klaus_schwaab.pdf
Byla první svého druhu, pokusila se nahlédnout "za horizont událostí", tj. odpověď na to, jaká bude společnost po epidemii. Celkovou charakteristiku knihy dávám podrobněji v prvním pokračování (v seriálu uveřejněném 14.8.). V dalších pokračováních vybírám nejdůležitější pasáže a doplňuji je svým komentářem (nejen proto, že na knihu lze nahlížet s odstupem času, ale i proto, že již v době svého vydání měla závažné "konstrukční nedostatky"). Text knihy je odlišen slovenštinou i barvou písma:
Z "Velkého resetu" – 6. část:
Nerovnosť bohatstva je významným rozmerom dnešnej dynamiky nerovnosti a mala by sa sledovať systematickejšie. (s. 24)
K tomu:
A pomůže to? Stačí sleovat, že bohatí bohatnou a chudí chudnou?
Vždy přece současná globální moc je přímo založená na historicky ojedinělém splynutí struktur vzešlých z pozičníhi investování a struktur, které jsou založeny na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad. Je to její podstata. A to chce někdo měnit apelem?
Po tretie, odolnosť sa bude musieť lepšie merať a monitorovať, aby sa dalo merať skutočné zdravie ekonomiky vrátane determinantov produktivity, ako sú inštitúcie, infraštruktúra, ľudský kapitál a inovačné ekosystémy, ktoré sú rozhodujúce pre celkovú silu systému. Ďalej bude potrebné systematicky sledovať kapitálové rezervy, z ktorých môže krajina v čase krízy čerpať, vrátane finančného, fyzického, prírodného a sociálneho kapitálu. Aj keď je ťažké merať najmä prírodný a sociálny kapitál, sú zásadné pre sociálnu súdržnosť a environmentálnu udržateľnosť krajiny a nemali by sa podceňovať. (s. 24)
K tomu:
Pomůže to, ldy budeme jen"měřit a sledovat"?
A pokud chceme "měřit a sledovat", tak co zejména? Za sebe bych třeba nabídl měření prorůstové kvality spotřeby. Upřesním, co mám na mysli. Ukázali jsme, že lze rozlišit spotřebu domácností i makroekonomicky podle toho, zda je jejím hlavním cílem:
A) Rozvoj a uchování schopností (lidského kapitálu) členů domácnosti (tj. zda se jedná o produktivní spotřebu).
B) Dobývání pozic ve společnosti (poziční kapitál získávaný formou okázalé a segregační spotřeby, kterou velmi dobře popsal R. Reich v knize Dílo národů).
Podrobně v jedné z šesti monografií našeho týmu, konkrétně (plný text online):
https://www.vsfs.cz/prilohy/konference/lk_2019_ekonomie_produktivni_spotreby.pdf
Jenže takovou mezinárodně standardizovanou typologii spotřeby, ze které by "měření a sledování" vycházelo, dnes nikdo nepřipustí.
Sociálna ekonomika zahrňa ďalšie oblasti s vysokým rastom a vytváraním pracovných miest v oblasti opatrovateľských a osobných služieb, vzdelávania a zdravotníctva. Investície do starostlivosti o deti, starších ľudí a ďalších prvkov ekonomiky starostlivosti by vytvorili iba v USA 13 miliónov pracovných miest a 21 miliónov pracovných miest v siedmich ekonomikách a v skúmaných krajinách by viedli k 2 % rastu HDP. Vzdelávanie je tiež oblasťou rozsiahleho vytvárania pracovných miest, najmä ak sa berie do úvahy základné a stredné vzdelanie, technické a odborné vzdelávanie a príprava, univerzitné vzdelávanie a príprava dospelých. Ako preukázala pandémia, zdravie si vyžaduje oveľa väčšie investície z hľadiska infraštruktúry a inovácií, ako aj ľudského kapitálu. Tieto tri oblasti vytvárajú multiplikačný efekt prostredníctvom vlastného potenciálu zamestnanosti a dlhodobých výhod, ktoré uvoľňujú v rámci spoločností, pokiaľ ide o rovnosť, sociálnu mobilitu a inkluzívny rast. (s. 26)
K tomu:
Plaché, ale jdoucí správným směrem. Základní změnou, o kterou jde, je tak výrazný růst produktivních služeb (vzdělání, péče o zdraví, opatrovnictví, lázeňství, výchova v rodině atd.), že se komplex těchto služeb a s nimi spojeného investování do rozvoje, uchování a uplatnění lidských schopností prosadí jako dominantní a nejdynamičtější sektor ekonomiky. (Tuto pasáž aspoň lze citovat pro podporu myšlenky ekonomie produktivní spotřeby.)
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)