Článek TEORIE DNEŠKA: K Maximovi/63

Vložit nový komentář

Přihlášení
jméno:heslo:ze serveru:
vaše jméno:
vaše www: http://*
opište kód:

Pozn.: označená pole nejsou povinná. Odkaz na www bude zobrazen pod Vašim komentářem, pokud se jedná o odkaz na blog.

Komentáře k článku: TEORIE DNEŠKA: K Maximovi/63

12. 01. 2019 - 16:26

karel mayer: Určité nedorozumění s autorem „Maxim 2“ jsme si již vysvětlili. Nyní z trochu jiného soudku.

Základní téze docenta Valenčíka „posláním těchto odvětví (tj. odvětví produktivních služeb, pozn. KM) je přeměnit lidský volný čas (ten, který vzniká v rámci tzv. "Průmyslu 4.0", či tím, co nazýváme "umělou inteligencí") v plný rozvoj schopností člověka“ – viz komentář ad 3) výše – mne vždy udivuje svou vysokou snadností filosofické konstrukce: kde je volný čas, je i plný rozvoj schopností člověka.

Vědeckotechnický rozvoj v podmínkách kapitalistického výrobního způsobu umožnil během několika posledních desetiletí extrémní nárůst produktivity. Až do poloviny 19. století, tj. masivního nástupu průmyslové výroby, se převážná část obyvatelstva živila obděláváním půdy a chovem domácích zvířat. Lidé, kteří se dříve živili prací v zemědělství, přecházeli do nových průmyslových dílem, kde za často otřesných podmínek pracovali, aby se uživili. Byl snad jejich odchod od políček a dobytka tím, co jim mělo umožnit „plný rozvoj schopností člověka“? Asi těžko, byli rádi, že přežili.

Kapitalistická průmyslová výroba procházela v minulosti často velmi hlubokými krizemi, kdy nezaměstnaní získávali sice „volný čas“, ale jaksi ani oni nevnímali tento volný čas jako prostředek „plného rozvoje schopností člověka“. Naopak, proti tomuto typu volného času velmi tvrdě bojovali. Zřejmě proto, že tento volný čas jim nezajistil podmínky přežití.

Dnes jsme na úrovni tak vysoké produktivity práce, že podíl „produktivní“ populace je někde na úrovni 10 – 30 % podle regionu. Zbývajících 70 – 90 % by tedy mohlo již přeměňovat svůj volný čas v plný rozvoj schopností člověka. Můžeme samozřejmě při vysoké míře abstrakce tvrdit, že těchto 70 – 90 % populace již dnes pracuje v produktivních službách. Za produktivní služby je pokládáno zdravotnictví, školství, lázeňství, ale mohou a jistě jsou jimi i další služby. Máme tomu snad rozumět tak, že všichni, kteří pracují v těchto „produktivních službách“ jsou ti, kteří již „plně rozvíjí schopnosti člověka“. Může být samozřejmě rozdíl, zda touto fikcí je myšleno rozvíjení individuálních schopností určitého konkrétního člověka, nebo zda jde o rozvíjení schopností celého lidstva.

Výrobní způsob „reálného socialismu“ řešil latentní uvolňování lidí z produktivní výroby tím, že systémově bránil nárůstu produktivity práce (což byl také jeden z důvodů jeho kolapsu) a i pokud někdo již nebyl potřebný ve výrobě, musel pracovat někde jinde, možná v odvětví produktivních služeb, ale pod hrozbou sankce (příživnictví). Proč asi?

Není vůbec jasné, proč by Průmysl 4.0 nebo umělá inteligence měly vytvořit jiné podmínky, než které existují dnes. Snad jen v tom, že ve výrobě bude zaměstnáno jen 5%, nebo snad pouze 2% obyvatelstva.

V čem je rozdíl mezi dnešním „volným časem“ a „volným časem“ v Průmyslu 4.0 (nebo 5.0 nebo 5.4)? Nebo snad již dnes existují lidé, kteří ve svém volném čase vstupují do odvětví produktivních služeb, aby tak zajistili plný rozvoj schopností člověka? Nejsou to snad dnešní aktivisté NGO, „sluníčkáři“, a podobní, kteří ve svém „volném čase“ usilují o svůj „plný rozvoj schopnosti“? Nebo jsou to ti, kteří ve svém volném čase podporují sqatting, migraci, drogy apod.?

Buďme velmi opatrní při glorifikaci blízké budoucnosti. Skutečnost může být úplně jiná. Nikdy v minulosti nemělo lidstvo „volný čas“ a tak je otázkou, zda bude vůbec vědět, co s ním.

13. 01. 2019 - 14:06

maxim 2: Děkuji panu docentu Valenčíkovi i panu Mayerovi za reakci a dovolím si rovněž vyjádřit se k některým bodům.

Ad 2) Hlavním argumentem nebylo to, že nějaký obor byl přítomen už na úsvitu historie, ale to, že v rozvinutých zemínch už není vidět nějaký zásadní prostor pro kvantitativní expanzi.

Ad 3) Já tedy na nějaké několikasetnásobné zvýšení lidských inovačních schopností nevěřím.

Je otázka, jak velká část populace je vůbec schopna provádět nějaký vědecký výzkum. Z pomocného dělníka středního věku asi špičkového inženýra žádná produktivní služba neudělá.

Zde je nutno si také uvědomit význam pojmu "volný čas". Pokud budete lidi nutit (např.navázáním na sociální dávky), aby se stali klienty produktivních služeb, těžko dobu takto strávenou označit za volný čas. A pokud je nutit nebudete, proč si myslíte, že se budou vzdělávat a ne třeba chodit na ryby nebo jen tak porůznu lelkovat (v lepším případě), či sedět u piva nebo provozovat drobnou kriminalitu (v horším případě) ?

V této souvislosti se také nabízí otázka, zda máme spatřovat smysl života člověka v krysích závodech - dohnat a předehnat, nacpat to i do volného času a to vše měřit výší platu coby kritériem hodnoty člověka. Tady nějaká "racionální" odpověď neexistuje, odpověď závisí na filosofických východiscích, ze kterých tu otázku posuzujeme.

Ad 4) U rozsáhlých projektů typu kosmický výzkum nebo projekty CERN je spolupráce vědců různého věku spíše pravidlem.

Ovšem domnívám se, že význam mezigeneračních týmů přeceňujete. Tvrzení, že mezigenerační týmy jsou "mnohonásobě inovačně výkonnější" by bylo nutno dokázat na empirických datech.

V této souvislosti stojí možná za zaznamenání, že některé dnes globální firmy a lídři, řekněme "digitální revoluce", vzniky jako garážové startupy mladých nadšenců nebo jako projekty mladých absolventů univerzit, kteří zde uplatnili získané teoretické poznatky. (Microsoft, Apple, Oracle, Google, ...)
Je skutečně jediným vysvětlením zkostnatělost velkých korporací ? Proč mezi zakladateli těchto firem nenacházíme mezigenerační týmy ? Mezigenerační týmy naopak byly ve vývojových odděleních velkých firem. Nemůže být třeba i setrvačnost myšlení starších členů týmu překážkou ztotožnění se s tím, co bychom možná mohli (alespoň ve výše uvedených případech) nazvat "paradigmatickou změnou" ?

Ad 5) Názor, že lidské vědomí nelze vysvětlit klasickou fyzikou a že souvisí s kvantovými procesy zastává např.fyzik Roger Penrose, který na toto téma napsal několik vynikajícíh knih. Mnoho soupenců ovšem nezískal a jedná se o názor velmi výrazně menšinový.

Mozek je hmota jako každá jiná a jeho činnost na úrovni neuronů by bylo principiálně možné emulovat na počítači (viz např.kniha Nick Bostrom: Superinteligence, Prostor, Praha 2017). Umělá inteligence bude pravděpodobně založena na emulaci neronové sítě nebo podobné technologii. Že je práce počítače založena na sekvenčním zpracování instrukcí procesoru nehraje roli - toto probíhá na nižší úrovni a představuje jen jakýsi podklad, na kterém probíhá aktivita vlastní neuronové sítě. Lze to možná připodobnit k dějům, které probíhají na molekulární nebo atomární úrovni v mozku - ty představují jen nějakou nižší vrstvu skutečnosti, která tvoří základ aktivity vrstvy další, a to jsou neurony a jejich struktury v mozku. Teprve jejich aktivita, jak máme za to, je pak příčinou lidského myšlení, vědomí, atd.

13. 01. 2019 - 15:52

radimvalencik: Ad Maxim Druhý (takto to zná lépe): To už jsou pěkně formulované argumenty. Mj. dokumentují, že dobrá teorie se neobejde bez diskuse, a to i diskuse, širší. Jakmile se trochu uvolním (pracuji ještě na plné....), pokusím se na nejdůležitější body poctivě a podrobně odpovědět.

---
radimvalencik.pise.cz