K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/330

31. březen 2021 | 01.00 |

blog ›

V tomto pokračování diskuse o zadlužování a evolučně stabilní strategie viru.

Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:

- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)

- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.

COVI-kávička 28.2. ČR +7798 USA +64320. Co dál?

Česká republika: +7798 nových případů. O tisíc víc než minulý týden, to je stále hodně.

USA +64320 nových případů.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko : Francie

11534 : 23996

Opakování podobných hodnot z předcházejícího dne.

Itálie téměř 19 tisíc.

Země, kde se intenzivně vakcinuje: Británie přes 7 tisíc, nejlepší výsledek z poslední doby. Izrael šábesových 2,5 tisíce.

V4 nepříznivá čísla: Polsko přes 12, Maďarsko téměř 5, Slovensko téměř 3 tisíce nových případů.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

O kočkách, myších, koronaviru a nás/7

V našich úvahách jsme dospěli do situace, kdy musíme odpovědět na dvě zásadní otázky:

- Jak náš virus udržení replikace na bázi konzervativní strategie dosahuje, tj. jak je schopen se bránit vůči mutacím, které by porušily pravidlo šetrného chování k hostiteli, předběhly ho svou dynamikou replikace a vytlačily z replikačního prostoru?

- Jak je možné, že když už se základní kmen našeho viru řídí konzervativní strategií, tak přesto se epidemie v některých případech šíří velmi rychle, je obtížné ji zastavit, má tendenci propukat znovu a znovu, a to i po fázi zklidnění, má své oběti?

Nenapadá mě jiná odpověď než ta, že náš virus na obranu základu své evolučně stabilní strategie (ke kterému se přiblížil svou dlouhodobou evolucí, při které se vytvořily určité geneticky zakotvené mechanismy jeho chování) sám zrychlí svou replikaci, přejde do fáze "zdivočení", výsledkem čehož je, že:

- Buď nedá mutaci, která ho chce vytlačit z replikačního prostoru šanci, dokáže ji z replikačního prostoru vytlačit.

- Nebo společně s mutací, kterou chce vytlačit z replikačního prostoru, zlikviduje daného jedince či dokonce i hostitele v jeho okolí, aby nadále nemohli nákazu šířit.

Přitom, a to je mimořádně důležité, soupeření o ovládnutí replikačního prostoru se zatím pozorovatelně nerozšiřuje o další věkové kohorty. Není vyloučeno, že to hrozí, zejména tam, kde se dlouhodobě drží nějaké portfolio vícenákazy odolné vůči neúčinným protiepidemickým opatřením (k nedávným signálům z karlovarské nemocnice a nejen odtud se dostanu v některém z dalších pokračování, do té doby snad budou další údaje). Patrně je to dokonce největší riziko, kterému je naše civilizace vystavena. Ale systém bloků, které tomu brání (myslím si, že jich je skutečně více) funguje účinně. Je dokonce možné, že právě na narušení některého z těchto bloků virus reaguje nejcitlivěji.

Možná má někdo jiné vysvětlení obou otázek položených v úvodu této části. Rád se s ním seznámím. Mě totiž žádné jiné nenapadá.

Vzniká ovšem další otázka, která přesahuje rámce teorie her i vyhodnocení průběhu epidemie: Prostřednictvím jakých mechanismů (které nemohly vzniknout jinak než přirozeným vývojem a musí korespondovat se strukturou viru na molekulární úrovni i funkcí jeho jednotlivých částí) k tomu může docházet?

Poznámka pod čarou:

Tento seriál vzniká z velmi bohaté diskuse k následujícímu článku:

Nebezpečné mutace, nebo portfolio vícenákazy?

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8959-nebezpecne-mutace-nebo-portfolio-vicenakazy.html

Jednotlivé díly seriálu jsou krátké, aby je čtenář mohl strávit. Zpravidla končí otázkou či nastolením problému, aby se čtenář mohl připravit na další pokračování. Je v něm důsledně rozlišeno to, co je obecně platné tvrzení, od hypotéz, jejichž platnost je nutné ověřit.

Tem, kdo bude seriál sledovat a s pochopením, zjistí prostřednictvím jednoduchých nástrojů teorie her, že nejen epidemii a chování koronavirus, ale i lidí, uvidí z nových zorných úhlů. Možná bude i překvapen, když např. zjistí, kdo, jak, s kým a proč hraje určité hry.

Předcházejí díly:

https://radimvalencik.pise.cz/8965-covi-kavicka-22-2-cr-4002-usa-57198-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/8966-covi-kavicka-23-2-cr-11233-usa-59257-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/8967-covi-kavicka-24-2-cr-15672-usa-71054-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/8968-covi-kavicka-25-2-cr-13657-usa-75299-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/8969-covi-kavicka-26-2-cr-14457-usa-77377-co-dal.htmlhttps://radimvalencik.pise.cz/8970-covi-kavicka-27-2-cr-14676-usa-80625-co-dal.html

(Pokračování)

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály které se tomu vztahují:

Mohou se státy v současné době výrazně zadlužit a co pak?/1

Na České pozici byla 27. února uveřejněna další debata Jana Macháčka, tentokráte pod názvem "Státy se nesmějí bát zadlužit, má-li to smysl". Úvodní slova iniciátora a vystoupení všech hlavních účastníků – kterými byli Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě, Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu, Dominik Stroukal, hlavní ekonom banky CREDITAS

Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus – jsou přínosné, aktuální a velmi důležité pro pochopení toho, co nás čeká v době postkovidové.

Závěr závěrečného vystoupení, do kterého debata vyústila, je logický, i když nečekaný. Znamená určitý zlom v dosavadním uvažování. Ale vše postupně.

Zatím můžete dát svoji odpověď na otázku: Jak moc se můžeme zadlužit a jak řešit problematiku výrazného nárůstu veřejného dluhu?

Text z České pozice odlišuji od svého barvou, v pokračování po posledním účastníkovi (v 6- části) zformuluji svůj názor.

Úvodní slovo Jana Macháčka:

Ekonomové upozorňují, že americká fiskální pomoc ekonomice v pandemické krizi je mnohem razantnější než v Evropské unii. Evropa by se prý měla inspirovat a být odvážnější už proto, že recese v ní bude delší a větší. Nějaké další společné akce však EU asi není schopná.

Mají mít členské státy EU větší odvahu se více zadlužovat?

A jak dlouho?

Za jak dlouho se má EU vrátit k maastrichtským kritériím, respektive kritériím Paktu stability a růstu?

A má se k nim vůbec vracet?

Není rozumnější je zrušit?

Viz: https://ceskapozice.lidovky.cz/debata-jana-machacka/debata-jana-machacka-staty-se-nesmeji-bat-zadluzit-ma-li-to-smysl.A210225_192222_machackova-debata_lube#utm_source=email&utm_medium=text&utm_campaign=lidovky.directmail

(Pokračování)

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441