COVI-kávička 23.2. ČR +11233 USA +59257. Co dál?

Česká republika:  +11233 nových případů. O hodně víc než dva tisíce nových případů oproti minulému týdnu.

USA +59257  nových případů.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko stále mírně klesající, Franice jeden ze svých časo se vyskytujících výrazných poklesů.

Británie už delší dobu jen mírně kolem 10 tisíc, to je stále hodně. Izrael téměř 5 tisíc, to je také stále hodně.

Polsko nadějných jen přes 4 tisíce. Maďarsko hodněpřes 2 tisíce a začíná mít problém. Slovensko pod tisíc.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

O kočkách, myších, koronaviru a nás/2

Protože koronavirus podobně jako myš podléhají zákonu přirozeného výběru, jedná se kromě jiného i o hru mezi koronaviry, resp. mutacemi koronavirus, a to z hlediska přežitíkmene či mutace. Tím se ovšem dostáváme k první zásadní otázce, která nás přivádí k poněkud odlišné problematice, než je příklad kočky s myší. Tam si dovedeme poměrně názorně představit, která myš má lepší předpoklady pro přežití. Ta, která má lepší parametry v identifikování nebezpečí (zjištěním, že nablízku je kočka), umí se rychleji dostat do bezpečí apod. Ale jak je tomu v případě tak jednoduchého (i když přece jen hodně složitého) organismu, jakým je koronavirus se svými 30 tisíci bázemi, kterými je kódován jeho genom?

Konkrétněji: Vyhrává ta mutace, která se rychleji replikuje (a to i za cenu, že zničí svého hostitele a zahyne s ním), nebo ta mutace, která je ke svému hostiteli šetrnější a umožňuje jeho dlouhodobé přežití?

Problém hodně netriviální. Jak to vidíte vy?

Poznámka pod čarou:

Tento seriál vznikl z velmi bohaté diskuse k následujícímu článku:

Nebezpečné mutace, nebo portfolio vícenákazy?

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8959-nebezpecne-mutace-nebo-portfolio-vicenakazy.html

Jednotlivé díly seriálu jsou krátké, aby je čtenář mohl strávit. Zpravidla končí otázkou či nastolením problému, aby se čtenář mohl připravit na další pokračování. Je v něm důsledně rozlišeno to, co je obecně platné tvrzení, od hypotéz, jejichž platnost je nutné ověřit.

Tem, kdo bude seriál sledovat a s pochopením, zjistí prostřednictvím jednoduchých nástrojů teorie her, že nejen epidemii a chování koronavirus, ale i lidí, uvidí z nových zorných úhlů. Možná bude i překvapen, když např. zjistí, kdo, jak, s kým a proč hraje určité hry.

Předcházejí díly:

https://radimvalencik.pise.cz/8965-covi-kavicka-22-2-cr-4002-usa-57198-co-dal.html

(Pokračování)

První systematičtější vyhodnocení výsledků očkování v Izraeli na základě skutečného vývoje epidemie: Opatrný optimismus

Do dnešního pokračování jsem vybral seriózně zpracovaný materiál z Novinek, který důsledně uvádí zdroje jednotlivých tvrzení a nepřímo tím ukazuje na to, co lze brát jako prokázané a co jako "píár". Je v něm řada zajímavých údajů, ale zajímavé je i to, jak jsou formulovány. Uveřejňuji celé, od svého textu odlišuji fialovou barvou:

Podle laboratorních testů z Izraele vakcína od firem Pfizer a BioNTech brání i tomu, aby očkovaní lidé dál šířili nákazu jako přenašeči, uvedl server Bloomberg. Stoprocentně ověřené to ale zatím není, protože klinické testy se zatím zaměřovaly jen na šíření covidu s příznaky. Izrael je první zemí, kde se masově očkuje a podle předběžných dat se zdá, že vakcína výrazně snižuje počet obětí i nakažených.

Vakcína Pfizer/BioNTech, která se začala v Izraeli v rámci národního imunizačního programu podávat už 20. prosince, má při předcházení laboratorně potvrzenému covidu-19 účinnost 89,4 procenta. Uvádí se to v návrhu zprávy výrobců, jejíž kopie se objevila na Twitteru, píše Bloomberg. Materiál nicméně ještě nebyl podroben oponentuře a podle agentury někteří experti účinnost zpochybňují.

Obě firmy, které za vakcínou stojí, spolupracují na analýze předběžných výsledků s izraelským ministerstvem zdravotnictví.

Podle předběžných výsledků laboratorních testů by vakcína měla bránit tomu, aby lidé bez příznaků mohli šířit covid-19. To je přitom otázka, která je při odhadování dalšího vývoje pandemie zcela zásadní, protože je stále ve hře varianta, že očkovaný člověk sice sám po kontaktu s koronavirem SARS-CoV-2 neonemocní covidem-19, přes sliznice však může virus nějakou dobu roznášet dál.

Problémem studie nicméně je, že se nezaměřuje přímo na omezení přenosu SARS-CoV-2, protože používá data z národního registru a nezohledňuje odlišný poměr pozitivně testovaných mezi očkovanými a neočkovanými.

"Výsledek přeceňuje snížení přenosu u vakcíny od Pfizeru. Myslím, že skutečné snížení přenosu je nižší než odhadovaných 89,4 procenta. O kolik nižší? Potřebujeme více důkazů, abychom to věděli jistě. Ale i tak očekávám, že zjistíme, že vakcína přenos snižuje. A to by byla velmi dobrá zpráva," uvedla profesorka Zoe McLarenová z University of Maryland Baltimore County.

I přes výhrady některých expertů jsou data slibná, uvedla profesorka Raina MacIntyreová z Univerzity Nového Jižního Walesu v Sydney. "Tahle data jsme potřebovali pro odhad možného dosažení kolektivní imunity při očkování. Nicméně potřebujeme, aby byla data publikovaná v časopisu, kde budou podrobena oponentuře, abychom je mohli prozkoumat do detailu," řekla vědkyně.

Pfizer a BioNTech uvedly, že pracují na analýze dat z Izraele, která budou sdílet, jakmile budou kompletní a zpracovaná. Mluvčí odmítl komentovat neúplná data.

Pokud se potvrdí účinnost 89,4 procenta, znamená to podle vakcinoložky Helen Petousis-Harrisové z Auckladnu, že vakcína bude v eliminaci covidu-19 při dostatečném proočkování populace efektivní.

Už v sobotu izraelské úřady uvedly, že očkování je s devadesátidevítiprocentní účinností brání smrti při nákaze virem. Nejméně jednu dávku už dostala v Izraeli skoro polovina z deseti milionů obyvatel.

Viz: https://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/clanek/zasadni-otazka-kolem-vakciny-ockovani-uz-virus-nesiri-naznacuji-data-z-izraele-40351770

K tomu ode mne:

Důvod k mírnému optimismu, i když některé formulace jsou velmi obezřetné. Není rovněž reagováno na dříve publikovaný údaj, že vakcinace způsobila těžší průběh nemoci i mladších pacientů.

Tak či onak, vakcinace není všelék a s epidemií se budeme muset vypořádat i s využitím dalších nástrojů. Některé z nich teprve čekají na odhalení a využití.

Mimo jiné – v Izraeli se průměrné hodnoty denních přírůstků pohybují stále kolem pěti tisíc (i včera).

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály z diskuse:

Pavel Suchý: Odpovědi na otázky k době postkovidové/1

Uveřejňuji další odpovědi na otázky k době postkovidové, které byly účastníkům workshopu předloženy před jeho konáním. Jedná se o jedny z nejpodrobnějších a nejzajímavějších odpovědí.

Otázky jsou tučně, podotázky normálním písmem. Vlastní odpovědi z pera P. Suchého, účastníka workshopu, odlišuji fialovou barvou:

1. Jak, resp. čím vymezit dobu postkovidovou?

Současný model společenského vývoje i ekonomického růstu bude potřeba nahradit modelem založeným na možnosti volby. V tomto kontextu bude zajímavé srovnání českého a švédského přístupu v době pandemie. Podle predikcí vychází lépe švédský liberální model, kde jde hlavně o to, že občané mají možnost volby a služby nejsou likvidovány. Ekonomice to prospívá a negeneruje to obří státní dluh.

- Jako návrat k obdobě současné situace?

Obdoba současné situace nepřinese nic pozitivního pro ekonomiku a vývoj společnosti. Restrikce nejsou v tomto případě optimálním řešením.

- Jako trvalé soužití s koronavirem za podmínek, kdy jsou jeho dopady známé a stabilizované?

Stabilizace ve smyslu vakcinace a direktivních směrnic vlády nebudou mít kýžený efekt, společnost se chce vrátit k normálnímu životu a přirozenosti, to stabilizaci jedině prospěje.

2. Jaký bude mít doba postkovidová globální rozměr?

Schopnost návratu k dřívější globální spolupráci, propojení inovativních projektů, participace vědy výzkumu a akademické sféry spolu s překódováním obchodních a exportních, importních možností, kreativní start-upy a inkubátory podpořené vládními iniciativami, ministerstvy. Průmysl 4.0 přinese mnohé pozitivní prvky a bude hybatelem dalším pozitivních změn.

- Vstoupí do ní všechny země víceméně současně, nebo bude dlouhodobě probíhat jako koexistence zemí, v nichž nastala a v nichž ještě nenastala doba postkovidová?

Nevstoupí současně a určitě se projeví ekonomická úroveň jednotlivých zemí, rozvinuté země budou opět mít výhodu rychlejšího startu a adaptace na nové podmínky. A zároveň tím,že v oblasti expanze a snazšího vstupu na zahraniční trhy budou moci v rámci koexistence méně rozvinutým zemím významně pomoci v dalším období.

- Pokud nastane druhý případ: Jaké budou vztahy mezi zeměmi v různé postkovidové fázi

a) spolupráce,

Ano, model spolupráce je jediným možným východiskem pro návrat k předchozímu stavu

b) uchování současných bloků,

dtto a)

c) restrukturace bloků,

Známe z minulosti, nepřináší nic dobrého a zastavuje ekonomický růst

d) vznik nových konfrontačních ohnisek?

dtto c)

3. Dojde k omezení spotřeby (domácností) v některých směrech?

V první fázi určitě a globálně, po krátkém období útlumu se ekonomika opět nastartuje a během dvou let se vrátí do hodnot a indikátorů stejných jako před covidem

- Bude to v důsledku restrikcí, nebo poklesu příjmů velké části obyvatelstva?

Určitě to nebude v důsledku restrikcí, pokles příjmu velké části obyvatelstva bude pouze dočasný, ekonomika vyspělých zemí má velkou schopnost regenerace a je tahounem méně rozvinutých zemí. To se projeví v dlouhodobém ekonomickém růstu.

- Bude to znamenat větší zchudnutí či zbídačení, nebo pozitivní alternativu vůči současnému konzumu zaměřenou na skutečné lidské hodnoty?

To je více filozofická otázka, parametry růstu a poklesu popisuje spolehlivě mikroa makroekonomie. Trendy jsou jasné a mechanismy, které mohou určité výkyvy eliminovat nebo jim čelit, jsou zde také patrné. Jediným lékem na všechny neduhy je čas a poučení z "pandemického" vývoje.

(Pokračování)

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)