Worskhop: Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Do COVI-kávičky 1. prosince jsem vložil námět na uspořádání workshopu:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Námět řadu mých známých, ale i těch, které neznám osobně, zaujal. Téma je nosné, aktuální a patrně je nejvyšší čas, aby se ho někdo podujal. Tak jej uveřejňuji v "nezahalené" podobě. Mj. podtitul převzaty z teorie černých děl seVelmi uvítám náměty a avízo vystoupení (teze, formulování problému, úvahy, reakce na následující pracovní text).

Zde je původní materiál (od nového textu jej odlišuji fialovou barvou):

Následující pracovní materiál je podnětem k přípravě workshopu, o jehož konání uvažujeme v pátek 22. Ledna v 9.00. Připomínky a náměty vítány.

Patrně je dobré začít osvědčenou SWOT analýzou:

Otázka je, jak interpretovat slabé a silné stránky. Konkrétně "stránky" čeho?

Pokud se podíváme na SWOT analýzu, tak vždy vztažena k jednajícímu subjektu, tj. nám samotným.

Kdo jsme my, tedy ten jednající subjekt, a jaké tedy budou slabé a silné stránky v době postkovidové?

Patrně se lze shodnout na tomto:

- Důvěřujeme našemu rozumu, který se opírá o poctivou vědu a dobrou teorii.

- Jsme schopni efektivně komunikovat a na základě toho dosáhnout shody v oblasti strategických cílů i taktických kroků.

- Jsme optimisté, máme představu o perspektivní a realistické vizi, kterou jsme schopni postupně konkretizovat (s využitím dobré teorie a efektivní komunikace).

Pro začátek to asi stačí, ostatní lze konkretizovat "za pochodu".

1. Naše silné stránky:

- Začali jsme se otázkou ekonomiky a jejích souvislostí (návazně i ekonomické teorie, jejích modifikací z hlediska potřeb analýzy ekonomiky "za horizontem událostí") zabývat s předstihem.

- Jsme schopni vytvořit funkční tým i s určitou institucionální podporou.

- Máme oporu v již publikovaných odborných materiálech, viz např.:

https://radimvalencik.pise.cz/8330-forum-socialni-politiky-tudy-vede-cesta.html

(Zde je důležitý kontext článku a odkaz na pět monografií, v nichž je prezentována vize a ekonomie produktivní spotřeby)

https://www.vupsv.cz/download/forum-socialni-politiky-4-2020/?wpdmdl=8866&refresh=5fc49e05ad26e1606721029

(Zde je plný text článku)

- Možnost prezentovat výsledky na ověřeném a poměrně reprezentativním veřejném fóru (workshopu), což může být základem posunu práce do "vyššího levelu".

- Stávající spolupráce s některými již existujícími odbornými aktivitami jdoucími podobným směrem.

2. Naše slabé stranky:

- Nízká míra kredibility vědy u veřejnosti i státních institucí.

- Intenzivní šíření iracionality a s tím spojená manipulace vlivnou částí veřejnosti globální mocí, která se tímto promítá i do našich poměrů.

3. Příležitosti:

- Nutnost vyšší efektivnosti spotřeby (rozlišení toho, co je podstatné a co nikoli), tj. možnosti aplikovat závěry ekonomie produktivní spotřeby.

- Nárůst kritických postojů veřejnosti, které je ovšem nutné směrovat k řešení problémů a ne destrukci solidárního základu společnosti a její racionality.

- Obecně pociťovaná potřeby řešení problému bohatství a chudoby.

- Možnost vymanit monetární politiku z role vysávání domácí ekonomiky.

- Obava poctivých vědeckých a odborných pracovníků z toho, že kvalifikovaná doporučení nebudou brána v úvahu a krize se bude prohlubovat, z toho vyplývající hledání spolupráce a platformy pro spolupráci.

4. Hrozby:

- Nedostatečný "startovní zájem", postupný útlum počáteční iniciativy.

- Názorové neshody, které nedokážeme překlenout.

- Tlak na klíčové osoby, jejich "koupení" poskytnutím jiných, lépe odměňovaných aktivit současně s odrazením od účasti v této aktivitě.

- Nezájem širší veřejnosti a postupná izolace projevené aktivity.

- Společenská krize a překotný vývoj, ve kterém bude mít odborná připravenost mizivou roli.

Hrozby a příležitosti doby postkovidové:

Teprve návazně (z hlediska aktivního postoje) lze formulovat hrozby a příležitosti, které očekáváme v době postkovidové, tj.:

1. Odlišení toho, co je pro další vývoj společnosti a postavení země nejdůležitější, od toho, co není nezbytné. Klíčový význam ekonomie produktivní spotřeby, tj. teorie, která spotřebu považuje nikoli (jen) za zdroj užitku (ve smyslu požitku), ale faktor rozvoje lidských schopností, které zpětně působí na ekonomiku jako produkční síla (zvyšují inovační potenciál). Tj. míst konzumu funkčnost, místo okázalosti uplatnitelnost apod.

2. Růst role produktivních služeb, služeb zaměřených na rozvoj, uchování a uplatnění lidských schopností (vzdělání, výchova, zdravotnictví).

3. Vyústění rozvoje lidských schopností do tvůrčích mezigeneračních týmů (od vědy k výzkumu, od výzkumu k inkubátorům, od inkubátorů ke startupům, od startupů k tvůrčím mezigeneračním týmům, růst role univerzit a jejich absolventských sítí).

4. Překonání důsledků další fáze bohatnutí bohatých a chudnutí chudých, místo okázalé spotřeby spotřeba funkční orientovaná rozvoj schopností (podobná role etiky, jakou sehrála při vzniku kapitalismu protestantská etika), místo státu založeného na přerozdělovací moci a této moci se podřizujících managementů velkých firem společenské struktura s rostoucím významem horizontálních vazeb, samosprávných prvků.

5. Využití emisně-inflační daně uvalené na držbu peněz a peněžních příjmů (původně ražebného) k financování veřejných výdajů v dané zemi (zamezení odlivu do zahraniční formou sterilizace eura apod.), k monetizaci domácích státních dluhopisů získávaných centrální bankou na sekundárním trhu.

A ještě na závěr:
Už jsem dostal jednu připomínku. Původní materiál vůbec neuvažuje to, že může existovat poměrně (i hodně) dlouhá doba koexistence států, které epidemii zvládnou, a států, které ji nebudou zvládat. Může to být, ale i mnohem více. Přitom nezvládnutí epidemie může mít nejen "ozdravný" dopad (likvidaci "slabších kusů", jak někteří říkají), ale také závažné dopady na ekonomiku (rozšíření syndromu únavy, opakovaných nákaz apod.). Této problematice bude patrně nutné též věnovat pozornost.

Závěrečná poznámka:

Jakékoli náměty, poznámky, úvahy, upřesnění velmi rád uveřejním.