V tomto pokračování 5. část komplexní analýzy ekonomickcých dopadů od J. Šulce + 1. část P. Hampla.
Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:
- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)
- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.
COVI-kávička 30.12. ČR +16329 USA +194860. Co dál?
Česká republika: +16329 nových případů. O víc než o 6 tísíc, tj. víc než o polovinu oproti minulému týdnu. A to přinižším počtu testů! Rozjelo se to na plné koule. Česko se stalo balounovskou koronavirovou forpatrolou.
USA +194860 nových případů.
A ještě se podívejme na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
Rusko : Francie |
27002 : 11395 |
Rusko se začíná vzdalovat od magické hranice 30 tisíc směrem dolů. Francie nebezpečně vysoká čísla.
Británie skokový rekord přes 53 tisíc.
Izrael přes 5 tisíc.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
Petr Hampl o koronaviru – hodně dobré a moudré/1:
Do covi-kávičky vybírám to nejdůležitější z rozhovoru Petra Hampla pro Parlamentní listy. Celé je zde:
Pozitivním fenoménem je převaha pozitivních hodnocení v diskusi. Hamplův text od svého odlišuji fialovou barvou. Otázky PL jsou tučně. Nejdůležitější podtrhuji:
1. část
Co o české společnosti očima sociologa vypověděla koronavirová pandemie, kterou byl rok 2020 zásadní?
Ukázala silnou i slabou stránku. To nejlepší v nás i to nejhorší. Na jaře jsme viděli úžasnou schopnost české společnosti propojit se vzájemnou solidaritou, spolupracovat a pomáhat si. Mnoha lidem, jako by se otevřely oči. Po letech si zase začínali uvědomovat, že národ je jeden celek, a že do toho celku patříme všichni. Tradiční vlastenci i mladí voliči Pirátů. Normální pracující i domnělá kosmopolitní elita. Mohl by to být první krok k tomu, abychom zahájili racionální debatu o islámu a migraci. A také, abychom formulovali společné zájmy, které potřebujeme hájit vůči Bruselu i vůči globálnímu korporátnímu světu.
Ale na podzim přišel přesný opak. Česká společnost se rozpadla do menších skupin a začala válčit navzájem proti sobě. Zvlášť tragické je, že proti sobě válčí normální pracující. Hospodští proti zdravotním sestrám, trenéři fitness proti učitelkám, plastičtí chirurgové proti lékařům z JIP. A šéfové bank se nám smějí a vysávají nás více než kdy předtím. Dílo zkázy pak dovršili provozovatelé některých serverů, kteří situace využili ke zvyšování čtenosti za každou cenu, bez jakékoliv odpovědnosti. A různí zneuznaní aktivisté a bezskrupulózní politici, kteří se chtějí dostat na výsluní za každou cenu, a nemají absolutně žádné morální zábrany. Jeden z nich dokonce vynalezl ideologii takzvaného covidismu, což je prý totalitní ideologie spočívající v tom, že lidé nechtějí zbytečně umírat.
Hodně se bojím toho, že právě v letošním roce bylo rozhodnuto o nezvratné islamizaci a o nahrazení českého národa. Epidemie bude nakonec potlačena očkováním, ale zničená morálka a zničené vztahy, to se bude opravovat roky. A během těch let mohou promigrační aktivisté naplnit všechny své záměry. Aniž by narazili na významnější odpor.
Nebylo to nutným důsledkem toho, že opatření trvají příliš dlouho?
Podívejte se na sousední Maďarsko. Tamní život je omezen nepřetržitě už od jara, a přesto to lidé chápou, jsou ukáznění a podporují se. Věří, že Orbánův režim to zvládne a podporují ho.
V čem je rozdíl? Jsou Maďaři jiní než obyvatelé českých zemí?
Na jaře jsme viděli, že i my umíme jednat jako odpovědný národ. Rozdíl je ve vůdcovství. Maďaři vědí, že Viktor Orbán je statečný muž. Vědí, že neustupuje, a že neprodá zájmy svého národa. Nedělají si iluze, že by v Maďarsku nebyla žádná korupce, ale vidí, že nedosahuje takové úrovně, že by to paralyzovalo celý stát. A především vidí, že maďarská vláda postupuje rozumně. Je pak snadné takovou vládu podporovat. U nás naopak vidíme premiéra, který se schovává před lidmi a neustále vymlouvá. Strategie se mění každých pár dnů. Co bylo včera závazné, z toho dnes nic neplatí. Jak by se za tím mohli lidé sjednotit?
Přitom poptávka po vůdcovství tady byla. Kdyby premiér Babiš vyhlásil jasnou strategii a převzal za ni odpovědnost, mohl po příštích volbách sestavovat jednobarevnou vládu. Jenže ono je těžké být pevným vůdcem, když nevíte, kdy zazvoní telefon od Angely a co vám německá premiérka nařídí. Svou příležitost zároveň minuli šéfové opozičních stran. Kdyby kdokoliv z nich přišel s jasnou vizí řešení situace, a kdyby za ní dokázal stát, mohl dnes být nejpopulárnějším politikem v zemi. Jenže tu příležitost minuli a své strany spíš poškodili.
Jak to?
Václav Klaus mladší, a později i Tomio Okamura se nechali strhnout agresivními facebookovými menšinami, a začali prosazovat strategii: Vypusťte virus do populace, nebraňte mu v šíření a počkejte, co se stane. To přece dělá Babišova vláda i bez nich! Jenže když se naplní jednotky intenzivní péče, stejně nezbude než razantně zabrzdit. Pro Trikolóru to zřejmě znamená definitivní konec, a pro SPD stagnaci. Obojí otevírá cestu Pirátům s chytrou strategií.
Mimochodem, stejné chyby se dopustil před nimi i Donald Trump. Nechal se strhnout hnutím proti lockdownům a ztratil hlasy lidí znepokojených epidemií, kteří ho až do léta podporovali. Kdyby si jejich podporu udržel, zvítězil by takovým náskokem, že by to žádný volební podvod nemohl zvrátit.
(Pokračování)
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
Do seriálu COVI-kávička vkládám novou rubriku. Proč? Odpověď je v díle publikovaném 8. listopadu zde:
https://radimvalencik.pise.cz/8574-covi-kavicka-8-11-cr-7722-usa-124390-co-dal.html
V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce, se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. Proto se v nejbližších číslech budu věnovat problematice toho, co lze v této oblasti dělat a jak by společenské vědy mohly obnovit svoji roli.
Současně připravujeme (předběžně na leden) workshop:
Ekonomie a ekonomika doby postkovidové
(pohled za horizont událostí)
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html
Postupně uveřejňuji náměty a podklady k diskusi na tomto semináři:
J. Šulc komplexně o COVID-19/4
Poslední letošní číslo časopisu Fórum sociální politiky přineslo vynikající pojednání J. Šulce "Úvahy o sociálně ekonomických dopadech Covid-19 v kontextu s českým národním zájmem", viz:
https://www.vupsv.cz/casopis/forum-socialni-politiky-6-2020/
(Časopis už je vytištěn a prodává se, z komerčních důvodů plná internetová verze se dává až cca po půl měsíci.)
Pojednání je významným příspěvkem k tomu, jaká bude Ekonomie a ekonomika v době postkovidové", tj. bezprostředně se týká tématu připravovaného workshopu.
Podrobný úvod jsem zveřejnil ve své "covi-kávičce" zde:
https://radimvalencik.pise.cz/8761-covi-kavicka-25-12-cr-4363-usa-193030-co-dal.html
https://radimvalencik.pise.cz/8763-covi-kavicka-26-12-cr-2669-usa-99840-co-dal.html
Pojednání J. Šulce zveřejňuji na pokračování. Připojuji k němu i svůj komentář. Podrobný úvod k celé sérii je zde:
Úvahy o sociálně ekonomických dopadech Covid-19 v kontextu s českým národním zájmem – 4. část
Jaroslav Šulc
Důvody nejen ke změně modelu, ale i k hledání osoby designéra
Proto dvě klíčové otázky nejspíše zní: Jaká by měla být novelizovaná podoba sociálně ekonomického modelu pro 21. století? A kdo bude tím jeho určujícím designátorem, a kdo obzvláště v českých specifických podmínkách?
Jestli bylo dosud nutné v konceptu trvale udržitelného rozvoje vyvažovat "jen" a) sociálně snesitelnou ekonomickou efektivnost a b) celkové náklady na minimalizaci ekologické stopy, tak Covid-19 (podobně jako v minulé dekádě selhání hypotéčního trhu USA a jeho následky) před nás staví další požadavek: funkční odolnost vůči všem podobám "černých labutí", jakou je/byla třeba pandemie Covid-19. Vyjádřeme to aspoň následujícími klíčovými tezemi:
· Koronakrize v řadě zemí vrátila do důstojnější pozice stát jako takový, který se opět stal instancí poslední záchrany. Byl totiž v daném čase schopen plnit svoji koordinační roli a zajistit vyhlášení základních hygienicko epidemiologických opatření, následně dbát o jejich respektování (se sankcemi při porušení). Měl příslušné kapacity (organizační, lidské, materiálně technické, diplomatické či finanční), aby mohl zorganizovat pružná potřebná antiCovid-19 opatření. I za cenu zbourání dogmatu o "státu jako nejhorším možném hospodáři", či o nezbytnosti "vyrovnaného rozpočtu". Jestli jsme v Evropě možná už od války pěstovali mýtus odcizenosti státu občanům, jsme najednou svědky pravého opaku – občané delegují na stát svou důvěru, že je v kritické situaci nenechá na holičkách.
· Byla žádoucím způsobem rehabilitována pozice vědy, v tomto případě medicíny jako nástroje poznání objektivních zákonitostí a odmítnuto šarlatánství a novodobé tmářství vč. tažení proti očkování, byť ne vždy v plném rozsahu. Nedošlo k tomu žádným úředním fermanem. U většiny lidí bohatě stačila praxe vlastního poznání či osobní zkušenosti s průběhem nemoci u jejich sousedů či blízkých. Stačilo, když silácké výroky a zcela nekompetentní rozhodování v iluzích žijící řady vrcholných státníků začaly být drsně konfrontovány v lepším případě s poklesem jejich popularity a infikováním jich samotných, v horším případě to mj. i v důsledku jejich smrtelně chybných úsudků končilo hromadami mrtvol lidí, kteří by jinak měli šanci přežít.
· Byla odhalena naše globální naivita v tom, že je možné se před nebezpečím infekce zapouzdřit někde v samotě a počkat, až "to přejde". Metoda ne nepodobná reakcím lidí z bohatých měšťanských středověkých měst prchajících před "černou smrtí" do svých venkovských usedlostí[1] teď neměla moc šancí fungovat.
· Trhlinu však dostává i dosavadní – mnohdy těžko odůvodnitelný – trend k absolutizaci individuálních lidských práv, a to často na úkor práv společnosti jako celku, především práv ryze bezpečnostních, resp. práva na plošnou ochranu zdraví – trasování je průlom.
· Podobně i změny ve vnímání oprávněnosti svébytnosti a prioritizaci individuálního podnikatelského snažení v krizové situaci, kdy se docilování zisku dostává do kolize s ochranou zdraví návštěvníků či zaměstnanců. Do nové pozice se dostávají i odbory hájící doslova lidská práva zaměstnanců – především právo na práci jen v bezpečných podmínkách.
· Bylaodpískána řada do té doby nezpochybnitelných postulátů Evropské unie, především zásady volného pohybu osob, zboží i kapitálu. Zatímco ještě před pár lety to byly nekontrolované masy statisíců migrantů, kvůli kterým řada "nevítačských" států zpochybnila smysluplnost volného pohybu osob napříč schengenským prostorem, a přítomnost většího počtu běženců vyvolávala mnohde odmítavé reakce, nyní se do této pozice – "díky" masové panice – dostali lidé se symptomy nákazy. Řada odvětví, zejména těch založených na práci pendlerů, začala nutně kolabovat, přeshraniční pohyb je i nadále přísně střežen.
K tomu ode mne:
Nastolení otázky "kdo bude tím jeho určujícím designátorem, a kdo obzvláště v českých specifických podmínkách?má zcela zásadní význam. Zejména, pokud je dáno do přímé souvislosti s poukazem na růst role vědy. Pokud totiž věda (interdisciplinární přístup orientující se na komplexní řešení problémů) nenajde svého realizátora ("designátora změn", tj. rozhodovatele změn), zůstane viset v prázdnotě nepoužitelnosti. Pak ovšem nejenže nevzroste její role, ale podstatným způsobem utrpí její společenská prestiž a vědu začnou z veřejného míněné vytlačovat různé formy iracionality. Toho jsme mj. svědky právě nyní.
K odpovědi na otázku realizátora výsledků vědy nestačí jen apel na rostoucí roli státu. Pokud selhává politický a institucionální systém, je nutné "kousnout do kyselého jablka" a začít řešit problém, jak a proč k tomu došlo, jak na vývoj situace reagovat. Pokud prezident ve vánočním projevu uvedl, že "jen hlupák opakuje stejnou chybu dvakrát, zatímco inteligent se dopouští zcela nových chyb", neměl to vztáhnout jen na část veřejnosti, ale i na vládu, která nyní opakuje stejnou chybu, jakou udělala už v říjnu, když nevyužila fázi částečného zklidnění viru a připsala to účinnosti svých opatření. Nyní otálením a změkčováním riskuje totéž. Pravdu má prezident ovšem v tom, když "s lítostí konstatuje, že opozice selhala". To je v demokratickém systému vždy projevem hluboké krize politického systému, protože řešením není ani prostá výměna vlády.
Příčin současného stavu je celá řada. Je to i výrazná intervence současné globální moci do dění u nás, pro kterou se otevřel prostor jednostrannou orientací našich zpravodajských služeb a využívání vlivových sítí vytvářených na bázi poskytování inside informací vybraným (snadno ovlivnitelným) osobám, O roli mediálního mainstreamu není nutné ani hovořit.
V této situaci bude velmi důležité to, jak lidé, kteří umí řemeslo poctivé vědy, dokážou překročit hranice oborové specializace a spolupracovat v oblasti komplexního řešení současných problémů. Nebude to jednoduché, protože i sféra vědy je kontaminována značným počtem konjunkturalistů, kteří jsou ochotní podílet se na zpracování a šíření různých fejků. Ale v naší zemi existují předpoklady k tomu, aby se poctivá věda a dobrá teorie nenechaly odstavit ani úřednickým přístupem, ani manipulátory.
(Pokračování)
Co se děje ve světě:
Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:
https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Další významné zdroje o dění ve světě:
https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441
https://ourworldindata.org/coronavirus
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)