Česká republika: +2669 nových případů. Další vánoční výsledek, bohužel doprovázeny dalším poklesem počtu testů oproti předcházejícímu dni. Takže budeme čekat na výsledky od 28.12. To, že došlo ke snížení počtu na 7696 je dost riskantní, protože přestáváme vidět, co se odehrává.
USA +99840 nových případů. Spíš Santa Klaus než zklidnění.
A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
Rusko : Francie |
29018 : 20262 |
Rusko se drží na hraně zrychlení stále pod 30 tisíci.
Francie se, jak se zdá, vydává českou cestou..
Holandsko přes 11 tisíc, nečekaně zrychlilo Slovensku, už podruhé přes 4 tisíce. Rovněž tak Izrael po druhé posobě přes 4 tisíce.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
Z rozhovoru Jiřího Svobody pro Parlamentní listy
Rozhovor byl uveřejněn 22.12. zde:
Zde je to nejdůležitější odlišené fialovou barvou od mého textu:
Jsem odpůrcem katastrofických scénářů. Nicméně roky 1938, 1939 a 1968 přinesly zásadní dědičné, opakované zvraty v naší víře a myšlení. Všechna tři data znamenala selhání důvěry v přátelství, solidaritu a čest v mezinárodních slibech a smluvních závazcích. Zároveň, což považuji za nejhorší důsledek, ztrátu národního sebevědomí. Moji předci s úžasem vyslechli slova britského premiéra Chamberlaina: "Je strašné, fanatické, neuvěřitelné, že bychom měli kopat zákopy a zkoušet si plynové masky kvůli sporu ve vzdálené zemi mezi národy, o nichž nic nevíme..." (září 1938). O 30 let později nás sovětští "přátelé na věčné časy" rovnou vojensky přepadli, obsadili a pokořili.
V kontextu evropské civilizace je pro mne letošní rok, mimo jiné, dokladem nafoukanosti člověka, který si přisuzuje svrchovanost nad přírodou, chcete-li Prozřetelností. Svět zaplavují vlny sekularismu, mizí elementární principy řádu, na kterém byla naše civilizace postavena. Prožíváme rok, který je zatímním vyvrcholením léta doutnajícího fatálního zlomu, který předvídavě pojmenoval kdysi Dostojevský: "Bůh je mrtev – všechno je dovoleno."
Někdy na začátku roku jsem se díval na dvouhodinový pořad Viasat History o cestách do vesmíru, vozíčcích na Marsu, schopnostech lidského rodu bez hranic. O nesmyslnosti tohoto pyšného přesvědčení nás záhy usvědčil virus o velikosti 120 nm, který za pár měsíců zahubil více než 1,5 milionu lidí. Dokázal přivést světovou ekonomiku na práh rozvratu, jehož finále zatím nejsme schopni dohlédnout. Ale naše děti a vnoučata budou prý rozhodovat, zda jsou muži nebo ženami. A dokonce, zda ta slova lze vůbec používat. Přepisuje se historie, redukovaná na hesla. Kácejí se sochy osobností, které jsou neoddělitelnou součástí naší civilizace. Myslíme si, že sedíme na stroji času a můžeme beztrestně vytrhat kořeny, ze kterých jsme vyrostli.
Trajektorie, po které se svět pohybuje, podle mne nedává velké naděje. Pandemie covidu-19 nakonec ustoupí stejně jako zničující epidemie moru, cholery, španělské chřipky. Vědci, laboratoře a farmaceutické firmy tomu jistě trochu napomohou. I když epidemie moru vymizela i bez jejich existence. I se zhoubnými bakteriemi lidské pýchy se příroda nějak vyrovná.
Psychologické a ekonomické následky vývoje posledních desetiletí se nedají tak snadno odstranit zázračnou očkovací látkou, kterou stvoří Bill Gates nebo Soros. JFK byl zavražděn v Dallasu v listopadu 1963. Dodnes se nikdo nesmí dozvědět proč. Snad za příštích 70 let, rozhodli ti, co rozhodují. Dokážeme vypustit z ponorek rakety s multiplikovanými jadernými náložemi. V tom bude rok 2021 "normální"; doufejme, že nějakého blázna nenapadne stisknout osudový knoflík posledního soudu. Desetina dospělé populace bude i v roce 2021 ovládat 84 % světového bohatství.
Naše země i svět se budou topit v nesplatitelných dluzích, vzniklých jako následky pandemie covidu-19. To bude mít patrně za následek pokles životní úrovně. Jenže svět, v němž je nejvyšší hodnotou konzum a samozřejmostí trvalý "růst růstu", naroste psychologická tenze, nespokojenost, konflikty. K tomu je třeba přičíst náklady na závaznou bezuhlíkovou strategii, astronomické výdaje na nové a účinné nástroje zabíjení.
K tomu ode mne:
Právě vůči tomu, čím úvahy J. Svobody vrcholí, musíme hledat alternativu v podobě perspektivní a realistické vize. Alternativu vůči tomu, co nám chce vnutit NWO.
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
Do seriálu COVI-kávička vkládám novou rubriku. Proč? Odpověď je v díle publikovaném 8. listopadu zde:
https://radimvalencik.pise.cz/8574-covi-kavicka-8-11-cr-7722-usa-124390-co-dal.html
V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce, se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. Proto se v nejbližších číslech budu věnovat problematice toho, co lze v této oblasti dělat a jak by společenské vědy mohly obnovit svoji roli.
Současně připravujeme (předběžně na leden) workshop:
Ekonomie a ekonomika doby postkovidové
(pohled za horizont událostí)
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html
Postupně uveřejňuji náměty a podklady k diskusi na připravovaném worshopu. Zde je o jednom z nich:
Komplexní pohled na dopady COVID-19 a cestu k perspektivní vizi/1
Poslední letošní číslo časopisu Fórum sociální politiky přineslo vynikající pojednání J. Šulce "Úvahy o sociálně ekonomických dopadech Covid-19 v kontextu s českým národním zájmem", viz:
https://www.vupsv.cz/casopis/forum-socialni-politiky-6-2020/
Zde je obsah celého čísla:
(Časopis už je vytištěn a prodává se, z komerčních důvodů plná internetová verze se dává až cca po půl měsíci.)
Pojednání je významným příspěvkem k tomu, jaká bude Ekonomie a ekonomika v době postkovidové", tj. bezprostředně se týká tématu připravovaného workshopu.
Nebudu opakovat obsah pojednání. Pokusím se vypíchnout jen to nejdůležitější, případně vyjádřit v rámci diskuse určité výhrady. Hlavním cílem, který si kladu, je na příslušné pojednání upozornit a podpořit výměnu názorů k němu. Obojí považuji za důležité, zejména v době, kdy čelíme nástupu iracionality a emocí vyvolaných, decentně řečeno, ne vždy ověřenými informacemi. Je to součást úsilí o obhájení důvěry ve vědu a ve společenské vědy zvlášť. Pojednání J. Šulce navíc umožňuje přesáhnout hranice interdisciplinarity mezi společenskými a přírodními vědami z obou stran.
Pojednání začíná velmi dobrým, vyváženým a komplexním popisem dopadů epidemie s důrazem na jejich ekonomickou dimenzi. Za cíl si klade popsat podobu žádoucího budoucího uspořádání společnosti i jejího sociálně ekonomického mechanismu, přitom od počátku hledá odpověď na otázku: Kdo bude "osobou designéra" změn? (Tato otázka je naprosto klíčová a v současných společenských vědách jako nezbytně nutná součást každého prakticky orientovaného výstupu atrofovala.)
S významnými invenčními prvky přichází v odpovědi na otázku, jaký trvale udržitelný rozvoj potřebujeme. Z toho hlediska si všímá samotné podstaty pojetí spotřeby praktikovaného ekonomickou teorií a poukazuje na to, že v této oblasti epidemie nabízí i řadu příležitostí, které mohou být využity. Přesahuje tak standardní ekologicky zúžený pohled, který zpravidla vyúsťuje v hledání různých forem restrikcí. Návazně na to přechází k problematice bohatství a chudoby, která se v souvislosti s epidemií vyostřuje a nutně vstupuje do komplexních úvah o podobě budoucího uspořádání společnosti a jejího sociálně ekonomického mechanismu. Z toho pak vyplývá jeho přínosný pohled na budoucnost globalizace obsahující zvýraznění řady nových, většinou přehlížených aspektů ve smyslu od vymísťování k lokalizaci výrob.
V šesti úderných bodech pak formuluje důvody změny současného sociálně ekonomického modelu a hledání "osoby designéra" (tj. realizátora nezbytných změn). Tuto část, která čtenáře překvapí řadou nových prvků výrazně se odlišujících od "mlácení prázdné slámy" jak v odborných publikacích tak i ostatních mediích, lze číst a chápat i jako přehledné vyjádření uctívaných dogmat, která tváří v tvář současné realitě padla.
Poněkud deklarativně v článku vyznívají pasáže o státu jako hlavním "designérovi změn" a rostoucí roli vědy. Chybí reflexe problémů spojených s fungováním institucionálního i politického systému. Rovněž tak nejsou zmíněny problémy v rozvoji vědy samotné a nebezpečí ze strany rostoucí vlny iracionality, která obsazuje prostor uvolněný dřívější nízkou angažovaností vědy, nedostatečnou syntetičností a praktickým zaměřením teorie na reálné problémy.
To je částečně nahrazeno poměrně precizními úvahami o tom, jak by mělo vypadat krizové řízení v současné době, a to nejen z hlediska překonání akutních problémů, ale i postupného přechodu k realizaci perspektivních změn souvisejících se zvládnutím a využití možností Průmyslu 4.0, příslušnými sociálními kontexty a dlouhodobou perspektivou udržení přední pozice naší země ve světě. Tímto nepřímým formulováním kriterií koncepčního výzkumu a koncepčního řízení i správy společnosti podporuje pojednání J. Šulc ty, kteří se v klíčových sférách společenského života budou podílet na zvládnutí současné situace a co nejplynulejším (nejméně kataklyzmatickém) přechodu k realizaci perspektivní vize, jejímž obsahem je nejen zvládnutí Průmyslu 4.0 v jeho společenských souvislostech, ale zejména změna srovnatelná s průmyslovou revolucí, přechod he společnosti plně využívající potenciál každého člověka.
Pojednání J. Šulce začínám uveřejňovat na pokračování od zítřka. Připojím k němu i svůj komentář.
(Zítra první část)
Co se děje ve světě:
Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:
https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Další významné zdroje o dění ve světě:
https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441
https://ourworldindata.org/coronavirus
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)
RE: COVI-kávička 26.12. ČR +2669 USA +99840. Co dál? | vl. Černík | 26. 12. 2020 - 21:30 |
![]() |
radimvalencik | 26. 12. 2020 - 21:53 |