COVI-kávička 8.11.: ČR +7722 USA +124390. Co dál?

Česká republika:   +7722 nových případů (důvod k opatrnému optimismu, uvidíme v polovině příštího týdne).

USA +124390 nových případů. Roste a roste (do odchodu Trumpa?).

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko zase "jen" mírný nárůst, zatím nedošlo ke stabilizaci. Francie rekord rekordů. Přeskočila už i Česko na počet nových případů v poměru k počtu obyvatel! Uvidíme, co to udělá.

Itálie těsně pod 40 tisíc, Izrael OK.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

Konec našeho vyrovnávání se s naším virem je zatím v nedohlednu, ale už nyní stojí z několika důvodů uvažovat nad otázkou: Co dál? Z několika důvodů! To zdůrazňuji zejména proto, že často se uvažuje jen o tom, jak budeme napravovat ekonomické dopady. To je ovšem spíše předčasné, také z několika důvodů:

- Dopady na ekonomiku teprve začínají, takže ještě není co bilancovat.

- Kromě negativních existují také významné pozitivní dopady na ekonomiku.

- Škody napáchané epidemií v ekonomice nejsou ty nejhorší, mnohem těžšími důsledky zasáhla epidemie mozky lidí, umožnila vzedmutí vlny iracionality a oslabení autority dobré teorie, vzedmula se tsunami animozit mezi lidmi.

Hlavními důvody, proč si klást otázku, "CO DÁL?" jsou:

1. Potřebujeme nutně srozumitelnou, realistickou a pozitivní vizi komplexního řešení současných problémů (nejen těch, které jsou přímo či nepřímo vyvolány epidemií). Již proto, že je potřeba více optimismu, vrátit smysl každodennímu konání vztaženému k budoucnosti, podpořit ty, kteří se nebojí přemýšlet.

2. Potřebujeme z nadhledu rekapitulovat a pochopit, co se vlastně odehrálo, abychom byli schopni odlišit podstatné od nepodstatného.

3. Potřebujeme vrátit do hry dobrou teorii a důvěru v její možnosti, ukázat, že ta neselhala, ale neměla dostatečnou institucionální oporu; její chybou ovšem bylo, že ti, kteří dobré teorii rozumí, nedokázali včas a účinně spolupracovat.

4. Potřebujeme ze současné společenské reality, na kterou působí bezprostřední a zprostředkované důsledky epidemie, vytěžit nové poznatky, nové pohledy na reality, nové podněty pro rozvoj teorie.

5. Můžeme se zamyslet nad výraznými podněty týkajícími se smyslu naší existence, zejména:

- Pokud je na místě hovořit o tom, zda a v jaké míře se chování našeho viru přiblížilo jeho evolučně stabilní strategii, tak jaké je evolučně stabilní strategie lidského roku?

- Pokud se v důsledku propadu ekonomiky budeme muset lecčehos zříci, tak co je pro nás zbytné a co nezbytné?

V dalším pokračování seriálu se pokusím postupně posouvat těžiště do této oblasti, do oblasti hledání odpovědi na otázku, co dál. Vycházím přitom z následujícího odhadu:

- Hlasy těch, kteří se významně spolupodíleli na vytvoření nepříznivé atmosféry oslabující racionální přístup a podporující deviantní chování, budu postupně slábnout.

- Projeví se "únava z únavy", pochopení toho, že před vyrovnáním se s epidemií neutečeme, že je to zkouška, kterou musíme projít, protože bez zklidnění našeho viru a tudíž i našeho racionálního a ohleduplného chování to nepůjde.

- Máme stále ještě šanci patřit mezi země, které se s epidemií budou úspěšně vyrovnávat.

- Pokud budeme mít trochu štěstí, dojde k fázi zklidnění viru a pochopení toho, že tuto fázi lze využít k tomu, abychom ohniska, z nichž se epidemie šíří, dostali pod kontrolu bez drastických opatření.

- Za určitých předpokladů může dojít k postupnému obnovování důvěru v racionální přístup a možnosti racionálního vyrovnání se s obdobím, kterým jsme prošli.

Střízlivě a přehledně o dopadech epidemie COVID-19/1

Uveřejňuji analýzu V. Wagnera uveřejněnou na OSEL (Objective Source E-Learning), která přehledně a reprezentativně podává přehled vývoje epidemie u nás. Užitečná osvěta oproti názorům, které nechtějí vidět realitu. Zajímavá je i slušně vedená diskuse k článku. Wagnerův text odlišuji fialovou barvou. Celé zde:

https://www.osel.cz/11447-jak-pokracuje-vyvoj-epidemie-v-cesku.html

Jak pokračuje vývoj epidemie v Česku? – 1. část 

Vladimír Wagner

Před více než týdnem jsem uveřejnil shrnutí dosavadního průběhu druhé vlny epidemie u nás a odhadovaných trendů v budoucnu. Pod článkem byla velmi intenzivní diskuze, kde hlavně předpověď růstu denního počtu úmrtí byla často napadána. Podívejme se, jak se situace vyvinula a vypadá nyní.

Na můj článek, kde jsem publikoval několik predikcí a varování, byly i velmi ostré reakce nejen v diskuzi, ale také v polemikách na Neviditelném psovi. Jeden z reagujících byl ekonom Miroslav Singer. Ten zpochybnil předpověď růstu počtu úmrtí s COVID-19, cituji:

"Autor udává, že prvního listopadu už budeme mít kolem 230 mrtvých za den a celkem 3600 obětí. Je to za čtyři dny, tento text píši na státní svátek. Poslední finální čísla z předvčerejška, z pondělí 26.10., jsou 139 úmrtí a 2449 obětí celkem. Tak uvidíme, ale nějak mi to dohromady na těch šest dnů a exponenciálu s koncem na 230 obětech denně nesedí..."

Než se podíváme na daná nedělní čísla, tak bych ještě upozornil na jednu nepřesnost, které se Miroslav Singer dopouští. Konečná čísla pro 26. 10. byla 150 úmrtí s COVID-19 a celkově pak 2501. Rozdíl je dán tím, že hlášení řady úmrtí přicházejí i se zpožděním několik dní. Pro konečná přesná čísla je potřeba několik dní počkat. Jaká tedy nakonec byla? V neděli bylo nakonec 190 zemřelých s COVID-19, celkově pak 3604 úmrtí. V daný den tak bylo méně úmrtí oproti předpovědi, ale dosažený celkový počet předpověď přesně naplnil. Denní počet úmrtí přes 230 se pak dosáhl jen o dva dny později. Je tak vidět, že kritika pana Singra týkající se hlavně možnosti dosažení celkového počtu úmrtí 3600, byla neoprávněná. Podrobněji se na průběh křivky a vývoj podíváme za chvíli.

Připomeňme ještě jednu předpověď pana Singra, která mu nevyšla. V článku na Neviditelném psovi 5. října v době, kdy byl rozběh epidemie na datech jasně viditelný, usoudil, cituji:

"Situace s covidem se, nepochybně v důsledku toho, že mnoho jednotlivců i institucí změnilo své chování, stabilizuje. Počty identifikovaných případů covidu v porovnání se stejným dnem minulého týdne v průměru stagnují. Počet aktuálně nakažených přestal stoupat i v Praze. Vláda se zřejmě v době, kdy píši tento text, rozhodne vyhlásit stav nouze (stalo se tak minulou středu s platností od dneška – pozn. red.), aby přírůstky případů covidu stlačila ještě níže. Další restriktivní opatření tedy budou následovat, od středních škol výše se bude učit distančně, na nějakou dobu je konec s víkendovými kolektivními aktivitami. Pravděpodobně zbytečně, přírůstky případů covidu budou klesat i bez toho."

Připomeňme, že v té době jsme měli mezi dvěma až třemi tisíci identifikovaných nakažených denně a hlavní nárůst nás teprve čekal. Dnes už máme přes deset tisíc identifikovaný denně, a teprve díky vyhlášení zmiňovaného stavu nouze a s ním spojených opatřeních se snad konečně podařilo růst počtu infikovaných zastavit a situaci částečně stabilizovat.

Spíše ideologické reakce pak na článek měli Tomáš Guttmann a Václav Klaus, na ně asi nemá příliš cenu reagovat. Každý si odkazované texty může srovnat sám a vytvořit si vlastní názor. Spíše se podívejme, jak se situace vyvíjí po zavedení dalších zpřísnění protiepidemických opatření.

Vývoj denního počtu identifikovaných infikovaných má exponenciální průběh. Převzato ze stránek ÚZIS (použitá logaritmická stupnice na ose y).

(Pokračování)

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

První z odkazů přebírá Financial Times. Je na něm mj. vyjádřeno i to, jak vzrostl počet úmrtí v jednotlivých zemích oproti tříletému průměru. Na to by se měli podívat všichni popírači a chřipkaři.

Graf šíření mutuací:

https://nextstrain.org/ncov/global?gmax=19896&gmin=15114

Tyto stránky ukončily uveřejňování nových příspěvků, ale archiv zůstal. Důležitý je závěr, ke kterému dospěly.

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)