K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/266

V tomto pokračování k Šulcovu článku o komplexním pojetí dopadů COVID-19, 3. část + o strašení.

Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:

- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)

- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.

COVI-kávička 28.12. ČR +3732 USA +127740. Co dál?

Česká republika:   +3732 nových případů. Jenom o tři stovky více než minulý týden, ale při výrazně nižším počtu testů, takže žádná sláva.

USA +127740 nových případů.

A ještě se podívejme na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko setrvalý stav. Francie poměrně dobrý výsledek. Holandsko opět téměř 10 tisíc.

Británie přes 30 tisíc.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Kdo a proč nevidí, nebo nechce vidět rozdíly?

Jako odkojenec Kanta a Hegela považuji za základ komunikace přesné definování pojmů prostřednictvím pojmů a respektování jejich obsahu.

Zdá se mně, že někteří v poslední době se snaží přesouvat obsah mezi následujícími pojmy:O

Analýza a predikce

Varování

Strašení

Pouštění hrůzy

Jedná se o pojmy podstatným způsobem odlišné a dospělý člověk schopný používat rozum by je měl umět odlišit.

Rozhodně není korektní nejdříve podsunout sémantický obsah pojmu "pouštění hrůzy" do pojmu "strašení". Ale zvlášť nefér, je interpretovat nejen pojem "varování", ale i "analýza a z ní vycházející predikce" za pojem "strašení".

Ten, kdo přichystal takový pojmový guláš, není férový hráč, ale manipulátor.

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

Do seriálu COVI-kávička vkládám novou rubriku. Proč? Odpověď je v díle publikovaném 8. listopadu zde:

https://radimvalencik.pise.cz/8574-covi-kavicka-8-11-cr-7722-usa-124390-co-dal.html

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce, se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. Proto se v nejbližších číslech budu věnovat problematice toho, co lze v této oblasti dělat a jak by společenské vědy mohly obnovit svoji roli.
Současně připravujeme (předběžně na leden) workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji náměty a podklady k diskusi na tomto semináři:

J. Šulc komplexně o COVID-19/2

Poslední letošní číslo časopisu Fórum sociální politiky přineslo vynikající pojednání J. Šulce "Úvahy o sociálně ekonomických dopadech Covid-19 v kontextu s českým národním zájmem", viz:

https://www.vupsv.cz/casopis/forum-socialni-politiky-6-2020/

(Časopis už je vytištěn a prodává se, z komerčních důvodů plná internetová verze se dává až cca po půl měsíci.)

Pojednání je významným příspěvkem k tomu, jaká bude Ekonomie a ekonomika v době postkovidové", tj. bezprostředně se týká tématu připravovaného workshopu.

Podrobný úvod jsem zveřejnil ve své "covi-kávičce" zde:

https://radimvalencik.pise.cz/8761-covi-kavicka-25-12-cr-4363-usa-193030-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/8763-covi-kavicka-26-12-cr-2669-usa-99840-co-dal.html

Pojednání J. Šulce zveřejňuji na pokračování. Připojuji k němu i svůj komentář. Podrobný úvod k celé sérii je zde:

Úvahy o sociálně ekonomických dopadech Covid-19 v kontextu s českým národním zájmem – 2. část

Jaroslav Šulc

Trvale udržitelný rozvoj ano, ale jaký?

Pandemie Covid-19 tak nastoluje požadavek nově uchopit podobu moderního paradigmatu udržitelnosti/překonanosti dosavadního neoliberálního globálně aplikovaného modelu sociálně ekonomického rozvoje také – a především – v naší zemi, kdy byl praxí zpochybněn celý zúžený rámec konceptu tzv. trvale udržitelného rozvoje. Ten byl dosud převážně chápán v hledání kompromisu mezi dlouhodobější orientací společnosti na hmatatelný ekonomický růst a současně na tlumení jeho často aktuálních negativních environmentálních i společenských dopadů. Nutno dodat, že v kritických okamžicích důraz na ekonomický růst zatím vždy vítězil^[1] – byť ne úplně bezdůvodně.

Hmatatelný ekonomický růst totiž není nějaká imaginární veličina. Je nutné za ní vždy vidět zcela reálný obsah, smysl a společenské funkce. Počínaje produkcí potravin, u dalších odvětví jde o sériovou produkci prakticky celého sortimentu spotřebního zboží až po nabídku nejrůznějších služeb dopravou počínaje a kulturou konče. Celý tento "klasický" hospodářský mechanismus byl minimálně několik století principiálně postaven na předpokladu (obvykle) narůstajících objemů výstupu, na který jsou nastaveny další systémy počínaje odměňováním (prémiováním) až po generování dostatečné sumy financí (získávaných z daní a odvodů plynoucích následně do příjmů veřejných rozpočtů apod., umožňujících financovat většinu odvětví služeb), hodnotí se podle toho úspěšnost příslušné vlády, socioekonomického systému^[2] atd. 

Přetrvávající poptávku po (rostoucích) výstupech nelze přehlížet: Byť je na tom Česká republika v relativním mezinárodním srovnání co se týče rovnoměrnosti v rozdělení jak příjmů, tak následně i reálné spotřebě zboží a služeb mezi různé příjmové/spotřební skupiny domácností relativně velmi dobře, nelze přehlédnout, že v průměru asi každý desátý český či moravský občan (a již řádově desítky let) vegetuje pod hranicí příjmové chudoby a dokonce asi každý šestý pod hranicí naturální chudoby. Nástup Covid-19 směrem k prohloubení sociální deprivace inkasují přitom právě nejnižší příjmové skupiny^[3] často s prekérním zaměstnáním^[4]. Co se pak týče mezinárodního srovnání reálného konzumu jak potravin (v optimální nutriční struktuře), tak ve vybavenosti domácností předměty běžné i dlouhodobé spotřeby, zdá se, jako bychom měli za vyspělými státy odstup pořád ještě cca dvou, tří dekád. Analogická tvrzení platí pro další složky spotřeby domácností.

K tomu ode mne:

Součástí perspektivní a realistické vize komplexního řešení problémů vznikajících v důsledku setrvačného vývoje, vize, kterou potřebujeme jako alternativu toho, co nám chce vnutit současná globální moc, musí být nový pohled na spotřebu a tím i na charakter ekonomického růstu. Tady je klíč k pochopení toho, o jakou změnu jde. J. Šulc to (i s využitím svých dlouholetých zkušeností) správně vycítil, a proto hned po úvodní pasáži obrací naši pozornost tímto směrem. Nastoluje otázku: Jakou podobu bude mít trvale udržitelný rozvoj? A to i s přihlédnutím k tomu, že následkem epidemie bude další nárůst chudoby (ale i zbohatnutí části bohatých, kteří na neštěstí jedněch bezohledně vydělávají).

V této souvislosti si dovolím upozornit na jeden podstatný detail. Již přijetím pojmu "trvale udržitelný růst" přebíráme terminologii poplatnou setrvačnému pohledu. Nejde o "trvale udržitelný růst", ale o neomezený růst se zrychlující se dynamikou. Růst, který má zcela novou kvalitu odpovídající historické změně srovnatelné s průmyslovou revolucí (přesněji změně mnohem výraznější). Jde o růst, v němž dominuje role člověka, přesněji rozvoje a uplatnění jeho schopností jako cíl i prostředek:

- Plný a všestranných rozvoj schopností člověka místo samoúčelného konzumu, jako způsob naplnění reálného bohatství života člověka.

- Plný a všestranných rozvoj schopností člověka jako rozhodující faktor umožňující osvobozování ekonomického růstu od závislosti na kvantech surovin a energií, a to formou stále intenzivnějšího roku inovací, které dokáže iniciovat jen člověk úměrně úrovni svých schopností včetně schopnosti kooperovat s druhými lidmi.

- Plný a všestranných rozvoj schopností člověka jako nezbytná podmínka eliminace problémů vznikajících v důsledku bohatnutí bohatých a chudnutí chudých, jako základ nové lidské pospolitosti, v níž svobodný rozvoj každého je podmínkou rozvoje všech.

Máme na dosah tuto možnost. Patálie s koronavirem nám tuto perspektivu může dokonce přiblížit. Podrobněji náš článek (s P. Sedláčkem) o změně srovnatelné s průmyslovou revolucí, kde je nejaktuálnější verze perspektivní a realistické vize, zde:

https://www.vupsv.cz/download/forum-socialni-politiky-4-2020/?wpdmdl=8866&refresh=5fe6e4c5722281608967365

(Pokračování)

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)