K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/265

V tomto pokračování k Šulcovu článku o komplexním pojetí dopadů COVID-19, 2. část + z vánočního rozhovoru pro Parlamentní listy.

Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:

- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)

- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.

COVI-kávička 27.12. ČR +3024 USA +160604. Co dál?

Česká republika:   +3024 nových případů. To je o více než dva tisíce lepší výsledek než před týdnem a mohlo by naznačovat obrat k lepšímu, resp. fázi zklidnění viru. Ale anomální situace vánočního testování výsledky dost zkresluje. Uvidíme v dalších dnes. Oproti včerejšku totiž vzrostl počet nových případů podstatně víc než počet testů. Ale i to je dáno specifickým charakterem testované klientely.

USA +160604  nových případů.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko se drží už několik dní těsně pod magickou hranicí 30 tisíc. Francie vánoční výsledek.

Británie přes 34 tisíc. Nizozemí k 10 tisícům. Izrael už několik dní nebezpečných přes 4 tisíce.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Z mého vánočního rozhovoru pro Parlamentní listy:

V článku z 18. října jste zmiňoval: "Zamezení nových dodávek ‚zlé mutace‘ je tedy hlavní podmínkou toho, aby došlo k řešení situace na bázi zklidnění viru, a patrně ani jiné řešení neexistuje. (Promoření a vakcína mohou být maximálně ‚podpůrné‘ cesty, většinou však spíše situaci zhorší, pokud nejsou využívány v intencích zklidnění našeho viru.)" Jak se díváte na současný trend chápání stavu: vakcína je jediná záchrana?

Čekání, že vakcína všechno změní, připomíná beckettovské "čekání na Godota". V lepším případě vakcína může dynamiku epidemie zpomalit. Řešením je trpělivé zklidňování viru formou vhodných omezení, která vyplývají z pochopení logiky jeho chování. To za nás nikdo neudělá. Bohužel někteří si z iluze o možnostech vakcinace udělali vnitřní alibi pro svoji vlastní netrpělivost, a to nás taky může hodně stát.
Určité riziko je i v tom, že obrovské finanční prostředky, které jsou s aplikací vakcín spojeny, vyvolají hodně nekalou soutěž a zvýší se míra dezinformací. A to i pokud jde o vyhodnocení výsledků použití různých vakcín v různých zemích. V této oblasti bude nutné nejen čelit dezinformacím a manipulaci, ale také najít důvěryhodné zdroje informací.

Tento rok spousta lidí označuje za hrozný, strašný. Jaký byl rok 2020 pro vás, pane docente?

Byl to rok nepochybně náročný. I pro mě. Tolik sprostoty, agresivity lidí, arogance vůči mně, obviňování, vyhrožování jsem doposud nezažil. A to jen proto, že se snažím nezávisle a nezaujatě přemýšlet a psát pravdu. A zažil jsem to nejen já. Jako kdyby najednou ti, kteří mají mindrák z nedovzdělanosti, kteří závidějí tu dřinu, se kterou někteří promýšlejí oblast svého duševního úsilí, pocítili příležitost vyřídit si s nimi účty. "Podílíte se na velkém podvodu, za to budete pykat!" – vyhlásili. Blbost, ale účinná. Mění lidi v nenávistné fanatiky. A současná globální moc toho umně využívá, manipuluje s nimi.

Ale rok 2020 nabídl i příležitost pochopení smyslu našeho bytí. SARS-Cov-2 je zvláštní tím, že se přiblížil své evolučně stabilní strategii ve smyslu teorie her. Nesnaží se poškodit nás, lidi, ale naopak. Základní kmen tohoto viru se snaží eliminovat mutace, které chtějí porušit dlouhodobým přirozeným výběrem vypěstované "mírové soužití" mezi ním a námi. Brání mu v tom ovšem přemíra mezilidských styků v důsledku globalizace, na kterou nebyl připraven. Tak je znovu a znovu uváděn do stavu rychlé replikace, místo aby se prosadila přirozená tendence k jeho zklidnění, kterou občas pozorujeme ve světě a zaznamenali jsme dvakrát i u nás, ale nedokázali využít. Nelze totiž strategii "přitažení – rozvolnění" aplikovat k aktuální situaci, ale je nutné počítat s fenoménem, který jsem nazval "supersetrvačností" epidemie, tedy s tím, že proti dlouhodobé tendenci ke zklidnění stojí zrychlení replikace i základního kmene viru, když dostane od imunitního systému signál, že jeho replikační prostor chce obsadit nějaká jeho mutace nepodřizující se pravidlu "mírového soužití". Zdůrazňuji, že o chování viru rozhodují velmi primitivní mechanismy zakódované přirozeným výběrem.
A jak to souvisí s pochopením smyslu našeho bytí? Například tak, že si můžeme a měli bychom si klást otázku, jaká je naše evolučně stabilní strategie. Evolučně stabilní strategie homo sapiens sapiens na technologické úrovni, které dosáhl. A také co je (slovy fyziků zabývajících se černými dírami) "za horizontem událostí", tj. co nás čeká v době postcovidové.

Celé zde:

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Nenazranci-budou-dal-vitezit-obava-se-docent-Valencik-Perverzni-chovani-Cim-dele-bude-krize-trvat-tim-vice-budou-parazitovat-648292

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

Do seriálu COVI-kávička vkládám novou rubriku. Proč? Odpověď je v díle publikovaném 8. listopadu zde:

https://radimvalencik.pise.cz/8574-covi-kavicka-8-11-cr-7722-usa-124390-co-dal.html

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce, se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. Proto se v nejbližších číslech budu věnovat problematice toho, co lze v této oblasti dělat a jak by společenské vědy mohly obnovit svoji roli.
Současně připravujeme (předběžně na leden) workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji náměty a podklady k diskusi na tomto semináři:

J. Šulc komplexně o COVID-19/1

Poslední letošní číslo časopisu Fórum sociální politiky přineslo vynikající pojednání J. Šulce "Úvahy o sociálně ekonomických dopadech Covid-19 v kontextu s českým národním zájmem", viz:

https://www.vupsv.cz/casopis/forum-socialni-politiky-6-2020/

(Časopis už je vytištěn a prodává se, z komerčních důvodů plná internetová verze se dává až cca po půl měsíci.)

Pojednání je významným příspěvkem k tomu, jaká bude Ekonomie a ekonomika v době postkovidové", tj. bezprostředně se týká tématu připravovaného workshopu.

Pojednání J. Šulce zveřejňuji na pokračování. Připojuji k 

Podrobný úvod jsem zveřejnil ve své "covi-kávičce" zde:

https://radimvalencik.pise.cz/8761-covi-kavicka-25-12-cr-4363-usa-193030-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/8763-covi-kavicka-26-12-cr-2669-usa-99840-co-dal.html

němu i svůj komentář. Podrobný úvod k celé sérii je zde:

Úvahy o sociálně ekonomických dopadech Covid-19 v kontextu s českým národním zájmem – 1. část

Jaroslav Šulc

Snaha mluvit nějak více odborně o sociálně ekonomických dopadech Covid-19 se na konci podzimu 2020 je notně předčasné. Právě probíhá v nečekaně velkém rozsahu druhá vlna, která Českou republiku srazila z jarní premiantské pozice hrozivě dolů.

Byť nemůže být bilance všech přímých a vyvolaných škod zdaleka úplná, je možné z medicínského resp. demografického hlediska konstatovat^[1] přinejmenším následující:

·       Údaje o počtu mrtvých jsou v globálních přehledech na první pohled ohromující a zarmucující, ale jen do doby porovnání s běžnou úmrtností v daných zemích a regionech na podobné nemoci.

·       Pokud jde o ČR, lze čekat, že celkový počet letos zemřelých z nejrůznějších příčin bude opět kolem 110 tisíc osob. Na infarkt zemře okolo 50 tisíc osob, na rakovinu (novotvary) nejvýše 30 tisíc osob a na všechny ostatní choroby včetně úrazů pak cca 30 tisíc spoluobčanů. Posuny ve struktuře zemřelých směrem k vyšším věkovým kohortám jen odrážejí stárnutí české populace.

·       U zemřelých s identifikací přítomnosti koronaviru jde často o souběh s nějakým chronickým onemocněním, kde virus sehrává fatální roli eskalátoru. Zatím letos – za prvních čtyřicet čtyři kalendářních týdnů – podle údajů ČSÚ^[2] zemřelo 100 251 osob, což je o 6 522 osob (o 7 %) více, než činí průměr za roky 2015 – 2019 a celoroční čísla zřejmě budou analogická a s ohledem na dosavadní průběh druhé vlny spíše mírně vyšší. Za úsek o měsíc delší (do 25. 11.) zemřelo celkem s příznaky Covid-19 asi 7,5 tisíce osob, z toho nejvýše 2,5 tisíce jednoznačně na koronavirus. U necelé desetiny (cca 750 osob) příčina smrti s koronavirem sice nijak nesouvisela, nicméně u zemřelých však byla ex post přítomnost virus identifikována^[3].

• Násobně rizikovější jsou dopady vzájemně se doplňující míry infekčnosti/nakažlivosti osob a jejich počtu. Byť je průběh nemoci ve většině případů téměř bezpříznakový, či jen s menší indispozicí, a riziko spočívá hlavně v tom, že infikované osoby (mnohdy nevědomky) jsou šiřiteli nákazy, tak přesto je u určitého procenta z nich nutná hospitalizace s různě razantní léčbou. Dosud nejsou detailněji známy ani všechny dlouhodobé zdravotní důsledky, ani délka imunity, četnost reinfekce apod.
• Zásadním problémem při plošném šíření koronaviru je tudíž tak vysoký nárůst počtu infikovaných osob s těžkým průběhem nemoci v daném čase a daném regionu při vysokém reprodukčním čísle (nad 1,5 a více), kdy se akutní potřeba nemocniční péče přiblíží kritické hranici momentálně dostupných lidských a přístrojových kapacit (specializovaných lékařů a personálu, resp. nemocničních lůžek na JIP, ventilátorů apod.).

Právě tato dlouhodobá kombinace vysoké nakažlivosti virem, nutící vlády k vyhlašování nejrůznějších omezení (lock down), zatímní neznalost 100% účinného léku (potažmo spolehlivé a obecně dostupné preventivní vakcíny^[4]) a také negativní dopady do psychického rozpoložení zejména straších osob v populaci nehledě na obrovské nároky na zvýšení deficitu veřejných financí a omezení produkce v řadě oborů a odvětví udělala z Covid-19 nadlouho událost prvořadé důležitosti v dialektické jednotě hrozba – příležitost.

Přes všechny mezery (byť rychle zacelované) v poznání všech souvislosti Covid-19 je žádoucí se alespoň iterativně pokusit popsat podobu žádoucího budoucího uspořádání společnosti i jejího sociálně ekonomického mechanismu^[5], kdy – aniž lze odhlédnout od širších souvislostí – budeme mít na zřeteli především česká specifika. Je totiž evidentní, že tak jako v každé velké globální krizi, i nyní se téměř souběžně s informacemi epidemiologicko zdravotnického rázu otevírá prostor také pro poměrně zásadní diskuse na poli řady společensko vědních disciplín.

(Pokračování)

K tomu ode mne:

Ano. Toto je nyní patrně nejdůležitější: "pokusit popsat podobu žádoucího budoucího uspořádání společnosti i jejího sociálně ekonomického mechanismu" P

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)