K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/354

V tomto pokračování Kulveit o argumentaci + doporučení Ostromové.

Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:

- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)

- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.

COVI-kávička 24.3. ČR +10883 USA +58705. Co dál?

Česká republika:   +10883 nových případů, ale víc než o tři tisíce pokles oproti minulému týdnu

USA +58705  nových případů.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko i Francie poměrně příznivé výsledky.

Intenzivně vakcinující země: Británie přes 5 tisíc, Izrael necelý tisíc.

V4: Polsko přes 16, Maďarsko přes 5 tisíc nových případů, Slovensko mírně přes tisíc.

Turecko vyskočilo na 26 tisíc, Brazílie na 84.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

K umění argumentace na příkladu COVI-kontroverze/2

Jeden z nejlepších textů, jaké jsem kdy četl. Vřele doporučuji. Kdo nejen pochopí, ale osvojí si metodiku kritického pohledu, poskočí v úrovni použití rozumu o kus výš.

Celé zde: https://boundedlyrational.substack.com/p/problem-symetrie

Rozdělil jsem na tři části:

Jan Kulveit: Problém symetrie – 2. část

3. Mnoho lidí doufá, že řešením je "kritické myšlení” a  jeho výuka. Realita COVID ukazuje, že řada myšlenek a modelů, které se pod tímhle označením skrývají, je jakási nůše ostrých zbraní, které jsou ale často překvapivě dvousečné, a lze se o ně velmi snadno pořezat. Schopnost rozlišit různé chyby v argumentech, hledání různých zkreslení, zištných motivací a podobně se dá využít ke hledání chyb a slabin jak ve vlastních argumentech, tak v argumentech ostatních.

Selektivní použití kritického pohledu vždy jen na to, co si myslí někdo jiný, bohužel může vést ke stavu jakési "imunity” i vůči pravdivým argumentům a faktům.

Protože model reality A. je zrovna teď spojen s nutností "vládních opatření”, řada zastánců modelu B. aplikuje vlastní schopnosti kritického myšlení ke kritice různých "oficiálních” čísel, statistik, zdůvodnění a vyjádření. V lidovější podobě podobě si řada lidí obývajících realitu B. myslí, že "nejsou ovce” a "nenechají sebou vládou manipulovat”. (Řada lidí obývajících realitu A. si samozřejmě také myslí, že "nejsou ovce” a "neposlouchají dezinformační weby”.)

Naneštěstí, mnoho heuristik, které si představuji, že se někde na školách pod nálepkou kritického myšlení učí, moc nepomůže. Nebo dokonce uškodí. Například heuristika "pravda je obvykle někde mezi” nebo "pravda není černobílá”: pokud jedna strana říká že 2+2=4, druhá že 2+2=6, oběti této heuristiky usuzují, že pravda je zhruba 5.

Tím nechci říci, že kritické myšlení v průměru nepomůže. Chci jen říci, že učit lidi kriticky myslet je delikátní problém, nežádoucím výsledkem při neúspěchu mohou být mentální modely zvlášť dobře rezistentní vůči faktům. Metaforicky by se dalo říci že takto postižený člověk se zakope v nějaké pozici, a ostří kritického myšlení a vlastní inteligence používá k tomu, aby odrazil jakékoli argumenty i fakta, které by jej mohly vést ke změně.

4. Mnoho lidí doufá, že řešením jsou kvalitní zdroje, jejichž etalonem je odborná literatura publikovaná v recenzovaných časopisech. Realita COVID opět ukazuje, že problém je poměrně složitý.

Obyvatel reality A najde studie podporující jeho pohled snadno. Ale i obyvatel reality B najde studie podporující jeho pohled! Například, na jaře vyšla dnes již slavná "Stanfordská studie seroprevalence”  autorů Bendavid, Ioannidis et al., prezentovaná autory v médiích tak, že COVID mělo 50 až 85x víc lidí, než bylo prokázaných nákaz. To by byla skvělá zpráva pro řešení "promořením”, které v realitě B dává smysl. Pokud na nákazu umírá méně lidí, promoření by stálo mnohem méně životů. (V Česku si část příznivců promoření od studie seroprevalence slibovala podobně extrémně vysoká čísla, s "promořeností” třeba 10%)

Autor studie John P. A. Ioannidis je slavný propagátor evidence based medicíny, do jara obecně uznávaný vědec s dobrou reputací. Na jaře podle všeho zaujal jasné stanovisko, usoudil, že realita je B., a je potřeba to statisticky dokázat. Od té doby Ioannidis píše články, které mají tuto realitu dokazovat vědecky.

Ve skutečnosti zhruba zde symetrie končí, protože, jak jsem zde vysvětloval, statistické metody použité v oné studii seroprevalnce  v době, kdy s ní autoři šli do médií, byly dost zásadně špatně, a studie rozhodně nedokazovala onen 50 až 85-násobek. Statistik Adrew Gelman komentář k té studii seroprevalnce zakončil tím, že autoři dluží všem omluvu a čísla, která prezentují, jsou v podstatě výsledek statistických chyb. John P. A. Ioannidis si tím u části odborné veřejnosti zničil reputaci.

Dobrou zprávou je, že, symetrie se zde rozpadla a "realitu A” a "realitu B” dokáže v tomto konkrétním případě odlišit i zcela nezaujatý pozorovatel, kterému stačí znalost a pochopení statistiky, ideálně Bayesovské statistiky.

A to je problém ... na úrovni přečtení abstraktu máte vědeckou studii, dokonce z extrémně renomovaného zdroje, od profesorů stanfordské univerzity. Rozlišení obou realit závisí na expertize, která rozhodně není všeobecná a každému dostupná. Pokud si většina lidí přečtete Bendavidovu a Ionnidisovu studii a Gelmanovu kritiku, obávám se, že jim nebude zjevné, kdo má pravdu, a problém se redukuje na předchozí otázku hledání "kvalifikovaných odborníků”, tentokrát ve statistice. A někoho s autoritou typu prof. Berana, kdo vám řekne něco typu, že Bayesovksá statistika, jak jí rozumí Gelman, není podstatná a Ioannidis to má dobře, najdete též.

Co s tím? Pokud chceme řešit epistemickou krizi, zásadní význam mají prostředky "asymetrické”, které systematicky umožňují snáz někoho přesvědčit o modelu reality, který je pravdivější. Potřebujeme je hledat, zkoušet a tvořit.

Obecně může jít o velmi široký - formáty konverzace, systémy incentiv, diskusní normy, algoritmy sociálních sítí...

Co s tím?

(Pokračování)

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k výše uvedenému vztahují:

O kočkách, myších, koronaviru a nás/30

E. Ostromová (v roce1990) na základě výsledků bádání v oblasti úspěšných i neúspěšných systému správy společného určitými komunitami ve své knize Goverming the commons: the evolution of institutions for collective action formuluje pravidla úspěšné správy (desing principles): 

1.               Hranice (členové komunity) jsou jasně definované, což umožňuje efektivní vyloučení nezúčastněných osob.

2.               Pravidla týkající se přidělování společných zdrojů (podílu členů komunity na společných zdrojích) jsou přizpůsobeny lokálním podmínkám.

3.               Kolektivní rozhodování je přístupné pro většinu uživatelů zdroje, kteří tak mají možnost participovat na rozhodovacím procesu.

4.               Efektivní dohlížení zajišťují pozorovatelé, kteří jsou sami uživateli zdroje, nebo jsou uživateli pro tuto funkci zmocnění.

5.               Rozsah sankcí pro uživatele za porušení komunitních pravidel je odstupňovaný.

6.               Mechanismy řešení konfliktů jsou levné a snadno dostupné.

7.               Sebeorganizace komunity je uznávaná vyšší autoritou.

8.               Větší zdroje jsou organizované v podobě několika vrstev vnořených podniků s malými společnými zdroji na základní úrovni, tj. tam, kde počet členů komunity narůstá, je nutné přejít k hierarchizaci, kdy vnořené komunity musejí splňovat předcházejících 7 podmínek.

Jak tato pravidla modifikovat na případ tvůrčích mezigeneračních týmů?

(Pokračování)

Poznámka pod čarou:

Tento seriál vzniká z velmi bohaté diskuse k následujícímu článku:

Nebezpečné mutace, nebo portfolio vícenákazy?

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8959-nebezpecne-mutace-nebo-portfolio-vicenakazy.html

Jednotlivé díly seriálu jsou krátké, aby je čtenář mohl strávit. Zpravidla končí otázkou či nastolením problému, aby se čtenář mohl připravit na další pokračování. Je v něm důsledně rozlišeno to, co je obecně platné tvrzení, od hypotéz, jejichž platnost je nutné ověřit.

Tem, kdo bude seriál sledovat a s pochopením, zjistí prostřednictvím jednoduchých nástrojů teorie her, že nejen epidemii a chování koronavirus, ale i lidí, uvidí z nových zorných úhlů. Možná bude i překvapen, když např. zjistí, kdo, jak, s kým a proč hraje určité hry.

Prvních 20 dílů najdete zde (od s. 10):

https://valencik.cz/marathon/21/Mar2102.htm#__RefHeading___Toc3245_4024754188

Další jsou zde:

https://radimvalencik.pise.cz/9057-covi-kavicka-15-3-cr-3291-usa-36896-co-dal.html 

https://radimvalencik.pise.cz/9058-covi-kavicka-16-3-cr-10511-usa-45045-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/9059-covi-kavicka-17-3-cr-13934-usa-53231-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/9060-covi-kavicka-18-3-cr-11928-usa-62794-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/9061-covi-kavicka-19-3-cr-10576-usa-62629-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/9062-covi-kavicka-20-3-cr-9624-usa-65981-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/9128-covi-kavicka-22-3-cr-2373-usa-39496-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/9082-covi-kavicka-23-3-cr-8167-usa-45748-co-dal.html

Tip na lockdownový výlet procházku či výlet pro Pražáky – posílení fyzičky i psychičky

Do seriálu zařazuji každý den tip na výlet k podpoře zdraví. Jsou z procházek minulých let. Vybírám s přihlédnutím k roční době a stavu přírody. Každý tip má několik pokračování, kde se o místě dozvíte víc než v nejrůznějších bedekrech:

Kdo by hledal něco tak pěkného tak blízko centra?

https://radimvalencik.pise.cz/6480-prirodni-pamatka-nedaleko-centra-prahy-1-kde.html

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

a nově i zde (lepší a přehlednější):

https://slerka.shinyapps.io/dashboard/?fbclid=IwAR1dQ1jbmRfxHKBXwhI9WnINy781R67yCILsW6xtzUb2BJMDVUKdNqm_uzI

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)