Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/353
V tomto pokračování Kulveit o symetrické argumetaci (1) + význam TMT
Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:
- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)
- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.
COVI-kávička 23.3. ČR +8167 USA +45748. Co dál?
Česká republika: +8167 nových případů. O dva a půl tisíce méně. Mírně nadějný výsledek.
USA +45788 nových případů.
A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
|
Rusko : Francie |
|
9284 : 15792 |
Ruský standard poslední doby a trochu lepší fransouzský výsledek.
Intenzivně vakcinující země: Británie přes 5, Izrael těsně pod tisíc.
V4: Polsko přes 14 tisíc, Maďarsko pod 10 tisíc, Slovenskou jen 401 nových případů.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
K umění argumentace na příkladu COVI-kontroverze/1
Jeden z nejlepších textů, jaké jsem kdy četl. Vřele doporučuji. Kdo nejen pochopí, ale osvojí si metodiku kritického pohledu, poskočí v úrovni použití rozumu o kus výš.
Celé zde: https://boundedlyrational.substack.com/p/problem-symetrie
Rozdělil jsem na tři části:
Jan Kulveit: Problém symetrie – 1. část
Velmi dlouhý text, který není o COVIDu, ale o "epistemické krizi” - několikrát jsem začal odpovídat na komentáře na toto téma, ale vždy to začalo být příliš dlouhé.
(Vzhledem k délce a doporučenému odkazu v angličtině je to klidně na hodinu a víc.)
Epistemická krize mi z dlouhodobého pohledu přijde mnohem větší a vážnější problém než COVID, a nezmizí ani očkováním, ani letním počasím.
Nevím jak tento problém řešit. Ale můžu se postupně podělit o několik modelů, které při úvahách na to téma používám. Tady popisuju jeden z nich, a ke konci najdete i náznak směru možných řešení.
Věci kolem COVID přitom mohou posloužit jako názorný a dramatický příklad, který můžeme studovat ”v reálném čase”. Můžeme dokonce experimentovat.
Dvě různé reality
Pro srovnání si mohu vzít např. svůj model reality, ve kterém:
- COVID je skutečný problém, který významnému množství lidí zkracuje život a ničí zdraví,
- nadúmrtí týden po epidemické vlně jsou způsobená v drtivé většině epidemií,
- plošná opatření jsou velmi protivná a drahá ale šíření viru omezují
- správným řešením nejspíš je virus potlačit a držet na uzdě testováním a lokálními opatřeními, nebo potlačit úplně a držet na hranicích
- v podstatě je správná věc snažit se tohle vysvětlovat, opatření dodržovat, atd.
Označme jej A.
A naopak alternativní model reality, který bych zhruba postavil z názorů různých lidí, které najdete na stránce "zdravé fórum”.
V této představě může být, v mojí parafrázi
- hlavním problém je strach, který lidé z COVIDu mají, a reakce na tento strach
- druhý hlavní problém jsou proti-COVIDová opatření, která způsobují mnohem větší škody než virus
- různá čísla jako počet lidí, kteří zemřeli navíc, jsou nevýznamná a nelze je jasně spojit s COVID (viz vliv opatření)
- proti opatřením je třeba bojovat i jejich porušováním, například nenošením roušek, otevíráním zavřených podniků apod.
- správným řešením je nechat virus projít populací a pouze přitom chránit rizikové skupiny
- v podstatě je správná věc snažit se tohle vysvětlovat a "otevírat lidem oči”
Označme jej B.
Symeterické a asymetrické prostředky
Model uvažování o epistemické krizi, který bych chtěl ilustrovat, je rozlišení prostředků komunikace a přesvědčování na "symetrické” a "asymetrické”. Nápad není můj, ale mám jej z blogu Scotta Alexandra jménem Slate Star Codex. Mimochodem: jeho autor je podle mě nejzajímavějším současným žijícím a píšícím esejistou. Bez přehánění jsem se za posledních 5 let z jeho blogu naučil víc zajímavých myšlenek než z toho, co jsem přečetl dohromady v NYT, Economist a Voxu za stejnou dobu. Scott se kromě psaní věnuje psychiatrické praxi v San Franciscu.
Doporučuji si jeho text přečíst, byť je to dlouhé - jinak zbytek toho co píšu já možná nebude dávat smysl: Guided by the beauty of our weapons
Když parafrázuji, Scott v podstatě upozorňuje, že prostředky, kterýma se můžeme někoho snažit přesvědčit ke změně názoru nebo představy o realitě mohou být "symetrické” nebo "asymetrické” vůči tomu, co je pravda.
Například:
1. Emotivní videozáběry a krátká videa jsou prostředek symetrický. V našem konkrétním případě, příznivci reality A. se například mohou snažit, aby vzniklo víc dojemných reportáží o konkrétních lidech, kteří zemřeli nebo umírají. Příznivci B. se mohou snažit, aby vzniklo víc dojemných reportáží o tom, jak děti trpí sociální izolací, roste domácí násilí a hospodští páchají sebevraždy.
Problém "symetrie” spočívá v tom, že schopnost dobře vyjádřit emoce filmovou řečí nezávisí na tom, jestli je blíž skutečnosti realita A nebo B. Táboru A. budou videa názoru B. připadat jako manipulativní agitka, a naopak. Pokud se bude rozhodovat nezaujatý divák, bude výsledek záviset víc na tom, který krátký film má lepšího scénáristu, režiséra, kameru a podobně.
2. Bohužel, COVID ukazuje, že se snadno poměrně "symetrickým” prostředkem může stát i heuristika "věřte odborníkům v daném oboru”. Chcete-li podpořit realitu A. odbornou autoritou, najdete například profesora imunologie Hela, infektologa Machalu nebo ekonoma Steinera. K názorům B. najdete třeba profesora epidemiologie Berana, docenta anesteziologie a intenzivní medicíny Balíka nebo statistika Fürsta.. Pokud jste přesvědčeni o realitě A., tak vás odkazy na prof. Berana a doc. Balíka příliš nepřesvědčí. Naopak profesoři Hel a Hořejší nejsou autoritou, která by přesvědčila lidi, kteří jsou již přesvědčeni o realitě B.
Problém symetrie je zde v tom, že pokud někdo nemá dost nějakých dalších externích modelů podle kterých posuzovat experty, tak pravda nemá nutně výhodu. V řadě oblastí je naštěstí "signalizace odbornosti” pomocí titulů a akademických metrik korelovaná s pravdivostí zastávaných názorů, nicméně COVID ukazuje, že v krizi tohle není robustní prostředek.
Řadu dalších věcí popisovat nebudu a můžete si je doplnit.
Zhruba se dá říci, že řada způsobů, jak někoho o něčem přesvědčit, trpí touto "symetrií” vůči tomu, co je skutečnost.
(Pokračování)
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:
Ekonomie a ekonomika doby postkovidové
(pohled za horizont událostí)
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html
Postupně uveřejňuji materiály, které se k výše uvedenému vztahují:
O kočkách, myších, koronaviru a nás/29
Proč má smysl se startupům i podnikatelským inkubátorům přistupovat jako k zárodkům TMT?
Teorie říká a praxe potvrzuje, že za předpokladu, že má hra jedno, či omezený a menší počet kol, hráč volí individuální postup zaměřený na bezprostřední užitek. V takovém případě z principiálních důvodů nelze aplikovat poznatky a závěry E. Ostromové (ani těch, kteří na ni navázali), které ukazují, jak se v různých podmínkách vytvářejí sdílené normy a ustálené vztahy (formální i neformální instituce) při správě toho, co je společné.
Opakování hry za horizont předvídaného je zásadní podmínkou toho, aby nedocházelo k poškozování či znehodnocování potenciálu TMT. Přirozeně vzniklé vícegenerační složení týmu (nikoli jen předáváním pozic a rolí, ale také "nabalováním" členů týmu) je velmi významnou podmínkou dlouhodobosti, tj. opakování her, ve kterých hráči řeší dilemata související se vztahem komunity a prostředí.
E. Ostromová zjistila, že v komunitách menšího rozsahu za určitých podmínek, mezi které v první řadě patří dlouhodobé opakování hry za horizont předvídatelného, jsou jedinci schopni zavádět a dodržovat kolektivní strategie, prosazovat rozhodnutí vhodná pro ostatní a tím dosahovat lepší výsledky a udržet stabilitu pravidel, případně systém pravidel a formy jejich sdílení i dodržování zlepšovat.
Výsledky jejího bádání byly získány v komunitách odlišného typu. Jsou ovšem natolik bohaté a inspirující, že má smysl se pokusit využít je při zkoumání tak významných komunit, jako jsou TMT. Přitom je od počátku nutné vnímat a při úvahách respektovat zásadní odlišnost, která je dána tím, že právě v případě TMT může být dosaženo evolučně stabilní strategie odpovídající současným rychle se měnícím podmínkám. Většina komunit, kterými se zabývala E. Ostromová, byla totiž založena na strategiích, které předpokládaly určitou rigiditu (strnulost) a inercialitu (setrvačnost).
Jedním z výstupů bádání E. Ostromové je formulování základních principů, které je nutné dodržet, pokud má být komunita evolučně stabilní. Které principy to jsou?
(Pokračování)
Poznámka pod čarou:
Tento seriál vzniká z velmi bohaté diskuse k následujícímu článku:
Nebezpečné mutace, nebo portfolio vícenákazy?
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8959-nebezpecne-mutace-nebo-portfolio-vicenakazy.html
Jednotlivé díly seriálu jsou krátké, aby je čtenář mohl strávit. Zpravidla končí otázkou či nastolením problému, aby se čtenář mohl připravit na další pokračování. Je v něm důsledně rozlišeno to, co je obecně platné tvrzení, od hypotéz, jejichž platnost je nutné ověřit.
Tem, kdo bude seriál sledovat a s pochopením, zjistí prostřednictvím jednoduchých nástrojů teorie her, že nejen epidemii a chování koronavirus, ale i lidí, uvidí z nových zorných úhlů. Možná bude i překvapen, když např. zjistí, kdo, jak, s kým a proč hraje určité hry.
Prvních 20 dílů najdete zde (od s. 10):
https://valencik.cz/marathon/21/Mar2102.htm#__RefHeading___Toc3245_4024754188
Další jsou zde:
https://radimvalencik.pise.cz/9057-covi-kavicka-15-3-cr-3291-usa-36896-co-dal.html
https://radimvalencik.pise.cz/9058-covi-kavicka-16-3-cr-10511-usa-45045-co-dal.html
https://radimvalencik.pise.cz/9059-covi-kavicka-17-3-cr-13934-usa-53231-co-dal.html
https://radimvalencik.pise.cz/9060-covi-kavicka-18-3-cr-11928-usa-62794-co-dal.html
https://radimvalencik.pise.cz/9061-covi-kavicka-19-3-cr-10576-usa-62629-co-dal.html
https://radimvalencik.pise.cz/9062-covi-kavicka-20-3-cr-9624-usa-65981-co-dal.html
https://radimvalencik.pise.cz/9128-covi-kavicka-22-3-cr-2373-usa-39496-co-dal.html
Tip na lockdownový výlet procházku či výlet pro Pražáky – posílení fyzičky i psychičky
Do seriálu zařazuji každý den tip na výlet k podpoře zdraví. Jsou z procházek minulých let. Vybírám s přihlédnutím k roční době a stavu přírody. Každý tip má několik pokračování, kde se o místě dozvíte víc než v nejrůznějších bedekrech:
Chuchelský háj na podzim, krásný jako vždy:
https://radimvalencik.pise.cz/8498-podzimni-chuchelsky-haj-2.html
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
a nově i zde (lepší a přehlednější):
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)