Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/293
V tomto pokračování zajímavé čtení o vakcinaci, první zkušenosti. Alternativy vývoje společnosti - přerozdělovací moc versus odvětví produktivních služeb.
Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:
- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)
- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.
COVI-kávička 22.1. ČR +7435 USA +193758. Co dál?
Česká republika: +7435 nových případů.
USA +193758 nových případů.
A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
|
Rusko : Francie |
|
21887 : 22848 |
Francie už několikárý den "poráží" Rusko v počtu nových případů.
Británie téměř 38 tisíc, to je stále hodně.
Izrael přes 7 tisíc, to je také stále hodně.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
Zajímavé vakcínové čtení s otevřeným koncem/3
Jak se dalo čekat, zajímavých článků přibývá (tento je z Novinek, uveřejněný krátce po té, co jsem publikoval svou pravidelnou covi-kávičku za 21. ledna), viz:
https://radimvalencik.pise.cz/8877-covi-kavicka-21-1-cr-8162-usa-188426-co-dal.html
Zde je článek z Novinek:
Účinnost první dávky vakcíny proti koronaviru od společnosti Pfizer není tak vysoká, jak se očekávalo a jak uvádí výrobce. Tvrdí to hlavní izraelský koordinátor boje proti koronaviru Nachman Aš. Odvolává se na statistiky, kdy se v období po podání první dávky a při čekání na druhou infikovalo 12 400 Izraelců.
"Mnoho lidí se nakazilo v období mezi první a druhou vakcínou," řekl. První dávka byla "méně účinná, než jsme si mysleli" a "nižší než data předložená společností Pfizer", řekl. Připomněl, že než se v organismu rozvine imunita, může to trvat 10 i více dní.
Firma Pfizer loni v prosinci oznámila, že její vakcína má po první dávce účinnost 52 procent, zatímco po druhé dávce už 95 procent.
Ašovo prohlášení přichází ve chvíli, kdy mnohé země uvažují o odkladu druhé dávky kvůli nedostatečným dodávkám vakcín. Velká Británie dokonce rozhodla, že umožní podání druhé dávky až 12 týdnů po prvotním naočkování. Britští experti na boj s epidemií počítají s nižší účinností než při rychlém podání dvou dávek. Ve chvíli, kdy je nedostatek vakcín, se jim přesto podaří naočkovat větší množství lidí, což by znamenalo větší zamezení šíření viru. Doporučený odstup mezi dávkami jsou tři týdny.
Mnozí odborníci ovšem nesouhlasí s tak velkým odstupem mezi jednotlivými očkováními, jak Britové plánují. Rozhodnutí nepodpořila ani firma Pfizer, která tvrdí, že nemá testy, které by mohly dát důkaz, že jedna dávka funguje déle než tři týdny.
Všechny vakcíny budou v reálu méně účinné, než uvádějí jejich studie, prohlásil poradce britské vlády Patrick Vallance. Dodal, že Británie by měla během očkování "velmi pečlivě" studovat veškeré údaje, aby zjistila, jaký účinek vakcíny mají.
V devítimilionovém Izraeli je nyní proočkováno 30,14 procenta populace, což je 2,610 milionu obyvatel země."Viděli jsme, že mezi očkovanými a neočkovanými nebyl žádný rozdíl do 14. dne po očkování," uvedl profesor Ran Balicer, zástupce největšího izraelského poskytovatele zdravotní péče Clalit. "Ale 14. den po očkování byl zaznamenán pokles pozitivity o 33 procent ve skupině očkovaných, nikoli ve skupině neočkovaných. To je opravdu dobrá zpráva," řekl. Izrael se proto chce držet původní strategie a dodržet rozestup mezi jednotlivými dávkami, který nebude delší než tři týdny.
To, že se účinnost první dávky vakcíny firmy Pfizer začala projevovat až dva týdny po očkování, potvrzují také podklady amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv.
S posunutím termínu podání druhé dávky očkovací látky nesouhlasí ani Světová zdravotnická organizace (WHO). Uvedla, že vlády by měly dát lidem druhou dávku 21 až 28 dnů od podání první dávky, aby bylo zajištěno, že vakcína funguje dlouhodobě. Velkou Británii ale nekritizovala. Organizace konstatovala, že vláda byla nucena učinit obtížné rozhodnutí kvůli spirálovitému nárůstu počtu nakažených a úmrtím v posledních týdnech.
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
Do seriálu COVI-kávička vkládám novou rubriku. Proč? Odpověď je v díle publikovaném 8. listopadu zde:
https://radimvalencik.pise.cz/8574-covi-kavicka-8-11-cr-7722-usa-124390-co-dal.html
V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce, se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. Proto se v nejbližších číslech budu věnovat problematice toho, co lze v této oblasti dělat a jak by společenské vědy mohly obnovit svoji roli.
Současně připravujeme (předběžně na leden) workshop:
Ekonomie a ekonomika doby postkovidové
(pohled za horizont událostí)
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html
Postupně uveřejňuji náměty k diskusi na tomto semináři:
O co dnes tedy jde?
Situace je průzračná a bude stále průzračnější:
1. V důsledku souběhu příčin jsme se spolu se všemi zeměmi EU dostali do pasti ekonomiky založené na diktátu redistribuční moci, která je nereformovatelná a jejíž výkonnost bude rychle klesat.
2. Pozitivní alternativou, která odpovídá přirozeným tendencím společenského vývoje, je změna srovnatelná s průmyslovou revolucí¸ rovněž spojená se zrodem a prosazením nového ekonomického sektoru, kterým je v tomto případě sektor produktivních služeb (služeb orientovaných na nabývání, uchování a uplatnění lidských schopností formou vzdělání, péče o zdraví apod.), změna, která přinese zcela zásadní zvýšení efektivnosti, zrychlení dynamiky i změnu kvality ekonomického růstu.
3. Základní střet mezi setrvačnou tendencí úpadku a prosazováním životaschopné perspektivy už probíhá a se stále větší intenzitou bude probíhat na všech úrovních, například ve výrobní sféře to bude střet mezi:
- Managementy, které získávají výnosy formou dotací a předražených zakázek, managementy, jejichž hlavním úkolem je hájit svoji neschopnost tvůrčích výkonů "vymetením" z firem všech, kteří něco dokážou formou outsourcování, stát se plně závislými na redistribuční moci a přispívat k ekonomické izolaci firem, které se opírají o tvůrčí týmy.
- Tvůrčími mezigeneračními týmy a s nimi srostlými managementy schopnými generovat inovace (nikoli jednorázově, ale návazně) a prosadit se na globálních trzích i přes různá embarga a diskriminace.
4. Velmi čitelný je tento střet v oblasti sporů o to, jak reformovat penzijní systém. Největší rezervy a zdroje stability průběžného penzijního systému jsou v posílení jeho motivační role k prodloužení doby produktivního uplatnění, což předpokládá a současně umožňuje vytvořit podněty jdoucí stejným směrem v oblasti významného segmentu zdravotní péče a celoživotního vzdělávání. Právě tato možnost je pro apologety společnosti, jejíž ekonomika je založena na diktátu redistribuční moc, NEVIDITELNÁ. Nejsou schopni vidět, že je to nejen cesta, jak řešit aktuální problém stability penzijního systému tím nejlidštějším a nejefektivnějším způsobem, ale i podnět k dalším výrazným změnám zaměřeným na posílení role produktivních služeb na jejich vlastním ekonomickém základě.
5. Perspektivou je zejména propojení absolventských sítí univerzit zainteresovaných finančně na uplatnění svých absolventů s tvůrčími absolventskými týmy. To je ovšem problematika, která si zaslouží samostatnou pozornost.
Co se děje ve světě:
Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:
https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Další významné zdroje o dění ve světě:
https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441
https://ourworldindata.org/coronavirus
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)