K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/289

V tomto pokračování o chybné čínské prognóze a výrobě nedovzdělanců.

Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:

- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)

- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.

COVI-kávička 18.1. ČR +2618 USA +174560. Co dál?

Česká republika:   +2618 nových případů. Evidentně fáze zklidnění. Uvidíme, jak ji využijeme. Alespoň pro obnovu informačních toků a k lokalizaci hlavních zdrojů vícenákazy. Nejsem si však jist, zda to současným tým dokáže, a hlavně, zda to vůbec chce dokázat.

USA +174560 nových případů.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko i Francie setrvalý stav.

Británie přes 38 tisíc, v celkovém počtu se blíží k Rusku.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Prognóza mimo mísu

Uveřejňuji jen pro úplnost. Ani autorita čínských vědců není někdy dostatečnou zárukou. Takto to nebude:

Skupina čínských vědců z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí, Lidové osvobozenecké armády a řady výzkumných ústavů pod vedením profesora Xu Jiangua vymodelovala vývoj pandemie koronaviru v roce 2021. Píše o tom South China Morning Post.

"Počátkem března by počet obětí covidu-19 mohl vzrůst na pět milionů," řekl.

K realizaci nejoptimističtějšího scénáře je nutné, aby všichni lidé dodržovali pravidla sociálního distancování a nošení masek, vlády zemí přijaly pouze účinná opatření a masivní očkovací program nezůstal stát na místě. Ale i když budou všechny tyto podmínky splněny, podle výpočtů čínských vědců zemře na covid-19 do začátku března letošního roku na celém světě ještě tři sta tisíc lidí.

Podle vědců je hlavním problémem to, že virus SARS-CoV-2 se podobně jako chřipka vyvíjí. To znamená, že přizpůsobení viru lidskému organismu může vést k sezónní povaze onemocnění, což výrazně zkomplikuje boj proti němu.

Sumya Swaminathanová, hlavní vědecká pracovnice Světové zdravotnické organizace již dříve uvedla, že lidstvo nebude schopno v roce 2021 dosáhnout kolektivní imunizace proti koronaviru.

"V roce 2021 nebudeme schopni dosáhnout kolektivní imunizace. V některých zemích budou i nadále zranitelní lidé," řekla na briefingu.

Swaminathanová upozornila na nutnost přijmout preventivní opatření proti koronaviru minimálně do konce roku, dokud nebude dokončeno očkování těch nejohroženějších lidí.

Zástupkyně WHO uvedla, že před rokem bylo těžké si představit, že na světě bude hned několik vakcín najednou, a vyzvala k trpělivosti při čekání na očkování.

Na světě již bylo identifikováno téměř 89 milionů případů nákazy novou koronavirovou infekcí. Více než 1,9 milionu lidí zemřelo. Většina případů byla zaznamenána v USA, Indii a Brazílii. Tytéž země vedou v počtu obětí nemoci.

Viz: https://cz.sputniknews.com/svet/2021011613063714-co-muzeme-ocekavat-od-koronaviru-v-roce-2021-cinsti-vedci-uvazuji-o-dvou-variantach-vyvoje-pandemie/

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

Do seriálu COVI-kávička vkládám novou rubriku. Proč? Odpověď je v díle publikovaném 8. listopadu zde:

https://radimvalencik.pise.cz/8574-covi-kavicka-8-11-cr-7722-usa-124390-co-dal.html

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce, se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. Proto se v nejbližších číslech budu věnovat problematice toho, co lze v této oblasti dělat a jak by společenské vědy mohly obnovit svoji roli.
Současně připravujeme (předběžně na leden) workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji náměty k diskusi na tomto semináři:

Výroba kanónenfutr pro ekonomiku přerozdělovacího diktátu

Následující článek lamentuje nad stavem vzdělání. Hledá příčinu úpadku, ale neobrací pozornost k tomu nejdůležitějšímu. Totiž tomu, pro jakou ekonomiku je kanónenfutr vyráběn: 

Mnoho učitelů si stěžuje, že dnešní děti nejsou schopné zapamatovat si zdaleka tolik informací co dřív. Žáci na druhém stupni neumí číst a tomu, co stěží přečtou, nerozumí, nevydrží v klidu, nedokážou se soustředit. Mají pravdu? "Kantoři spíš lamentují, než aby hledali řešení," řekl pro Týdeník 5+2 Bob Kartous, expert na vzdělávání.

Snad každá lidská generace trpěla dojmem, že ta následující je méně šikovná, hůř vychovaná a mnohdy i hloupější. O současných dětech podobné názory šíří i početná skupina pesimistických učitelů. "Dnešní děti nečtou. Romány jsou pro ně zdlouhavé, žijí krátkými videi a instagramovými hashtagy bez diakritiky."

"My, češtináři, budeme do pár let nuceni rezignovat na povinnou četbu. Vždyť už teď jsme rádi, že žáci přečtou ukázky z čítanky." Podobné názory zaznívají ve školách nebo v učitelských diskuzích na sociálních sítích. A skutečně nejde o ojedinělou kritiku: "Děti ještě v šestých, sedmých, osmých třídách nečtou, ale spíš blekotají. A navíc vůbec nerozumí tomu, co právě přeblekotaly."

Na vnímání, bystrost, způsob uvažování dnešních dětí má nepochybně vliv svět digitálních technologií. Už teď se můžeme probírat řadou studií (například té amerického Národního institutu zdravotnictví), upozorňujících na nevratné změny dětského mozku, vystaveného od batolecího věku tabletům a mobilům. Specifická integrace přijímaných informací, zúžení podnětů na ploché vizuální vjemy, nedostatek hmatatelného kontaktu s reálnými stimuly a vliv těchto faktorů na inteligenci ještě zamotá hlavu mnoha odborníkům. Už dnes je ale známo, že děti, které tráví denně víc než dvě hodiny času na obrazovkách chytrých zařízení, dosahují zhoršených výsledků například v jazykových testech. Kritiku vyvažme i pozitivy, "digitální děti" se výborně orientují v obrazech a grafech, díky určitým typům her mohou trénovat postřeh. Další plusy jistě vyplynou z následných studií.

"Ruku v ruce s nečtením jde zhoršující se slovní zásoba a schopnost vyjadřovat se a komunikovat. Dnešní děti kvůli tomu také hůř zvládají pravidla pravopisu." Nehovoří se jen o čtení. I napříč dalšími obory zaznívají stesky, že si dnešní děti zdaleka nepamatují tolik, co děti před pěti, deseti nebo dvaceti lety. Mluví se o potížích se soustředěním, nepozorností, problematizuje se výskyt kognitivních i jiných poruch, vliv inkluze na úroveň vzdělanosti, nezanedbatelné problémy s chováním. Vyrůstá nám tu hloupější generace dětí?

Odborníci na vzdělávání to tak jednoznačně nevidí. Jen lamentovat nestačí. "Připadá mi to, jako kdyby lékaři kroutili hlavou nad tím, s čím za nimi chodí jejich pacienti, a místo hledání řešení lamentovali," bere si slovo expert na vzdělávání Bob Kartous.

Ředitel Pražského inovačního institutu a autor knihy No Future reaguje na pesimistické názory pedagogů jasně. "Pokud se někteří učitelé domnívají, že dnes děti nejsou schopné zapamatovat si zdaleka to, co dřív, je tu hypotéza, kterou by bylo dobré ověřit. Museli bychom vytěžit současné poznatky z různých vědních oborů, od neurovědy přes psychologii, sociologii až po tu pedagogiku. Buď to tak skutečně je a lidstvo ztrácí kognitivní schopnosti, jako je paměť, což by tedy bylo strašné, nebo nikoliv a vysvětlení je třeba hledat jinde."

Před několika lety se belgičtí odborníci vytasili se zajímavým poznatkem: Vyrůstají-li děti ve městech s dostatkem zeleně, mají vyšší IQ.

Například v motivaci učit se to, co škola požaduje. Bob Kartous mluví o celkovém množství informací, které si současné děti pamatují, schopnost využívat externích paměťových zdrojů a tedy nepotřebnost si pamatovat to, co mohu rychle najít v digitálním prostoru. "Aniž bych chtěl vynášet jakékoliv soudy, pravděpodobnost, že se během jedné generace snížila kognitivní dispozice lidstva, je naprosto mizivá."

Od učitelů, kteří pociťují nesnáze, by čekal, že budou hledat způsob, jak diagnostikovat problém, předkládat hypotézy. Nikoli jen lamentovat.

Nelichotivé názory na "hloupnoucí, čtenářsky nemotorné děti" nesdílí ani psycholog společnosti Mensa ČR Vladimír Marček. "Pokud dítě čte později, nemusí hned jít o nižší inteligenci. Může to mít mnoho příčin – například poruchy učení, pozornosti, problémy v rodině a podobně," uvádí. Pokud čte špatně celá třída, nebo hůře než třída třeba před dvaceti lety, nemusí podle psychologa jít o nižší inteligenci celého ročníku. Mohli bychom za tím najít další důvody, například jiné osnovy, slabšího učitele...

"Navíc pocity některých učitelů neříkají nic spolehlivého o celé populaci. Třeba když někdo učí tu samou látku třicet let, může už ztrácet trpělivost nebo mít pocit, že je všechno naprostá samozřejmost," uvažuje Vladimír Marček a zmiňuje srovnávací studie vzdělání a srovnávací testy inteligence PISA, které OECD provádí od roku 2000.

V nich se ukazuje, že někde výkon dětí roste, jinde klesá – v zásadě ovšem zůstává stejný. I z dlouhodobých porovnání společnosti Kalibro vychází, že souhrnné výsledky dětí se za posledních 20 let nemění. Ovšem ukazuje se, že zhruba 10 až 15 procent dětí má problémy se základní gramotností – s porozuměním obsahu textu a podobně, což je trochu znepokojivé. Deset procent ovšem nemůžeme zobecňovat na celou skupinu dětí.

Ani Tomáš Blumenstein, místopředseda společnosti Mensa ČR, si nemyslí, že by to s inteligencí či bystrostí dnešních dětí bylo horší než dřív. "Současné děti nejsou hloupější než dříve. Ony především vyrůstají v jiné době a do jiné doby než naše generace," uvažuje Blumenstein.

Viz: https://www.idnes.cz/onadnes/vztahy/skola-vyuka-deti-hloupnou.A210106_160431_ona-vztahy_jup?

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)