K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/278

V tomto pokračování realistický pohled doc. MUDr. Dany Göpfertový, CSc.+ koncepční článek o přechodu ke společnosti založené na produktivních službách.

Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:

- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)

- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.

COVI-kávička 7.1. ČR +17668 USA +260873. Co dál?

Česká republika:   +17668  nových případů. Další národní rekord. O 600 víc než minulý týden.

USA +260973  nových případů. Další světový rekord.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko pomalounku zklidňuje. Francie po delší době přeskočila Rusko.

Británie přes 62 tisíc, další národní rekord. Německo přes 26 tisíc, Polsko přes 14, Slovensko témě 5, Izrael přes 7. Portugalsko vyskočilo na 11.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Realisticky o vakcíně

Jeden z nejlepších příspěvků k otázce toho, co dokáže a co nedokáže vakcína, ke mně připutoval v mailové skupině velmi kvalifikovaných lidí. Vzbudil zde zasloužený ohlas. Ač stručný, velmi názorně sděluje to nejdůležitější. Zpracovala jej doc. MUDr. Dana Göpfertová, CSc., IPVZ, vedoucí Katedry hygieny a epidemiologie. Zde je. Odlišuji jej od svého textu fialovou barvou:

Jisté je, že žádná vakcína ještě nikdy nebyla stoprocentně spolehlivá, a účinnost covid vakcín může prověřit pouze čas - tedy jedině to, že očkovaní lidé skutečně následně neonemocní, resp. neinfikují se, optimálně v horizontu několika let. Pokud se na nich bude virus nepozorovaně pasážovat bez znatelných klinických příznaků (což zatím není zcela jednoznačně vyloučeno), mohou být dalšími zdroji nákazy.  Jiné spolehlivé prověření efektu očkovacího programu, než že nákaza z populace vymizí, opravdu není.

Je pouze odhadována potřebná proočkovanost (60 %?) k zastavení epidemického procesu. Počítá se s kolektivní imunitou, která bude podmíněna kromě očkování i přirozeným promořením, resp. prožitím infekce. Zatím ovšem není známo, jak bude dlouhá, funkční, ani jak ji přesně změřit. Protilátková odpověď (obvyklý maker imunity) vypovídá jen částečně o skutečné nevnímavosti/imunitě vůči covid.

Je možné, a všichni si to přejeme, že se nyní získá dobrá kolektivní imunita očkováním a postupným promořením naší původně zcela vnímavé desetimilionové populace, výskyt covid se sníží, ale dorostou další vnímavé ročníky a u některých osob dříve imunita třeba vyvane. Je otázka, co to v populaci provede, když virus bude mít zase přísun nových hostitelů.

Očkovací kampaně narazí časem na antivax hnutí. Zejména pokud by došlo výhledově na očkování dětí (o kterém se zatím ani nemluví), kterým defacto nic nebude, a přece mohou být častými zdroji nákazy. Lze očekávat odpor a každoročně budou stále dorůstat nové vnímavé děti, potencionální zdroje.

Žádné dobrovolné očkování v historii ještě nevedlo k úspěšné eliminaci nákazy. Efekt přinesly pouze programy povinného očkování (např. spalničky, obrna, neštovice). Je možné, že dojde k úniku ze záběru vakcíny při dramatickém šíření nových variant viru. Zatím se spíše doufá, že ne, ale i toto poznání přinese pouze čas.

V souhrnu, vakcinaci lze považovat pouze za individuální ochranu lidí, nikoli za zásah vedoucí k vymizení viru SARS-CoV 2.  (Stejně jako nevymizí klíšťová encefalitida po individuálním očkování, stejně jako když je někdo léčen penicilínem na anginu, neznamená to, že zmizí z populace streptokoky.)

Expozice nákaze bude v populaci přetrvávat a vždy bude možné, že vysoká infekční dávka při rizikovém kontaktu, zejména opakované nebo protrahované expozici apod., nebo u neúspěšně očkovaného člověka, či imunologicky oslabeného a zvýšeně vnímavého člověka, prolomí bariéru ochrany získanou očkováním.

Přesto jednoznačně doporučuji nechat se očkovat, je to nejlepší, co se dá momentálně udělat.

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

Do seriálu COVI-kávička vkládám novou rubriku. Proč? Odpověď je v díle publikovaném 8. listopadu zde:

https://radimvalencik.pise.cz/8574-covi-kavicka-8-11-cr-7722-usa-124390-co-dal.html

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce, se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. Proto se v nejbližších číslech budu věnovat problematice toho, co lze v této oblasti dělat a jak by společenské vědy mohly obnovit svoji roli.
Současně připravujeme (předběžně na leden) workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Důležitý článek k perspektivní a realistické vizi/1

V období vánočních svátků jsem dostal krásný dárek – sdělení, že následující článek vyjde v prestižním nakladatelství «Springer Nature». Protože se bezprostředně týká konkretizace představy o perspektivní a realistické vizi (a obsahuje některé výrazně nové prvky), uveřejňuji z něj na pokračování některé vybrané pasáže v rámci přípravy workshopu o době postkovidové.

Text příspěvku v angličtině odlišuji fialovou barvou, pro lepší orientaci dávám odkazy hned do první části.

ECONOMIC DEVELOPMENT AND THE TURNING POINT/1

Radim Valenčík, Pavel Sedláček

Abstract

This article reflects the growing importance of the productive services sector, ie services aimed at acquiring, maintaining and using human capital, and its role in the current rebirth of a global economic system that is comparable or even more important than the industrial revolution. The gradual dominance of the productive services sector will allow economic growth to be both dynamic and sustainable, or unlimited, even in terms of qualitative changes. The analysis of phenomena and the solution of problems that will have to be encountered in this complex process is theoretically anchored on the basis of the economics of productive consumption. Innovative and creative intergenerational teams, their expansion and interconnection will play an increasingly important role in the application of human capital and in the use of the effects associated with extending the time of productive application of man in the contact of human community with nature, i.e. in the field of production, which is also an area of technological innovation. We can see a strategic source of innovative intergenerational teams in the startup sphere. However, a necessary innovative foundation and efficiency would be a necessary condition here.

Keywords: Industry 4.0, industrial revolution, productive services, productive consumption, human capital, startup, intergenerational teams, theory of paradigms

JEL codes: B15, B41, D22, L23, M14

References

BARR, N. (2005) Financing higher education: lessons

from economic theory and reform in England. International monetary fund. Volume 42, No 2.

BARR, N. (2012) Economics of the Welfare State. 5th edition. Oxford: Oxford University Press.

BRAUDEL, F. (1982). Civilization and Capitalism, 15th-18th Century.

CZECHTRADE (1997−2020) Národní startup a spinoff prostředí [online]. Praha: CzechTrade. https://www.businessinfo.cz/navody/narodni-startup-a-spin-off-prostredi/.

DOSTÁL, D. (2019) 7 důvodů, proč krachují české startupy. [online]. Praha: CzechTrade. https://www.businessinfo.cz/clanky/7-duvodu-proc-krachuji-ceske-startupy/

FERRI-REED, Jan. 2014. Building Innovative Multi-Generational Teams. The Journal for Quality and Participation [online]. 2014, vol. 37, no. 3, s. 20-22. ISSN 10409602. https://search.proquest.com/docview/1627999379

ICHIROH, D. 2010. Productive consumption and population dynamics in an endogenous growth model: Demographic trends and human development aid in developing economies, Journal of Economic Dynamics and Control, Amsterdam Vol.. 34, no. 4, p. 696.

CHRISTENSEN, C. 1997. The Innovator's Dilemma: When New Technologies Cause Great Firms to Fail. United States: Harvard Business Review Press; 1st edition (May 1, 1997).
КЛЕЙНЕР, Г.Б. 2020. Обратная перспектива. К 90-летию со дня рождения академика ран д.с. львова. Вестник российской академии наук, 2020, том 90, No 2, с. 188–194, DOI: 10.31857/S0869587320020048

KUHN, T.S., 1962. The structure of scientific revolutions. Chicago Uni. Chicago Press. ISBN 0-226-45808-3

ЛЬВОВ, Д. С. 2002. Экономика развитиея. Москва, Экзамен. ISBN 5-8212-0396-1, 512 s.

MASON, P., 2015. PostCapitalism. A Guide to Our Future. Allen Lane. ISBN: 978-18-4614-738-8

MAŘĺK, V. 2016. Průmysl 4.0: výzva pro Českou republiku. Vydání 1. Praha : Management Press.

MILOUD, T., ASPELUND, A., CABROL, M. 2012. Startup valuation by venture capitalists: an empirical study [online]. Venture Capital. s.151-174., DOI: 10.1080/13691066.2012.667907

PALACIOS LLERAS, M. 2007. Investing in Human Capital: A Capital Markets Approach To Student Funding. Cambridge: Cambridge University Press.

RADA PRO VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE ČESKÉ REPUBLIKY, 2019. Inovační strategie České republiky 2019–2030 [online]. Praha: RVVI. https://www.businessinfo.cz/navody/narodni-startup-a-spin-off-prostredi/

ŘĺHOVÁ, L et al. 2019. Analýza Průmyslu 4.0. a význam týmů s důrazem na interdisciplinární a mezigenerační spolupráci. Projekt: Propojování národního, odvětvového a regionálního sociálního dialogu v ČR, reg.č. CZ.03.1.52/0.0/0.0/15_002/0000026. Svaz průmyslu a dopravy ČR

Soumyananda, D. 2014. Inclusive growth through creation of human and social capital. International Journal of Social Economics; Bradford Vol. 41, no. 10, pp. 878-895.

Soumyananda D. et al. 2000. Sociální kapitál při tvorbě lidského kapitálu a hospodářského růstu: přístup produktivní spotřeby Indie. Oddělení pro ekonomický výzkum, Indický statistický institut, Kalkata

Steger, M. 2002. Productive consumption, the intertemporal consumption trade-off and growth. Journal of Economic Dynamics & Control; Amsterdam Vol. 26, no. 6, pp. 1053-1068.

Suen, W., Mo, P. H. 1994. Simple analytics of productive consumption, The Journal of Political Economy; Chicago Vol. 102, no. 2, p. 372.

ŠENKÝŘ, D., ZYKLOVÁ T., BOČEK, M. 2020. Startup Report 2019_2020 [online]. Keiretsu Forum Prague SE. https://www.startupreport.cz/)

VALENČĺK, R., WAWROSZ, P. 2019. Economics of Productive Consumption as an Offshoot of Main Currents of Economic Theory. ACTA VŠFS. Vol. 13, no. 1, pp. 113-134.

Introduction

We live in a time when problems are accumulating faster than they can be solved. Many of the unsolved problems are beginning to threaten the very survival of our civilization, which, for the first time in history, has created means that can cause not only great losses, but also destruction itself. From this point of view, the legacy of D. Lvov, whose approach to economics was based on the principle of development and the relationship between human survival in nature that surrounds us and experience that fills our inner world, including the existential dimension of the inner world, is becoming more and more topical (Kleiner, 2020). Among other things, this implies a very important role of human motivation for economic growth and the quality of this growth. Based on the experience of reforms in Russia in the 1990's, he says: "during reforms it is necessary not only to rebuild reality itself - the economy, but also to harmonize people's subjective approach to this reality, i.e. to transform the image of the social world that prevails in awareness of our fellow citizens” (Lvov 2002, p. 129). In connection with this, he formulates his idea of ​​the future economy: "our goal must be an economy whose driving force must be something completely different from the market society of mass consumption” (Lvov 2002, p. 136). Based on this, he formulates his idea of ​​an economy based on the productive power of man.

Inertial thinking cannot be the key to understanding today's world. It is about identifying what is currently a turning point. In contrast to the concept of technological change in the form of Industry 4.0 and its social context (Mařík 2016), respectively the Fourth Industrial Revolution (Mason 2015), we consider the present to be a change comparable to the industrial revolution as such. A time when a new sector is being born, the sector of productive services, services aimed at acquiring, maintaining and utilizing human capital, resp. human abilities.

The growing role of productive services (education, health care, but also, for example, family upbringing, spas, etc.) presupposes the implementation of comprehensive reforms aimed at increasing the motivational role of the social investment and social insurance system (Barr 2005, 2012), (Palacios 2007).

(Pokračování)

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)