K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/277

V tomto pokračování k opakovaným nákazám dle nemocnice v Trstené, odpověď na otázky k době postkovidové.

Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:

- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)

- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.

COVI-kávička 6.1. ČR +17278 USA +226593. Co dál?

Česká republika:   +17278  nových případů. (Dneska to trvalo, než zveřejnili výsledek!) O 800 víc než minulý týden, ale při menším počtu testů. To není dobré!

USA +226593  nových případů.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko vypadá na pomělé zklidnění. Francie na nástup další fáze rozjezdu epidemie.

Británie nový rekord, téměř 61 tisíc.

Izrael přes 7 tisíc.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Jak vysvětlit opakované nákazy?

TVnoviny.sk uveřejnily zajímavý materiál z praxe, který ukazuje na některá specifika COVID-19. Odlišuji od svého textu fialovou barvou a tučně zvýrazňuji to nejdůležitější:

Nie všetky nemocnice sú pred kolapsom pre vysoký počet pacientov. Vojenská nemocnica v Ružomberku a župná nemocnica v Trstenej hlásia dokonca mierny pokles pacientov. Začínajú mať však iný vážny problém, a to po druhý raz pozitívnych zdravotníkov.

Na začiatku druhej vlny pandémie reprofilizovala nemocnica v Trstenej celú budovu pľúcneho oddelenia na Covid pavilón s 55 lôžkami.

"V tej najťažšej dobe sme mali na reprofilizovanom covidovom oddelení tak 35 ľudí. K dnešnému dňu máme 16 pacientov. Okrem nich máme dvoch, u ktorých je nutná pľúcna ventilácia," hovorí Marian Tholt, riaditeľ Hornooravskej nemocnice v Trstenej.

Ešte na Silvestra mali vyše 20 covidových pacientov a na ventilácii piatich. Dvaja, žiaľ, zomreli. "Boli to pacienti, ktorí mali aj iné veľmi vážne ochorenia, boli vo vyššom veku, ale chvalabohu, niektorých sme aj vyliečili," približuje Tholt.

Aj v ružomberskej vojenskej nemocnici zaznamenali mierny pokles počtu pacientov. "K dnešnému dňu máme hospitalizovaných 50 pacientov s COVID-19 z toho deviatich na umelej pľúcnej ventilácii. Pred Vianocami sa to číslo blížilo k 60," uvádza hovorkyňa ÚVN Ružomberok Petra Dišková.

Horšie to je ale s personálom nemocnice. Počty nakazených im opäť rapídne narástli. "Kým 17. decembra sme mali 57 nakazených zdravotníkov, dnes je to 106. Najviac zdravotníkov je nakazených na tých najvyťaženejších klinikách, klinika vnútorného lekárstva a klinika infektológie. Aj napriek tomu situáciu zvládame," uvádza Dišková.

U vyliečených lekárov či sestier sa navyše nedá spoľahnúť na získanú imunitu. Nielen v nemocnici v Trstenej sa stále viac stretávajú s prípadmi, keď sa personál opätovne nakazil.

"A, bohužiaľ, z našich skúseností musím povedať, že kým to prvé štádium mali pomerne jednoduché a ľahké, reinfekcie boli oveľa horšie a náročnejšie na liečbu i rekonvalescenciu," probližuje Tholt.

Po prekonaní Covidu sa hovorí o niekoľkomesačnej imunite. No u zdravotníkov v hornooravskej nemocnici to neplatilo. Podľa Tholta boli liečení iba ambulantne na podpornej liečbe s vitamínmi. Vrátili sa do práce, a po týždni či dvoch sa ochorenie prejavilo opäť a v oveľa ťažšej forme.

Z 560 zamestnancov dodnes prekonalo COVID-19 takmer 190. Opäť sa ich nakazilo už desať. Starostlivosť ale ohrozená nie je. Ak niekto vypadne, nie je to vo veľkom počte.

Orava je na tom stále lepšie ako pred celoplošným testovaním, no čísla stúpajú. Za ostatné dva týždne evidujú aj s antigénovými testami skoro tisíc nových nakazených. Dá sa tak predpokladať, že aj situáciu v nemocniciach to môže opäť zhoršiť.

Celé zde: https://www.tvnoviny.sk/koronavirus/2017025_po-prekonani-covidu-sa-hovori-o-niekolkomesacnej-imunite-u-zdravotnikov-v-trstenej-to-neplatilo?fbclid=IwAR2CrZoC-wCCMhCncQp71-3z9KLMslUmoDf-_UM1Uwa-OiJmWgANhh5et3E

K tomu ode mne:

Vysvětlit fenomén opakované nákazy lze různým způsobem. Nejpravděpodobnější a nejjednodušší vysvětlení je, že každá nákaza je v podstatě vícenákaza určitým portfoliem mutací (a fází oscilujících mutací). Protože v nemocnicích, kde se COVID-19 léčí, dochází ke koncentraci různých mutací a fází oscilačních mutací, je opakovaný průběh a těžší opakovaný průběh z tohoto hlediska dost pravděpodobný.

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

Do seriálu COVI-kávička vkládám novou rubriku. Proč? Odpověď je v díle publikovaném 8. listopadu zde:

https://radimvalencik.pise.cz/8574-covi-kavicka-8-11-cr-7722-usa-124390-co-dal.html

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce, se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. Proto se v nejbližších číslech budu věnovat problematice toho, co lze v této oblasti dělat a jak by společenské vědy mohly obnovit svoji roli.
Současně připravujeme (předběžně na leden) workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji náměty k diskusi na tomto semináři:

P. Stuchlík: Odpověď na otázky:

1. Jak, resp. čím vymezit dobu postkovidovou?

Vzhledem k tomu, že celá aféra je řízená a vykonstruovaná krize, bude dost

záležet na tom, čeho se podařilo dosáhnout. V každém případě se jedná o boj o

moc nad světem a lze očekávat, že bude mít delší dozvuky, než předchozí

periodické krize.

2. Jaký bude mít doba postkovidová globální rozměr?

S ohledem na velmi rozdílné historické, ekonomické a další vazby, lze očekávat,

že rozdíly mezi bloky a zeměmi se prohloubí. Klasické rozevírání ekonomických

nůžek.

Dá se očekávat zostření nadnárodního konkurenčního boje.

3. Dojde k omezení spotřeby (domácností) v některých směrech?

Na jednu stranu spotřeba poklesne, na druhou poroste, jen dojde k přerozdělení

"nákupního košíku". Nicméně disponibilní prostředky domácností poklesnou.

Celý systém od svého vytvoření je založen na bohatnutí bohatých a zbídačování

chudých. Je to základní ekonomický zákon kapitalizmu: Ten velké pozvedává a

malé potlačuje.

4. Budou se s ekonomickými důsledky dopadu epidemie vyrovnávat všechny země

V podstatě stejně, nebo se budou prosazovat i úspěšné snahy o nalezení

Viz. bloky a historie, atd. Nerovnoměrný přístup a vývoj je nejvýš

pravděpodobný.

5. Budou dále narůstat animozity mezi obyvatelstvem ve vztahu k různým otázkám (včetně postoje k epidemii a roli vlád či nadnárodních struktur), nebo v některých zemích převládne tendence k sounáležitosti ("všichni jsme na stejné lodi")?

Nespokojenost obyvatelstva poroste, i když jejich neschopnost se orientovat v

důležitém dění také.

6. K jakým změnám dojde z hlediska jednotlivých sektorů a jejich výkonů (zaniknou či omezení se některé či naopak objeví či posílí některé nové, např. spojené s rolí pracovních, poznávacích, vzdělávacích, výchovných, zábavných, rodinných apod. styků zdokonalovanými online formami)?

7. Jaké dopady bude mít role vlád při zvládání (nezvládání, využívání či

zneužívání) epidemie v jednotlivých zemích a nadnárodních strukturách na důvěru občanů v politické reprezentace a mainstreamová media?

Vzhledem k tomu, že naprostá většina obyvatelstva nemá ani tušení, jakými

loutkami jsou vlády, tak sice nespokojenost s nimi poroste, ale bude odvedena

stranou. Což je jedna z rolí volených vlád.

- Uchovají se stávající formy manipulace s veřejným míněním, posílí se či

naopak ztratí svoji účinnost?

Starého psa novým kouskům nenaučíš, i když ty svoje neustále vylepšuje a

zdokonaluje.

- V jaké míře dojde ke zneužití omezení osobních svobod, bude trvalé, nebo dojde k návratu k situaci, kdy občané mohou projevit svou vůli?

Jakou vůli, když se v ničem neorientují?

8. Jak se změní role vědy?

Na jednu stranu k větší formálnosti o ničem, na druhou stranu utajování

důležitého, a kradení použitelného. Bude to jen pokračování už řadu let

9. Podaří se vytvořit sdílenou perspektivní a realistickou vizi překonání současných problémů a nikoli setrvačného budoucího vývoje, která vytlačí snahu současné globální moci zneužít situace nastolení "nového světového přádku", "konečnému řešení" v podobě zničení všech atributů toho, co dělá člověka člověkem?

Pro současný systém, který byl většině světa implementován, nezáleží na člověku, ale na finančním zisku. A to obvykle krátkodobém. Přičemž sami strůjci mají generační programování v takovém jednání a nedokážou myslet jinak.

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)