K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/273

V tomto pokračování OTÁZKY K DOBĚ POSTKOVIDOVÉ.

Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:

- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)

- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.

COVI-kávička 2.1. ČR +3441 166044 USA . Co dál?

Česká republika:   +3441 nových případů. Skvělé (?). Moc ne. O třetinu více než minulý týden a rekordně nízký počet testů (6553, ami ne dvakrát tolik).

USA +166044 nových případů.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko stále na hraně. Francie vypadá na počínající nárůst.

Británie přes 53 tisíc, rozjelo se to. V EU kromě nás hodně v Itálii, Španělsku, Německu, Polsku, Holandsku.

Izrael přes 5 tisíc, Japonsko vyskočilo na 4 tisíce.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Petr Hampl o koronaviru – hodně dobré a moudré/4:

Do covi-kávičky vybírám to nejdůležitější z rozhovoru Petra Hampla pro Parlamentní listy. Celé je zde:

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Odpor-proti-elitam-se-letos-rozpadl-Jsme-na-rozcesti-jde-o-preziti-naroda-A-globalni-korporace-jasaji-obava-se-Petr-Hampl-648516

Pozitivním fenoménem je převaha pozitivních hodnocení v diskusi. Hamplův text od svého odlišuji fialovou barvou. Otázky PL jsou tučně. Nejdůležitější podtrhuji:

4. část

Za jak závažný problém covid-19 považujete? Dá se z hlediska vážnosti letošek srovnávat se zásadními roky minulého století? 1939, 1948, 1968, 1989...

Samotný covid by tak strašnou pohromou nebyl. Možná jako rok 1968 s více mrtvými. Je ale fatální, že covid přišel v době, kdy je země na rozcestí a rozhoduje se o dalším přežití národa. A že přišel v době, kdy vlastenecké hnutí nebylo připraveno. Je tak docela možné, že to byl nejvýznamnější rok za posledních 200 let.

Věříte české vládě, že je připravena a schopna správně reagovat v případě třetí vlny?

Vždyť tu vlnu sama vyrábí. Vlna epidemie není jako meteorit, jehož dopad nemůžete ovlivnit. Vlna epidemie je důsledek lidského chování, takže vládní opatření hrají zásadní roli. Nebo přesněji. Další a další vlny vyrábí ti, kdo se dožadují okamžitého rozvolnění a kdo brání zavření hranic. Vláda jim ve své zbabělosti ustupuje.

O čem svědčí postoj hospodských, majitelů restaurací a hotelů, že odmítají respektovat vládní nařízení, které ničí jejich existenci? Dělají zoufalí lidé zoufalé věci nebo se česká mentalita liší od "zodpovědnějších" států v Evropské unii a nejsme schopni pravidla respektovat?

Když přijde situace, jako ta současná, je povinností vlády postarat se o ty, kdo jsou zasaženi opatřeními nebo přímo epidemií. Nechci teď spekulovat, jestli to má být řešeno jednorázovými dotacemi nebo jinak. Už jsem se setkal i třeba s návrhy na nabídku dočasného zestátnění – podnikatel by mohl svůj podnik na čas předat na rok státu, stát se na tu dobu státním zaměstnancem, a po epidemii si podnik zase vzít nazpátek. Možností jsou obrovská spousta. Ale něco vláda udělat musí. Je naprosto nepřijatelné, aby nadnárodní banky na současné situaci vydělávaly, a čeští živnostníci krachovali. Od toho si platíme vládu, aby to nepřipustila. Mimochodem, bankám a energetickým podnikům by také měla být věnována pozornost.

Proč zmiňujete zrovna banky?

Protože ty na současné situaci nejvíc vydělávají. Ve svých mateřských zemích často odpouštějí splátky, a vynahrazují si to tím, že o to víc tlačí na české domácnosti a podniky – i během epidemie a nastupující krize. Opět vidíme selhání Babišovy vlády. V roce 2010 poslal Viktor Orbán do zahraničních bank státní nucené správce a přiměl je, aby lidem odpustily část jejich dluhů. Banky sice prodělaly, ale nikomu to nevadilo. A letos dal jasně najevo, že pokud se budou zahraniční žraloci chovat necitlivě, je připraven to zopakovat.

Dokážete si to představit u nás? Tohle selhání Babišovy vlády současnou situaci hodně zhoršilo. A vidíte, že by opozice na něco podobného tlačila? Ne, raději prosazuje šíření nákazy bez ohledu na důsledky.

(Pokračování)

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

Do seriálu COVI-kávička vkládám novou rubriku. Proč? Odpověď je v díle publikovaném 8. listopadu zde:

https://radimvalencik.pise.cz/8574-covi-kavicka-8-11-cr-7722-usa-124390-co-dal.html

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce, se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. Proto se v nejbližších číslech budu věnovat problematice toho, co lze v této oblasti dělat a jak by společenské vědy mohly obnovit svoji roli.
Současně připravujeme (předběžně na leden) workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji náměty k diskusi na tomto semináři:

Několik otázek k době postkovidové:

Zpracoval jsem pár otázek, které (po dopracování) by mohly být probrány na našem workshopu "Ekonomie a ekonomika doby postkovidové (za horizontem událostí)", podrobněji o akci zde:

https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Zde jsou otázky:

Otázky k době postkovidové:

1. Jak, resp. čím vymezit dobu postkovidovou?

- Jako návrat k obdobě současné situace?

- Jako trvalé soužití s koronavirem za podmínek, kdy jsou jeho dopady známé a stabilizované?

2. Jaký bude mít doba postkovidová globální rozměr?

- Vstoupí do ní všechny země víceméně současně, nebo bude dlouhodobě probíhat jako koexistence zemí, v nichž nastala a v nichž ještě nenastala doba postkovidová?

- Pokud nastane druhý případ: Jaké budou vztahy mezi zeměmi v různé postkovidové fázi – a) spolupráce, b) uchování současných bloků, c) restrukturace bloků, d) vznik nových konfrontačních ohnisek?

3. Dojde k omezení spotřeby (domácností) v některých směrech?

- Bude to v důsledku restrikcí, nebo poklesu příjmů velké části obyvatelstva?

- Bude to znamenat větší zchudnutí či zbídačení, nebo pozitivní alternativu vůči současnému konzumu zaměřenou na skutečné lidské hodnoty?

4. Budou se s ekonomickými důsledky dopadu epidemie vyrovnávat všechny země v podstatě stejně, nebo se budou prosazovat i úspěšné snahy o nalezení alternativy vůči předkovidovému setrvačnému směřování?

5. Budou dále narůstat animozity mezi obyvatelstvem ve vztahu k různým otázkám (včetně postoje k epidemii a roli vlád či nadnárodních struktur), nebo v některých zemích převládne tendence k sounáležitosti ("všichni jsme na stejné lodi")?

6. K jakým změnám dojde z hlediska jednotlivých sektorů a jejich výkonů (zaniknou či omezení se některé či naopak objeví či posílí některé nové, např. spojené s rolí pracovních, poznávacích, vzdělávacích, výchovných, zábavných, rodinných apod. styků zdokonalovanými online formami)?

7. Jaké dopady bude mít role vlád při zvládání (nezvládání, využívání či zneužívání) epidemie v jednotlivých zemích a nadnárodních strukturách na důvěru občanů v politické reprezentace a mainstreamová media?

- Uchovají se stávající formy manipulace s veřejným míněním, posílí se či naopak ztratí svoji účinnost?

- V jaké míře dojde ke zneužití omezení osobních svobod, bude trvalé, nebo dojde k návratu k situaci, kdy občané mohou projevit svoji vůli?

8. Jak se změní role vědy?

- Nechá se diskreditovat nekvalifikovanými úřednickými přístupy spojenými s podléháním lobby a příležitostným přiživováním se na přerozdělovací moci, nebo dokáže využít možností interdisciplinárního přístupu a s tím spojené nezbytné spolupráce při komplexním řešení problémů a obnovit svoji autoritu?

- Dojde ke vzniku nových teorií, paradigmat a disciplín?

- Podaří se lépe odpovědět na otázku, jaká je evolučně stabilní strategie druhu "homo sapiens sapiens" v podmínkách globalizace a současné technologické vybavenosti?

9. Podaří se vytvořit sdílenou perspektivní a realistickou vizi překonání současných problémů a nikoli setrvačného budoucího vývoje, která vytlačí snahu současné globální moci zneužít situace nastolení "nového světového přádku", "konečnému řešení" v podobě zničení všech atributů toho, co dělá člověka člověkem?

Závěrečná poznámka:

Vím, že ještě bude nutné hodně doladit či spíše přepracovat. Některé dimenze problematiky doby postkovidové jsem nezachytil, některé otázky jsou příliš návodné či naopak formulovány nedostatečně jednoznačně a srozumitelně. Ale vždy je potřeba něčím začít. Budu rád za jakékoli doplnění, přeformulování otázek, doporučení některé vynechat, lépe utřídit apod.

Současně doporučuji všem, kteří ztratili schopnost vnímat psaný text, ale našli perverzní zálibu v tom, že se pod vlivem různých fejk-videí "zasvěceně" ke všemu vyjadřují a rozdávají své "rozumy", aby potlačili svou vášeň a nedělali si ostudu okázalým demonstrováním vlastní omezenosti. Škodí tím nejen sobě, ale i druhu homo sapiens sapiens, ke kterému se svého času vyjádřil známý literát slovy "člověk, to zní hrdě" (přes veškerou snahu některých jedinců zasažených dobou to platí dodnes).

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)