K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/254

V tomto pokračování korejská specifika a k návrhu Maláčové.

Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:

- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)

- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.

COVI-kávička 16.12. ČR +7889 USA +200035. Co dál?

Česká republika:  +7889 nových případů. O více než 2 tisíce (téměř o třetinu!) více než minulý týden. Šťastné a veselé. Důsledek spojenectví nezodpovědných blbečků a vlády

USA +200035 nových případů.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko stále na hraně mezi zklidněním a zrychlením, čím déle bude trvat tento stav, tím větší pravděpodobnost zrychlení. Francie v nebezpečí, že nevyužije zklidnění a vydá se českou cestou.

Německo přes 21 tisíc, to stále není dobré. Není schopno lokalizovat zdroje vícenákazy.

Jižní Korea 880, vypadá to, že se jí podaří rychlé zklidnění.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Jižní Korea, Německo a my

Na prestižních stránkách popularizujících nejnovější poznatky z oblasti vědy a techniky OSEL (Objective source E-Learning) vyšel 13. listopadu redakční článek informující o situaci v Jižní Koreji. Zajímavý je nejen obsah (tento stát si hlídá koronavirus mnohem přísněji než Německo, o nás už ani nemluvě, a to při výrazně nižším počtu případů, u nás už teprve ani nemluvě), ale i diskuse k článku. Nejdříve uveřejňuji článek a zítra i v další dny vyberu z aktuální, poučné a kvalifikované diskuse k článku to nejzajímavější. Článek odlišuji jako vždy fialovou barvou od svého textu.

Jižní Korea hlásí třetí vlnu a nové denní rekordy případů COVID 

Prezident Mun Če-in v sobotu označil situaci v zemi za "velmi vážnou" a veřejnosti se omluvil, že jeho administrativa nedokázala novou vlnu nákazy zvládnout.

Moon Jae-in (Mun Če-in) prezident Jižní Koreje se národu omluvil, že jeho vládě se novou vlnu pandemie nepodařilo zvládnout. (Kredit: Korean Culture and Information Service, Jeon Han).

Moon Jae-in (Mun Če-in) prezident Jižní Koreje se národu omluvil, že jeho vládě se novou vlnu pandemie nepodařilo zvládnout. (Kredit: Korean Culture and Information Service, Jeon Han).

Jižní Korea oznámila, že jí zasáhla třetí covidová vlna poté, co v sobotu úřady evidovaly 950 nových případů a v neděli 1030.

K novému vzplanutí a růstu počtu nakažených dochází navzdory již týden platnému zpřísnění pravidel sociálního distancování. Mezi přísnější omezení patří zákaz shromažďování více než padesáti osob a platí to i pro sportovní akce.

Kavárny mohou mít pouze prodej s sebou, restaurace musí zavírat do 21:00 hodin. Po deváté večer mohou zajišťovat jen rozvoz jídla.

Očekává se uzavření škol, přitvrzení zákazu shromažďování na méně než deset osob a povolený vstup do kanceláří pouze kmenovým zaměstnancům.

Jižní Korea nepřistupovala k lockdownům, tak jako Evropa a byla dávána všemi zeměmi světa za vzor za to, že zvládala první dvě vlny důsledným stopováním a karanténními  opatřeními. Většina z nynějších nově zjišťovaných případů je z oblasti hlavního města Soulu a jeho okolí. Tedy z oblasti, kde žije zhruba polovina z celkových padesáti milionů obyvatel země.

Podle nejnovějších údajů uváděných www.worldometers.info se Jižní Korea posunula v počtu nově nakažených na 46. místo na světě. K dnešnímu dni Jižní Korea hlásí celkový počet případů: 42 766 / Nové případy: 1030 / Celkový počet úmrtí: 580 / Nová úmrtí: 2 / Aktivní případy: 10 372 / Vážné až kritické: 179 /  Počet případů na milion obyvatel 834 / Počet úmrtí na milion obyvatel: 11 /  Celkový počet provedených testů: 3 374 595 / Počet testů ma milion obyvatel: 65 796  /  Celkový počet obyvatel země: 51 289 113.

(Pokračování diskusí k článku)

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

Do seriálu COVI-kávička vkládám novou rubriku. Proč? Odpověď je v díle publikovaném 8. listopadu zde:

https://radimvalencik.pise.cz/8574-covi-kavicka-8-11-cr-7722-usa-124390-co-dal.html

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce, se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. Proto se v nejbližších číslech budu věnovat problematice toho, co lze v této oblasti dělat a jak by společenské vědy mohly obnovit svoji roli.
Současně připravujeme (předběžně na leden) workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji náměty k diskusi na tomto semináři Tento je zvlášť důležitý, protože ukazuje souvislost mezi penzijní reformou a rolí poctivě vědy i dobré teorie. Příspěvek převzala též Nová republika, kde k němu proběhla zajímavá a důležitá diskuse. Budu na ni reagovat v dalších pokračováních. Zde je uvedený přispěvek:

Proč Maláčová přehlíží pátou cestu reformy penzí?

Dne 11. prosince zveřejnila ministryně Maláčová dlouhodobě očekávaný návrh penzijní reformy. Rozpaky vyvolává nejen návrh, ale zejména diskuse k němu.

Tomu, kdo uvedené problematice rozumí, by mohly být sympatické dva významné parametry návrhu:

1. Neobsahuje nebezpečné prvky, které jsou naší zemi vnucovány – tj.:

- Otevření cesty k "rozfondování" penzijního systému, které by z naší země (zejména v období dlouhodobého vyrovnávání se s globálními dopady koronavirové epidemie) udělalo skládku toxických finančních aktiv.

- Odmítá paušální prodloužení doby odchodu do důchodu, což by znemožnilo využití největší potenciálního finančního zdroje trvalé stability penzijního systému a jeho pozitivního vlivu na celý komplex reforem v oblasti systému sociálního investování a sociálního pojištění, které jsou spojené s reálnou perspektivou každé zemi.

2. Vychází z dlouhodobě prosazovaného a trpělivě zdůvodňovaného návrhu profesora Jaroslava Vostatka z VŠFS zaměřeného na využití v řadě zemí osvědčeného spojení testované jednotné základní penzijní dávky (v návrhu Maláčové tzv. "nultý pilíře") a plně zásluhové složky (nazývané ve světě NDC systém).

Přesto s pochvalou návrhu Maláčové váhám, resp. budí ve mně spíše skepsi. Obecně je navržený směr reformy správný. Ale cesta, kterou se bude jakákoli reforma tohoto typu ubírat, je mimořádně citlivá na nastavení parametrů systému. Zvláště v době, kdy se reforma dlouhou dobu odkládala a kdy se budeme dlouhodobě potýkat s výrazným nárůstem deficitů veřejných financí a růstem veřejného dluhu. Především mě však zneklidňuje způsob prezentace návrhu, ze kterého dost zjevně vyplývá nepochopení toho, o co jde. Uvedu dva příklady:

1. Včera v pořadu UK na ČT24 mlácení prázdné slámy. Naprosté nepochopené toho, o co v reformě penzijního systému jde, zejména toho nejdůležitějšího (k tomu se ještě dostanu). Přitom tématu byl vytvořen obrovský prostor více než 24 minut, viz: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/220411000371211/video/807813

2. Bohužel ani samotná Maláčová nechápe, o co jde (patrně to platí i pro její okolí). V souvislosti s prezentací reformy totiž na Seznamu-Zprávy uvedla:

"Jsou čtyři cesty, jak zajistit udržitelnost důchodového systému. Buď zvýšíte věk odchodu do důchodu, to já jako sociální demokratka odmítám. Nebo zvýšíte sociální pojištění, myslím si, že u nás je zdanění práce už velmi vysoké. Třetí možnost je, že snížíte důchody, pevně doufám, že se k tomu nikdo nechystá, protože důchody jsou nyní nízké. No a ta čtvrtá možnost, protože si myslím, že ty tři první jsou nepřijatelné pro většinu politické reprezentace, jak jsem s těmi jednotlivými zástupci mluvila, je ta, že to stabilizujete přes dodatečné daňové příjmy."

Viz: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/malacova-babis-reformu-duchodu-nechce-30-let-jsme-promarnili-133431#seq_no=1&source=hp&dop_ab_variant=0&dop_req_id=M5r09JDiPnI-202012112237&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Hlavní problém Maláčové a jejího okolí je, že nevidí pátou cestu. Tou je posílení motivační role penzijního systému k prodloužení doby dobrovolného produktivního (výdělečného) uplatnění. Toho lze dosáhnout právě na základě dobře nastaveného NDC systému s jednotnou základní dávkou. A také dobře rozloženého procesu nastartování realizace reformy. Spoléhat jen na "čtvrtou cestu", tj. dodatečné daňové příjmy, znamená buď potlačit motivační složku systému k prodloužení doby produktivního uplatnění, nebo (což je pravděpodobnější) pohřbít ještě nenarozené dítě.

Zdůrazňuji, že v případě posílení motivační role penzijního systému se jedná o zcela jinou než tu výše uvedenou "třetí cestu", která je prezentována jako "zvýšení věku odchodu do důchodu". To navrhuje například Národní rozpočtová rada. Důvody, proč je tato cesta chybná nejsou jen sociální (jak uvádí Maláčová), ale i ekonomické. Paušální prodloužení doby odchodu do důchodu by výrazně oslabilo stimulační roli systému právě k tomu, aby byl využit největší ekonomický zdroj vycházející z diferencovaných předpokladů dlouhodobého a zainteresovaného uplatnění na profesních trzích. Mj. naplnil by se tím i samotný smysl penzijního pojištění, protože pojistnou událostí je ztráta schopnosti plného či částečného výdělečného uplatnění v důsledku stárnutí. Smyslem penzijního pojištění je vytvářet solidaritu mezi těmi, u nichž příslušná pojistná událost nastala, a těmi, u nichž nenastala, tj. mezi těmi, kteří mohou a chtějí být ve vyšším věku produktivně činní, a těmi, kteří z řady důvodů již nemohou či nechtějí být výdělečně činní.

Přitom existuje cesta, jak celou reformu udělat naprosto bezbolestně a bez rizik. Jednoduše tím, že se věk odchodu zastropuje na 65 létech a ti, kteří budou pokračovat ve výdělečné činnosti, dostanou zpět (po velmi nízkém odvodu do solidárního prvku systému) to, co do nadstavbového plně zásahového systému vloží. Po nastartování a vyladění tohoto nadstavbového systému lze pak postupovat směrem k nižším věkovým skupinám podle pravidel obdobných předčasnému odchodu do důchodu, tj. rozšiřovat NDC systém směrem k nižším věkovým skupinám. Výhodou tohoto postupu je, že vnáší do ekonomiky okamžitě velmi silné motivace všech zúčastněných subjektů (nejen pojištěnců, ale také subjektů poskytujících vzdělávací, zdravotní, lázeňské a jiné služby).

Podrobně jsme to popsali s kolegou J. Šulcem v článku Jakou reformu penzí pro ČR a proč? uveřejněném ve druhém letošním čísle časopisu Fórum sociální politiky. Širší kontext jsme pak s kolegou P. Sedláčkem objasnili ve čtvrtém letošním čísle téhož časopis v článku Čtvrtá průmyslová revoluce, nebo změna srovnatelná s průmyslovou revolucí? (v článku je popsána i oblast uplatnění kvalifikovaných osob vyššího věku, v tvůrčích mezigeneračních týmech, které jsou nositeli hlavního inovačního potenciálu země). Uvedený časopis je poměrně prestižní, vydává jej Výzkumný ústav práce a sociálních věcí při ministerstvu, kterému Maláčová šéfuje. A je určen právě těm, kteří se problematikou reforem v dané oblasti zabývají. Oba články lze stáhnout v plném znění ze stránek uvedeného výzkumného ústavu zde:

https://www.vupsv.cz/casopis/

Navrhovaný přístup je výsledkem několikaleté práce týmu působícího při VŠFS. Výsledky jsou prezentovány v pěti monografiích dostupných ke stažení zde:

https://www.vsfs.cz/lidskykapital/?id=2479-monografie

(šestá, týkající se bohatství a chudoby, je v tisku).

V monografiích je mj. zdůvodněno, proč výrazné zvýšení role odvětví produktivních služeb (vzdělání, péče o zdraví, výchovy v rodině apod.) může být odstartováno vhodnou reformou penzijního systému. Zdroje v oblasti dobrovolného produktivního uplatnění člověka, pokud bude k tomu dobře připraven systémem vzdělání, výchovou a zdravotní i lázeňskou péčí, jsou totiž snadno dostupné a perspektivně obrovské.

I tato malá epizoda s návrhem reformy, který je v současné době spíše plácnutím do vody, ukazuje, že bez poctivé vědy a dobré teorie to nepůjde. Jde jen o to, aby se našel ten, kdo to pochopí.

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)