K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/251

V tomto pokračování Krajíček: Příběh vakciny, 2. část.

Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:

- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)

- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.

COVI-kávička 13.12. ČR +3655 USA +220298. Co dál?

Česká republika:  +3655 nových případů. I víkendová čísla rostou. Zvýšení o více než tři stat oproti minulému týdnu.

USA +220298 nových případů.To je zase moc a moc.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko i Franice jako včera. Na hraně mezi útlumem a další fází zdivočení viru. Mj. - v obou zemích jsou hodně drsná opatření.

Izrael přes dva a půl tišíce, holandsko téměř dest tisíc. V obou případech nepříjemné výsledek. V ostatních sledovaných zemích také vysoká čísla, jen mírně víkendově snížená.

Není divu, že u stále větší části politických reprezentací, odborníků i veřejnosti se projevuje syndrom čekání na Godota (vakcínu). To vyvolává řadu rizik (podcenění nutnosti se s epidemií vyrovnat, společenský šok z případné kontraproduktivnosti vakcíny apod.). Proto stále platí: Obezřetné a zodpovědné chování, posilování fyzičky i psychičky, ale také důvěra v rozum.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Jak se zrodila vakcína, kterou máme být (dobrovolně?) testováni/2

Pokračuji v prezentování některých materiálů o COVID-19, které jsou:

- méně známé,

- velmi zajímavé,

- zpracované z kvalitních zdrojů,

- (byť by i byly kontroverzní).

To se týká i následujícího, který byl uveřejněn 9. prosince na prestižním zdroji populárně zpracovaných informací z oblasti vědy OSEL (Objective Source E-learning). Podrobnější informace o článku a autorovi jsou v první části.

Ke každému uveřejněnému dílu takto vzniklého seriálu uveřejňuji i část velmi zajímavé diskuse k článku, aby si čtenář utvořil co nejvíce objektivní představu. Dozvíte se z ní např. i to, jak je to s "čipováním lidí prostřednictvím zneužití vakcíny".

Jako vždy odlišuji prezentovaný text od svého fialovou barvou:

Příběh mRNA vakcíny – Část druhá 

Milan Krajíček

Derrick Rossi, rodák z Toronta byl v roce 2005 již 39letým postdoktorandem v biologii kmenových buněk na Stanford University, když si přečetl první příspěvek o mRNA. Nejen, že to uznal jako průkopnické, ale tvrdí, že Karikó a Weissman si zaslouží Nobelovu cenu za chemii. Přemýšlel, zda by modifikovaná messenger RNA mohla být klíčem k získání něčeho jiného, co vědci zoufale chtěli: nový zdroj embryonálních kmenových buněk. Při výkonu biologické alchymie se embryonální kmenové buňky mohou změnit na jakýkoli typ buňky v těle. To jim dává potenciál k léčbě závratné řady stavů, od Parkinsonovy choroby po poranění míchy. Ale použití těchto buněk pro výzkum vytvořilo etickou bouři, protože jsou získávány z embryí. Rossi se domníval, že by se mohl této kontroverzi vyhnout. Použil by upravené molekuly posla k přeprogramování dospělých buněk tak, aby fungovaly jako embryonální kmenové buňky. Požádal doktoranda ve své laboratoři, aby tuto myšlenku prozkoumal. V roce 2009, po několika letech práce, uviděli v objektivu mikroskopu něco výjimečného: sklíčko plné všech buněk, které tolik chtěli vytvořit.

Rossi vzrušeně informoval svého kolegu Timothyho Springera, dalšího profesora na Harvardské lékařské škole a biotechnologického podnikatele. Společnost Springer, měla značný obchodní potenciál, kontaktovala Roberta Langera, plodného vynálezce a profesora biomedicínského inženýrství na Massachusetts Institute of Technology. V květnové odpoledne v roce 2010 Rossi a Springer navštívili Langera v jeho laboratoři v Cambridge. To, co se stalo na dvouhodinovém setkání a ve dnech, které následovaly, se stalo legendou - a též hašteřením o ego.

Langer je významnou postavou v biotechnologii a odborníkem na technologie přípravy léčiv. Na jeho patenty má licenci nejméně 400 společností vyrábějících léčiva a zdravotnické prostředky. Jeho kancelářské stěny zobrazují mnoho z jeho 250 hlavních ocenění, včetně ceny Charlese Starka Drapera, považované za ekvivalent Nobelovy ceny pro inženýry. Když poslouchal, jak Rossi popisuje své použití modifikované mRNA, Langer si uvědomil, že mladý profesor objevil něco mnohem většího, než jen nový způsob vytváření kmenových buněk. Maskování mRNA tak, aby mohla vklouznout do buněk a produkovat bílkoviny, by mělo ohromující počet aplikací a mohlo by zachránit miliony životů. Když se Langer vrátil večer domů ke své ženě, sotva skrýval své vzrušení. "Mohla by to být nejúspěšnější společnost v historii," uvažoval nahlas, i když dosud žádná společnost neexistovala. O tři dny později Rossi přednesl další prezentaci vedoucím Flagship Ventures. Společnost s rizikovým kapitálem v Cambridge, kterou založil a provozuje Noubar Afeyan, jež vytvořil desítky biotechnologických startupů. Afeyan byl stejně nadšený jako Langer.

(Pokračování)

Z diskuse k článku

Dalibor Štys

Jsem očkovaný všemi běžnými vakcínami stejně jako moje děti. Všechna tato očkování vytvářejí imunitu trvající deset a více let. Normální doba vývoje vakcíny se také počítá na deset a více let, díky tomu se dají sledovat i dlouhodobější důsledky.

1) Jaký smysl má se dát očkovat vakcínou s efektem v řádu měsíců (ani to ve skutečnosti nevíme)? Navíc na chorobu, která mne neohrozí na životě ani nijak zásadně na zdraví. Ještě upozorňuji, že i sami výrobci uvádějí vedlejší efekty vakcinace v trvání dnů až týdnů, tedy jako při průběhu choroby. To je snad jednodušší se nakazit a uzdravit, ne?

2) Mezi dlouhodobé efekty patří i možnost, že se m-RNA do genomu přepíše a dále transkribuje. Jsme kolonizování retroviry s reverzní transkriptázou. Já s takovými viry pracoval (HIV, RSV) a proto, mimo jiné, vím kolik jejich fragmentů je historicky zachováno v lidském genomu. Přepis genetické informace má obrovskou chybovost, zejména pokud jde o reverzní transkripci. Zejména proto nebyly RNA vakcíny doposud uváděny na trh, toho se lidé báli. Z mého odborného hlediska oprávněně.

3) Argumenty z článku J. Šinkory neuvádím, přečtěte si tam.

Nějaké protiargumenty? Mimochodem, Václav Hořejší je také neuváděl, on dobře ví, že jsem mu zatím veškerou odbornou argumentaci na všelijaká témata vyvrátil. Jeho jediným argumentem bylo "prošlo to třetí fází kliniky". Ano, ale 20x zrychleně. A i po 3. fázi těch normálně vedených klinických testů byly léky stahovány.

Tak proč riskovat když ten risk nic nepřináší? Prosím o věcnou a odbornou odpověď.

Pavel Hudecek

Obvykle uváděné vedlejší účinky dost připomínají příznaky covidu, takže celkem očekávatelná věc. A zatím to vypadá, že po krátké době vymizí.

Naproti tomu pacienti co covid přežili, případně ani nemuseli do nemocnice, jen nebyli úplně bezpříznakoví, mají často (nejspíš dvojciferný %) dlouhodobé následky, zatím se neví na jak dlouho, ale vydrželo jim to od jara. V lepším případě únava jak pro přechozené mononukleóze (taky žádná výhra, část lidí to může ekonomicky zničit), v horším třeba plicní fibróza (do kolika let se na ni průměrně umírá?).

No a pak je tu ta drobnost, že my sice asi nejsme (moc) riziková skupina, ale necháme prostě pomřít ty co jsou?

Dalibor Štys

Váš názor zcela ignoruje ostatní moje texty (a toho Šinkoru, nebo třeba Drbala), které vyzývají, abychom testovali všechny druhy imunity, s lepší strategií, měli dost kapacity na včasné testy všech příznakových a tím ochránili ty rizikové. I tím, že se sám imunizuji, chráním ty rizikové, úplně stejně jako s vakcínou, ne? Navíc neriskuji, že svůj imunitní aparát, který se s virem vypořádá na úrovni buněčné nebo slizniční imunity, budu nasílu zatěžovat. A že mne třeba odvezou s cytokinovou bouří nebo s vedlejšími příznaky. Tím tomu ohroženému, který se mnou bude soutěžit o kyslík, moc nepomůžu.....

Ovšem kvalitnější testování považuje Václav Hořejší za zbytečné. To blbost až té úrovně, že začínám mít podezření o jeho motivacích.

Pavel Hudecek

Tahle epidemie je z mnoha důvodů pěkně blbá. Krom toho, že nemoc zanechává dlouhodobé následky, naopak až moc často nevytváři imunitu. Takže tím, že to jednou proděláte, nemusíte získat imunitu, ale naopak v důsledku poškození nemocí můžete rozšířit řady rizikové skupiny.

Takže z mého pohledu, je to takto:

1. Máme vakcínu, která u velmi vysokého procenta lidí vyvolává delší imunitu a na 1000 očkovaných máte problém u lidí co spočítáte na prstech ruky.

2. Nebo se můžete nakazit, na 1000 nakažených máte desítky až stovky lidí s dlouhodobými následky a minimum s imunitou (většina z těch 1000 si sice nemoci ani nevšimne, ale taky nezíská imunitu).

Pro mě jasná volba.

Dalibor Štys

Bez důkladného testování kombinací antigenních testů s nízkou falešnou negativitou a testů na buněčnou imunitu nemůžete nic z toho tvrdit. Je to taková argumentační černá díra. Nic nevíme, nic netestujeme, ale určitě je imunita krátkodobá a vakcína účinná.

To, co je vám s Václavem Hořejším společné, 1) je víra v to, co se Vám předkládá k věření a 2) vytěsnění faktů, která vaší víře protiřečí. Ovšem není to nic specifického, má to tak většina lidí.

(Pokračování diskuse v dalším dílu série)

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

Do seriálu COVI-kávička vkládám novou rubriku. Proč? Odpověď je v díle publikovaném 8. listopadu zde:

https://radimvalencik.pise.cz/8574-covi-kavicka-8-11-cr-7722-usa-124390-co-dal.html

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce, se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. Proto se v nejbližších číslech budu věnovat problematice toho, co lze v této oblasti dělat a jak by společenské vědy mohly obnovit svoji roli. A také, co dělat v oblasti ekonomiky, k tomu připravujeme workshop

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

V rámci toho uveřejňuji na pokračování (tři části) materiál ze skupiny Covid info a ekonomie společnosti na FB, se kterou spolupracujeme. Stránky skupiny jsou zde:

https://www.facebook.com/groups/701767684105414

Od svého textu odlišuji fialovou barvou:

RACIONÁLNĺ ŘEŠENĺ V ČASE LEDEN– BŘEZEN 2021 – Část druhá

Michal Rusek

MERITUM VĚCI:

Velmi prosím o vaši ctěnou pozornost zejména v této věci:

(a) Je zcela nutné to dělat opačně

(b) V praxi to znamená zastavit ekonomiku, omezit to, co lidé nezbytně nepotřebují a kde se virus šíří (to jsou zejména pracovní kolektivy a školy teď přes Vánoce a Silvestra)

(c) místo represe (!) motivaci a zřejmou a skutečnou p o m o c lidem.

A nyní e k o n o m i c k á pointa:

Pokud je to vše věc peněz a zisků, tak ÚPLNÝ A TVRDÝ LOCKDOWN EKONOMIKY je velmi výhodný právě přes blízké vánoční svátky, kdy se ekonomika stejně zastaví. Ideálně již od 18. prosince 2020 a ideálně protáhnout tuto dobu až do 10. ledna 2021. Což je 3 týdny a dva dny.

Tato doba by měla stačit k většímu poklesu virové nálože a k pozastavení víru. (!!!)

A ta pointa je v tom, že vláda musí dát plošnou masivní podporu (20-30k na osobu) všem občanům. Bez masivní finanční injekce to společnost odmítne. Napřed musí být uklidnění (finanční) a pak zastavení ekonomiky (pro řadu lidí jediné příjmy, stále, na to pozor).

Tedy jde o to, ABY:

(A) Aby se uklidnila nálada v zemi

(B) Aby ta část drobných podnikatelů a OSVČ, z nichž část nedosáhne na žádnou podporu (!) vůbec fyzicky přežila

(C) Aby lidé udrželi koupěschopnost, všimněme si, že zboží v obchodech nemizí, že výroba stále jede a zde není problém.

(D) Aby lidé viděli, že je vláda p o d p o r u j e a je tu pro ně.

Tedy zastavit vše co jde a naopak ponechat lidem alespoň lyžování a další rekreaci, která posiluje imunitu (byť víme, že po večerech se v barech děje cosi jiného...).

Nebuďme naivní, že lidé se spolu nescházejí, nepijí atd. Není možné zastavit společenský život. Lidé nejsou stroj.

(7) PENĺZE a EKONOMIKA není problém. Nic nebrání vládě a ČNB zcela porušit (!) zaběhané postupy, ČNB může prodat např. 200–300 mld. devizových zásob (v Kč), vyměnit je za české koruny (tímto NÁKUPEM = POPTÁVKOU po koruně na mezinárodním volném trhu masivně posílí kurs koruny) a naopak tím, že se takto masivní částka (již v Kč) INVESTUJE OBRATEM DO EKONOMIKY (tím se udrží tak potřebná koupěschopnost každé rodiny), se zase peníze do ekonomiky ihned vrátí.

(8) Zvýšený obrat v takto masivní velikosti nalije optimismus do žil celé spoelčnosti. Protože jde o to, abychom pokud možno všichni přežili ve zdraví (a to je myšleno doslovně) tuto zimní virovou sezónu.

(9) Vysoký počet nadúmrtí (na konci října a začátku listopadu 2020 o více než 100 % nad čísla MZ ČR, že "umřeli s covidem), místo 2000 umírá přes 4000 týdně, celkem, ukazuje, že ve společnosti je vysoké napětí, které navyšuje celkovou úmrtnost populace.

Občané ČR nejsou v pohodě, mnozí mají velké problémy.

A to přesto, že se moderátoři ČT a dalších médií usmívají z obrazovek. Pozor na tyto ukryté problémy, nejsou vidět na ulicích ani v médiích a teprve až vysoký počet naúmrtí, bohužel, dokazuje, že zde máme opravdu velký problém.

(Pokračování)

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)