K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/239

V tomto pokračování o chybách vlády a přípravě workshopu Ekonomie a ekonomika doby postkovidové.

Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:

- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)

- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.

COVI-kávička 1.12. ČR +3572 USA +161736. Co dál?

Česká republika:   +3572 nových případů. Izraelská cesta to není. Víc než dost a při nižším počtu testovaných, což se vráti jako bumerang.

USA +161736 nových případů.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko ma úrovni nepříjemných čísel, jde o to, kam se to pohne. Francie po dlouhé době velmi nízká čísla doprovázená trendem poklesu, ale není jisté, zda se vydá naší, nebo izraelskou cestou.

V Evropě určité zklidnění. Roste Turecko, přes 31 tisíc, Izrael přes tisíc.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

K nedělnímu rozhodnutí vlády o rozvolnění

(Napsáno před jednáním vlády)

Dnes, v neděli 29. listopadu bude vláda rozhodovat o dalším "rozvolňování". Nebude to mít jednoduché, ale do složité situace se tentokrát dostala vlastní vinou:

1. Vycházela z chybného modelu chování viru a fázi jeho zklidnění si vyložila jako úspěch svých protiepidemických opatření (která jsou ovšem měkčí, než v okolních a srovnatelných zemích, přitom vláda nedůsledně vynucuje jejich dodržování). Navíc jsou tato opatření nedostatečně šita na míru našemu viru.

2. Udělala hrubou chybu tím, že nahrála silným hráčům – řetězcům, a odsoudila k zániku drobné podnikatele provozující obchody s "nedovoleným" zbožím. Udělala to tak zjevně a hloupě, že se nechce věřit absence úmyslu. Část zboží (mezi které spadají i standardně kupované vánoční dárky) označila za zbytné a nakázala uzavření příslušných prodejen. Ovšem ne velkých supermarketů, které spolu s nezbytným prodávají i tento sortiment. Tím vyřadila z konkurence drobné prodejce a nahrála mocným řetězcům. Přitom řešení bylo jednoduché – mohla požadovat zapáskování příslušných regálů v supermarketech, aby dala malým prodejcům šanci.

Malí prodejci mohli na restriktivní opatření reagovat a také reagují. Upraví výlohu a buď přes internet, nebo mobil zabezpečí donáškový prodej. I s možností například vyzkoušet si obuv, nabídnout doplňkový či širší sortiment. Ale jejich snaha má v situaci, kdy lze nákup sortimentu sloužícího k uspokojení běžných potřeb spojit s prohlídkou regálů v supermarketech, vychází naprázdno.

Způsob, jakým vláda rozhodla, má další dva velmi nebezpečné důsledky z hlediska průběhu epidemie:

- Menším zlem je, že se lidé v supermarketech zdržují déle a hrozí větší nebezpečí šíření epidemie.

- Větším zlem je, že výrazně poklesla důvěra v to, že se vláda řídí jednoznačně jen snahou omezit epidemii. Vzniklo vážně podezření, že podléhá tlaku mocných, kteří jako na každém neštěstí se snaží i na tomto přiživit na úkor obyčejných lidí.

Jediným správným opatřením by bylo zapáskovat regály v supermarketech, a to právě v době vrcholících předvánočních nákupů. Tím by omezila šíření epidemie a současně výrazně pomohla drobným prodejcům. Pokud by k tomu vedla osvětovou kampaň a metodicky pomohla, mohla by řadu z nich zachránit. Třeba proto, aby i do budoucna byli určitou protiváhou mocným řetězcům a tím chránili ostatní občany před monopolní i monopsonní strukturou.

Obávám se, že toho vláda schopná nebude. Ustoupí a povolí obchodování s výrazně menším omezením. A bude čekat na zázrak. Podobně jako další naivkové. Že epidemie nějak sama od sebe odezní. Neodezní, a pokud takto vláda rozhodne, další nástup epidemie malé prodejce i jejich dodavatele definitivně pohřbí.

Paradoxně jsou oporou mocných proti slabším ti, kteří reálný průběh epidemie zlehčují, tak jak jsem o nich psal:
https://radimvalencik.pise.cz/8682-covi-krize-jsme-na-pocatku-ale-zvladneme-to.html

Pokud by totiž ti, kteří oprávněně poukazují na zneužívání epidemie mocnými proti obyčejným lidem, používali rozum a nepodléhali skupinovému zaslepení (zapouzdření, aroganci namyšlenců a ignorantů), vyvinuli by na vládu účinný tlak a pomohli slabším. Místo toho se postavili na stranu těch, kteří si přejí, aby koronakrize trvala co nejdéle, měla co nejhorší důsledky a aby na ní silnější mohli co nejvíce a nejdéle okrádat ty, kteří se jako jednotlivci nemohou bránit.

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

Do seriálu COVI-kávička vkládám novou rubriku. Proč? Odpověď je v díle publikovaném 8. listopadu zde:

https://radimvalencik.pise.cz/8574-covi-kavicka-8-11-cr-7722-usa-124390-co-dal.html

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce, se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. Proto se v nejbližších číslech budu věnovat problematice toho, co lze v této oblasti dělat a jak by společenské vědy mohly obnovit svoji roli.

Proč je tak důležitá dobrá ekonomická teorie

Do série materiálů z konference Lidský kapitál a investice do vzdělání vkládám pracovní materiál informující o záměru uspořádat na začátku příštího roku workshop na téma Ekonomie a ekonomika doby postkovidové. Námět vznikl na již zmíněné konferenci a postupně byl v dalších diskusích konkretizován do prezentované podoby. Je z něj mj. zřejmé, proč je tak důležité věnovat pozornost ekonomické teorii.

K přípravě workshopu: Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

Následující pracovní materiál je podnětem k přípravě workshopu, o jehož konání uvažujeme v pátek 22. Ledna v 9.00. Připomínky a náměty vítány.

Patrně je dobré začít osvědčenou SWOT analýzou:

Otázka je, jak interpretovat slabé a silné stránky. Konkrétně "stránky" čeho?

Pokud se podíváme na SWOT analýzu, tak vždy vztažena k jednajícímu subjektu, tj. nám samotným.

Kdo jsme my, tedy ten jednající subjekt, a jaké tedy budou slabé a silné stránky v době postkovidové?

Patrně se lze shodnout na tomto:

- Důvěřujeme našemu rozumu, který se opírá o poctivou vědu a dobrou teorii.

- Jsme schopni efektivně komunikovat a na základě toho dosáhnout shody v oblasti strategických cílů i taktických kroků.

- Jsme optimisté, máme představu o perspektivní a realistické vizi, kterou jsme schopni postupně konkretizovat (s využitím dobré teorie a efektivní komunikace).

Pro začátek to asi stačí, ostatní lze konkretizovat "za pochodu".

1. Naše silné stránky:

- Začali jsme se otázkou ekonomiky a jejích souvislostí (návazně i ekonomické teorie, jejích modifikací z hlediska potřeb analýzy ekonomiky "za horizontem událostí") zabývat s předstihem.

- Jsme schopni vytvořit funkční tým i s určitou institucionální podporou.

- Máme oporu v již publikovaných odborných materiálech, viz např.:

https://radimvalencik.pise.cz/8330-forum-socialni-politiky-tudy-vede-cesta.html

(Zde je důležitý kontext článku a odkaz na pět monografií, v nichž je prezentována vize a ekonomie produktivní spotřeby)

https://www.vupsv.cz/download/forum-socialni-politiky-4-2020/?wpdmdl=8866&refresh=5fc49e05ad26e1606721029

(Zde je plný text článku)

- Možnost prezentovat výsledky na ověřeném a poměrně reprezentativním veřejném fóru (workshopu), což může být základem posunu práce do "vyššího levelu".

- Stávající spolupráce s některými již existujícími odbornými aktivitami jdoucími podobným směrem.

2. Naše slabé stranky:

- Nízká míra kredibility vědy u veřejnosti i státních institucí.

- Intenzivní šíření iracionality a s tím spojená manipulace vlivnou částí veřejnosti globální mocí, která se tímto promítá i do našich poměrů.

3. Příležitosti:

- Nutnost vyšší efektivnosti spotřeby (rozlišení toho, co je podstatné a co nikoli), tj. možnosti aplikovat závěry ekonomie produktivní spotřeby.

- Nárůst kritických postojů veřejnosti, které je ovšem nutné směrovat k řešení problémů a ne destrukci solidárního základu společnosti a její racionality.

- Obecně pociťovaná potřeby řešení problému bohatství a chudoby.

- Možnost vymanit monetární politiku z role vysávání domácí ekonomiky.

- Obava poctivých vědeckých a odborných pracovníků z toho, že kvalifikovaná doporučení nebudou brána v úvahu a krize se bude prohlubovat, z toho vyplývající hledání spolupráce a platformy pro spolupráci.

4. Hrozby:

- Nedostatečný "startovní zájem", postupný útlum počáteční iniciativy.

- Názorové neshody, které nedokážeme překlenout.

- Tlak na klíčové osoby, jejich "koupení" poskytnutím jiných, lépe odměňovaných aktivit současně s odrazením od účasti v této aktivitě.

- Nezájem širší veřejnosti a postupná izolace projevené aktivity.

- Společenská krize a překotný vývoj, ve kterém bude mít odborná připravenost mizivou roli.

Hrozby a příležitosti doby postkovidové:

Teprve návazně (z hlediska aktivního postoje) lze formulovat hrozby a příležitosti, které očekáváme v době postkovidové, tj.:

1. Odlišení toho, co je pro další vývoj společnosti a postavení země nejdůležitější, od toho, co není nezbytné. Klíčový význam ekonomie produktivní spotřeby, tj. teorie, která spotřebu považuje nikoli (jen) za zdroj užitku (ve smyslu požitku), ale faktor rozvoje lidských schopností, které zpětně působí na ekonomiku jako produkční síla (zvyšují inovační potenciál). Tj. míst konzumu funkčnost, místo okázalosti uplatnitelnost apod.

2. Růst role produktivních služeb, služeb zaměřených na rozvoj, uchování a uplatnění lidských schopností (vzdělání, výchova, zdravotnictví).

3. Vyústění rozvoje lidských schopností do tvůrčích mezigeneračních týmů (od vědy k výzkumu, od výzkumu k inkubátorům, od inkubátorů ke startupům, od startupů k tvůrčím mezigeneračním týmům, růst role univerzit a jejich absolventských sítí).

4. Překonání důsledků další fáze bohatnutí bohatých a chudnutí chudých, místo okázalé spotřeby spotřeba funkční orientovaná rozvoj schopností (podobná role etiky, jakou sehrála při vzniku kapitalismu protestantská etika), místo státu založeného na přerozdělovací moci a této moci se podřizujících managementů velkých firem společenské struktura s rostoucím významem horizontálních vazeb, samosprávných prvků.

5. Využití emisně-inflační daně uvalené na držbu peněz a peněžních příjmů (původně ražebného) k financování veřejných výdajů v dané zemi (zamezení odlivu do zahraniční formou sterilizace eura apod.), k monetizaci domácích státních dluhopisů získávaných centrální bankou na sekundárním trhu.

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

První z odkazů přebírá Financial Times. Je na něm mj. vyjádřeno i to, jak vzrostl počet úmrtí v jednotlivých zemích oproti tříletému průměru. Na to by se měli podívat všichni popírači a chřipkaři.

Graf šíření mutuací:

https://nextstrain.org/ncov/global?gmax=19896&gmin=15114

Tyto stránky ukončily uveřejňování nových příspěvků, ale archiv zůstal. Důležitý je závěr, ke kterému dospěly.

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)