K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/233

V tomto pokračování 5. část Campbella a 4. část Pavláta.

Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:

- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)

- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.

COVI-kávička 25.11. ČR +5485 USA +175168. Co dál?

Česká republika:   +5485 nových případů. To je zase moc. O 1608 víc než stejný den minulý týden, i když určitou roli sehrálo, že byl státní svátek. Selhání vlády pod tlakem agresivních ignorantů a lobby řetězců. Šťasné a veselé!

USA +176168 nových případů.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko zasenepříjemně dost. Francie příklad rychlého zklidnění?

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Aktuálně (před pár hodinami): Skóre PES kleslo díky změně metodiky a náhodě

Jan Kulveit

Myslím, že je fair říci

1. Změnu se mnou ani většinou dalších spoluautorů nikdo předem nekonzultoval, podle mých informací to rozhodl Centrální řídící tým v pátek a ÚZIS implementoval o víkendu. Myslím, že je nevhodné jakékoli změny metodiky dělat tímto způsobem.

V tuhle chvíli by bylo poměrně pohodlné dát od toho ruce pryč a dál to neřešit.

2. S trochou odstupu ...z toho co zatím vidím mi to nepřijde jako zásadní velká změna  a motivace mít stejné číslo pro PES a podle mezinárodní metodiky je legitimní důvod. Současná změna pokud vím nezahrnuje přímé přidání antigen testů. Pokud ECDC dál změní metodiku výpočtu pozitivity tak, že se do pozitivity i počtu testů ve velkém antigeny počítat začnou, je zjevné, že tabulky rizika bude potřeba změnit - tabulka opatření a i tabulka výpočtu rizika je zkalibrovaná na PCR testy a bude ji nutné překalibrovat. (Zároveň antigen testy jsou dobrá zpráva!)

3. I s onou pondělní změnou metodiky index vyšel na 57 bodů a úroveň 3 náhodou, o méně než jednu desetitisícinu (nová pozitivita byla 0.229951725, pro posun do vyššího pásma by asi stačil jeden pozitivní test navíc?). Větší změnu než metodika způsobí například to, že část parametrů je ovlivněná státním svátkem minulý týden - víme, že ve svátek se méně testuje a všechna měření to nějak rozhodí.

4. Bylo by absurdní na tomto základě překotně rozvolňovat. Změny stupně přesně na hranici o pár testů nebo o změnu metodiky nejsou nic, co by nám podávalo zprávu o skutečné změně situace. Podobně jako pacient s naměřenou teplotou 37.995 není v nějak znatelně lepším stavu než pacient s horečkou 38.005 stupně.

Jediná příčetná expertní interpretace je, že index rizika je celostátně kolem 60, což podle platné tabulky PES prostě je na hranici úrovní 3 a 4, a pomalu to klesá. Toto platí podle staré i podle změněné metodiky.

Je zjevné, že v mnoha krajích je to jasně 4, někde spíš k 5, a není vhodné překotně změnit opatření na úroveň 3. 

5. Navíc by se nemělo porušovat pravidlo že k hodnocení stability nového stavu je třeba týden počkat, nebo týdenní periodicita hodnocení ve středu.

Pro zdraví ekonomiky, lidí i klidné Vánoce je potřeba počkat na jasnější pokles všude.

Campbell o nás a našem viru/1

Trochu jsem měl problém s výběrem aktuálního zdroje nových informací. Ne proto, že by jich bylo málo, ale naopak, protože těch skutečně dobrých je víc než dost. Nakonec jsem zvolil tento, od J. Campbella. Obsahuje totiž původní pohledy, které je dobré znát. Je to už 5. část jeho úvah, podle mě nejlepší. Celé zde:

https://www.ceskenovinky1.eu/domains/ceskenovinky1.eu/2020/11/24/jan-campbell-priklady-ktere-radi-a-varuji-5/

Dávám ji ve dvou dílech, abych se vešel do limitu svého seriálu. Mj. tento příspěvek si čtení rozložené v čase vyžaduje, protože je v něm hodně k přemýšlení. V závěru druhého dílu poměrně srozumitelně ukazuje na to, že důležité je nejen pochopení evolučně stabilní strategie našeho viru, ale také a hlavně evolučně stabilní strategie nás samotných, nás představitelů druhu homo sapiens sapiens (zvlášť v situaci kdy blbneme). Jako vždy odlišuji "hostující" text fialovou barvou:

Příklady, které radí a varují (5) – 1. díl

Jan Campbell:

Praha 24. listopadu 2020

Příspěvek – Příklady, které radí a varují (4) skončil konstatováním, že PES a jeho pán představují pár a příklad, po kterém... v příštím roce neštěkne ani pes. V tomto ohledu je na tom Maxipes Fík mnohem lépe: Od roku 2005 se každoročně slaví v Kadani narozeniny Maxipsa Fíka a lze se tam projít po Nábřeží Maxipsa Fíka. Maxipes Fík je příkladem fráze, která se v právu užívá, jestliže k určitému následku dochází automaticky, bez nutnosti splnění dalších podmínek: Ipso facto. Jinými slovy, ze samotné skutečnosti.

Ke dnešnímu dni o ipso facto ve spojení s úspěchem vakcín a očkováním psát nedává smysl. Bude tomu tak i v představitelné budoucnosti s pravděpodobností hraničící s jistotou. Především s vakcínami spojených s narušením imunity, které způsobuje covid-19. Ty jsou zahaleny v tajemství zabaleném v konspiračních teoriích pod kontrolou veřejných médií. Vznikají v utajení v doprovodu vědeckého jazyka a dostávají se k občanům v nepřítomnosti vědců a autorů s pomocí sólových vystoupení výkonných a finančních ředitelů. Ti ihned nebo krátce po svém vystoupení prodají s nemorálním ziskem své akcie ve společnosti, kterou řídí a přenechají osud vakcíny marketingovým mágům. Remdesivir (cena cca 55-56 tisíc korun za 5 denní léčbu bez garance), vyznamenání spolu-vynálezce panem prezidentem a současný boj s SZO (WHO) o zařazení jako lék opravdu pomáhající, nechť slouží jako jeden z mnoha příkladů. Varujících příkladů. Proč?

Protože jeho dosavadní úspěch a s ním spojené naděje vznikly zcela mimo ipso facto. Tak tomu bude s pravděpodobností hraničící s jistotou i s novými vakcínami založenými na neprověřených technologiích (mRNA).  Proč jinak se začalo mluvit o výhodách pro ty, kdo se nechá očkovat? Proč potřebuje vláda tzv. vzdělané, svobodné, liberální, věcně nezávislé a hodnotově neutrální společnosti produkovat vynucenou nezaměstnanost, vynucenou solidaritu, vynucenou povinnost a administrativními příkazy bez zohlednění názorů kriticky myslících, pomáhat společnostem fungujících na kapitalistických principech k ziskům a úspěšnosti vědecké vymoženosti v nejcitlivější lidské sféře, zdraví? Nebyl přece vyhlášen válečný stav. Nebo ten se již také nevyhlašuje a stačí pouze vyhlásit nouzový?

Když již ne všichni autoři modelu PES, o vládě, Parlamentu a Senátu nemluvě, tak alespoň habilitovaný pediatr – ministr se měl podívat na tři roky staré video dětské kliniky Plus Pediatrics v Pensylvánii (USA), srovnat si cíl videa s více než žalostnými výsledky očkovací kampaně a zohlednit je v komunikaci s občany (věřícími lékařské autoritě), skeptiky, kritiky a odpůrci očkování. Není pochyb, že vynález vakcíny v minulosti a jako takové má epochální význam. Není pochyb, že člověk má strach, že žijí lidé vědoucí o skandálech ve farmaceutickém průmyslu, ale i o pramenech skepse proti očkování, například z roku 1877. Přesto lze předpokládat, že v případě úspěšné vakcíny (ipso facto) těch 25 -35 % (možná i více) obyvatel Evropy, kteří preferují alternativní a komplementární medicínu, lze získat pro dobrou věc správně vytvořenou komunikační strategií lékařů, zástupců netradiční medicíny a v neposlední řadě i náboženských osobností. Vlády v demokratickém systému, jejichž legitimitu a autoritu určuje formálně kvantita lidu, nikoliv obsah a jeho kvalita, konají bez nezbytné morálky. Výsledek takového konání můžeme pozorovat dnes, zítra i pozítří.

Komunikační strategie

Úspěšná strategie nikdy nebude ignorovat respekt, někdy i strach člověka před znalostní převahou a přesilou lékaře v době nouze pacienta. Ta ho nutí věřit v naději na vyléčení a zcela oddat se lékaři. Očkovat lék, prakticky do zásoby zdravému organismu ale zcela jistě neodpovídá principům lékařské etiky, zdravého rozumu a posvátné přirozené morálky.

Za to ale principu kapitalismu, z něho metastázující korupci (materiální, intelektuální a ideové) a nedostatku legitimity státní moci a demokracie. Legitimity ve smyslu duchovním (harmonizačním), kulturním (hodnotovém) a občanském (vůle majority občanů). Protože legitimita demokracie představuje produkt (lidského rozumu a spekulace) s deficitem autentického historického zázemí patří v kontextu dělby moci, suverenity lidu a lineárního myšlení, jako základních kamenů západní demokracie, do kategorie mýtů. Jim propadl nejenom Fukuyama. Proto včerejší návrh prezidenta Si na on-line summitu G20 vytvořit celosvětový zdravotnický systém s QR kódem, umožňujícím lépe zvládat bezpočetné krize způsobené covid-19 to nebude mít jednoduché na Západě. Tím jsem se dostal ke strachu ze státu, z moci elit a morálky, a současně i k doporučení seznámit se s historií očkovací povinnosti a s ní spojených referend v Evropě. A také ke strachu ze sociálních tlaků, z trestů různých Bohů (věřících) a snaze zastavit pandemii s pomocí vakcín a očkování.

Úspěšná komunikační strategie by měla zohlednit i skutečnost, že v případě covid-19 se nejedná o evoluci viru, ale evoluční výběr lidí. S přicházejícím chladným počasím se covid-19 bude chovat podle principu, čím (nám, lidem) chladněji, tím (jemu, viru) lépe. Proč? Stačí si připomenout, kde a za jakých podmínek se skladují viry. Viry, stejně jako bakterie se podřizují všem známým zákonům přírody. V kontextu napsaného to znamená, že kolektivní imunita prakticky od nás nezávisí. Naše nevzdělanost, chování, ignorování doporučení a skutečnost, že jeden zvládne nemoc bez symptomů, druhý s lehkým, třetí s těžkým průběhem a čtvrtý s jeho pomoci zemře, podporují předem definovanou tézi. Zohledním – li vysoké reprodukční číslo (1 : 4-5), že ke dnešnímu dni onemocnělo cca 55-56 milionů lidí a odborná tvrzení, že kolektivní imunita potřebuje 65-75 procent společnosti onemocnět znamená to, že na planetě by muselo onemocnět cca 5 – 6 miliard lidí, abychom mohli mít realistickou naději na kolektivní imunitu přirozenou cestou. Opakované onemocnění covid-19 neberu na zřetel. Jejich dosavadní počet (cca 5) není statisticky relevantní. Očkování ve dvou fázích, nevylučitelná kontaminace v laboratořích a neznalost doby trvání imunity nedovolují profesionální hodnocení. Za to lze odhadovat délku procesu k získání kolektivní imunity. Ta je cca 10 – 12 let. Taková délka procesu je skutečným důvodem pro rychlou maximalizaci zisku farmaceutických společností, neochotu Západu spolupracovat s Východem a represivní strategie. Ty brzo dokáží vlastní nesmysl a přivedou západní demokracii k její nevyhnutelné smrti. To již proto, že průměrnost (politiky, politiků a konání), se kterou se setkáváme každý den, deficit vize a ideálů tkví ve výhradní svrchovanosti vůle většiny lidu v demokracii. Protože vůle většiny většinou nevzniká morálně, výhradní svrchovanost vůle vede k pohrdání, opakování frází a únavě lidu z demokracie. Přesvědčujeme se o tom každý den.

(Pokračování)

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

Do seriálu COVI-kávička vkládám novou rubriku. Proč? Odpověď je v díle publikovaném 8. listopadu zde:

https://radimvalencik.pise.cz/8574-covi-kavicka-8-11-cr-7722-usa-124390-co-dal.html

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce, se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. Proto se v nejbližších číslech budu věnovat problematice toho, co lze v této oblasti dělat a jak by společenské vědy mohly obnovit svoji roli. K tomu využiji i poznatky z konference, která na toto téma proběhla 20. listopadu na téma:

Lidský kapitál a investice do vzdělání

se zaměřením na problematiku

Jak rozpoznat rozvoj (užitečné) teorie a jaká jsou kritéria tohoto rozvoje?

Nejdříve uveřejňuji úvodní vystoupení doyena konference doc. Vladislava Pavláta (tipněte,si, kolik je mu let). 23. listopadu jsem k němu v rámci seriálu napsal trochu zpožděný úvod, doporučuji přečíst, abyste si příspěvek V. Pavláta lépe vychutnali. Najdete ho zde:

https://radimvalencik.pise.cz/8673-covi-kavicka-24-12-cr-4377-usa-172300-co-dal.html

A zde je příspěvek V. Pavláta:

K interdisciplinárnímu přístupu při užitečném bádání o rozvoji lidského kapitálu – 4. část

Vladislav Pavlát

2. DISKUSE

V této části příspěvku je pojednáno o několika vybraných tématech, která souvisí jednak s celkovou agendou bádání o lidském kapitálu, jednak s vývojem teorie Ekonomie produktivní spotřeby (EPS). Úvodním tématem je zamyšlení nad paradigmatem v ekonomii. Dále následuje 6 dalších témat:

1. diskuse k vybraným metodologickým otázkám;

2. úvaha o souvislostech mezi teorií a praxí, zejména možnosti aplikace nových teorií v praxi;

3. vědecká teorie a význam odborné terminologie, používané v dané teorii (včetně specifické terminologie, používané v EPS.)

4. úvahy o kredibilitě ekonomických teorií.

5. diskuse o vztahu ekonomických teorií (včetně EPS) k relevantnímu okolí, zejména k jiným disciplínám.

6. pojednání o možnosti předvídání rozvoje dané disciplíny.

Výklad je koncipován tak, že předpokládá určité znalosti z oblasti ekonomických teorií a z jejích dějin, aby ve zvolené formě eseje nemusel být přetěžován opakováním základních poznatků tam, kde to autor nepovažoval za nutné. Výběr témat byl podřízen obvyklým zvyklostem odborných konferenci, zejména konferencí VŠFS, kterých naše universita od r. 2003 uspořádala již 23 (včetně současné konference).

Autor využívá možnosti uvádět vhodné citace z příspěvků přednesených na jednotlivých konferencích a z 3 odborných monografií uveřejněných na základě uspořádaných konferencí a výsledku projektu specifického výzkumu VŠFS pro účely diskuse (Viz seznam vybrané literatury a přehled konferencí o lidském kapitálu na adrese www.vsfs.cz/lidskykapital na webu VSFS.)

Paradigma v ekonomických vědách – výchozí bod diskuse?

Tuto otázku autor zařadil jako první diskusní téma předně proto, že stále je aktuální (mj. je východiskem pro hodnocení postavení a úlohy ekonomických věd ve vědeckém bádání), dále proto, že úzce souvisí se vztahy mezi teorií a možnostmi její praktické aplikace, a konečně proto, že má značný význam pro akademickou výuku nových generací mladých ekonomů. Během posledních 2 - 3 desetiletí, hlavně v souvislosti s přechodem do nového tisíciletí, bylo o paradigmatech publikováno mnoho zajímavých článků v odborných ekonomických časopisech a informativních novinářských kompilačních článků na různých severech. V zahraničí vyšly i některé knižní publikace, v nichž se – v různých souvislostech - pojednávalo o nutnosti vzniku nového paradigmatu v ekonomii.

V české ekonomické literatuře se k této otázce v r. 2009 vyslovil mj. i známý český ekonom Milan Sojka, který tehdy v reprezentativním českém periodiku "Politická ekonomie" - v článku nazvaném "Stane se institucionální ekonomie paradigmatem 21. století?" - -napsal: "Nové paradigma může být pravděpodobně výsledkem syntézy evolučního institucionalismu a postkeynesovské ekonomie, případně některých dalších teoretických koncepcí." (Sojka, 2009). Ve výše uvedené citaci je zajímavé, povšimnout si tří momentů.

- Za prvé, přestože M. Sojka sám zastával názor, že institucionální ekonomie byla při vysvětlováním přechodu od socialismu ke kapitalismu během konce 20. století z řady důvodů úspěšnější než uznávaná post-keynesovská ekonomie, upozornil na možnost syntézy obou výše uvedených teorií.

- Za druhé, M. Sojka nevyloučil možnost, že by se novým paradigmatem mohly stát i některé jiné teoretické koncepce (v syntéze s přechozími). Nevyslovil však tehdy v této otázce žádný kategorický úsudek, ale pouze svou naději, že by rozhodující úlohu mohla sehrát právě institucionální teorie (viz dále). Na tomto místě nelze podrobněji rozebírat důvody, proč uvedený autor v uvedené stati považoval za nepravděpodobné, že by evoluční institucionalismus mohl zaujmout postavení paradigmatu samostatně, bez jakékoli syntézy (založené na absorbování poznatků jiných teorií), jedno však lze pokládat za jisté, že nejen nezbytnost vzniku nového paradigmatu nepopíral, ale že se pokusil odůvodnit tento vznik za nutný: "Prožíváme krizi neoklasického paradigmatu v ekonomii a částečně se již rýsují hlavní charakteristiky jeho nástupce. Doufejme, že již začala "einsteinovská revoluce" v ekonomii a že v ní sehrají zásadní úlohu ty vědecko-výzkumné programy ve smyslu Imre Lakatoše, jejichž východiska budou postavena na principu reprodukovatelnosti, na pojetí člověka jako společenské bytosti, na koncepci kvality života (zvýrazněno R. V.), na uznání významu vývoje v historickém čase a úlohy institucí v utváření sociálně ekonomických procesů. Dalším rysem nesporně musí být princip trvale udržitelného rozvoje respektujícího přírodu. V jeho rozvoji by měla zásadní úlohu sehrát post-keynesovská ekonomie, některé proudy široce pojaté institucionální ekonomie a nové keynesovské ekonomie." (Sojka 2009, s. 300.) M. Sojka uzavřel svou stať takto: "Mezi současnými institucionálními teoriemi bychom nesporně mohli nalézt mnoha dalších slibných koncepcí, které mají značný potenciál přispět k rozvoji nového paradigmatu v ekonomické teorii. Nové paradigma nebude zřejmě čistě institucionální, bude však s velkou pravděpodobností založeno na přesvědčivé institucionální teorii, která dokáže vysvětlit evoluci institucí i jejich úlohu v sociálně-ekonomickém vývoji. V tomto směru bude postupně třeba vypracovat nové učební texty pro výuku makroekonomie i mikroekonomie." (Sojka 2009, s. 303)

- Za třetí, Sojkova stať se zabývá názory akademických autorů v zahraniční literatuře. V citované literatuře je uvedeno celkem 23 publikací, které uveřejnilo 7 zahraničních autorů. (Sojka, 2009, s. 303-304.)

(Pokračování)

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

První z odkazů přebírá Financial Times. Je na něm mj. vyjádřeno i to, jak vzrostl počet úmrtí v jednotlivých zemích oproti tříletému průměru. Na to by se měli podívat všichni popírači a chřipkaři.

Graf šíření mutuací:

https://nextstrain.org/ncov/global?gmax=19896&gmin=15114

Tyto stránky ukončily uveřejňování nových příspěvků, ale archiv zůstal. Důležitý je závěr, ke kterému dospěly.

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)