COVI-kávička 24.12. ČR +4377 USA +172300. Co dál?

Česká republika:   +4377 nových případů. To není moc zklidňující výsledek svědčící o zklidnění. Kdo teď uvažuje o rozvolňování, nepochopil logiku chování našeho viru a připravuje nám opravdu "šťastné a veselé". Jen proto, aby velké řetězce vytěžily za situace a nabalíkovaly se? Zarážející je též počet testů. Např. 22. listopadu necelých 7 tisíc.

USA +172300 nových případů. To je docela hodně.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko zase "jen" ten nepříjemný mírný nárůst. Francie rekordně málo. Zítra ji může Rusko v celkovém počtu případů předehnat.

V Evropských zemích většinou mírné zklidnění.

Izrael po delší době malinko přes tisíc.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Teoretik Levinský proškolil exguvernéra Singera

Dobré teorie není nikdy dost... A nejhorší je arogance těch, kteří jí pohrdají, ať již proto, že jsou to nedouci, nebo proto, že je zkazil pohled do zákulisí a zpychnutí mocí.

Pět covidových omylů exguvernéra Singera

René Levinský

Se zájmem sleduji polemiku, kterou s Miroslavem Singerem na stránkách seznam.cz rozpoutali moji kolegové, matematik Martin Šmíd a lékař Jan Trnka.

Se Singrem pocházíme ze stejného prostředí, studovali jsme ve stejné době ekonomii na CERGE-EI. Poté se naše cesty rozešly, zatímco jeho jmenoval Václav Klaus guvernérem ČNB, já odešel do SRN, kde jsem byl zástupcem ředitele Ústavu Maxe Plancka pro ekonomii. Nyní se naše cesty opět setkaly, a to v rámci našich aktivit v průběhu epidemie Covid-19. Rád bych tedy uvedl na pravou míru několik tvrzení, které ve zmíněné polemice z jeho strany zazněly.

1. Kolik let života ztratí člověk, který zemře na covid?

Není komplikované odpovědět na tuto otázku. Pro každou věkovou kategorii víme, jaká je její předpokládaná doba dožití. A to samozřejmě i v případě, že dotyčný trpí jednou, či více dalšími nemocemi. Existuje nespočet studií, které z těchto tabulek počítají, o kolik let průměrného člověka připraví smrt na covid, přičemž uvažují všechny komorbidity. Odpověď na tuto otázku je podobná ve všech zemích, je to přibližně deset let, přesně jak uvádí Šmíd s Trnkou v předešlém článku. Link na studii, odhadující počet ztracených let na italských datech u mužů na 13 a na 11 u žen je zde:

https://eprints.gla.ac.uk/215598/1/215598.pdf

Stejná studie uvádí i výpočet z průměrné populace, tedy bez komorbidity. Ta je v obou kategoriích o rok vyšší. Rozumím tomu, že vliv komorbidity je v rámci mediální masáže, v níž nám zubaři tvrdí že na jaře na covid umírají jen lidé, kteří by stejně umřeli na podzim, poměrně nízká. Tedy ano, vyjdeme-li z tabulek ČSÚ a MZ a podíváme se na česká data, dostaneme se přibližně na deset ztracených let na každé jedno úmrtí na Covid-19, použijeme-li navíc korekci pro komorbiditu z výše uvedené italské studie, dostaneme se někam k devíti letům. Vzhledem k tomu, že Singer zjevně sám výpočet provedl a pochybuji, že by neznal vliv komorbidity, považuji jeho větu "průměrný věk, ve kterém se u nás umírá s covidem, je 79,5 roku, zhruba o rok víc, než je průměrný věk úmrtí.” za neuvěřitelně manipulativní. Pro čtenáře si dovolím uvést jednoduchý příklad - představme si tři osoby, které zemřou na covid, jedné bude 59, dalším dvěma 89 let. První z osob přišla o přibližně o dvacet let, i další dvě osoby mohly jistě žít pár let déle. V průměru tedy ztratili nějakých deset let, možná méně, možná více. Nejspíš těch průměrných devět. Ne ale ve světě Miroslava Singera. V jeho světě žily naše tři osoby v průměru 79 let, takže fajn, v průměru zemřely starší nežli průměrná mrtvola a všechno je v nejlepším pořádku.

2. Lockdown

Ano, já i BISOP jsme navrhovali, abychom i v Čechách šli cestou izraelského lockdownu. Zpochybňovat tuto cestu ve světle dat z České republiky a Izraele je absurdní. Stačí srovnat rychlost poklesu epidemie v Izraeli a v ČR, případně počet obětí covidu (ten je v Izraeli vzhledem k počtu obyvatel poloviční - 294 - proti 597 v ČR - vztaženo na 1 milion obyvatel). Skutečnost, že jak ve smyslu lidských životů, tak ve smyslu ekonomickém, je lepší krátkodobé drastičtější omezení kontaktů, než dlouhodobé polovičaté je zřejmá. Čímž se dostáváme k dalšímu omylu Miroslava Singera.

3. Ekonomika vs zdraví

Představa, že zdraví stojí v rozporu k ekonomice je jedním z nejpodivuhodnějších mýtů dneška. Těžko říct odkud pochází, snad z dávnověku neoklasické ekonomie osmdesátých let minulého století, kdy prostě muselo být "něco za něco”. Jenomže vztah zdravé ekonomiky a zdravých lidí - to opravdu není "trade-off”. Ve své podstatě není nic absurdnějšího než Singerova představa zdravé ekonomiky, v níž žijí umírající lidé. Pokud bych směl nabídnout Miroslavu Singerovi několik tvrdých dat, pak se stačí podívat do Skandinávie, kde proběhl "experiment” jehož výsledky jsou zřejmé. Švédsko nastavilo podstatně mírnější protiepidemická opatření než jeho sousedé a zaplatilo za to ztrátou mnoha životů: ve Švédsku zemřelo 609 lidí na 1M populace (ve Finsku 69, v Dánsku 132, v Norsku 54). Podíváme-li se ale na současná ekonomická data a na nejdůležitější ekonomickou položku, tedy poptávku, vidíme, že ta je otřesena ve Švédsku mnohem více než v dalších skandinávských zemích. Ochota utrácet (nyní, tedy v listopadu - ne na jaře), je ve Švédsku stále nejnižší v regionu, což nám dobře ukazují např. data z transakcí platebních karet jedné z největších bank v regionu, banky Nordea. Link na studii je zde:

https://corporate.nordea.com/api/research/attachment/121670

A možná ještě na okraj - ne ty změny nejsou způsobeny tím, že by třeba Dánové začali v roce 2020 platit více bezhotovostně a Švédi zůstali u hotovostních plateb. Hotovostní platby jsou ve Švédku téměř zanedbatelné, v hotovosti je uskutečněno méně než 5 procent transakcí nad 100 SEK (cca 10 EUR). Tedy ještě jednou: Ať budou opatření jakákoliv, útlumu ekonomiky se nevyhneme. Otázkou je, jestli reagovat rychle (a náklady omezit) nebo nechat situaci eskalovat (a zaplatit násobně více).

4. Mladí a staří

Když zavřeme kluby, mladí zůstanou doma a nakazí dědečka s babičkou, tvrdí Singer ve svém původním článku. Absurdita tohoto tvrzení je neuvěřitelná. Již v předešlém článku žádá Šmíd s Trnkou Miroslava Singera, aby předložil data, která toto jeho tvrzení dokazují. To se samozřejmě v jeho odpovědi nestalo. Singer zjevně nechápe mechanismus epidemie. Chceme-li, aby mladí nenakazili prarodiče, je třeba, aby se v první řadě nenakazili sami. Nebudou-li mladí přenašeči, nenakazí své rodiče, ani prarodiče. K tomuto opatření směřuje zavření klubů, barů, atd. Dále mi nezbývá než se přidat k prosbě mých kolegů z minulého článku - mohl byste nám všem, prosím, Mirku Singře předložit nějakou studii, která nějak kvantifikuje počet mladých, co nakazili babičku a dědečka u televize, což by se bývalo nestalo, kdyby šli do klubu?

5 . Garbage-in garbage-out

Miroslav Singer zpochybňuje možnost modelování současné epidemie ve smyslu, že data, která máme, jsou nepřesná a že tedy z nepřesných dat nelze vytvořit přesný model. Jako příklad uvádí nepřesné PCR testy. Nechci spekulovat, zdali Singerovi jen nedochází, že do modelů vstupují nejen data jako "PCR pozitivní”, ale i mnohem "tvrdší” data jako např. "nemocní, vážné případy a úmrtí”, nebo se jen tak tváří. Nemá smysl se pouštět do detailů, pokud si čtenář vyhledá říjnové situační zprávy BISOP na www.bisop.cz, uvidí, že BISOP (se kterým Šmíd, Trnka i já spolupracujeme) předpovídali kulminaci počtu nemocných kolem 10. listopadu na úrovni cca 8.000 pacientů (skutečná kulminace nastala 6. listopadu na úrovni 8.283). Jakkoliv je náročné předpovědět změnu trendu, předpověď se vyplnila téměř přesně. Jistě, v datech je spousta šumu, ale s tímto šumem je možné, stejně jako s každou nejistotou, pracovat. Dobře nebo špatně. Obojí je možné. Jako příklad naprosto tragické práce s daty bych si dovolili Miroslavu Singerovi nabídnout jeho vlastní práci, kdy 2. října v Lidových novinách v článku "Covid je více než medicínský problém - je to signál o potížích naší západní civilizace” tvrdil, že "počty identifikovaných případů covidu v porovnání se stejným dnem minulého týdne v průměru stagnují.” Připomeňme, že počet detekovaných pozitivních byl v den publikace článku 3.795, o tři týdny později (abych srovnávali stejné dny v týdnu, tedy pátky) byl již více než čtyřnásobný, a sice 15.253. Pokud považuje Miroslav Singer růst o 400 procent za 21 dnů za stagnaci, pak tedy přeji hodně úspěchů i jeho ekonomickým předpovědím.

Závěr

Vstoupil jsem do této diskuse nezván a všem jejím aktérům se za to omlouvám. Bude-li tato diskuse pokračovat, sám se jí dál účastnit nebudu. K osobě Miroslava Singera budu, co se týče epidemie, dodržovat ono zlaté pravidlo sociálních sítí, a sice "Don't feed the troll.”

Viz: https://blog.aktualne.cz/blogy/pohled-zblizka.php?itemid=38246

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

Do seriálu COVI-kávička vkládám novou rubriku. Proč? Odpověď je v díle publikovaném 8. listopadu zde:

https://radimvalencik.pise.cz/8574-covi-kavicka-8-11-cr-7722-usa-124390-co-dal.html

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce, se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. Proto se v nejbližších číslech budu věnovat problematice toho, co lze v této oblasti dělat a jak by společenské vědy mohly obnovit svoji roli. K tomu využiji i poznatky z konference, která na toto téma proběhla 20. listopadu na téma:

Lidský kapitál a investice do vzdělání

se zaměřením na problematiku

Jak rozpoznat rozvoj (užitečné) teorie a jaká jsou kritéria tohoto rozvoje?

Do 12dílné série postupného zveřejnění příspěvku doc. Vladislava Pavláta vkládám (s menším zpožděním) moje úvodní vyjádření k němu. Se zdůvodněním, proč jeho vystoupení považuji za tak významné z hlediska problematiky rozvoje společenských a zejména ekonomických věd.

K příspěvku doc. Vladislava Pavláta

Poměrně obsáhlý příspěvek doyena konference a nestora naší ekonomické vědy doc. Vladislava Pavláta stojí nejen za přečtení, ale především za kritické promyšlení. Autor do něj vtělil své poznatky i zkušenosti z rozvoje a fungování společenských věd za období celé druhé poloviny minulého století až dodnes. A že se během tohoto období hodně odehrálo a promítlo se to i do oblasti vědy!

Když hovořím o "kritickém promyšlení" mám na mysli tří roviny:

- Ve vztahu k autorovi (nikdo nemá nic přebírat bez kritické reflexe, byť v tomto případě je nutné vhodně skloubit pokoru vůči dlouhodobému a prožitému nadhledu s ostražitostí před případnými setrvačnými pohledy).

Poznámka: I když délka aktivního působení ve vědě nemusí být jen zdrojem uvíznutí ve stereotypech, v řadě případů je schopnost přijímat každý nový poznatek s vědomým možných alternativ cesta nejen k uchování, ale i zvyšování potenciálu invenčnosti, což je podle mě právě tento případ.

- Ve vztahu k nám samotným (vždy musíme být obezřetně vůči nebezpečí zveličování vlastních výsledků, podléhání vlastním stereotypům).

- Vůči stavu současné vědy a jejím nositelům (patrně všichni cítíme, že hodně zaostává za tím, co bychom od ní očekávali a k čemu by měla přispět, a ani s jejími nositeli či představiteli to není vždy ideální).

Když budete číst příspěvek V. Pavláta, všimněte si, že postupně nabírá na dramatičnosti. Je v něm rozehráno několik motivů, včetně aktuální problematiky předpokladů společenské autority vědy či přesněji a úderněji – její kredibility.

Autor nepochybuje o tom (a vede ho k tomu zkušenost z přímé účasti na rozvoji současné vědy), že změna základního paradigmatu ekonomické vědy, jejího základu, jejích nejintimnějších pasáží, je nezbytná. Proto ne náhodou připomíná názory na tuto problematiku jednoho z největších znalců dějin ekonomické vědy i jejího současného stavu, prof. Milana Sojky (mj. i skvělého člověka, který nás bohužel předčasně opustil).

Pohled na současnou vědu z hlediska její interdisciplinární skladby se zaměřením na roli ekonomické vědy vrcholí názorem V. Pavláta na předpoklady vzniku nového paradigmatu ekonomické vědy, na základě kterého by se mohl obnovit komplexní přístup k problémů dneška, účinná mezioborová (interdisciplinární) spolupráce. Jedná se o šest bodů formulovaných v části 5.1. nazvané "Dílčí součásti nové teorie" (8. část postupně zveřejňovaného příspěvku V. Pavláta).

Podle mého osobního názoru nikde jinde to takto přesně řečeno nenajdete. A můžeme být hrdi, že se do toho promítla dlouholetá zkušenost autora z jeho působení na VŠFS, mj. i 23leté tradice vědeckých konferencí na téma Lidský kapitál a investice do vzdělání (kterouve svém příspěvku autor z různých zorných úhlů připomíná a analyzuje).

Z hlediska výše uvedeného pak V. Pavlát velmi přesně popisuje základní teoretická východiska a metodologické nástroje ekonomie produktivní spotřeby (tedy toho, co se jako jedna z alternativ přesahu stávající ekonomické teorie v hlavním směru jejího stávajícího fungování zrodilo v podmínkách VŠFS), a to právě prizmatem kritické konfrontace s již zmíněnými požadavky v části 5.1. (Pro mě a z mého hlediska nesmírně cenné.)

Skladba invenčních myšlenka a dlouholetých životních zkušeností pak vrcholí rozehráním tématu interdisciplinarity, která je kritériem toho, jak je každá teorie schopna fungovat v rámci celého systému vědy, jak si jednotlivé teoretické disciplíny jsou schopny pomáhat při zvýšení své kredibility, praktické aplikovatelnosti a v neposlední řadě přinášet i vzájemně podněty pro svůj rozvoj.

V příspěvku V. Pavláta je i velký kus historie naší univerzity.

(Pokračování dalšími částmi z příspěvku V. Pavláta)

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

První z odkazů přebírá Financial Times. Je na něm mj. vyjádřeno i to, jak vzrostl počet úmrtí v jednotlivých zemích oproti tříletému průměru. Na to by se měli podívat všichni popírači a chřipkaři.

Graf šíření mutuací:

https://nextstrain.org/ncov/global?gmax=19896&gmin=15114

Tyto stránky ukončily uveřejňování nových příspěvků, ale archiv zůstal. Důležitý je závěr, ke kterému dospěly.

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)