TEORIE DNEŠKA: K programu KSČM 6/178

Pokračuji v poznámkách k pracovnímu návrhu programu KSČM s názvem "Demokratická cesta k socialismu je možná". Doporučuji přečíst podrobný úvod v první části, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/6821-teorie-dneska-k-programu-kscm-1-173.html

Zde je závěrečná šestá část, která navazuje na předcházející pátou a na konkrétních příkladech ukazuje problémy stávající verze programu KSČM:

"Nové znalosti a inovace pronikají v 21. století hluboko do základů našeho života, ovlivňují nejen výrobní síly ale i společenské vědomí. Proto je důležité učinit tuto oblast jádrem našich společenských strategií, základem přeměny světa a sebeutváření člověka samotného. Znamená to nejen řízení vědy samotné, tedy efektivní vědní politiku, ale i společensky spravedlivé využití výsledků její práce.

Růst intelektuálního, tvůrčího a poznávacího potenciálu společnosti, rozvoj využití vědy a výzkumu považujeme za klíčový předpoklad a zdroj rozvoje všech.  To předpokládá i péči o vědecké talenty schopné nastolovat a řešit problémy současného světa, tak aby nedocházelo k jejich odchodu do zahraničí anebo mimo oblast vědy, výzkumu a vývoje. Pěstovat schopnost překonávat stereotypy myšlení, mít otevřené oči pro vše nové a osvojovat si nejpokrokovější arsenál vědy a techniky."

K tomu:

To je všechno pěkné a líbivé. Ale zůstalo daleko R. Richtou či Y. Steckovou. Tak, jako jde o změnu srovnatelnou s průmyslovou revolucí, o změnu, kdy se nový ekonomický sektor (sektor odvětví produktivních služeb) stává dominantní, tak se zásadním způsobem mění i společnost v daném směru. Je hezké, že program apeluje na "pěstování schopnosti překonávat stereotypy myšlení", ale sám zůstává ve stereotypu změny, k níž stačí jen změna vlastnických vztahů.

"S kulturou souvisí i vzdělanost národa a občanů České republiky. Má-li být kvalitní vzdělání dostupné všem lidem bez rozdílu, nemůže být postaveno na tržních hodnotách."

K tomu:

Formulace po mnoha stránkách absurdní. Má vybudit pocit averze k trhu, ale logicky i věcně je mimo. Co je to "tržní hodnota"? To není morální, ale ekonomická kategorie. Pak by bylo lépe říci – podle nás (autorů programu), nemůže být kvalitní a dostupní vzdělání založené na využívání tržních vztahů. Ale to není pravda. Právě naopak – bez rozvíjení tržních vztahů tak, aby na jedné straně bylo vzdělání dostupné, na druhé straně motivovalo ke kvalitě poskytovaných vzdělávacích služeb příslušné vzdělávací zařízení, nevyřešíme problém kvality vzdělání. Koncové stupně vzdělání by měly být financovány podle efektů, které z hlediska dlouhodobého uplatnění jejich produkce (absolventů a absolventských sítí) vznikají. To je cesta ke skutečně efektivní společnosti.

A ještě k té dostupnosti. Kdo určí, komu poskytnou jakou úroveň a jakého vzdělání? Každému, kdo chce, a to i bez ověření toho, jaké má předpoklady a jak doposud studoval? – To asi ne. Pokud ovšem budu univerzity zainteresovány (přímo a ekonomicky) na uplatnění své produkce, budou si zodpovědně vybírat studenty. Jak? No prostě tak, aby investiční příležitosti spojené s nabýváním, uchováním a uplatněním schopností člověka vynesly co nejvíce.

 "Nepodporujeme proto vzdělávací systém, který je profinancovaný a disproporční, s nemožností uplatnění a s výraznou podporou soukromých a církevních škol, ani nepodporujeme agitační činnost různých prapodivných neziskových organizací s cílem neskrývané propagandy na úkor skutečného vzdělání, uplatnitelného v osobním i pracovním životě.  Prosazujeme kvalitní všeobecné vzdělávání na základě jednotných školních osnov na základních školách a jednotných osnov pro jednotlivé obory škol středních. Odmítáme financování škol podle počtu žáků nebo studentů, vedoucí k snižování úrovně výuky v rámci získávání co největšího počtu studentů."

K tomu:

Ano. Kapitační platba je zhoubná pro kvalitu vzdělání, zejména univerzitního. (Termínu "profinancovaný a disproporční" nerozumím.) – Ale jak kromě deklarovaného odmítání problém vzdělání řešit?

"Právo na kvalitní a zdravé životní prostředí je důležitým lidským právem. Komplexní řešení ekologických otázek však nejdou řešit v mezích kapitalismu, ale jen a pouze prostřednictvím systémové změny! Socialistické uspořádání svou demokratičností a racionálním usměrňováním lidských aktivit v celospolečenském zájmu nabízí výhodu při řešení ekologických hrozeb."

K tomu:

Pouhá změna vlastnických vztahů změnu ve vztahu k přírodnímu prostředí nepřinese. Jde o změnu charakteru ekonomického růstu, jak je popsaná v předcházející části. Jde o změnu spojenou s prosazením odvětví produktivních služeb jako dominantního ekonomického sektoru.

"Nechceme a nebudeme se nikdy vracet nazpět, půjdeme dopředu hájíce vždy zájmy důstojnosti člověka a společnosti na základě otevřené politiky s cílem dosažení socialismu jako sociálně spravedlivé, demokratické společnosti Proto i náš program je otevřen lidem a diskuzi."

K tomu:

Z hlediska základní logiky se jedná o program některých západních komunistických stran (nejblíže italské) z přelomu 40. a 50. let. Chybí ovšem reflexe toho, proč se jej tehdy, před 70 léty, nepodařilo realizovat. Odpověď, že "za to může kapitalismus" je asi nonsens. Na diskusi k tomuto programu jsem zvědav.

Úplně na závěr:

Je dobré, že se autoři této verze programu KSČM pokusili o programový dokument spojený s určitou reflexí doby a že nepředkládají jen program slibů, které ani nejsou míněny vážně. Problém programu je, že zůstávají v zajetí stereotypu. Třeba se z něj ovšem někdy a postupně tato strana vymaní. Na tom závisí, zda přežije a zda sehraje svoji roli jako průkopníka nového. To ovšem závisí i na tom, jak se budou vyvíjet vlastnické vztahy uvnitř KSČM, resp. střety různých zájmových skupin o finanční a nefinanční "cash-flow", které z pozice KSČM plyne. Ono to s tou realizací společného vlastnictví není jednoduché. A s otázkou společenského vlastnictví ještě složitější. (Mj. k tomu zítra uveřejním odkaz na časopis Marathon, monotematické číslo věnovaného J. Hellerovi, kde je jeho významná stať o této problematice.)

Protože se blíží eurovolby, tak ještě k tomu. Mé kritické výhrady ke stávající verzi programu KSČM nejsou v rozporu s tím, že KSČM je v současné dosti nekvalitní nabídce politických stran jednou z mála z těch, které jsou VOLITELNÉ. (Většina jiných stran je na tom po mnoha stránkách mnohem hůř, ale dlouhodobě a patrně ani střednědobě s tím, co KSČM má, nevystačí a nepřežije.)