TEORIE DNEŠKA: K. Mayer o volném čase/68

K článkům publikovaným v rámci seriálu TEORIE DNEŠKA jsem dostal hned několik komentářů. S potěšením konstatuji, že roste jejich kvalita i kvalita argumentace. To mimo jiné ukazuje, že je správní rozvíjet teorii na bázi otevřené komunikace. Jednotlivé podnětné příspěvky budu postupně uveřejňovat a reagovat na ně. Pokud budou přibývat rychleji, pokusím se o korektní výběr toho nejdůležitějšího,

Je to důležité ještě z jednoho důvodu. Na sobotu 16. března je plánována významná veřejná diskusní akce v Brně, na které bych chtěl vystoupit se svou myšlenkou prokomunikovaného jádra srozumitelné, perspektivní a realistické vize, které by obsahovalo jak to, v čem se shodujeme, tak i to, co považujeme za sporné a co bude nutné dále vyjasnit. O podrobnostech akce budu informovat.

Dnes vybírám reakci K. Mayera na 63. pokračování seriálu:

Karel Mayer

Základní teze docenta Valenčíka "posláním těchto odvětví (tj. odvětví produktivních služeb, pozn. KM) je přeměnit lidský volný čas (ten, který vzniká v rámci tzv. "Průmyslu 4.0", či tím, co nazýváme "umělou inteligencí") v plný rozvoj schopností člověka" (viz komentář ad 3) – mne vždy udivuje svou vysokou snadností filosofické konstrukce: Kde je volný čas, je i plný rozvoj schopností člověka.

Vědeckotechnický rozvoj v podmínkách kapitalistického výrobního způsobu umožnil během několika posledních desetiletí extrémní nárůst produktivity. Až do poloviny 19. století, tj. masivního nástupu průmyslové výroby, se převážná část obyvatelstva živila obděláváním půdy a chovem domácích zvířat. Lidé, kteří se dříve živili prací v zemědělství, přecházeli do nových průmyslových dílem, kde za často otřesných podmínek pracovali, aby se uživili. Byl snad jejich odchod od políček a dobytka tím, co jim mělo umožnit "plný rozvoj schopností člověka"? Asi těžko, byli rádi, že přežili. Kapitalistická průmyslová výroba procházela v minulosti často velmi hlubokými krizemi, kdy nezaměstnaní získávali sice "volný čas", ale jaksi ani oni nevnímali tento volný čas jako prostředek "plného rozvoje schopností člověka". Naopak, proti tomuto typu volného času velmi tvrdě bojovali. Zřejmě proto, že tento volný čas jim nezajistil podmínky přežití.

Dnes jsme na úrovni tak vysoké produktivity práce, že podíl "produktivní" populace je někde na úrovni 10 – 30 % podle regionu. Zbývajících 70 – 90 % by tedy mohlo již přeměňovat svůj volný čas v plný rozvoj schopností člověka. Můžeme samozřejmě při vysoké míře abstrakce tvrdit, že těchto 70 – 90 % populace již dnes pracuje v produktivních službách. Za produktivní služby je pokládáno zdravotnictví, školství, lázeňství, ale mohou a jistě jsou jimi i další služby. Máme tomu snad rozumět tak, že všichni, kteří pracují v těchto "produktivních službách" jsou ti, kteří již "plně rozvíjí schopnosti člověka"?

Může být samozřejmě rozdíl, zda touto fikcí je myšleno rozvíjení individuálních schopností určitého konkrétního člověka, nebo zda jde o rozvíjení schopností celého lidstva. Výrobní způsob "reálného socialismu" řešil latentní uvolňování lidí z produktivní výroby tím, že systémově bránil nárůstu produktivity práce (což byl také jeden z důvodů jeho kolapsu) a i pokud někdo již nebyl potřebný ve výrobě, musel pracovat někde jinde, možná v odvětví produktivních služeb, ale pod hrozbou sankce (příživnictví). Proč asi?

Není vůbec jasné, proč by Průmysl 4.0 nebo umělá inteligence měly vytvořit jiné podmínky, než které existují dnes. Snad jen v tom, že ve výrobě bude zaměstnáno jen 5%, nebo snad pouze 2% obyvatelstva. V čem je rozdíl mezi dnešním "volným časem" a "volným časem" v Průmyslu 4.0 (nebo 5.0 nebo 5.4)? Nebo snad již dnes existují lidé, kteří ve svém volném čase vstupují do odvětví produktivních služeb, aby tak zajistili plný rozvoj schopností člověka?

Nejsou to snad dnešní aktivisté NGO, "sluníčkáři", a podobní, kteří ve svém "volném čase" usilují o svůj "plný rozvoj schopnosti"? Nebo jsou to ti, kteří ve svém volném čase podporují sqatting, migraci, drogy apod.? Buďme velmi opatrní při glorifikaci blízké budoucnosti. Skutečnost může být úplně jiná. Nikdy v minulosti nemělo lidstvo "volný čas" a tak je otázkou, zda bude vůbec vědět, co s ním.

K tomu ode mne:

K. Mayer nastoluje řadu podnětných otázek, který mají jeden společný základ: Hlavním problémem není dostatek volného času, ale vytvoření podmínek, které umožní přeměnu volného času v plný rozvoj schopností člověka. Přitom vyslovuje pochybnosti o tom, zda je to reálné.

V tom první (že je to hlavní problém) s ním souhlasím. Ale to, na co upozorňuje, je právě to téma, kterému se usilovně věnuji. Dlouhodobě viz např.:

Celé zde: https://radimvalencik.pise.cz/6345-teorie-dneska-ekonomie-produktivni-spotreby-6.html

Již na začátku 80. let jsem důrazně upozorňoval na zásadní omyl vložený do "základního zákona politické ekonomie socialismu", tj. že "jde o co nejúplnější uspokojování potřeb člověka". Vždyť šlo především o rozvoj a uplatňování schopností člověka, kterému systém poměrně masívně ku škodě sobě samému bránil. (K tomu vítám i trefnou poznámku, kterou má K. Mayer ve svém textu.) Opravdu si nedělejme iluze o minulém režimu. Když si neuvědomíme příčiny jeho selhávání, budeme žít ve lživých iluzích, přes které se nedopracujeme srozumitelné, realistické a perspektivní vize.

Dnešní společnost rovněž vytváří systémové bariéry pro přeměnu uvolňovaného času v rozvoj schopností a jejich následné uplatňování. Několika způsoby, zejména:

- Ekonomickou a následně sociální segregací uvnitř státu i mezi státy, která vede k vyloučení obrovského množství obyvatelstva z aktivní účasti na ekonomickém rozvoji, což má za následek produkci různých forem vyloučení a sním spjatých společenských deviací, které budeme dlouho odstraňovat.

- Potlačováním rovnosti příležitostí a současně podporou různých forem pozičního investování, které umožňují ovládat obyvatelstvo. K popisu toho, jak to probíhá, rozpracováváme v současné době původní teoretický aparát, viz 4. kapitola monografie "Ekonomie produktivní spotřeby: Teoretický základ analýzy role produktivních služeb". První část je uveřejněna zde:

https://radimvalencik.pise.cz/6379-teorie-dneska-ekonomie-produktivni-spotreby-16.html

(doporučuji však přečíst celou pracovní verzi monografie, která je na pokračování uveřejněna na mém blogu).

Takže, abych shrnul. Připomínky K. Mayera jsou na místě, ale snaží se tak trochu vlámat do otevřených dveří. To hlavní zdůrazním ve třech bodech:

1. Orientace na hledání cest k přeměně volného času v plný rozvoj schopností člověka a jejich následné produktivní uplatnění vychází přímo z přírodně historického pojetí vývoje společnosti. K tomu připomínám:

https://radimvalencik.pise.cz/6244-vize-327-jak-porozumet-marxovi-1.html

(a další pokračování).

2. Jakkoli je tato přeměna v současné době různými formami potlačována či blokována, právě proto je třeba hledat cestu k vytvoření společenských podmínek, za kterých se bude prosazovat jako základní způsob společenské existence. K tomu je nutný mj. i komplex reforem, které umožní, aby se odvěví produktivních služeb postavilo na své vlastní nohy, tj. aby ekonomické efekty, o které se jednotlivé subjekty působící v tomto odvětví zaslouží, sloužily přímo k financování rozvoje těchto poskytovatelů prodktivních služeb.

3. Formulování jednoduchých tezí, bez kterého se rozšíření srozumitelné, perspektivní a realistické vize neobejde, nejen nevylučuje, ale naopak předpokládá i vytvoření velmi širokého a komplexního teoretického zázemí. Ten, kdo si myslí, že stačí nějaké jednoduché teze či nastínění nějaké normativní představy, jak by to mělo být, se velice mýlí. Ostartování systematické tvorby tohoto zázemí, které bude vyúsťovat jak v návrh komplexních reforem, tak i do postupně konkretizované představy srozumitelné, perspektivní a realistické vize, je jedním z nejaktuálnějších úkolů dneška.