Jak vždycky zdůrazňuji, bez dobré teorie to nepůjde. Proto jsem se rozhodl na pokračování zveřejnit pracovní verzi monografie "Ekonomie produktivní spotřeby: Teoretický základ analýzy role produktivní služeb". Podrobněji o jejím významu a obsahu v prvním dílu seriálu, viz:
Ekonomie produktivní spotřeby: Teoretický základ analýzy role produktivní služeb – 6. část
Radim Valenčík a kol.
2.2. Rozšíření pojetí efektivnosti – historie a současnost
Standardní pojetí efektivnosti rozlišuje mezi hospodárností (poměr mezi náklady a produkcí) a účelnosti (vztah mezi produkcí a užitkem spotřebitelů), resp. efektivnost lze zvyšovat dvojím způsobem:
- snížit náklady, např. inovacemi přinášejícími úsporu;
- zvýšit výnosy, např. inovacemi přinášejícími zvýšení užitku, tj. ochoty spotřebitele zaplati za daný statek více.
Tento neoklasický koncept převzalo i pojetí efektivnosti v podmínkách socialistické ekonomiky, o které se podstatným způsobem zasloužil M. Toms. O tom, že ekonomie produktivní spotřeby je překonáním i této modifikace neoklasické ekonomie svědčí následující článek staršího data (Valenčík, 1986).
Obrázek 2.5: Článek k rozšířenému pojetí efektivnosti v Politické ekonomii
Zdroj: Vlastní zpracování
Využití rozšířeného konceptu k analýze příčin neefektivnosti tehdejšího ekonomického a návazně i společenského systému
Rozšířený koncept efektivnosti obsahuje jeden z pohledů na ekonomii produktivní spotřeby. Tehdy pohled tímto prizmatem umožnil velmi přesně identifikovat příčiny nefunkčnosti tehdejšího ekonomického systému, a to i společně s dopady na deformování dalších sfér společenského života. Zde je jeden z příkladů toho, jak jej bylo možné aplikovat:
Obrázek 2.6: Využití rozšířeného pojetí efektivnosti k identifikování příčin selhávání ekonomického systému založeného na společenském vlastnictví výrobních prostředků
Zdroj: Vlastní zpracování
Aplikace rozšířeného pojetí efektivnosti k analýze současného ekonomického systému
Vzniká otázka, zda koncept rozšířené efektivnosti lze aplikovat v současné době na zcela jiný ekonomický systém. Připomeňme:
Rozšířený koncept efektivnosti rozlišuje čtyři komponenty:
Hospodárnost: Vztah mezi zdroji a produkcí
Jedná se o problematiku úspor nákladů, v dnešní době zejména formou inovací, na které tlačí konkurence.
Účelnost: Vztah mezi produkcí a uspokojováním potřeb
V systému omezeného fungování trhu (kdy se plánovité řízení zcela zjevně ukazovalo jako nedostatečná náhražka trhu) se zdál být tento moment naprosto klíčový. Na jedné straně výrobky, o které nikdo neměl zájem, na druhé straně velmi často se objevující nedostatek toho či onoho druhu zboží. Hlavní příčinou nebyl ani tak trh spotřebních statků, který jakž takž fungoval, ale trh investičních statků, který téměř nefungoval. Alokace investičních statků probíhala přídělovým způsobem, což podlamovalo efektivnost v samotných základech ekonomického systému. Proto upozornění na problém účelnosti a zaměření teorie tímto směrem bylo v tehdejších podmínkách významným krokem vpřed, ale k pochopení příčin ekonomického selhávání celého systému (a k orientaci při nápravě nedostatků) nestačilo. V podmínkách dnešního systému trh funguje natolik dostatečně, že problém vztahu mezi produkcí a potřebami nehraje významnější roli.
Dynamičnost: Vztah mezi spotřebou (uspokojováním potřeb) a rozvojem schopností (nabýváním lidského kapitálu)
Zde už existuje i v současném společenském systému velký problém. Empiricky lze snadno doložit, že z hlediska našeho uplatnění na profesních trzích existuje řada různých forem nesouladu mezi spotřebou statků a nabýváním uplatnitelného lidského kapitálu. Veblenův problém okázalé spotřeby, ekology zmiňovaný problém plýtvání a nadměrného zatěžování přírodního prostředí atd. Někdy se v návaznosti na tyto formy a projevy neefektivnosti uvažuje o různých formách regulace či omezování spotřeby. Významnou součástí této problematiky je rovný přístup ke kvalitnímu vzdělání (z hlediska nabývání lidského kapitálu) či zdravotní péči (z hlediska uchování lidského kapitálu). Příčinu problémů této třetí složky efektivnosti je však patrně nutné hledat jinde. V problémech, na které ukazuje čtvrtá složka efektivnosti.
Produktivnost: Vztah mezi rozvojem schopností (nabýváním lidského kapitálu) a uplatněním schopností (na profesních trzích)
V současné době bychom mohli tuto problematiku formulovat jako existenci nejrůznějších zádrhelů v oblasti rovnosti příležitostí pro společenský vzestup na základě nabývání a uplatňování lidského kapitálu, resp. rozvoje a uplatňování schopností z hlediska celoživotní profesní dráhy. Právě v této oblasti existují jak formy pozičního investování, které vytvářejí nerovné podmínky pro nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu. Rovněž se zde projevuje nevyvinutost tržních vztahů, které by umožnily na základě HCC plněji využívat investiční příležitosti spojené s nabýváním, uchováním a uplatněním lidského kapitálu. Problematice investování do společenské pozice, kterou považujeme ze mimořádně významnou, budeme věnovat samostatnou pozornost v přímé návaznosti na aparát teorie her, který vyvineme a aplikujeme.
(Pokračování)