V tomto pokračování Přemysl Janýr 2. část a k "Velkému resetu"
Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:
- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)
- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.
COVI-kávička 14.8. USA +155,3 GB +32,8. Co dál?
USA +155,3 tisíc nových případů, další letošní skokový rekord. Čtyřnásobný náskok na ostatní země s největšími přírůstky (Indie, Brazílie, Indonésie, ĺrán).
Rusko +17,6 tisíc nových případů. Nebezpečně hodně.
Evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
Rusko : Francie |
22,3 : 26,5 |
Británie +32,8 tisíc nových případů.
Německo i o víkendu +5,5 tisíc nových případů.
Thajsko +23,4tisíc nových případů.
Poolympijské Japonské vyskočilo na +18,9 tisíc nových případů.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
Paradoxy a záhady anomální medializace epidemie COVID-19, aneb co odhalil Přemysl Janýr/2
Přemysl Janýr na svých stránkách uveřejnil 9.8. pod názvem "Pandořina skříňka" vynikající, poctivě zdokumentovaný a komplexní pohled na vývoj epidemie a zejména anomální mainstreamové mediální podání této epidemie. Celý text i s hypertextovými odkazy s možností jejich překladu do češtiny je zde:
www.janyr.eu/index.php/87-pandorina-skrinka
Pokud vím, doposud nic serióznějšího nebylo dosud zpracováno. Zveřejňuji na pokračování se svými poznámkami, odkazy najde zájemce v Janýrově článku, Janýrův text odlišuji barevně.
Pandořina skříňka – 2. část
Přemysl Janýr
Je vyloučené, aby novináři falešnost těchto čísel sami nerozpoznali, přesto je denně kolportovali. Pro vysvětlení: podél cesty naleznete několik hub. Druhý den se na ně vydáte do lesa a nasbíráte plný košík. Asi to nebudete opisovat tak, že jich od včerejška tolik nově narostlo. V covidovém zpravodajství ano. Testovat, testovat, testovat, nařizuje WHO. S počtem testů dramaticky narůstají i denní počty nově nakažených a strach.
Pochybná jsou i čísla zemřelých. Přípravou byly již od února dokumentace, jak ve Wu-chanu lidé padají mrtví jako mouchy. Mezitím se infekce rozšířila do celého světa, avšak žádní další mrtví padající jako mouchy už nikde pozorováni nebyli. Zjevně šlo o cílenou desinformaci.
K tomu ode mne:
Tady P. Janýr trochu přehání. K případům lokálních úmrtí ve velkém rozsahu došlo (Brazílie, Indie, dokonce i Rusko a další země). Ale přehánění s katastrofickými prognózami se v souvislosti s kovidem houfně vyskytovala a vyskytují. I testování je důležité, abychom "viděli", co se odehrává. Příklad nově vyrostlých hub je vtipný, ale uveřejňují se skutečně jen přírůstky, ale i počet testování, takže lze snadno spočítat, co je výsledkem většího počtu testů a co dynamikou epidemie. Ale nikdo není dokonalý.
Otazníky vyvolává směrnice WHO, předepisující Covid-19 jako příčinu úmrtí ve všech případech pravděpodobné či potvrzené infekce, pokud to jiná příčina jasně nevylučuje. Co WHO k takové preferenci jediné z diagnóz vedlo, směrnice nevysvětluje. Pitvy, které by skutečnou příčinu úmrtí zjistily, se provádějí výjimečně či spíše vůbec ne. Řadu úmrtí v prvních měsících způsobila ne nemoc sama, ale chybná léčba. K tomu například v USA vytvořily zdravotní úřady dodatečné pobídky zvýšením plateb nemocnicím při diagnóze Covid-19 s očekávatelnými výsledky. Situace v dalších zemích nebude příliš odlišná. Takhle ovšem lze statistiku úmrtí dalekosáhle upravovat libovolným směrem. Čísla nově nakažených a zemřelých doplňují alarmující zprávy a videa z Lombardie a obrázky konvojů mrazicích vozů s mrtvými.
Od počátku tedy existuje nepřehlédnutelný záměr nebezpečí maximálně zveličovat a vyvolávat strach. K drastickým omezením demokracie, práv občanů, k porušování ústavního pořádku není alternativ. Přinejmenším ne do doby, než farmaceutické koncerny vyvinou nové vakcíny a než budou – snad až na pár výjimek - očkováni všichni lidé na světě, pokud možno povinně, alespoň třikrát a to každoročně. Očkovaní se budou vykazovat zvláštním pasem, neočkovaným je třeba se vyhýbat.
Že se jedná o záměr a ne o panickou reakci nejlépe prokazuje dosud nevídaný rozsah cenzury4. Ne, nejde o spiklenecké teorie či nepravdivé informace ohrožující zdraví, ale o kritické názory lékařů a odborníků na smysl lockdowns, standardní vědecké studie o (ne)účinnosti roušek, informace o léčbě snadno dostupnými léky jako Hydroxychloroquine nebo Ivermectin či obecně o vědecké publikace odporující vyžadovanému narativu. V Kanadě jsou lékaři s odlišnými názory vystaveni profesním hrozbám. Snad nejznepokojivější je rozsah perzekuce v Německu, kde jsou disentní názory nejen kriminalizovány a sledovány Úřadem pro ochranu ústavy, ale kde je perzekuován i soudce, který na základě znaleckých posudků na dvou školách zrušil povinnost dětí nosit roušky.
Jakkoli se vyhýbám silným výrazům, jsou to projevy totalitního režimu. Oproti fašistické, nacistické či komunistické totalitě se vyznačuje anonymitou hybatelů. Nelze identifikovat žádného konkrétního vůdce, pokrokovou stranu, generálního tajemníka, ba ani ideologii, která by svůj požadavek moci zdůvodňovala a kampaně, cenzuru a represi ospravedlňovala. Ač se spontánně nabízejí politici jako takoví, je to zavádějící. Naprostá většina z nich je odkázána na stejné informační zdroje jako občané a jsou stejnými oběťmi manipulací; dá se jim nejvýš vytknout, že vzniklé atmosféry rádi využívají k populistickým cílům a k uspokojení potřeby vlastní důležitosti. A moci, ovšem.
4 Zpravodajské služby vyhlásily nezávislým médiím válku . Internetová komunikace se už nikdy nevrátí k normálu . V průběhu pandemie se svoboda médií rozplynula
K tomu ode mne:
Tady se P. Janýr podle mě poněkud zpronevěřuje svému nadhledu a objektivnímu postoji, proto dávám ke zvážení následující připomínky k jeho textu:
1. Proč WHO dala směrnici, která zvýrazňuji roli Covid-19 jako příčinu úmrtí? – Asi ne, aby strašila, ale prostě proto, aby lépe podchytila důsledky epidemie.
2. Samozřejmě byly chyby v léčení. Byly prostě proto, že lékaři na nemoc nebyli připraveni ani po stránce znalostí, ani po stránce kapacit.
3. S tím strachem to taky tak nevidím. Asi mám snížený pocit strachu. Nikdo z těch, kteří strašili strašením, mě nepostrašil tím, že po dvou dávkách vakích do dvou let umřu, nebo že mně budou řídit přes naočkovaný čip.
Atd.
Současně s tím vím a upozorňuji na to (nestraším), že každá mimořádná situace indukuje snahy o zneužívání moci ke kontrole občanů. Zvlášť v době, kdy současná globální moc zdegenerovala a historicky bezprecedentně se chová agresivně. Zde jsem to pospal poměrně přesně:
https://radimvalencik.pise.cz/4432-pred-jihlavou-o-degeneraci-soucasne-moci.html
Mimo jiné – dávno před kovidem.
Kdo upozorňuje na omezování kritických názorů je v oblasti kovidu slouží těm, kteří používají mnohem přímnější a účinnější nástroje (diskreditování a vydírání politiků, globální špiclování, aféry typu Vrbětic atd.). Omezení související s kovidem jsou z tohoto hlediska jen "čajíčkem".
(Pokračování)
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:
Ekonomie a ekonomika doby postkovidové
(pohled za horizont událostí)
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html
Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:
Ke knize "Covid-19: Veľký reset"/1
Kniha "Covid-19: Veľký reset" významných autorů vyšla poměrně krátce po vypuknutí epidemie v červnu 2020 a stala se bestsellerem. Nyní je online k dispozici ve slovenštině, viz:
www.stripkyzesveta.cz/public/img/knihy/velky_reset_-_klaus_schwaab.pdf
Byla první svého druhu, pokusila se nahlédnout "za horizont událostí", tj. odpověď na to, jaká bude společnost po epidemii. Celkovou charakteristiku knihy dávám podrobněji v prvním pokračování 14.8. V dalších pokračováních vybírám nejdůležitější pasáže a doplňuji je svým komentářem (nejen proto, že na knihu lze nahlížet s odstupem času, ale i proto, že již v době svého vydání měla závažné "konstrukční nedostatky".
Úvodní charakteristika knihy
V předmluvě k vydání knihy se říká:
Od svojho vstupu na svetovú scénu program COVID-19 dramaticky odstránil doterajšie
písmo o tom, ako riadiť krajiny, žiť s ostatnými a podieľať sa na globálnej ekonomike. Autor:
"Zakladateľ Svetového ekonomického fóra Klaus Schwab a autor Mesačného barometra
Thierry Malleret, COVID-19: The Great Reset zvažuje svoje ďalekosiahle a dramatické
dôsledky pre zajtrajší svet. - Text publikovaný v júli 2020, uprostred krízy a keď ešte môžu vzniknúť ďalšie vlny infekcie, jehybridom medzi súčasnou esejou a akademickou snímkou rozhodujúceho okamihu histórie. - Zahrňa teóriu a praktické príklady, ale je predovšetkým vysvetľujúca a obsahuje veľa dohadov a predstáv o tom, ako by mohol a možno by mal vyzerať postpandemický svet. - Kniha má tri hlavné kapitoly, ktoré ponúkajú panoramatický prehľad o budúcej krajine. Prvá hodnotí, aký dopad bude mať pandémia na päť kľúčových makro kategórií: ekonomické, spoločenské, geopolitické, environmentálne a technologické faktory. Druhá časť sa zameriava na mikroskopické účinky na konkrétne odvetvia a spoločnosti. Tretia hypotéza opovahe možných následkov na individuálnej úrovni
K tomu:
V knize najde člověk mnoho zajímavého – od postřehů autorů až po důležité souhrnné informace – ale "velký reset" tam není. Místo velkého resetu jen drobné úpravy polatné setrvačnému vidění vývoje reality. Na druhé straně i přes tuto zásadní výtku je nutné ocenit sociálně procítěné postoje autorů, které mně připomínaly při čtení knihy J. Stiglitze. V polovině knihy se na něho také autoři odvolávají. Dalším nedostatkem také je, že autoři se upínají k současným globálním autoritám v Helvétiově stylu "Až národy zakusí velká hoře a šťatná shoda náhod dá panovníkovi nutnost provést reformy." Naivní až mimo mísu.
Moje komentáře budou vycházet ze dvojího:
1. Kdo chce pochopit, o co dnes jde, musí se vymanit ze setrvačného vidění reality a pochopit, že prožíváme změnu srovnatelnou s průmyslovou revolucí, při které se přes nejrůznější peripetie prosazují jako dominantní ekonomický sektor odvětví produktivních služeb.
2. Ideje (ať již v podobě teorie nebo populárněji psané knihy, která "chytne") se nesmí hrbit před selhávající a neroformovatelnou globální mocí, ale musí si nalézt konkrétního adresáta změny.
Alternativu, která splňuje tyto dva požadavky a která je výledkem práce našeho týmu při Vysoké škole finanční a správní najde zájemce v podobě šesti odborných monografií, jejichž plný text je ke stažení zde:
https://www.vsfs.cz/lidskykapital/?id=2479-monografie
(Sedmou nyní dokončujeme a průběžně její pracovní podobu uveřejňuji v rámci tohoto seriálu.)
(Pokračování)
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
a nově i zde (lepší a přehlednější):
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)