Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/486
V tomto pokračování o příběhu bezohlednosti lékaře české olympijské výpravy
Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:
- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)
- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.
COVI-kávička 6.8. UK +30,2 USA +120,9. Co dál?
Česká republika: Ministerstvo zdravotnictví na webu ke covidu uvedlo, že kvůli technickým problémům budou v pátek počty nově nakažených aktualizovány později během dopoledne.
USA +120,9 tisíc nových případů, další rekord poslední doby. 3x více než další země s největšími přírůstky.
Evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
|
Rusko : Francie |
|
23,1 : 26,5 |
Rusko stabilně, Francie už delší dobu mírně roste.
Británie +30,2 tisíc nových případů, po delší době přesáhla třicet tisíc.
Olympijské Japonsko vyskočilo na +14,2tisíc nových případů.
Dokonce i Izrael vyskočil na +4,4 tisíce nových případů.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
Roušky v Británii:
Prožili si svoje, pochopená nutnost obezřetnosti: https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/rousky-mimo-domov-dal-nosi-95-procent-anglicanu-40368164
Vlastmil Voráček - příběh bezohlednosti
Jeden ze členů české olympijské výpravy pozitivně testovaných na koronavirus se před odletem setkal se třemi lidmi, u kterých byla později odhalena nákaza, oznámila pražská hygiena.
Podle ověřených informací Seznam Zpráv jde o ortopeda Vlastimila Voráčka, který byl po příletu do Tokia pozitivní jako vůbec první z celé výpravy. Ví se, že nebyl dobrovolně očkovaný a místo toho spoléhal na hladinu vlastních protilátek.
Jedna otázka ale zůstává nezodpovězená: Věděl při nástupu do letadla člověk, který pravděpodobně nakazil několik českých olympioniků, o kontaktu s nakaženými? Redakce Voráčka zkoušela s touto otázkou oslovit, na volání ani SMS ale neodpověděl.
Seznam Zprávám navíc jeden z účastníků dnes už legendárního letu na trase Praha– Novosibirsk–Tokio potvrdil, že Voráček si roušku sundal hned po nástupu do letadla a nasadil zase až po přistání. I přesto, že lékař seděl v přední části letadla, tak se během dlouhé cesty pohyboval po celém letadle bez roušky a bavil se s mnoha lidmi.
"Seděl tam bez respirátoru, stále se s někým bavil. I když šel na záchod, tak se během cesty zastavil u dalších účastníků letu, se kterými si povídal. Během letu byl na více místech. Proto se možná nakazili i lidé, kteří od něj seděli daleko," popsal Seznam Zprávám zpětně situaci během letu jeden z přímých účastníků letu. Narážel tak na později pozitivně testovaného cyklistu Michala Schlegela, který seděl podle informací Seznam Zpráv v jiné části letadla než zbytek nakažených.
ČOV už v první reakci na zjištění Seznam Zpráv uznal, že se při inkriminovaném letu porušovala hygienická pravidla. Konstatuje to i vyšetřovací zpráva Českého olympijského výboru.
Lékař Vlastimil Voráček už dříve sám veřejně prohlásil, že očkování nepodstoupil. Ze slov hlavní hygieničky nicméně vyplývá, že očkovaní nebyli ani beachvolejbalistka Markéta Nausch Sluková, její manžel a trenér Simon Nausch, stolní tenista Pavel Širuček a zmiňovaný cyklista Michal Schlegel.
Podle pražské hygieny bylo 80 procent sportovců ve vládním speciálu naočkovaných, tedy 11 ze 14 olympioniků. Podle ředitelky pražské hygieny Zdeňky Jágrové mohl za to, že někteří sportovci očkovaní nebyli (Nausch Sluková, Širuček a Schlegel), nedostatek vakcín v době vhodné pro očkování v rámci přípravy na vrcholnou sportovní akci.
"O očkování sportovců žádal Český olympijský výbor již v lednu 2021, kdy nebylo možné tento požadavek naplnit kvůli nedostatku vakcín pro věkové skupiny osob, které byly případným onemocněním nejvíce ohroženy," uvedla pražská hygiena ve zprávě k šetření okolností letu českého olympijského týmu na hry v Tokiu.
Podle Svrčinové nikdo před cestou hygieniky nekontaktoval, aby s nimi opatření konzultoval. "Nebyli jsme kontaktováni před olympijskými hrami ze strany olympijského výboru s nějakými radami. Pro futuro bych doporučovala, aby s námi organizátor takové akce vstoupil v jednání," dodala Svrčinová s tím, že její úřad pouze vyřizoval dotaz Ministerstva zahraničí ohledně zřízení Českého domu na ambasádě v Tokiu. Tento krok hygienici nedoporučili.
Kvůli covidu-19 přišli o start na hrách plážové volejbalistky Markéta Nausch Sluková s Barborou Hermannovou, cyklista Michal Schlegel a stolní tenista Pavel Širuček. Beachvolejbalisté Ondřej Perušič a David Schweiner mohli hrát až od druhého utkání a vinou úvodní kontumace vypadli ve skupině. Dalším sportovcům se coby blízkým kontaktům účast na hrách zkomplikovala.
O kauze charterového letu Praha–Tokio se během LOH v Tokiu živě zajímala média z USA nebo Velké Británie. Velkou pozornost jí věnovaly rovněž japonské sdělovací prostředky.
K tomu dodal David Petrla:
Očkováno bylo 11 ze 14 sportovců. Nakazili se 4 sportovci, z toho 1 očkovaný.
Chytlo to tedy 100 % neočkovaných sportovců (3 ze 3) a 9 % očkovaných sportovců (1 z 11). Dále jeden neočkovaný trenér. Zdrojem nákazy byl asi skutečně ten neočkovaný lékař.
Jsou to informace z tohoto článku, samozřejmě se může za týden objevit jiná verze.
K tomu ode mě:
1. V. Voráček je podle mě příkladem krajní bezohlednosti, kterou poškodil několik osob. Připravit se na olympiádu je dřina, hodně velká dřina a následně velké zklamání těch, kterým Voráček znemožnil účast. A připravil i celou naši zemi o možné zisky, nehledě na mezinárodní ostudu, kteoru vyrobil.
2. Můžeme se spořit o tom, zda opatření Japonska a Olympijského výboru jsou či nejsou přehnaná. Tato pravidla ale jsou a pořadatelé olympijských her, kteří nesou plnou odpovědnost za jejich průběh, mají plné právo opatření přijmout.
3. Tato pravidla byla V. Voráčkovi známa.
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:
Ekonomie a ekonomika doby postkovidové
(pohled za horizont událostí)
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html
Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:
K připravované monografii o tvůrčích mezigeneračních týmech/33
Začalo období prázdnin a podle svého předsevzetí jsem začal dávat dohromady týmově připravenou monografii s pracovním názvem "Tvůrčí mezigenerační týmy – základ inovačního potenciálu i realizátor změn".
Průběžně budu informovat o postupu práce.
Z technických důvodů jsou zdroje (literatura) uvedeny v první kapitole, viz:https://radimvalencik.pise.cz/9643-covi-kavicka-29-7-cr-0-195-usa-84-5-co-dal.html
Zde je desátá část první kapitoly, která vychází z textu P. Wawrosze:
Kdy se vyplatí spolupracovat: Teoretická východiska – X.
Shrnutí
Pokusme se o určité shrnutí. Většina zmíněných faktorů (např. instituce řešící konflikty mezi jednotlivými subjekty mírovou cestou, instituce chránící soukromé vlastnictví, instituce podporující růst produktivity v jednotlivých sektorech produkce) jsou univerzální – existují ve všech systémech, které dosahují ekonomického růstu (blíže např. Holman 2010). Pro zde zmíněné země (Švýcarsko, Dánsko, Švédsko a Kanada) jsou tak výrazněji specifické pouze instituce, jež napomáhají sociální homogenitě dané země a eliminují vysokou nerovnost v postavení jednotlivých osob. Jednotlivé instituce se potom uplatňují nikoliv pouze na úrovni prvního řádu, ale na všech vyšších úrovních – ostatně bez ekonomického rozvoje systémů vyšších řádů (regionů, firem, rodin apod.) by nebyl možný ani rozvoj systému prvního řádu (příslušné země). I na těchto vyšších úrovních jsou tedy respektována vlastnická práva, jsou podporovány aktivity zvyšující produktivitu daného systému apod.
Na uvedenou problematiku nutno nahlížet též z hlediska paralelních her, tj. her, které se hrají souběžně s dominantní hrou v daném systému. V současné době se pro tyto hry používá pojem "externality" (přesahy) dominantních her, které dominantní hru zpětně ovlivňují. V některých případech může být vliv paralelních her na dominantní hru pozitivní, většinou však působí nepříznivě, tj. ovlivňují parametry základního dilematu ve směru snížení ochoty spolupracovat.
Zde popsaný charakter institucí zároveň vytváří předpoklady pro to, aby jednotlivé osoby žijící (působící) v daném systému investovaly do svých schopností a aby v tomto systému byla zaručena možnost co nejširšího příchodu a odchodu ze systému. Jinými slovy tyto instituce mají charakter institucí vedoucích k institucionální rovnováze. Instituce řešící konflikty mezi jednotlivými subjekty mírovou cestou, instituce chránící soukromé vlastnictví snižují náklady, které by jinak vznikaly, čímž prodlužují investiční horizont (dobu, po kterou se investice bude vyplácet) a zvyšují ochotu jednotlivých osob do svých schopností investovat. Instituce podporující růst produktivity v jednotlivých sektorech produkce zvyšují míru kreativní destrukce, takže vytvářejí jednak tlak na to, aby docházelo k investicím do lidských schopností, zároveň, aby struktura investic měla především obecný charakter.
Zkušenosti jiných zde zmíněných zemí, ukazují, že dané instituce lze vytvořit v procesu institucionální změny. Tento proces institucionální změny přitom může být relativně rychlý, byť samozřejmě probíhá postupně a do určité míry vychází z historických tradic daného systému[1]. Přes odlišnosti, kterými se jednotlivá institucionální prostředí vyznačují (např. v podobě neformálních institucí), se ukazuje, že instituce podporující ekonomický růst prostřednictvím spolupráce a dělby práce mají řadu společných rysů.
Institucionální změna, která podporuje spolupráci a omezuje paralelní hry a zároveň vytváří předpoklady pro nastolení institucionální rovnováhy, je nejen možná, ale je i uskutečnitelná. V důsledku naší přirozenosti sice budou v každém lidském systému neustále existovat tendence k hraní paralelních her, tyto tendence však lze za určitých podmínek omezovat tak, aby byl zaručen rozvoj daného systému jako celku i rozvoj jednotlivých subsystémů a členů systému.
Vývoj institucí (v širším smyslu tohoto slova) vytváří podmínky, v nichž vznikají a působí TMT, přitom neformální i formální instituce se vytvářejí uvnitř TMT v podobě respektovaného (a případně i organizačně fixovaného) rozdělení rolí a pozic, dále pak pravidel, které členové týmu znají a sdílejí.
(Pokračování)
[1] Např. David a Mach (2007) ukazují, že podstatné institucionální změny, které vedly k ekonomické prosperitě Švýcarska, se odehrály v letech 1870 – 1950. Jakkoliv i před tímto obdobím existovaly ve Švýcarsku instituce, které umožňovaly svobodný obchod apod., tehdejší instituce nebyly schopny zabezpečit trvalý ekonomický růst. Aby tento růst byl možný, muselo dojít k institucionální změně. Relativně rychlá institucionální změna, jejímž důsledkem byl ekonomický růst, podpora spolupráce a omezení paralelních her, se odehrála v řadě, na první pohled odlišných, systémů, které před touto změnou lze charakterizovat jako uzavřené společnosti (viz kapitola 4.10). Jako příklad lze zmínit některé východoasijské země. Podrobněji např. Eckert (2001).
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
a nově i zde (lepší a přehlednější):
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)