Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/485
V tomto pokračování o souboji vakcín
Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:
- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)
- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.
COVI-kávička 5.8. ČR +0,205 USA+112,3. Co dál?
Česká republika: +0,205 tisíc nových případů. O chloupek více než minulý týden.
USA překonávají letošní rekordy +112,3 tisíc nových případů a táhnou nahoru celý svět.
Evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
|
Rusko : Francie |
|
22,6 : 28,5 |
Francie stále častěji před Ruskem.
Indie, Brazílie, Indonésie, ĺrán stále kolem 40 tisíc nových případů denně.
Británie +29,3 tisíc nových případů.
Olympijské Japonsko +12,0 tisíc nových případů.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
A o tom to je
Je to o té aroganci, indolenci, bezohlednosti a ublížení druhým i celému národu:
To se dějí věci! (Jde jen o kšeft?)
To je výzva hodně humánní, když se podílejí na omezení svobodné konkurence vakcín. Ale vše teprve začíná.
Světová zdravotnická organizace (WHO) ve středu vyzvala k dočasnému zastavení přeočkovávání covidovou vakcínou. Podle ní má mít nyní přednost vakcinace v chudších zemích.
Další zajímavý experiment – Izrael očkuje do třetice:
Už tuto neděli začne Izrael – jako jeden z prvních států na světě – očkovat třetí dávkou vakcíny. První na řadě budou senioři starší 60 let, kteří druhou dávku obdrželi nejméně před pěti měsíci. Ve čtvrtek to po konzultaci s expertní skupinou oznámil tamní koordinátor pro boj s koronavirem Nachman Aš.
Po něm i Německo:
Senioři a ohrožené skupiny dostanou v Německu třetí dávku vakcíny proti koronaviru. Současně se začne s masivním očkováním dětí od 12 let, napsal server deníku Bild s odvoláním na vyjádření tamějšího ministra zdravotnictví Jense Spahna (CSU).
Ale první, už v polovině června bylo Rusko a Maďarsko.
A už se začínají vytvářet i vakcinační koalice – Sputnik+AstraZeneca: https://www.novinky.cz/koronavirus/clanek/rusko-testuje-kombinovane-ockovani-sputnikem-a-astrouzenekou-40367519
A už dochází i k přímým střetům:
AstraZeneca, vakcína vyvinutá na oxfordské univerzitě, získala v Unii špatnou pověst kvůli krevním sraženinám, které vzácně vyvolává. Ve skutečnosti se ale v tomto ohledu příliš neliší od preparátu Pfizer/BioNTech, který Evropa široce používá, upozornila nyní studie, která porovnala 1,3 milionu plně očkovaných Španělů, kteří dostali některou z obou vakcín.
Viz: https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/pfizer-neni-lepsi-nez-astra-zuri-britove-40367895
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:
Ekonomie a ekonomika doby postkovidové
(pohled za horizont událostí)
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html
Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:
K připravované monografii o tvůrčích mezigeneračních týmech/32
Začalo období prázdnin a podle svého předsevzetí jsem začal dávat dohromady týmově připravenou monografii s pracovním názvem "Tvůrčí mezigenerační týmy – základ inovačního potenciálu i realizátor změn".
Průběžně budu informovat o postupu práce.
Z technických důvodů jsou zdroje (literatura) uvedeny v první kapitole, viz:https://radimvalencik.pise.cz/9643-covi-kavicka-29-7-cr-0-195-usa-84-5-co-dal.html
Zde je devátá část první kapitoly, která vychází z textu P. Wawrosze:
Kdy se vyplatí spolupracovat: Teoretická východiska – IX.
Struktura institucí podporujících spolupráci a omezujících paralelní hry v malých otevřených systémech
Z předcházejícího textu vyplývá, že hraní paralelních her je projevem lidské přirozenosti, biologické podstaty člověka[1]. Paralelní hry jsou projevem nespolupráce – osoby hrající paralelní hry porušují pravidla dohodnutá v legálním systému, tedy v rámci legálního systému nespolupracují. Pokud se pro určitého hráče stane paralelní hra dominantní hrou, začne základní dilema řešit v neprospěch zvyšování potenciálu TMT
Existence vhodných institucí může hraní paralelních her omezovat, zdůrazněme však, že se toto hraní nedá zcela vyloučit. V souladu s Axelrodem (1984) lze na základě výše uvedeného konstatovat, že instituce, které omezují hraní paralelních her, nesmí být příliš složité, musí podněcovat dlouhodobou, trvanlivou spolupráci s častými frekvencemi, umožňovat získávání informací o minulosti hráčů, dokázat včas reagovat na porušení spolupráce věrohodnými sankcemi, umožňovat, aby spolupracující hráči měli vyšší hodnoty výplatní matice než nespolupracující, umožňovat investice do lidských schopností, aby každý, kdo má zájem, mohl prostřednictvím svých schopností dosáhnout odpovídajícího příjmu. Struktura těchto institucí bude vytvářet předpoklady, aby jednotliví hráči neusilovali o jejich změnu, a může tak napomáhat vzniku institucionální rovnováhy.
Jednou z podmínek, aby institucionální rovnováha nastala, je že daný systém zajišťuje jeho členům přijatelnou úroveň udržitelného rozvoje. Menzel (1988) podrobně zkoumá charakteristiku institucionálního prostředí, které se snaží omezovat paralelní hry v zemích, jež dlouhodobě patří k ekonomicky úspěšným, tedy zajišťují přijatelnou úroveň udržitelného rozvoje (Švýcarsko, Dánsko, Švédsko a Kanada). Co se týče ekonomického úspěchu, dospívá k závěru, že byl způsoben kombinací následujících faktorů:
a) přijímáním moderních technologických postupů ze zahraničí a vlastní invenční činností (tj. invencemi, které vznikaly přímo v dané zemi);
b) obchodní politikou podporující integraci dané země do mezinárodního obchodu, přičemž tato politika chránila některé domácí oblasti výroby – v souhrnu se jednalo o politiku postupné liberalizace zahraničního obchodu, jež byla doprovázena rostoucími státními intervencemi;
c) politikou nejprve nízkých mezd a později politikou orientovanou na kvalitu vyvážené produkce.
Realizace zde zmíněných politik byla prováděna prostřednictvím konkrétních institucí. Z tohoto úhlu pohledu považuje Menzel za důležité, aby
a) instituce, které při vzniku průmyslové (industriální) společnosti v daných zemích zabraňovaly nadměrné koncentraci půdy v rukou několika málo osob;
b) instituce podporující vzdělávání nejširších vrstev obyvatel;
c) politické instituce, které dávaly většině obyvatel možnost vyjádřit své zájmy a dokázaly řešit konflikty mezi jednotlivými osobami mírovými prostředky[2].
Tyto názory se z hlediska problematiky TMT týkají zejména prostředí, ve kterém týmy vznikají a působí. V porovnání s Axelrodovým přístupem mnohem více vycházejí z empirie a představ jejich autora, jsou výrazně méně podloženy teoretickým modelem.
David a Mach (2007) při rozboru Meznzelovy publikace upozorňují, že Menzel analyzoval země, které patří do kategorie zemí s malou otevřenou ekonomikou (obecněji lze použít pojem malé, otevřené systémy[3]). Vzhledem ke své velikosti, kdy je pro ně neekonomické, aby produkovaly všechny statky nutné k uspokojování potřeb svých obyvatel, a musí se tedy spolehnout na vývoz a dovoz, jsou tyto země vystaveny řadě rizik. Chtějí-li daným rizikům úspěšně čelit, musí vytvořit odpovídající instituce. Podle David a Mach (2007) k těmto institucím patří[4]:
1. Instituce řešící konflikty mezi jednotlivými subjekty mírovou cestou.
2. Instituce chránící soukromé vlastnictví.
3. Instituce "domácí kompenzace" – jedná se o celou škálu institucí, např. instituce podporující domácí producenty, zejména potom producenty, kteří dodávají především na domácí trhy,
4. Instituce, které dokážou řešit nepříznivé postavení některých osob (např. tím, že jim umožní investovat do jejich schopností).
5. Instituce podporující růst produktivity v jednotlivých sektorech produkce.
Obrázek: Instituce a ekonomický růst v zemích s malou otevřenou ekonomikou
Zdroj: David a Mach (2007), vlastní zpracování a překlad.
Tento komplex institucí v sobě obsahuje řadu pozitivních rysů. Patří k nim, že jednotlivé instituce dokážou chránit některé subjekty (např. dělníky, farmáře) před vnějšími šoky a tak zabraňují jejich vyčlenění ze společnosti. Pokojné řešení konfliktů vytváří konsensuální řád, jinými slovy, řád, ve kterém je možná spolupráce (v terminologii teorii her jsou možné kooperativní hry). Instituce vedou dále k relativní rovnosti v rozdělování důchodů, nevytvářejí tedy procesy závisti a nespokojenosti u některých obyvatel (skupin obyvatel). Zároveň dané instituce zabraňují sociální fragmentaci a vytvářejí podmínky pro investice do lidských schopností (lidského kapitálu) a inovace. Dále vytváří rámec pro každodenní transakce, redukuje nejistotu, která je s danými transakcemi spojena, a dovoluje jednotlivcům i skupinám zvyšovat jejich množinu výnosných vztahů a tím přispívá k růstu jejich bohatství[5]. Daná struktura institucí splňuje podmínky, které mají instituce omezující paralelní hry – vedle výše zmíněného omezení závisti omezují i pokušení, aby jednotliví hráči přestali spolupracovat, napomáhají změně výplatní matice, podporují dlouhodobou spolupráci. Mají-li instituce zajišťovat přijatelnou úroveň ekonomického rozvoje, nemohou být příliš složité (složitost je překážkou daného rozvoje). Pokud instituce obsahují uvedené znaky, tak daná struktura institucí napomáhá dosažení institucionální rovnováhy.
Lze sice oprávněně namítnout, že analýza institucí obsažená v Menzel (1988), David a Mach (2007), případně v dílech jiných autorů[6], se orientuje na charakteristiku institucionálního prostředí, které napomáhá spolupráci a omezuje paralelní hry, pro relativně omezený okruh systémů – jak již bylo uvedeno výše, jedná se o země s malou otevřenou ekonomikou.
Dalším problémem je, že toto pojetí nebere v úvahu vliv struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad a tendenci směřování ke společnosti, jejíž ekonomika je založena na diktátu redistribuční moci. Nicméně jsou dobrým základem pro identifikování jevů, které působí v prostředí, ve kterém vznikají a rozvíjí se TMT.
(Pokračování)
[1] Viz kapitola 4.12.
[2] V terminologii kapitoly 4.3 vnikl v daných společnostech široký dominantní sociální blok.
[3] Pojem malé otevřené systémy má smysl užívat jako charakteristiku, čím se dané systémy odlišují od jiných systémů. Je třeba zdůraznit, že slovo otevřenost zde charakterizuje zejména skutečnost, že tyto systémy směňují řadu statků se zahraničím, respektive obecněji, s jinými systémy (ekonomicky řečeno, slovo otevřenost je odvozeno z podílu exportu a importu na HDP). Nicméně tato otevřenost je jedním z mnoha projevů otevřené společnosti jako celku – čili otevřenost ve vztahu k zahraničí je logickým projevem otevřené společnosti podle charakteristiky uvedené v subkapitole 4.11.
[4] Podobný, nikoliv ale shodný institucionální rámec je uveden v Brousseau a Nicita (2010).
[5] Podrobněji rovněž viz North (1990).
[6] Lze jmenovat např. Katzenstein (1985).
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
a nově i zde (lepší a přehlednější):
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)