K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/480a

31. srpen 2021 | 01.00 |
blog › 
K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/480a

V tomto pokračování analýza dopadů očkování v Británii

Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:

- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)

- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.

COVI-kávička 31.7. ČR +0,140 USA +99,5. Co dál?

Česká republika:   +0,140 tisíc nových případů. Příjemný pokles oproti minulému týdnu.

USA s +99,5 tisíci nových případů zvyšují náskok před ostatními zeměmi.

Evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko : Francie

23,6 : 224,3

Dramaticky vyrovnané.

Olympijské Japonsko +10,7, další nárůst a poprvé přes deset tisíc.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

BRITSKÝ KOVIDOVÝ 21. SRPEN. Analýza vývoje v Británii: Očkování, nebo něco jiného?/2

Uveřejňuji velmi dobrý materiál o vývoji v ostře sledované Británii, zejména Anglii, kde v období rostoucích počtů nákazy rozvolnili v očekávání, že vysoká míra proočkovanosti sehraje dostatečnou roli:

Profesor Hunter přiznává, že by ho nikdy nenapadlo, že bude mít fotbalové mistrovství Evropy takhle velký dopad.

"Paradoxně nám to může pro příštích šest měsíců usnadnit situaci," myslí si, s odkazem na počet lidí, kteří kvůli Euru nabyli imunity.

K menšímu počtu nových případů dále může přispívat i teplé počasí, zejména vlna veder, za které se viry méně šíří, navíc jsou lidé v létě více venku. Jak však uvedl profesor Iain Buchan z Liverpoolské univerzity, ve hře je nejspíš více faktorů.

"Množství očkovaných a těch, kteří získali imunitu spolu s dobrým počasím, které vylákalo lidi ven, pomohlo Spojenému království."

Současně ale varoval, že to neplatí všude. "Je tu řada komunit, zejména ve znevýhodněných oblastech, kde má proces očkování před sebou ještě dlouhou cestu."

Navíc stále zůstává otázkou, zda se už Británie blíží hranici, kdy dosáhla kolektivní imunity.

I když obě dávky vakcíny dostalo už 70 procent dospělých Britů, skoro polovina populace nemá dokončené očkování. Přičemž je nutno podotknout, že pouze jedna dávka před nákazou variantou delta tolik nechrání. A nenaočkované jsou miliony mladých lidí.

Britský statistický úřad odhaduje, že protilátky má 92 procent dospělých Angličanů. Jak ale dodává list The Guardian, pozitivní test na protilátky automaticky neznamená imunitu.

Podíl naočkovaných, kdy je dosaženo kolektivní imunity, také závisí na nakažlivosti nemoci. Delta varianta se snáze přenáší, takže je potřeba zabránit 85 procentům přenosů, což je cíl, který je zatím daleko.

Někteří experti dokonce hovoří, že bude potřeba dosáhnout proočkovanosti 92 až 95 procent.

Narůstá navíc počet lidí, kteří zemřeli do 28 dní od pozitivního testu na covid. V úterý jich bylo 131 a za posledních sedm dní 480, což je o 138 více než o týden dříve. To představuje nárůst o 40 procent.

Roste také počet hospitalizací, nicméně poslední dostupné údaje z vládních stránek pocházejí z 22. července, kdy nemocnice hlásily denní přírůstek 945 pacientů s covidem na celkových asi šest tisíc.

Pro porovnání, na vrcholku lednové vlny leželo na nemocničních lůžkách asi 39 tisíc lidí s covidem.

V Británii bylo k 27. červenci 2021 evidováno 5 746 526 případů nákazy. Zemřelo 129 303 nakažených.

Viz: https://www.novinky.cz/koronavirus/clanek/zadna-tragedie-presne-naopak-britanie-zcela-rozvolnila-a-cisla-padaji-dolu-40367427

I tato část potvrzuje to, že působí více vlivů. A do toho (podle mě) i fenomén supersetrvačnosti epidemie.

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:

K připravované monografii o tvůrčích mezigeneračních týmech/26

Začalo období prázdnin a podle svého předsevzetí jsem začal dávat dohromady týmově připravenou monografii s pracovním názvem "Tvůrčí mezigenerační týmy – základ inovačního potenciálu i realizátor změn".

Průběžně budu informovat o postupu práce. Z technických důvodů jsou zdroje (litaratura) uvedeny v první kapitole, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/9643-covi-kavicka-29-7-cr-0-195-usa-84-5-co-dal.html

Zde je třetí část první kapitoly, která vychází z textu P. Wawrosze:

Kdy se vyplatí spolupracovat: Teoretická východiska – III.

K tomu, aby strategie spolupráce začala být preferována, musí být skupinově (kolektivně[1]) stabilní (Axelrod, 1984, s. 56). Určitá strategie (strategie A) je kolektivně stabilní, pokud není nahrazena jinou strategií v důsledku invaze jiné strategie (strategie B).

K tomu, aby strategie A nebyla nahrazena strategií B v důsledku invaze strategie B, se ovšem jedinci musí stále držet postupů, které platí v strategii A. Jinými slovy, nesmí se od těchto postupů odchýlit, tj. nesmí např. začít aplikovat postupy používané strategií B.

K odchýlení nedojde tehdy:

1. Pokud postupy strategie A dokážou reagovat na invazi strategie B a pokud je použití jiných postupů sankcionováno, přičemž sankce jsou dostatečně citelné.

2. Pokud jsou benefity ze strategie A vyšší (což, jak jsme si ukázali, souvisí především s perspektivou opakování hry).

Aby se jedinci od nějaké strategie neodchýlili, musí si být vědomi důsledků daného odchýlení, a to jak v podobě negativních dopadů (sankcí), nebo ztrát pozitivních efektů.

Pokud těmto důsledkům přisuzují malou váhu (událostem a výplatám vyplývajícím z těchto událostí je přisuzována malá hodnota)[2], je možné, že se jedinci budou od dosud používané strategie, i v případě existence sankcí trestajících toto odchýlení, odchylovat. V takovém případě tedy daná strategie nebude kolektivně stabilní. Jako důležitý závěr ze zde uvedeného plyne, že členové daného systému musí vhodným způsobem diskontovat budoucnost, musí budoucím událostem přisuzovat odpovídající význam. Představa budoucího vývoje hraje mimořádně významnou roli.

Z hlediska skupinové stability je třeba konstatovat, že jedna ze skupinově stabilních strategií je strategie, pokud všichni hráči vždy nespolupracují (podvádějí). Samotnému hráči se potom nevyplatí spolupracovat – protože spoluprací nezíská více než nespoluprací. Pokud totiž začne spolupracovat pouze jeden hráč a nikdo další, je spolupracující hráč odmítnut a daným odmítnutím přichází o užitky, které by mu plynuly z nespolupráce.

Na otázku, jak v systému, ve kterém nikdo nespolupracuje, zajistit spolupráci, Axelrod (1984) odpovídá, že toho není schopen jednotlivec, ale že stačí malá skupina osob, která začne spolupracovat. Za předpokladu, že výplatní matice členů této spolupracující skupiny je vyšší než výplatní matice zbývajících nespolupracujících osob, tak mohou začít spolupracovat i další doposud nespolupracují osoby. Je třeba zdůraznit, že strategie spolupracovat musí přinášet vyšší výnos i v případě, kdy je tato strategie alespoň některými nespolupracujícími osobami trestána, čili čistý výnos (po snížení o trest) v případě spolupráce je stále vyšší než výnos v případě nespolupráce. Pravděpodobně však hodnota trestu nebude příliš velká – právě proto, že ostatní osoby nikdy nespolupracují, nemohou se ani domluvit na spolupráci za účelem potrestání spolupráce. Proti samostatným akcím nespolupracujících osob se mohou hráči, kteří začali spolupracovat, účinně bránit.

Uveďme ještě, že strategie TIT for TAT může být i v nespolupracující skupině účinná[3] – tato strategie začíná spolupráci, ale na nespolupráci reaguje také nespoluprací, tedy hráč, který uplatňuje strategii TIT for TAT, se v případě nespolupráce ostatních hráčů začne dříve nebo později chovat stejně jako zbytek skupiny. Tento hráč tedy může být vykořisťován (jeho výplaty mohou být menší než výplaty ostatních hráčů) pouze ze začátku hry. Hraje-li se hra dostatečně dlouho, dostanou se jeho výplaty na úroveň výplat ostatních hráčů.

Uplatňování strategie TIT for TAT tak může být nevýhodné pouze tehdy, pokud hra nemá dlouhého trvání - jako hra s opakováním se hraje malý, byť stále neznámý počet kol. Samozřejmě, že nespolupráce může s velkou pravděpodobností vést k rozpadu skupiny a tím ke konci hry. Pokud nějaký hráč ví s jistotou, že ostatní hráči v žádném případě nespolupracují, tak se tomuto hráči vyplatí rovněž nespolupracovat.

Ve většině případů však daná informace o nespolupráci není známa s naprostou jistotou. V takovém případě se (samozřejmě v závislosti na hodnotách výplatní matice) vyplatí zkusit spolupráci, protože spolupráce může hráčům přinést vyšší výnos než nespolupráce. Obecně potom lze konstatovat, že většina systémů v sobě má zakódovány elementární podmínky pro spolupráci, a to právě proto, že spoluprací lze zvýšit užitek spolupracujících osob. Čili i systémy, ve kterých obvykle neprobíhá spolupráce, možnost spolupráce v nich ale existuje, mohou přejít do stádia spolupráce (včetně výše uvedeného důvodu, že nespolupracující jedinci budou obtížně trestat spolupracující jedince). Stav, ve kterém nedochází k žádné spolupráci, je potom vzhledem k výše uvedenému spíše teoretickým stavem.

(Pokračování)



[1] V souladu v tomto textu používanou terminologií lze rovněž uvést jako synonymum pojem "systémově stabilní".

[2] Jinak řečeno, diskontní faktor, kterým se hodnotí budoucnost, je příliš velký.

[3] Axelrod  (1984, s. 64 a následující).

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

a nově i zde (lepší a přehlednější):

https://slerka.shinyapps.io/dashboard/?fbclid=IwAR1dQ1jbmRfxHKBXwhI9WnINy781R67yCILsW6xtzUb2BJMDVUKdNqm_uzI

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář