Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/476
V tomto pokračování o tom, kdo a jak bojoval s kovidem
Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:
- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)
- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.
COVI-kávička 26.7. ČR +0,075 USA +13,8. Co dál?
Česká republika: +0,075 tisíc nových případů. O třetinu méně než minulý týden.
USA +13.8 tisíc nových případů. Ale ve středu to bude o hodně víc.
A ještě se podvropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
|
Rusko : Francie |
|
24,1 : 15,2 |
Británie 29,2 tisíc nových případů.
Kuba mírně roste a je už na 8,9 tisíc nových případů.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
Dost přehnaná čísla o USA
Podle https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries se sice počty nově nakažených zvyšují na dubnové hodnoty, v některé dny předstihly USA ostatní země, ale zatím výrazně neřesáhly 60 tisíc. Čísla v článku uveřejněném na Novinkách jsou přehnaná. Počet úmrtí i závažných případů připomíná vývoj v Británii. Zde je článe, na který reaguji:
Jak kdo bojoval s kovidem
Před několika dny byl uveřejněn důležitý dokument doby – výběr toho nejdůležitějšího, co řekl premiér Babiš v televizním rozhovoru na Primě. Nemělo by zapadnout, již proto, že Babiš mluví patrně dost otevřeně a upřímně. Uveřejňuji bez komentáře, protože čtenář (pokud již nečetl nebo nesledoval) si to přebere:
Bývalý ministr zdravotnictví Jan Blatný skončil mimo jiné i proto, že měl jako svou pravou ruku promořovače, řekl premiér Andrej Babiš ve speciálním vysílání pořadu 360° Pavlíny Wolfové. Předseda vlády mu prý říkal doktor Smrt, nechtěl ale upřesnit, o koho konkrétně šlo. Zároveň uznal, že se vláda dopustila během boje s pandemií hned několika chyb, jednou z nich bylo rozvolnění opatření před vánočními svátky.
První vlnu šíření koronaviru podle premiéra Česko zvládlo nejlépe, za označením "best in covid" si tedy nadále stojí. "Víte, kdo to zvládl, tu první vlnu? Češi. Tím, že šili roušky. Super. Byli jsme nejlepší na světe. Lidi, ne Babiš. Fanoušci mi poslali roušky, mám je na Úřadě vlády. Neuměli jsme si představit, jak umírali lidi v Itálii. Mysleli jsme si, že se nás to už netýká. Potom přišlo léto, Karlův most, oslava. Všichni jsme měli pocit, že už je to dobré. Ale neoslavoval jsem to na Karlově mostě," zhodnotil Babiš počínání vlády i obyvatel během loňského jara.
O tom, jak od podzimu pandemie nabrala na síle a naskakovaly vysoké počty úmrtí, už nechtěl příliš mluvit. Podle něj se koncem srpna začaly na ministerstvu zdravotnictví objevovat rozdílné názory, jak se postavit šíření nákazy. První chybu vidí v tom, že se nenosily roušky. Uznal, že omylem bylo také rozvolnění opatření pro maloobchody před Vánocemi. "Měli jsme udělat lockdown koncem ledna. Ale skutečně jsme makali, abychom ochránili lidi," pokračoval premiér ve vysílání CNN Prima NEWS.
Vrátil se také ke konci ministra zdravotnictví Jana Blatného, který se ujal resortu po Romanu Prymulovi. "I ve zdravotnictví byli promořovači, a to byl důvod, proč jsem odvolal Blatného. Ne kvůli Sputniku, nesmysl. Bylo to kvůli tomu, že tam byl jeden jeho člověk – jeho pravá ruka – který zkrátka říkal, že je třeba promořovat. I někteří epidemiologové to říkali, dá se to dohledat," rozvedl předseda vlády s tím, že ho mrzí každá změna na vládním postu.
Kdo ale přesně zmíněným "promořovačem" v resortu byl, Babiš odmítl upřesnit. "Pan Blatný je určitě velice pracovitý, měli jsme pragmatický vztah. Jeho problém byl, že si nevzal nikoho kolem sebe. Měl tam člověka, kterého jsem nazýval doktor Smrt. Nechci říkat, kdo to byl," uzavřel premiér téma.
O konci Blatného v čele ministerstva zdravotnictví se spekulovalo už od února, Babiš ale možnou rošádu na vládních pozicích dlouho odmítal. Sám přitom stupňoval tlak prostřednictvím vytýkacích dopisů, ve kterých ministra kritizoval za příliš přísné podmínky pro podávání experimentálních léků proti covidu nebo pochybný postup v tendru na testy pro školy. Blatnému přistály na stůl přinejmenším čtyři vytýkací dopisy, vůči některým z nich se ohradil.
Exministr zdravotnictví se v průběhu března a dubna dostal také pod tlak prezidenta Miloše Zemana. Hlava státu o tehdejším ministrovi řekla, že dělá svou práci dobře, ale pozoruje na něm syndrom vyhoření. Nedlouho poté prezident změnil rétoriku a zkritizoval Blatného i šéfku Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Irenu Storovou.
Dvojici Zeman označil za hlavní překážky pro dodávky Sputniku V, odmítáním ruské vakcíny podle něj nesli odpovědnost za zbytečná úmrtí lidí v ČR. Blatný na tiskové konferenci ke svému konci uvedl, že odvolání z čela ministerstva zdravotnictví vnímá jako politické rozhodnutí.
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:
Ekonomie a ekonomika doby postkovidové
(pohled za horizont událostí)
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html
Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:
K připravované monografii o tvůrčích mezigeneračních týmech/21
Začalo období prázdni a podle svého předsevzetí jsem začal dávat dohromady týmově připravenou monografii s pracovním názvem "Tvůrčí mezigenerační týmy – základ inovačního potenciálu i realizátor změn".
Průběžně budu informovat o postupu práce. Zde je jedenáctá část úvodu:
Návaznost na stávající poznání v dané oblasti
Cestu k systematickému zkoumání TMT v podmínkách ČR na základě konkrétních dat otevřela studie Analýza průmysl 4.0 a význam týmů s důrazem na interdisciplinární a mezigenerační spolupráci (Říhová a kol. 2019) a na základění zpracovaný článek (Říhová, Písař, Havlíček 2019), která navázala na dřívější práce (Plamínek, 2018).
K problematice mezigenerační spolupráce viz např. "policy paper" nesoucí název Cross-generational Cooperation in the Workplace Development of Networks of Cross-generational Teams of Individual EU States, as a Tool to Achieve the EU's Competitive Advantage in the Global Market (Farkačová, 2020).
Podmínky vzniku mezigeneračních týmů jsou řešeny i samotnými podnikateli. Česká manažerská asociace vytvořila a podporuje mentoringový program Transfer XY, který je zaměřen na tandemy seniorních manažerů s juniory. V roce 2020 se tohoto programu účastnilo 40 účastníků a do projektu je zapojena řada firem, například PwC, Siko, Záslikovna, Petrof (ČMA, 2021).
Samostatnou pozornost si zaslouží evoluční stabilita TMT (která je nezbytným předpokladem plného využití jejich potenciálu a plného rozvinutí jejích funkcí. Bádání v oblasti lidských komunit z hlediska otázky, za jakých podmínek se vyplatí spolupráce, a to s využitím velmi účinných teoretických nástrojů, kterými disponuje teorie her, má dlouhodobou tradici. Za připomenutí stojí zejména práce R. Axelroda (1984, zejména s. 56, 110, 126 aj.) a E. Ostrom (1986, 1990,1998. 2000, 2008). Zde je nutno upozornit na určitou odlišnost týmů, kterými se zabývala E. Ostrom, a těmi, kterými se zabýváme my. E. Ostrom zkoumá komunity, které jsou konzervativní, jejich stabilita je spojena se zachováním stavu. V našem případě jde o dynamické komunity, v nichž je předpokladem stability jejich vývoj (konkrétně zvyšování jejich potenciálu). To si vyžaduje určitou modifikaci teoretických nástrojů analýzy a interpretaci výsledků jejich použití. Propojení velmi účinných nástrojů s novou oblasti jejich aplikace otevírá značný badatelský prostor. Nezbytnou podmínkou přenesení poznatků ze zkoumání konzervativních komunit na ty, jejich stabilita je podmíněna dynamičností, resp. navyšováním potenciálu, předpokládá přesné použití pojmového aparátu.
Cenná východiska pro předávání mezigeneračních zkušeností nabízí i problematika rodinných firem. N. Petrů a A. Tomášková, které se dlouhodobě zaměřují na předávání znalostí mezi jednotlivými generacemi a schopnostmi jejich vzájemné spolupráce, upozorňují na bariéry spočívající v neschopnosti vzájemného naslouchání, z rozdílnosti názorů na budoucí směrování firmy, z rozdílných očekávání nástupníků a zakladatelů, z neochoty potlačit vlastní ego, z odlišnosti chápání pojmu růst, úspěšnost, z odlišného přístupu generace Y k přístupu k práci, z odlišnosti vnímání hodnot. (Petrů, Tomášková, 2018).
(Pokračování)
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
a nově i zde (lepší a přehlednější):
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)