K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/475

V tomto pokračování otázky analýza britského experimentu na lidech

Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:

- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)

- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.

COVI-kávička 25.7. Francie +25,6 RF +24,0. Co dál?

Olympijské Japonsko mírně vzrostlo na 4,2 tisíc nových případů.

Evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Francie se po dlouhé době dostala před Rusko a nebezpečně roste.

Británie 31,8 tisíc nových případů, mírně, ale vytrvale rostou těžké případy.

Izrael přes tisíc, konkrétně 1,4 tisíce nových případů

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Velký anglický experiment na lidech - analýza

Anglie je stále na vysokých počtech nakažených, dokonce zaznamenává nárůsty. Přesto v ohlášený "Den svobody" 19.7. plně rozvolnila. Začal tím tak jeden z největších experimentů na lidech. Bylo to rozumné a zodpovědné?

Hlavním a jediným argumentem je velmi nízký počet závažných průběhů. To je nepřehlédnutelný jev.

Zatímco v počtu nových případů je Británie světovým lídrem:

Tak v počtu těžkých případů je až na 25 místě:

Mj. zajímavé je i to, které země jsou v její blízkosti.

Nízký počet těžkých průběhů souvisí s pokročilou vakcinací a patrně i tím, které vakcíny jsou používány. To bude mít velký význam do budoucna, pokud se ukáže, že účinek vakcín na zmírnění průběhu je odlišný.

Pokud však dojde k "prolomení" vakcíny, tj. vzniku mutací, vůči kterým nebude vakcína účinná, bude to velký průšvih. A čím větší počet případů, tím větší riziko prolomení. Anglie si zahrává s ohněm.

U nás je ještě předčasné o něčem podobném uvažovat, protože v proočkování jsme hodně za Anglií.

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:

K připravované monografii o tvůrčích mezigeneračních týmech/20

Začalo období prázdni a podle svého předsevzetí jsem začal dávat dohromady týmově připravenou monografii s pracovním názvem "Tvůrčí mezigenerační týmy – základ inovačního potenciálu i realizátor změn".

Průběžně budu informovat o postupu práce. Zde je desátá část úvodu:

Využité a vyvinuté metody

K problematice TMT a jejich role při přechodu k ekonomice založené na produktivních službách uplatňujeme interdisciplinární přístup.

Základem metod, ze kterých vycházíme, je práce s pojmy, přesné vyjádření definic pojmů, s nimiž pracujeme, a přesahů stávajícího poznaní dané oblasti prostřednictvím pojmů, reinterpretaci pojmů z různých disciplin (tj. vyjádření pojmů, s nimiž pracuje jedna disciplína, prostřednictvím pojmů jiné disciplíny, což je důležitým předpokladem interdisciplinárního přístupu). Důležitým metodologickým předpokladem z hlediska práce s pojmy je i koncept reality, podle kterého je každý významný projevem souvislostí mezi jinými jevy. Návazně na práci s pojmy používáme tam, kde prvotní utřídění poznatků z určité oblasti metodu úplného dobře strukturovaného výčtu. (Podrobněji k tomu druhá monografie vydaná naším týmem kapitola 7. Valenčík a kol. 2015.)

Příkladem práce s pojmy dle prezentovaných metodických postupů může být výchozí definice TMT použitá při vymezení předmětu našeho bádání (zde je TMT jako určitý významný jev definován jako projev mezi jinými jevy). Jiným příkladem je převod poznatků získaný výzkumem konzervativních komunit (jejich stabilita je založena na neměnnosti) na řešení problému evoluční stability dynamických komunit. Jedná se o případ přesahu stávajícího poznání. Zde je zásadní vymezit, která pojmová určení platí a která ne, následně na základě toho vhodně interpretovat dilemata, která řeší členové týmu.

Další důležitou metodoou je začlenění zkoumané problematiky do konceptu historicky

významného přechodu ke společnosti, jejíž ekonomika je založena na produktivních službách, či přesněji, ve které jsou produktivní služby (zejména vzdělávací a péče o zdraví) dominanujícím a expandujícím sektorem rozhodujícím o dynamice, ale také o kvalitě ekonomického růstu. Tento přechod je svým rozsahem a hloubkou srovnatelný s průmyslovou revolucí, jeho identifikování a definování je nezbytnou podmínkou pochopení současnosti a zpracování perspektivní realistické vize. Při interpretaci každého jevu v rámci tohoto konceptu je důležité využít adekvátních metodických postupů práce s pojmy.

Na základě analýzy hlavních publikovaných výstupů pracíR. Axelroda, E. Ostrom a jejích pokračovatelůvyužíváme jak metody, tak i zkušenosti z jejich přístupu k analýze objektů, které se liší (způsobem, který jsme vymezili) od těch, kterými se zabývali dynamikou svou i dynamikou podmínek, v nichž se nacházejí.

V návaznosti na to využiváme:

- Nástroje analýzy dvoumatickových her k vyjádření dilemat členů fýmu a různých vlivů, které na parametry těchto her působí.

- Nástroje teorie evolučních her k vymezení evolučně stabilních strategií na různých úrovních lidských komunit.

- Nástroje teorie kooperativních her, mj. vícebodové rozšíření Nashova (S, d) vyjednávacího problému, které jsme sami vyvinuli, ke stanovení hodnot dvoumaticových her popisujících dilmata hráčů.

Ke zkoumání této problematiky byla využita vlastní terénní šetření, jejichž metodika vycházela z technických a organizačních možností zpracovatelů tohoto příspěvku. Šlo zejména o záskání kontaktů na různé týmy, jejich kontaktování, provedení polostrukturovaných rozhovorů a jejich vyhodnocení. V rámci toho byly ověřovány hypotézy a také doporučení, která vyplynula z dosavadního bádání.

(Pokračování)

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

a nově i zde (lepší a přehlednější):

https://slerka.shinyapps.io/dashboard/?fbclid=IwAR1dQ1jbmRfxHKBXwhI9WnINy781R67yCILsW6xtzUb2BJMDVUKdNqm_uzI

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)