K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/469

19. srpen 2021 | 01.00 |

blog ›

V tomto pokračování skvělý Kulveit o imunitě

Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:

- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)

- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.

COVI-kávička 19.7. Japonsko +3,9 GB +48,2. Co dál?

Evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko : Francie

25,0 : 12,6

Británie hodně a dnes má dnes "Den svobody", tj. plně rozvolňuje. Bude zajímavé sledovat, co to udělá. Mírný nárůst v předolympijském Japonsku i bouřící se Franicii.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

IMUNITA. Dobrá osvěta od Jana Kulveita:

Stručně pár odkazů k imunitě:

Pod několika mými posledními posty se objevilo dost komentářů/dotazů na téma imunity. Nerad na ně odpovídám

1. Nejsem imunolog.

2. Myslím si, že imunitní systém je velmi komplexní. Z abstraktního pohledu, kdy se na evoluci dívám jako na výpočetní proces, je evoluce patogenů a imunitního systému příkladem "závodů ve zbrojení", který spotřebovává ohromné množství evolučního "optimalizačního výkonu", a vede ke vzniku složitého systému útoků, obran, protiútoků,... a tak dále.

3. Nemyslím si proto, že bych imunitě rozuměl.

4. Naopak příznakem sebevědomé hlouposti mi přijde, pokud si je někdo u podobného systému jist nějakými "jednoduchými pravidly" které mu dávájí "jasné odpovědi". Případně předpokládá, že tu komplexitu vygenerovanou miliardami let evoluce postihnul za pár semestrů vysokoškolského studia. Pokud proto někdo s velkou mírou sebejistoty plácá věci typu "imunita po prodělání nemoci je vždy lepší než po očkování", "počet imunních je několikanásobkem počtu lidí s protilátkami" nebo "imunita po covidu je trvalá", beru to jako příznak, že dotyčný nejen nerozumí imunitnímu systému, ale narozdíl ode mě nebo od dobrých imunologů je navíc zmaten ohledně toho, čemu rozumí nebo nerozumí.

S tímto varováním bych prostě přidal pár odkazů na literaturu, která mi přijde zajímavá a snaží se na některé důležité a časté otázky odpovědět. Přes řadu omezení studií a nejistotu různých složitějších interakcí, rozdíl ve frekvenci tisku náhodných blábolů o imunitě např. v časopisu Nature Medicine oproti např. časopisu Reflex je značný.

Velmi zajímavý mi přijde článek D. S. Khoury et al. V na téma korelace hladin protilátek s ochranou proti infekci.

https://www.nature.com/articles/s41591-021-01377-8

Najdete tam současně odhady odpovědí na otázkyu jak moc jsou různé hladiny eparátorí, jaký může mít imunita časový vývoj, jak se obrázek změní s nižší účinností proti variantám. Přijde mi to užitečné přinejmenším pro pochopení nelienární interakce různých faktorů, i když konkrétní čísla z křivek bych neodečítal. Bylo by super, kdyby z toho zkusil někdo udělat populárně-vědecký článek v češtině, je tam toho hodně.

Pokud by vás tento článek vedl k tomu si jít hned změřit protilátky, abyste hned věděli, jak přesně na tom jste, doporučuji

D. Nguyen et al v eurosurveillance:

"SARS-CoV-2 neutralising eparáto testing in Europe: towards harmonisation of neutralising eparáto titres for better use of convalescent plasma and comparability of trial data eparátor"

https://www.eurosurveillance.org/.../1560-7917.ES.2021.26...

Autoři se zabývají tím, do jaké míry jsou mezi 12 laboratořemi v Evropě porovnatelná měření hladin protilátek. Odpovědí je, že rozdíly "absolutních hodnot" jsou až 100-násobné, tedy hrubá čísla jsou dost neporovnatelná. Na druhou stranu většina laboratoří měla "linární kalibrační křivku", což by umožňovalo tato měření kalibrovat a standardizovat. Pak by porovnatelná byla.

Důležitý je i časový faktor – rozsáhlá studie zatím v preprintu od J. Wei et al se zabývá tím, jak rychle protilátky ubývají po infekci: "Odhadovaný poločas rozpadu IgG proti spike proteintu byl 184 dní, přičemž u žen a osob bílé etnicity byl delší. Odhadli jsme, že hladiny protilátek spojené s ochranou před reinfekcí pravděpodobně vydrží v průměru 1,5-2 roky, přičemž hladiny spojené s ochranou před závažnou infekcí jsou přítomny několik let." Z dat o jednotlivých lidech ale plyne, že individuální průběhy jsou dost různé!

https://www.medrxiv.org/con.../10.1101/2021.07.02.21259897v1

(Další kapitolou komplikující výše uvedené je buněčná imunita.)

Viz: https://www.facebook.com/kulveit

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:

K připravované monografii o tvůrčích mezigeneračních týmech/13

Začalo období prázdni a podle svého předsevzetí jsem začal dávat dohromady týmově připravenou monografii s pracovním názvem "Tvůrčí mezigenerační týmy – základ inovačního potenciálu i realizátor změn".

Průběžně budu informovat o postupu práce. Zde je čtvrtá část úvodu k monografii:

V páté monografii nazvané přímo Ekonomie produktivní spotřeby (Valenčík a kol., 2019) jsme podložili předcházející poznatky a prezentování koncepce přechodu ke společnosti založené na produktivních službách výkladem teoretických základů ekonomie produktivních služeb jako hlavního přesahu hlavního proudu ekonomické teorie v jejím hlavním směru.

Ekonomie produktivní spotřeby: Teoretický základ analýzy role produktivních služeb

Předmluva

Úvod

1.1 Proč ekonomie produktivní spotřeby a co je ekonomie produktivní spotřeby

1.2 Předmět a použité metody

1.3 Struktura monografie a souvislost mezi jednotlivými částmi

2. Analýza vztahu současného a budoucího příjmu

2.1 Vstup do problematiky: Fisherův graf a jeho kontexty

2.2 Rozšíření pojetí efektivnosti – historie a současnost

3. Makroekonomický aspekt: Jsou výdaje domácností produktivní?

3.1 Vymezení a analýza výdajů domácností

3.2 Porovnání struktury výdajů ve vybraných letech

3.3 Závěr provedené analýzy spotřebních výdajů domácnosti

3.4 Několik poznámek k makroekonomickýmaspektům teorie produktivní spotřeby

3.5 Pohled ze strany nabídky

4. Investování do pozice a investování do schopností

4.1 Investování do pozice a investování do schopností – výchozí koncept

4.2 Investování do pozice a investování do schopností – základní dilema

4.3 Investování do pozice a Marxova teorie nadhodnoty

4.4 Využití teorie kooperativních a nekooperativních her

4.5 Některé praktické aplikace

5. Teoretická východiska analýzy typologie a vývoje prožitků

5.1 Dilema egoismu a altruismu

5.2 Metody ekonomie produktivní spotřeby

5.3 Sociologický pohled na uspokojování potřeb a ekonomie produktivní spotřeby

6. Shrnutí, rozbor výsledků, závěr

6.1 Shrnutí – nejdůležitější výsledky

6.2 Rozbor výsledků – jaké další teoretické problémy jsou aktuální

6.3 Závěr – cesta kpraktickému využití

Dosud poslední vydaná monografie Bohatství a chudoba jako problém (Valenčík a kol., 2020) prezentuje hlavní výsledky v převážně popularizující formě. Ukazuje, proč se rozdíly v bohatství za určitých podmínek mění v problém. Pozornost zaměřuje neklíčovou otázku současnosti: Proč investiční příležitosti, včetně těch, které jsou spojeny s rozvojem, uchováním a uplatněním lidských schopností nejsou využívány podle míry jejich výnosnosti? K odpovědi na ni využívá původní aparát teorie her.

Úvod

2. Bohatství a chudoba jako problém a jeho příčiny

3. Proč je vnoci tma, proč jsou bohatí a chudí? – Jak se triviální stává netriviálním

4. Problém bohatství a chudoby prizmatem teorie kooperativních her

5. Netriviální úlohy spojení svícebodovým rozšířením Nashova vyjednávacího problému

6. Praktické aplikacekonceptu pozičního investování

7. Aktuálnost odkazu epikurejského pojetí hédonismu

8. Některé aktuální aspekty teorie nadhodnoty

9. Příležitosti a rizika digitální éry (snadné bohatnutí, ale i chudnutí)

10. Shrnutí, diskuse, závěr

Příloha1: Vymezení pojmu chudoba, přístupy kjejímu měření, příjmová chudoba v ČR

Příloha 2: Reflexe zkušenosti zinterdisciplinárního přístupu