Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/459
V tomto pokračování o fungování Sputniku V
Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:
- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)
- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.
COVI-kávička 9.7. ČR +0,254 RF +24,5. Co dál?
Česká republika: +0,254 tisíc nových případů. Potvrzen včerejší nepříznivý výsledek, o třetinu více než minulý týden a víc než včera. Máme problém.
Rusko +24,5 tisíc nových případů. Pořád hodně, o malinko víc než včera.
A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
|
Rusko : Francie |
|
24,5 : 4,4 |
Británie +32,6 tisíc nových případů. Roste a roste... Nárůst závažných případů a úmrtí je zatím pomallejší. Stále nelze odhadnout, zda 19.7. bude "Den svobody" (tedy plného rozvolnění).
Indonézie se již přiblížila ke 40 tisícům. Izrael pomalounku roste, už je na 0,6 tisíc nových případů.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
Jak funguje Sutnik V/1
Překlad článku z časopisu "Nature" o současné účinnosti ruské vakcíny proti koronaviru "Sputnik V"
Rostoucí důkazy o tom, že vakcína Sputnik je bezpečná a účinná
Ruská vakcína se používá v téměř 70 zemích, ale její zavedení se zpomalilo kvůli kontroverzím a otázkám o vzácných vedlejších účincích a dosud nebylo schváleno Světovou zdravotnickou organizací.
Ruská vakcína COVID-19, Sputnik, je předmětem obdivu a kontroverzí od doby, kdy ruská vláda v loňském roce povolila její použití, ještě před zveřejněním výsledků prvních fází jejího klinického hodnocení (CT). Data z Ruska a mnoha dalších zemí nyní ukazují, že jsou bezpečná a účinná, ale zůstávají otázky ohledně kvality sledování možných vzácných vedlejších účinků.
Sputnik V, známý také jako Gam-COVID-Vac, je první vakcínou COVID-19 na světě, která byla oficiálně registrována. Od té doby byl schválen v 67 zemích, včetně Brazílie, Maďarska, Indie a Filipín. Vakcínu - a jejího jednodávkového sourozence Sputnik Light - však ještě musí nouzově schválit Evropskou agenturu pro léčivé přípravky (EMA) nebo Světovou zdravotnickou organizaci (WHO). Schválení WHO je zásadní pro široké přijetí prostřednictvím iniciativy Global COVID-19 Vaccine Access (COVAX), která poskytuje podobné léky zemím s nízkými příjmy.
Vakcína vyvinutá vědci z Národního výzkumného centra pro epidemiologii a mikrobiologii pojmenovaná podle N. F. Gamalea v Moskvě, byla schváleno pro použití Ministerstvem zdravotnictví Ruska 11. srpna 2020, více než měsíc před zveřejněním výsledků I. a II. Fáze CI a před zveřejněním předběžných výsledků III. Fáze KI, která v té době právě začala.
Vědeckou komunitu pobouřilo oznámení ruského prezidenta Vladimira Putina o registraci vakcíny. "Pokud vláda bude schvalovat vakcíny dříve, než budou známy výsledky CI, nevytvoří si důvěryhodnost," uvedl epidemiolog Michael Toole z Burnet Institute v australském Melbourne.
Úplný přístup k datům
Některé z těchto obav byly rozptýleny, když předběžné výsledky fáze III CT zveřejněné vývojáři vakcíny ukázaly, že je 91,6 % účinná při prevenci symptomatické infekce COVID-19 a 100 % účinné při prevenci těžké infekce. Někteří vědci však kritizovali autory za to, že neposkytli přístup k úplným nezpracovaným údajům z raných fází CT, a také vyjádřili znepokojení nad změnami v protokolu o podávání vakcíny a nekonzistenci údajů.
Autoři odpověděli, že poskytli regulačním orgánům všechny údaje potřebné k získání povolení a že údaje obsažené v dokumentu byly více než dost na to, aby čtenáři potvrdili účinnost vakcíny, kterou uváděli. Zdůraznili také, že numerické nesrovnalosti byly "jednoduché překlepy, které byly formálně opraveny".
Přes nedostatek souhlasu EMA nebo WHO již několik zemí, včetně Jižní Koreje, Argentiny a Indie, vyrábí Sputnik V. A Indie plánuje vyrobit nejméně 850 milionů dávek k urychlení očkování své populace. Mnoho dalších zemí, jako je Maďarsko a ĺrán, dováží Sputnik V a stal se klíčovým prvkem jejich očkovacích kampaní.
Ale ne všechno šlo tak hladce. Brazilský regulační úřad v dubnu zamítl žádost o dovoz Sputniku V kvůli obavám z nedostatku údajů o bezpečnosti, kvalitě a účinnosti. Rozhodnutí bylo zrušeno v červnu, ale vakcína byla nakonec schválena pouze pro zdravé dospělé.
Jsou dva virové vektory lepší než jeden?
Sputnik V je adenovirová vakcína, což znamená, že používá geneticky modifikovaný adenovirus - skupinu virů, které obvykle způsobují pouze mírné onemocnění - jako nosiče pro vložení genetického kódu proteinu SARS-CoV-2 S do lidských buněk.
Je to podobné jako u vakcín Oxford-AstraZeneca a Johnson & Johnson. Ale místo jediného adenovektoru, jako v těchto dvou výše zmíněných vakcínách, má Sputnik V různé adenovektory, zvané rAd26 a rAd5, pro první a druhou dávku.
Dmitrij Kulish, biotechnologický specialista na Skolkovském institutu vědy a technologie v Moskvě, který se nepodílel na vývoji Sputniku V, vysvětlil, že vědeckým důvodem pro použití tohoto přístupu bylo zlepšení efektivity. Podle něj mají oba adenovektory mírně odlišné způsoby zavádění svého genetického materiálu do cílové buňky, což by teoreticky mělo zvýšit pravděpodobnost úspěšného dodání virového genetického materiálu na místo určení.
První dvě fáze CI, jejichž výsledky byly publikovány v září 2020, zahrnovaly 76 zdravých dospělých, kteří dostali dvě dávky různých virových vektorů s odstupem tří týdnů. Všichni účastníci předvedli svůj vývojprotilátky proti S-proteinu SARS-CoV-2, byly také hlášeny nežádoucí účinky, zejména ve formě mírné bolesti v místě vpichu, horečky, bolesti hlavy, únavy a bolesti svalů - nežádoucí účinky typické pro jiné vakcíny proti SARS. 2.
Ve fázi III CI, jejíž předběžné výsledky byly zveřejněny v únoru, byli účastníci randomizováni do dvou skupin: 14 964 lidí, kteří dostali vakcínu s dvěma dávkami, a 5 476 lidí, kteří dostali dvě dávky placeba. Pouze u 16 subjektů ve skupině s vakcínou se vyvinul symptomatický COVID-19, ve srovnání s 62 ve skupině s placebem, profylaktická účinnost vakcíny byla 91,6%. Kromě toho ve skupině očkovaných nebyly žádné případy střední a závažné závažnosti, zatímco ve skupině s placebem to bylo 20 případů.
Podle dubnové tiskové zprávy N.I. N.F. Gamalei, nepublikované údaje o 3,8 milionu Rusů očkovaných dvěma dávkami, také ukazuje účinnost 97,6 %. Údaje zveřejněné ministerstvem zdravotnictví Spojených arabských emirátů pro 81 000 lidí, kteří dostali dvě dávky vakcíny, ukazují 97,8 % účinnost při prevenci symptomatického COVID-19 a 100 % při prevenci závažných onemocnění.
Ruská fáze III fáze CI také ukázala, že i jedna dávka je 73,6 % účinná při prevenci středně závažných a závažných onemocnění. Na tomto základě schválily ruské zdravotnické úřady v květnu jedinou dávku Sputnik Light, která používá vektor rAd26. To bylo provedeno na základě údajů z vlastního očkovacího programu v zemi, který ukázal, že i jednorázová vakcína byla 79,4 % účinná v prevenci symptomatických onemocnění.
Od té doby také proběhla nepublikovaná studie Ministerstva zdravotnictví Buenos Aires v Argentině zahrnující 40 387 očkovaných a 146 194 neočkovaných osob ve věku 60 až 79 let, která ukázala, že jedna dávka přípravku Sputnik Light snížila pravděpodobnost symptomatické infekce o 78,6 % , počet hospitalizací - o 87,6 % a úmrtí - o 84,7 %.
Celé viz: https://colonelcassad.livejournal.com/6895722.html
K tomu:
Tento graf říká hodně. Těžké průběhy a úmrtí v Rusku jsou spojené s nízkou proočkovaností, přitom jejich vakcína je nejvíce bezpečná.
(Pokračování)
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:
Ekonomie a ekonomika doby postkovidové
(pohled za horizont událostí)
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html
Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:
Z mého rozhovoru pro Parlamentní listy 6. července/2
Světem se šíří nakažlivější koronavirová varianta delta a výjimkou nejsou ani státy v asijsko-pacifickém regionu. Zatímco většina z nich se vrací k přísnějším opatřením, Singapur se rozhodl pro jinou cestu. Všechna omezení plánuje zrušit a přestane dokonce počítat denní přírůstek nových případů, uvedla CNN. Podobný přístup plánují i v Británii, kde se nebude nutné prokazovat potvrzením o prodělaném očkování. Co říkáte na tento přístup?
S tím Singapurem je to přece jinak. Tady se CNN pokouší hrát určitou hru a Novinky to papouškovaly po ní. Jak chcete počítat nové případy, když skoro žádné nejsou. Již několik měsíců je jich mezi 20 až 30, dnes dokonce jen 10 a žádný trend zvyšování není. Zde se můžete přesvědčit:
https://www.worldometers.info/coronavirus/country/singapore/
Novinky šly dokonce tak daleko, že zveřejnily zfalšovaný graf, který nazvali "Sedmidenní průměr na sto tisíc obyvatel", ale neuvedly čeho. Žádný podobný graf ve zdrojích, na které se Novinky odvolávají, jsem nenašel. Tady je ten článek v Novinkách i s grafem:
Je to součást psychického tlaku.
V Singapuru naopak zůstává velmi přísné trasování, o kterém si můžeme nechat jen zdát, resp. které bychom u nás nazvali zavedením totality. Některá opatření Singapur ruší, protože již nejsou nutná. Ale import epidemie z ciziny si velmi hlídá. Pokud jde o Británii, tak ta spoléhá na to, že jejich vakcíny zabránily vzniku těžších případů. To je pravda. Počet nových případů však rychle narůstá a je otázka, zda to nebude mít dopad i na průběh případů. Stále se domnívám, že když koncentrace nákazy dosáhne určitého stupně a portfolio nákazy se určitým způsobem diverzifikuje, začne být virus agresivnější. Uvidíme.
Vy jste na svých stránkách prezentoval varianty vývoje. Dobrá varianta považuje globální nárůst počtu případů za nahodilý výkyv a předpokládá postupné zklidňování. "Připomínám, že klíčovou roli hraje složení, tj. portfolio nákazy dané velikostí přenášené dávky a pestrostí ‚mixu‘. Tomu lze poměrně účinně bránit, ale obávám se, že právě v Praze k tomu nemusí dojít," psal jste. Jaká opatření by teď podle vás byla vhodná, právě co se týká Prahy?
Nepřipustit "Mallorcu", resp. po našem "Techtle-Mechtle," tj. větší množství řvoucích na sebe mladých lidí v bezprostřední blízkosti v uzavřeném prostoru po delší dobu. Tady dramaticky roste riziko takové koncentrace mikromutací, v nichž dojde ke "zdivočení" viru a začne se šířit portfoliová nákaza. V Praze k tomu již patrně dochází a budeme s tím mít problém.
(Pokračování)
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
a nově i zde (lepší a přehlednější):
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)