Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/453
V tomto pokračování o šíření nákazy na Mallorce
Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:
- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)
- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.
COVI-kávička 3.7. GB +27,1 RF +23,2. Co dál?
Rusko +23,2 tisíc nových případů. Stále nebezpečně hodně.
A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
|
Rusko : Francie |
|
23,2 : 2,7 |
Británie +27,1 tisíc nových případů. To je stále hodně. Uvidíme, zda ustojí rozvolňování. Těžší případy zatím nepřibývají.
Problémy Kolumbie, ĺrán, Indonésie, JAR.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
Ke kauze Mallorca
Jeden z klíčů k pochopení logiky chování viru (ale i toho našeho chování):
Právě jeden z Baleárských ostrovů, Mallorca, má být zdrojem nákazy u studentů z nejméně sedmi regionů Španělska. Zatím nejvíce nakažených studentů po návratu z Mallorcy, kam mladí lidé zamířili po absolvování zkoušek potřebných k přijetí na univerzitu, hlásí Madrid. Španělská metropole dosud zaznamenala 320 případů nákazy ve spojitosti s pobyty studentů na Mallorce, další dva tisíce mladých lidí pak zamířily do karantény, informuje deník El País. Ministerstvo zdravotnictví Baleárských ostrovů uvedlo, že případy nákazy se týkají studentů, kteří na ostrov přicestovali mezi 18. a 20. červnem, píše server Majorca Daily Bulletin.
Desítky případů pak hlásí dalších šest španělských autonomních oblastí. Zatím 67 případů nákazy eviduje Valencie, 50 Galicie, 49 Baskicko, 20 Murcia, 12 Castilla La Mancha a 10 Aragón. Jihošpanělská Andalusie zatím neeviduje žádný případ nákazy, v izolaci je ale v regionu aktuálně 476 studentů, kteří se vrátili z Mallorcy.
Studenti ze všech koutů Španělska měli na ostrově ve Středozemním moři pobývat celkem v osmi hotelech. Podle madridských úřadů se pak mladí lidé účastnili "poměrně intenzivního programu včetně oslav". Mezi aktivitami se pak podle úřadů objevil například reggaetonový koncert v býčí aréně Plaça de toros de Palma nebo večírky na lodi.
V reakci na prudký nárůst počtu případů nákazy v souvislosti s návštěvami Mallorcy rozhodl španělský krizový štáb vydat doporučení, aby se na konci roku žádné školní pobyty a podobné akce nekonaly na Mallorce, potažmo na Baleárských ostrovech. Oblast ministerstvo zdravotnictví označilo za region s "vysokým rizikem přenosu nákazy".
Úřady na Baleárských ostrovech už podle deníku El País určily oblasti, kde se mohl covid-19 šířit. Za prudkým nárůstem počtu případů podle úřadů stojí cestovní kanceláře z pevninského Španělska, které dostatečně nekontrolovaly dodržování opatření nebo své klienty dostatečné neinformovaly. "Toto jednání už nesmí být nadále tolerováno," řekl deníku místní ministr cestovního ruchu Iago Negueruela.
Regionální vláda už podle svého vyjádření požádala o prošetření a plánuje proti cestovním kancelářím podniknout právní kroky. Hned několik studentů madridských škol, kteří se na ostrově nakazili covidem-19, pak podle místních úřadů přiznalo, že během pobytu došlo opakovaně k porušování protiepidemických opatření. Například pravidla týkající se zakrývání dýchacích cest mladí lidé ignorovali, uvedla vedoucí madridského odboru zdravotnictví Elena Andradasová.
Noční kluby na Baleárských ostrovech byly v době studentských pobytů zavřené, návštěvníky znovu přivítaly až tento víkend. Během června ale například bary nebo hudební kluby mohly mít otevřeno až do druhé hodiny ranní, nadále byl ale zakázán tanec, a to ve venkovních i vnitřních prostorech...
"Toto ohnisko nových případů je možné označit za takzvaného superšiřitele. Jde o uzavřené prostory se spoustou lidí, kteří jsou v těsné blízkosti," varuje epidemiolog z barcelonské fakultní nemocnice Clínic Toni Trill. Trasování možných kontaktů bude v této situaci podle něj velice obtížné. "Je takřka nemožné zjistit, kdo byl s nakaženými v kontaktu kromě skupiny jejich přátel," řekl deníku El País Trill.
K tomu:
Nejdříve k logice chování člověka: Jeho racionalita selhává. Média celého světa oplakávají studenty držené v karanténě, ale vůbec si nevšímají, jakou ekonomickou ránu jejich nezodpovědným chováním dostala turistická zařízení a jak přišly o své dovolené tisíce lidí, kteří si ji řadně zaplatili.
Nyní k logice chování viru: Případ MALLORCA ilustruje, že virus se stává nebezpečným tam, kde se to přežene. Tam, kde jsou přenosy natolik intenzivní, že na ně virus reguje druhou složkou své evolučně stabilní strategie, tj. přejde do modu "zdivočení" (rychlé replikace) a spouští další nárůst epidemie (oproti stavu, kdy docházelo k jeho zklidňování). Tj. rozhodující je uhlídat excesy (a ne je obhajovat, dělat z nezodpovědně se chovajících jedinců, kteří poškodili druhé, trpitele).
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:
Ekonomie a ekonomika doby postkovidové
(pohled za horizont událostí)
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html
Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:
K připravované monografii o tvůrčích mezigeneračních týmech
Začalo období prázdni a podle svého předsevzetí jsem začal dávat dohromady týmově připravenou monografii s pracovním názvem "Tvůrčí mezigenerační týmy – základ inovačního potenciálu i realizátor změn".
Průběžně budu informovat o postupu práce. Zde je první část předmluvy:
Předmluva od vedoucího autorského týmu
Do (v pořadí sedmé monografie zpracované týmem, který se zabývá problematikou přechodu k ekonomice, jejíž dominantní ekonomický sektor bude vytvářen produktivními službami, tj. službami zaměřenými na nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu) zařazuji ještě před úvodem několik svých úvodních poznámek. Považuji je za důležité k lepšímu pochopení dalšího textu, resp. toho, co vydáním monografie sledujeme.
Povodně měla být obsahem sedmé monografie problematika interdisciplinárního přístupu. Z několika důvodů. Řešení problematiky interdisciplinárního přístupu (ve smyslu toho, jak jej realizovat) zvyšuje produktivitu odborné činnosti, zejména týmové. Dalším důvodem je, že na tématu významu interdisciplinárního přístupu lze velmi názorně ukázat, jak dysfunkčně působí současná kritérie hodnocení "tvůrčí činnosti" (jak se to nyní nazývá místo kdysi užívaného "vědecké činnosti", což není tak úplně náhodou). V neposlední řadě pak proto, že tomuto tématu byl věnován 22. ročník loňské tradiční konference "Lidský kapitál a investice do vzdělání" a máme k dispozici dostatek velmi dobrých podkladů ke zpracování monografie na téma interdisciplinárního přístupu. Jeden z nejhodnotnějších a nejzajímavějších je od doyena našeho týmu Vladislava Pavláta.
Monografii na téma interdisciplinárního přístupu dokončíme. Doufám, že nedlouho po té, kterou nyní věnujeme problematice tvůrčích mezigeneračních týmů (dále TMT). Proč ta změna pořadí? Také má několik příčin:
- Podařilo se nám dosáhnout řady důležitých výsledků v oblasti TMT.
- Připravujeme na toto téma prestižní projekt, v rámci kterého ukážeme, že se jedná o problematiku, k jejímuž zpracování se nabízejí velmi silné teoretické nástroje.
- Jde o určitou sebereflexi našeho vlastního týmu.
...a bylo by možné uvést ještě další dílčí důvody. Ale nejdůležitější je něco jiného. Stále více lidé z různých oblastí, různého věku a při různých příležitostech se mně ptá: Lze v současné době vůbec něco dělat pro změnu k lepšímu?
Otázka je na místě. Jak a čím může člověka přispět k tomu, abychom našli východisko z krize, do které se stále více zaplétá celý svět i naše země. Problémy i rizika narůstají a řešení většina lidí nevidí. A už vůbec nevidí, jak by sami mohli k řešení problémů a snížení rizik přispět. Případně se nechají zlákat někým, kdo jim nabídne chvilkovou iluzi, aby pak byli ještě více zklamáni. To je empirický fakt doložitelný průzkumy veřejného mínění. A věda je nemůže ignorovat. Měla by na něj reagovat tím, že na otázku "Co dělat, aby se věci začaly měnit k lepšímu?" dá odpověď. (A podle toho, jak fundovanou, využitelnou a konkrétní odpověď je věda schopna dát, by se měla hodnotit...)
Při současném narušení (které dosahuje až úrovně destrukce či rozkladu) nelze očekávat změnu "shora", alespoň ne bez toho, že se pro ni vytvoří podmínky zdola. Doložím to konkrétním příkladem.
(Pokračování)
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
a nově i zde (lepší a přehlednější):
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)