Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/439
V tomto pokračování o účinnosti vakcín v Británii a J. Schneider o deseti ranách kovidových
Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:
- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)
- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.
COVI-kávička 19.6. Brazil +98,1 RF +17,3. Co dál?
Brazílie +98,3 tisíc nových případů.Těsně pod magickou hranicí sta tisíc.
Rusko +17,3 tisíc nových případů. Zase povyskočilo a to není dobré.
A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
|
Rusko : Francie |
|
17,3 : 3,2 |
Británie +10,5 nových případů, což je také hodně.
Chile +6,8 nových případů, také hodně.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
Dramatický vývoj v Británii a sledování účinnosti vakcín/2
Pozornost si zaslouží vývoj v Británii. Zde je vysoká proočkovanou, epidemie se však drží na poměrně vysokých stavech nově nakažených, ne a ne ji potlačit. Příčiny tohoto jevu nejsou dostatečně zřejmé.
Každý týden je přitom vydávána velmi kvalitně zpracovaná "Zpráva o sledování vakcín COVID-19", viz tato za 23. týden:
Vybírám z ní zajímavá hodnocení a data:
Dopad na populaci
Dopad očkovacího programu na populaci se posuzuje s přihlédnutím k pokrytí vakcínami, důkazům o účinnosti vakcín a nejnovějším indikátorům dozoru nad chorobami COVID-19. Do 9. června 2021 v Anglii bylo první dávkou očkováno 54,4 % a druhou dávkou 38,2 % populace. Podle zavedení programu je pokrytí nejvyšší u nejstarších věkových skupin. Na základě testování protilátek u dárců krve 77,4 % dospělá populace nyní má protilátky proti COVID-19 z infekce nebo očkování ve srovnání s 15,1%, které mají protilátky pouze z infekce. Více než 98 % dospělých ve věku 50 let a starších má protilátky buď z infekce, nebo očkování. Poslední odhady naznačují, že očkovací program odvrátil 42 000 hospitalizací a více než 14 000 úmrtí u starších dospělých.
Účinnost vakcín
U každé vakcíny COVID-19 schválené ve Velké Británii byly provedeny velké klinické studie, které zjistily, že jsou vysoce účinné při prevenci symptomatických onemocnění u studovaných populací. Je důležité pokračovat v hodnocení účinnosti vakcín v "reálném světě", protože to se může lišit od účinnosti klinických studií. Klinické studie jsou rovněž prováděny, aby bylo možné posoudit účinnost vakcíny proti laboratorně potvrzenému symptomatickému onemocnění s relativně krátkou dobou sledování, aby bylo možné co nejrychleji zavést účinné vakcíny. Pochopení účinnosti proti různým výsledkům (jako jsou závažné nemoci a další přenosy), účinnost v různých podskupinách populace a porozumění době trvání ochrany jsou však stejně důležité při rozhodování o tom, které vakcíny by měly být implementovány.
Účinnost vakcíny se odhaduje porovnáním výskytu onemocnění u očkovaných jedinců s výskytem u neočkovaných jedinců. Níže uvádíme nejnovější důkazy o účinnosti vakcín v reálném světě ze studií na populacích ve Velké Británii. Většina těchto údajů se týká období, kdy hlavním cirkulujícím virem byla varianta B.1.1.7, a objevují se údaje o účinnosti proti symptomatickému onemocnění u B.1.617.2. Zjištění jsou shrnuta v tabulce, viz:
(Pokračování)
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:
Ekonomie a ekonomika doby postkovidové
(pohled za horizont událostí)
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
a nově i zde (lepší a přehlednější):
Jan Schneider o historických kontextech doby kovidové/5
Jan Schneider si dal hodně záležet na článku "Kam jsme dospěli: Desátá rána kovidová aneb Není návratu", který uveřejnila Česká pozice. Sahá až k nejzaším dochovaným vzpomínkám lidstva, aby prostřednictvím identifikování neustále se opakujících chyb ukázal na chyby současné. Svou filozofickou úvahu zařazuje do aktuálních kontextů doby kovidové. Jeho intelektuální výkon si zaslouží nejen přečtení, ale i promyšlení. Z mého hlediska je nutné další promýšlení současné doby zaměřit v návaznosti na toto pojednání těmito dvěma směry:
1. Více obnažit příčinu současných problémů, resp. to, jak funguje současná degenerující globální moc.
2. Ani velmi dobrá retrospektiva cesty k dnešku neumožňuje vytvoření dostatečně jasné představy o tom, o jakou změnu, která znamená překonání současných problémů, jde.
Uveřejňuji Schneiderův článek na pokračování a připojují své poznámky. Od svého textu jej odlišuji barevně, nejdůležitější zvýrazňuji tučeně:
Kam jsme dospěli: Desátá rána kovidová aneb Není návratu – 5. část
Jan Schneider
Návrat do minulosti není možný, protože bychom se vydali po cestě, která nás sem dovedla. Jsme v letadle, které se rozjelo, a zastavit ho není jak ani kde – a když nevzlétne, narazí. Musíme se probudit ze snu. Už nebude návratu k "normálu".
Jeden z geniálních montypythonských skečů je o člověku, který stojí před popravčí četou, a poprava se nedaří, tak ho pošlou zpátky do cely, a on usne, a probudí se doma na zámku, u stolku, čaj o páté, maminka, sušenky – vše jak bývalo, a on se uvolní, a blaženě říká: "Maminko, já měl tak hrozný sen..." A ona ho přeruší, a říká: "Ne, miláčku, toto je sen."
Chování lidí na Zemi by mělo být založené na vědomí odpovědnosti globální, odpovědném uplatňování politických práv v měřítku regionálním, a na odpovědném konání lokálním. Není možné přehnat důraz na nepřikrášlované poznání reality, protože jakékoliv ideologické zkreslení exponenciálně snižuje efektivitu našich reakcí.
Šíření a mutování pandemie závisí především na kvalitě přenosu nakažlivé nemoci lidmi a na kvantitě mezilidských kontaktů. Prvý parametr lze omezit (nikoliv však vynulovat) očkováním. Druhý omezením fyzického pohybu osob po planetě.
Námitka ve smyslu didaktické poučky Jana Amose Komenského (1592–1670), že cestováním je završeno vzdělání, je zcela na místě. Řešením je pomalý pohyb osob, které kromě cílových zemí poznávají nejprve ty mezilehlé, a tím získávají lepší představu o světě. Pobývání v cizích zemích není adrenalinově turistické, ale pracovní. Práce za účelem získání prostředků na obživu neobyčejně prohlubuje poznání cizích zemí a společenství.
Námitku ve smyslu potřeb globalizované ekonomiky je zcela na místě odmítnout, protože globalizovaná ekonomika je jedním ze zdrojů globální neprůhlednosti a neodpovědnosti v podnikání. Zvyšuje ekonomickou nerovnost, která je jednou z příčin masové migrace, v základu ohrožující celé společnosti.
Ekonomické oběhy se musejí co nejvíce zkrátit, tedy lokalizovat, což kromě potravinové soběstačnosti, a tudíž i bezpečnosti, s sebou nese velký užitek ekologický, a to jako vedlejší produkt, bez vynaložení jakýchkoliv investic.
Námitce ve smyslu prospěšných stránek turistiky (transferu peněz z bohatých do chudých zemí) lze v omezené míře vyhovět stanovením důsledných trasovacích mechanismů a následných karanténních pobytů, tím delších, z čím vzdálenějších krajin se dotyčné osoby vracejí.
Neustálé omílání mantry o návratu k "normálnímu životu" svědčí o naprostém nepochopení současné situace. Není žádoucí návrat, protože ten "normální" život nás dovedl až sem, na okraj propasti. Návrat k "normálnímu" životu by znamenal už jen možnost učinit další krok.
Přesně, jako je to v tom vtipu o muži, který koupil osla od kazatele. Byl však upozorněn na speciální druh výcviku, kterého se oslu dostalo, aby byl důstojným sluhou kazatele. Například jediným způsobem, jak ho zastavit, bylo hlasitě zvolat "amen!" Jediným způsobem, jak zase přimět k chůzi, bylo "haleluja!" Muž byl potěšen a hned vyrazil na zkušební jízdu podle kazatelových instrukcí. "Haleluja!" – a osel přímo letěl. "Aáámen!" a osel na fleku zabrzdil.
Muž tedy osla zaplatil a "haleluja!" Dlouho, dlouho jeli horami. Zabloudil však a blížil se strži. Usilovně se snažil vzpomenout na ono brzdné slovo. Vyzkoušel snad všechno: "Bible! Církev! Kostel! Otčenáš! Zdrávas!" Teologie nepomáhala, zkusil to pro jistotu jinak: "Zastav! Prosím! Stop! Halt! Zpět!" Nic nepomáhalo. Sráz se blížil. Vzmohl se už jen k poslední modlitbě. "Ve Tvém jménu, bože všemohoucí, ať to zvíře zastaví! Amen!" Osel na fleku stál. Rozrušený kazatel dal průchod své vděčnosti: "Haleluja!"
Pandemie se nezastavila, jen se přibrzdila. Netrpěliví politici však již volají "haleluja!"
Celé viz: Zdroj: https://ceskapozice.lidovky.cz/tema/kam-jsme-dospeli-desata-rana-kovidova-aneb-neni-navratu.A210608_175855_pozice-tema_lube
K tomu ode mne:
Dobrý závěr. Nevím ovšem, proč tak komplikovaně. Cesta vpřed je vidět docela jasně. Jde o společnost, ve které je svobodný rozvoj každého podmínkou rozvoje všech, což je totéž jako směřování k tomu, aby investiční příležitosti spojené s nabýváním, uchováním a uplatněním lidských schopností byly co nejvíce využívány podle míry jejich výnosnosti. Stačí si odpovědět na otázku, co tomu brání, a známe i odpověď na otázku "Co dělat?", dokonce i na otázku "Čím začit?"...
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)