Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/445
V tomto pokračování o Izraeli po očkování a Kulveitovo poučení
Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:
- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)
- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.
COVI-kávička 25.6. ČR +0,099 Rusko +20,2. Co dál?
Česká republika: +0,099 tisíc nových případů. Jako u Bati. A včera prý to nebylo +0,161, ale jen +0,109. To by šlo. Předčasný poplach, ale on může nárůst začít.
Rusko +20,2 tisíc nových případů. Další nárůst a o hodně.
A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
|
Rusko : Francie |
|
20,2 : 2,0 |
Británie +16,7, nových prípadů denně, zase nárůst.
Z latinskoamerických států nejvíce vyskočila Kolumbie na 33,0 nových prípadů denně.
Něco se děje i v Izraeli, začíná tam pomalý nárůst, už se dostal na dvě stovky nových případů denně, konkrétně 0,205.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
Sledujme, co se děje v Izraeli, a poučme se z toho
Izrael je hodně důsledný. Dva měsíce měl nulu nebo téměř nulu nových případů, několi posledních dnů pomalounku roste něco přes stovku. Jde přitom většinou o očkované jedince.
Koronavirus v Izraeli: Tři očkovaní pracovníci Ministerstva obrany Izraele infikovaní COVID
Jedná se o první aktivní případy koronavirů zaznamenané v IDF od 2. května, kdy armáda nehlásila žádné případy, poprvé za více než rok.
Dva vojáci MOI a jeden pracovník MOI, kteří byli očkováni proti novému koronaviru, měli podle pondělního mluvčího MOI v pondělí pozitivní test.
Jedná se o první aktivní případy koronavirů zaznamenané v MOI od 2. května, kdy armáda nehlásila žádné případy poprvé za více než rok.
Mluvčí MOI ve svém prohlášení veřejnost ujistil, že "MOI bude i nadále usilovat o ochranu zdraví všech svých vojáků".
Ministr obrany Benny Gantz spolu s velitelem domácí fronty genmjr. Uri Gordin a velení obrany brig. Gen. Moshe Edri provedl v pondělí hodnocení na letišti Ben-Gurion, aby zkontroloval jejich protokoly o koronaviru a lépe pochopil rizika, která virus stále představuje.
Po vyhodnocení Gantz nařídil jednotce "Ella", která se zabývá epidemiologickými epidemiemi, aby počkali na další pokyny před ukončením svých činností, které zahrnují koordinaci vyšetřování v oblastech zabývajících se virovými epidemiemi, dokud nebude provedeno další hodnocení s ministerstvem zdravotnictví.
Také jim nařídil, aby neuzavírali žádné ze svých zařízení a aby znovu zahájili operace, které již mohly být ukončeny, dokud nebude proveden úplný přenos pravomocí na oddělení, které místo nich začne vyšetřovat epidemiologická vyšetření. Očekává se, že tento proces začne 1. července.
Gantzovo hodnocení letiště Ben-Gurion přišlo poté, co ministr zdravotnictví Nitzan Horowitz prohlásil, že pokud jde o zákaz cestování vysoce rizikových zemí, v bývalé vládě "došlo k problémům při spolupráci mezi příslušnými ministerstvy".
Zákaz cestování do zemí považovaných za vysoce rizikové, který schválila předchozí vláda, nepřišel s žádnými donucovacími opatřeními, uvedl a dodal, že v příštích několika dnech budou pokutováni ti, kteří létají do těchto míst.
Asi 48 lidí mělo v neděli pozitivní test na virus a dalších 88 bylo identifikováno v pondělí od 17:30. Tak vysoký počet nových denních případů byl naposledy zaregistrován na konci dubna. Míra infekce však zůstává extrémně nízká ve srovnání s tisíci lidí, kteří byli každý den infikováni během nejhorších období nemocnosti v Izraeli.
Kvůli nedávným ohniskům kleslo město Binyamina ze zelené na žlutou ve vládním systému hodnocení koronavirů a je v současnosti domovem největšího počtu aktivních případů koronaviru v zemi.
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:
Ekonomie a ekonomika doby postkovidové
(pohled za horizont událostí)
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html
Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:
Rozumný Kulveit o tom, v čem bychom se měli poučit/1
Také jste si všimli toho, že čím rozumnější názor zazní, tím méně publicity dostane? Tak cestě rozumu napomůžu alespoň touto formou.
Ten podstatnější příběh aneb Co si z pandemie skutečně odnést za poučení? – 1. část
Jan Kulveit
V oblasti interpretace pandemie bude dost možná ve veřejné debatě převažovat spor založený na falešném dilematu "životy vs. ekonomika” nebo "životy vs. běžný život”. Tohle dilema je v prvním přiblížení úplně falešné, a úspěšné zvládnutí epidemie přináší malé ztráty na životech i menší omezení života, kdežto cesta "promoření” vede zároveň k mnoha obětem i dlouhým lockdownům. Obojí je fakt o dynamice epidemie nahlédnutelný třeba analýzou několika diferenciálních rovnic SIR modelu, nebo třeba hravou formou hraním koronahra.cz, ale pokud jej za rok nepochopila velká část veřejnosti, a na podzim nechápali někdy ani lidé v rozhodujících pozicích typu ministra zdravotnictví, nelze očekávat, že k pochopení nesmyslnosti dilematu a snahy hledat "kompromisní polohu epidemie na hraně kapacity zdravotnictví” dojde zrovna teď, když praktické důsledky už nejsou tak zásadní. Spor ovšem bude plnit média.
Čemu se ovšem chci věnovat je jiný pohled, na kterém se ve skutečnosti možná shodne dost lidí z různých stran předchozího sporu. A paradoxně proto nezíská tolik pozornosti (protože pozornost přitahují hlasité spory).
Riziko pandemie typu COVID nezvládlo ani Česko, ani Evropa, ani lidská civilizace jako celek. Na nepřipravenost států na podobnou krizi přitom upozorňovali experti desítky let. Potřebné struktury často neexistují a neexistovaly, existující struktury byly neadekvátní problému, rozhodování zmatené. Problémy přitom mají často povahu systémového a systematického selhání.
Když si vezmu jako příklad Česko: na různé dobrovolnické aktivity se mohou názory lišit, ale někdy spíše než o spor může jít o jednoduché nedorozumění. Například na jaře Česko docela dost zachraňoval Pavel Řehák a tým jeho spolupracovníků, což bylo podle mě dobře a je důvodem k vděku. Z toho ale neplyne, že by bylo dobře, že se Česko ocitlo v situaci, kdy je zachraňuje Řehák! Ani Pavel Řehák si jistě nemyslí, že stav, kdy vláda vůbec nechápe epidemickou situaci a nemá informace, je dobře, protože poskytuje skvělou příležitost zachraňovat zemi.
Že v některých případech dobrovolníci a různé ad hoc iniciativy jako náplast řešili systémová selhání, by nemělo zakrýt, že k nim došlo.
Důležité je i to, že podobné problémy ale nebyly vůbec specifikem Česka. Problémy české vlády mohou snadno vyvolat dojem, že změna typu "jiná vláda” by situaci zcela změnila. Osobně si myslím, že se zachováním stejné institucionální struktury, stejné státní správy, stejné sestavy lidí v nepolitických funkcích, by měly mnoho podobných problémů i jiné potenciální vlády.
Řada selhání má přitom opakující se systémové příčiny. A řada z nich se přitom opakuje i teď, a povedou k nepoučení se z chyb.
(Pokračování)
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
a nově i zde (lepší a přehlednější):
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)