K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/441

V tomto pokračování

Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:

- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)

- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.

COVI-kávička 21.6. ČR +0,057 Rusko +17,6. Co dál?

Česká republika:   +0,057 tisíc nových případů. Podle očekávání minimální přírůstek.

Rusko +17,6 tisíc nových případů. Nebezpečně hodně.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Británie +9,3 nových případů, to je moc.

Chile +9,3 nových případů, to je dost.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Dramatický vývoj v Británii a sledování účinnosti vakcín/4

Pozornost si zaslouží vývoj v Británii. Zde je vysoká proočkovanou, epidemie se však drží na poměrně vysokých stavech nově nakažených, ne a ne ji potlačit. Příčiny tohoto jevu nejsou dostatečně zřejmé.

Každý týden je přitom vydávána velmi kvalitně zpracovaná "Zpráva o sledování vakcín COVID-19", viz tato za 23. týden:

https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/992741/Vaccine_surveillance_report_-_week_23.pdf?fbclid=IwAR2-sXT5Zhpq5MKsH0OleRDarLzbI7dHrLgnoKIGUKLp2WfLx_AflzTiUjE

Vybírám z ní zajímavá hodnocení a data:

Dopad na populaci

Vakcíny mají obvykle přímé účinky na očkované osoby i nepřímé účinky na širší populaci kvůli snížené pravděpodobnosti, že lidé přijdou do styku s nakaženou osobou. Celkový dopad očkovacího programu proto může přesahovat odhadovaný pomocí analýzy účinnosti vakcíny. Odhad dopadu očkovacího programu je náročný, protože neexistuje zcela neovlivněná kontrolní skupina. Kromě toho je třeba odlišit účinky očkovacího programu od účinků jiných intervencí (například uzavření obchodů, restaurací apod., nebo opatření pro kontrolu ohnisek nákazy), změn chování a jakýchkoli sezónních výkyvů v aktivitě COVID-19. PHE a další vládní a akademičtí partneři sledují dopad očkovacího programu na hladiny protilátek

COVID-19 v populaci a různé ukazatele nemocí, včetně hospitalizací a úmrtnosti

Děje se tak prostřednictvím testování na populaci a pomocí modelování, které kombinuje míru krytí vakcínami u různých populací, odhady účinnosti vakcín a indikátory sledování nemocí.

Obrázek 1). Zobrazuje prozatímní počet a procento lidí v Anglii, kteří dostali 1 dávku nebo 2 dávky očkování COVID-19 podle věkových skupin a týdnů od zahájení programu.

K tomu: To ovšem nastolujde otázku, proč jsou v Británii stále tak vysoká čísla nově nakažených? A to v letním období?

(Pokračování)

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:

V návaznosti na námět k aktivnímu stáří

Pokud se někdo pokouší o změnu k lepšímu, musí umět předvídat budoucí vývoj. Někdy ovšem ani to nepomůže. Protože nás ještě během voleb a hlavně po volbách čeká tvrdý střed o pojetí změn v penzijním systému, pokouším se o následující předpověď toho, co se bude dít.

Stoprocentně lze počítat s tím, že dosažený výsledek Maláčové bude shozen ze stolu kvůli nárokům na státní rozpočet. Tato vláda to už udělala a další to udělá s ještě větší chutí.

Patrně ještě před volbami bude právě z tohoto hlediska návrh Maláčové terčem posměchů už kvůli velkému deficitu státního rozpočtu na rok 2022, který bude ČSSD podporovat (nic jiného jí nezbývá).

Na to existuje jediná "výmluva" a tu je potřeba připravit. Jakmile se to stane (Maláčová se chytila do stejné pasti jako ve své době Špidla, když se o podobnou reformu pokoušel), je potřeba přijít s tímto: Dobře, chcete reformu bez nároků na státní rouzpočet, přitom takovou, aby zabezpečila stabilitu průběžného penzijního systému na slušném náhradovém poměru. Budiž. Jde to, ale bude se to muset dělat postupně. Máme připraveno.

Motorem této reformy je motivace k aktivnímu stáří na základě dobrovolného prodloužení doby produktivního uplatnění a solidarity mezi těmi, kteří mohou a chtějí být výdělečně činni, a těmi, kteří již z řady důvodů být nemohou.

Jestli to změní vývoj preferencí, nevím, ale alespoň do budoucna to bude dobré východisko. Rozumně a s pochopením toho, o co jde, realizovaná reforma penzijního systému může totiž odstartovat celý komplex reforem vyúsťujících ve společnost, jejíž ekonomika je založena na rozvoji a uplatnění schopností člověka, resp. na dominantní roli sektoru produktivních služeb, které k nabývání, uchování a uplatnění schopností lidí přispívají.

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

a nově i zde (lepší a přehlednější):

https://slerka.shinyapps.io/dashboard/?fbclid=IwAR1dQ1jbmRfxHKBXwhI9WnINy781R67yCILsW6xtzUb2BJMDVUKdNqm_uzI

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)