Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/440
V tomto pokračování k účinnosti vakcín v Británii a cesta ke spokojenému aktivnímu stáří
Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:
- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)
- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.
COVI-kávička 20.6. GB +10,5 RF +17,9. Co dál?
ČR se dnes opozdila ve zveřejnění.
Rusko +17,9 tisíc nových případů.To není dobré. Roste to a roste....
Británie +10,5 nových případů, což je také hodně.
Chile +6,8 nových případů, také hodně.
A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
|
Rusko : Francie |
|
17,9: 2,3 |
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
Dramatický vývoj v Británii a sledování účinnosti vakcín/3
Pozornost si zaslouží vývoj v Británii. Zde je vysoká proočkovanou, epidemie se však drží na poměrně vysokých stavech nově nakažených, ne a ne ji potlačit. Příčiny tohoto jevu nejsou dostatečně zřejmé.
Každý týden je přitom vydávána velmi kvalitně zpracovaná "Zpráva o sledování vakcín COVID-19", viz tato za 23. týden:
Vybírám z ní zajímavá hodnocení a data:
Účinnost proti symptomatickému onemocnění
Účinnost vakcíny proti symptomatickému COVID-19 byla v Anglii hodnocena na základě údajů z komunitních testů souvisejících s údaji o očkování z NIMS a z průzkumu COVID Infection Survey. Současné důkazy pocházejí především od starších dospělých, kteří byli očkováni v nejranější skupině. Odhady účinnosti vakcíny se pohybují od přibližně 55 do 70 % po 1 dávce, s malými důkazy o variacích podle vakcíny nebo věkové skupiny. Údaje o 2 dávkách naznačují účinnost přibližně 65 až 90 %. Většina existujících odhadů se týká období, kdy byla hlavním cirkulujícím kmenem varianta VOC-20DEC-01 (B.1.1.7).
Společnost PHE provedla analýzu účinnosti vakcíny proti symptomatickému onemocnění pomocí VOC21-APR-02 (B.1.617.2) s využitím národních genomových a imunizačních datových souborů.
Tato zjištění naznačují, že i když po 1 dávce došlo ke snížení účinnosti vakcíny proti VOC-21APR-02 (B.1.617.2), jakékoli snížení účinnosti vakcíny po 2 dávkách vakcíny bude pravděpodobně malé. Tyto údaje kombinují všechny vakcíny a rozpis podle vakcín je uveden v úplné analýze.
Po jedné dávce došlo k 17 % absolutnímu snížení účinnosti vakcíny proti symptomatickému onemocnění u B.1.617.2 ve srovnání s B.1.1.7, ale pouze k mírnému snížení účinnosti vakcíny po 2 dávkách
Účinnost proti hospitalizaci
Několik studií odhadlo účinnost proti hospitalizaci u starších dospělých, z nichž všechny naznačují vyšší úroveň ochrany před hospitalizací po jedné dávce než u symptomatických onemocnění, přibližně 75 až 85 % po 1 dávce přípravku Pfizer-BioNTech nebo Oxford-AstraZenecavaccine. Údaje o 2 dávkách jsou v současné době k dispozici pouze pro vakcínu Pfizer-BioNTech a ukazují účinnost proti hospitalizaci přibližně 90 až 95 %.
(Pokračování)
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:
Ekonomie a ekonomika doby postkovidové
(pohled za horizont událostí)
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html
Uveřejňuji materiály, které se k tomu vztahují:
K problematice penzijního systému:
Na vyžádání jsem napsal pro ČSSD několik poznámek k aktivnímu stáří:
Aktivní (a spokojené) stáří:
1. Základem je vytvoření motivací (zabudovaných přímo do systému průběžného penzijního pojištění) k dobrovolnému prodloužení doby produktivního (výdělečného) uplatnění člověka ve vyšším (tzv. "poproduktivním") věku.
2. To, co je oceněno i finančně, přispívá i k prožitkům štěstí.
3. Rezervy zde jsou obrovské, plně stačí k tomu, aby se zabezpečila trvalá udržitelnost průběžného systému bez vnějších zderojů s vysokým náhradovým poměrem a při "zastropování" odchodu do důchodu na úrovni 65 let.
4. K realizaci reformy zvyšující motivace k dobrovolnému prodloužení doby produktivního uplatnění nejsou nutné žádné vnější zdroje, dobře nastavený systém naopak generuje zdroje navíc.
5. K prodloužení doby produktivního uplatnění může významnou měrou přispět:
- Poskytování zdravotní péče, která bude zainteresována na prodložení doby produktivního uplatnění (včetně efektivního monitorování zdraví, prevence, účinného využití lázeňství).
- Celoživotní "upgrade" vzdělání zaměřeného změny, které rozvoj poznání přináší, a to i v širších společenských souvislostech včetně mezigeneračního aspektu (akreditovány by měly být jen ty univerzitní programy, které jsou doplněny kurzy zaměřenými na "upgrade" znalostí, a to i pro osoby vyššího věku).
6. Na reformu penzijního systému motivující k prodloužení doby produktivního uplatnění lze navázat provedením organicky doplňujících reforem ve vzdělání a zdravotní péči, které výrazně zvyší efektivnost společenského systému ("vydělají si na sebe").
7. Nutno rozlišovat specifika tří fází "důchového věku":
- Období prodloužení doby plného produktivního uplatnění.
- Období postupnéhu útlumu výdělečných aktivit.
- Období plného ukončení výdělečných aktivit.
8. Tato období nastávající u každého člověka různě, výrazné odlišnosti jsou i v jednotlivých profesích. Každé z těchto období si vyžaduje jiný přístup a jiný typ služeb podporovaných státem, včetně např. pracovní legislativy (která umožní rozvolňování výdělečných aktivit).
9. Nejde o to člověka "přemotivovat a uštvat", ale podpořit jeho přirozenou potřebu být prospěšný a mít možnost si vytvářet i udržvat společenské kontakty po celý život.
10. Ne nevýznamný aspekt je dán tím, že prodloužení doby produktivního uplatnění umožňuje posílit solidaritu mezi těmi, kteří mohou a chtějí být produktivně činní, a těmi, kteří z různých důvodů již produktivně činní být nemohou (nutné vhodně nastavit poměr mezi motivacemi a tímto typem solidarity).
11. Nejpřirozenější oblastí dlouhodobého a vysoce efektivního uplatnění člověka jsou tvůrčí mezigenerační týmy, které mj. umožňují intenzivní mezigenerační transfer poznatků, zkušeností i společenských kontaktů, současně i rozvolňování výdělečných aktivit osob vyššího věku.
12. Podpora vzniku, udržitelnosti a rozšířování tvůrčích mezigeneračních týmů je samostatnou otázkou, které je v současné době věnována nepřiměřeně malá pozornost.
Kupodivu byla podstatná část klubem seniorů akceptována. Jen jestli není pozdě... Po volbách může, resp. určitě bude v této oblasti situace velmi dramatická
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
a nově i zde (lepší a přehlednější):
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)