Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/438
V tomto pokračování o účinnosti vakcín v Británii
Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:
- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)
- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.
COVI-kávička 18.6. ČR +0,163 Rusko +14,0. Co dál?
Česká republika: +0,163 tisíc nových případů. Pokles oproti minulému týdnu, ale mírně zpomalený. Zatím není důvod interpretovat jako vybočení z dlouhodobého trendu poklesu.
Rusko +13,4 tisíc nových případů.Uvidíme, zda pomohou drsná opatření.
A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
|
Rusko : Francie |
|
13,4 : 3,1 |
Británie +8,9 tisíc nových případů. V tak proočkované zemi je to skoro záhad. Proto se na nipodíváme podrobněji.
Brazílie +85,9 tisíc nových případů.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
Ruské drama a drsný přístup k řešení. Pomůže?
Za "dramatickou" označil epidemiologickou situaci v Moskvě primátor ruské metropole Sergej Sobjanin. Oznámil, že 60 procent všech zaměstnanců ve službách a na úřadech bude muset podstoupit vakcinaci povinně.
"Očkovat se či neočkovat je osobní volbou, pokud člověk sedí doma nebo na chatě. Ale pokud se pohybuje na veřejnosti a setkává se s dalšími, tak se chtě nechtě stává článkem řetězce šíření nebezpečného viru," prohlásil Sobjanin s tím, že v moskevských nemocnicích je nyní hospitalizováno 12 tisíc pacientů s covidem v různě těžkém stavu.
K tomu: Přinejmenším získáme další cenné zkušenosti o logice chování viru.
Dramatický vývoj v Británii a sledování účinnosti vakcín/1
Pozornost si zaslouží vývoj v Británii. Zde je vysoká proočkovanou, epidemie se však drží na poměrně vysokých stavech nově nakažených, ne a ne ji potlačit. Příčiny tohoto jevu nejsou dostatečně zřejmé.
Každý týden je přitom vydávána velmi kvalitně zpracovaná "Zpráva o sledování vakcín COVID-19", viz tato za 23. týden:
Vybírám z ní zajímavá hodnocení a data:
Souhrn
Nyní jsou ve Velké Británii schváleny tři vakcíny proti koronavirům (COVID-19). Byly provedeny důkladné klinické studie, které chápaly imunitní odpověď, bezpečnostní profil a účinnost těchto vakcín jako součást regulačního procesu. Průběžné monitorování očkovacích látek v populaci je důležité, aby bylo neustále zajištěno, že klinické a veřejné zdravotní pokyny týkající se očkovacího programu budou vytvořeny na základě nejlepších dostupných důkazů.
Public Health England (PHE) úzce spolupracuje s regulační agenturou pro léčivé přípravky a zdravotní péči. (MHRA), NHS England a další vláda přenesla správu a akademické partnery na monitorování očkovacího programu COVID-19. Podrobnosti o strategii dohledu nad vakcínami jsou uvedeny na stránce Public Health England COVID-19: strategie sledování vakcín, viz:
Stejně jako u všech vakcín je bezpečnost vakcín COVID-19 nepřetržitě sledována MHRA. Dospívají k závěru, že přínosy vakcín COVID-19 celkově převažují nad možnými riziky, viz:
Účinnost vakcín
Ve Velké Británii bylo provedeno několik studií účinnosti vakcín, které ukazují, že jedna dávka každé vakcíny je mezi 55 a 70 % účinná proti symptomatickým onemocněním, s vyšší úrovní ochrany proti závažným onemocněním, včetně hospitalizace a úmrtí. Další ochrana je vidět po druhé dávce. Nyní existuje řada důkazů také o tom, že vakcíny jsou účinné při ochraně před infekcí a přenosem.
(Pokračování)
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:
Ekonomie a ekonomika doby postkovidové
(pohled za horizont událostí)
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html
Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:
Jan Schneider o historických kontextech doby kovidové/4
Jan Schneider si dal hodně záležet na článku "Kam jsme dospěli: Desátá rána kovidová aneb Není návratu", který uveřejnila Česká pozice. Sahá až k nejzaším dochovaným vzpomínkám lidstva, aby prostřednictvím identifikování neustále se opakujících chyb ukázal na chyby současné. Svou filozofickou úvahu zařazuje do aktuálních kontextů doby kovidové. Jeho intelektuální výkon si zaslouží nejen přečtení, ale i promyšlení. Z mého hlediska je nutné další promýšlení současné doby zaměřit v návaznosti na toto pojednání těmito dvěma směry:
1. Více obnažit příčinu současných problémů, resp. to, jak funguje současná degenerující globální moc.
2. Ani velmi dobrá retrospektiva cesty k dnešku neumožňuje vytvoření dostatečně jasné představy o tom, o jakou změnu, která znamená překonání současných problémů, jde.
Uveřejňuji Schneiderův článek na pokračování a připojují své poznámky. Od svého textu jej odlišuji barevně, nejdůležitější zvýrazňuji tučeně:
Kam jsme dospěli: Desátá rána kovidová aneb Není návratu – 4. část
Jan Schneider
Vznik současné epidemie je manipulativně tlačen do Číny. Bývalý americký prezident Donald Trump nazval covid "čínskou chřipkou", a v tom hybridním útoku mnozí pokračují dodnes, přičemž od té doby virus zmutoval do varianty anglické, jihoafrické, brazilské, newyorské, kalifornské, německé, konžské a naposledy i indické. Proto se z rozhodnutí Světové zdravotnické organizace (WHO) budou další varianty covidu označovat řeckými písmeny, aby nebyly stigmatizovány země, kde byly poprvé zachyceny.
Jako u každé epidemie, její rozšíření je způsobeno především pohybem obrovského množství osob po celém světě. Imunitní systém člověka víceméně odpovídá místu, kde vyrůstal. Je dávno a dobře známo, že chce-li jet do vzdálené krajiny, udělá dobře, dá-li se očkovat. Globalizované cestovatelské šílenství však dalo přenášením virů po celé Zemi neuvěřitelné podněty k jejich mutacím, neboť i očkovaný jedinec může viry přenášet.
Mnozí vědci už před časem logicky usoudili, že se touto cestou blížíme strašidelnému průšvihu, který je jen otázkou času. Žádných laboratoří nebylo třeba, takové podněty k mutacím, jaké ty miliony cestovatelů poskytly virům, by vědci v takovém množství a intenzitě těžko simulovali.
Shrnuto, dospějeme k závěru, že kromě mnoha neznámých tu máme jednu notorietu, a to přímou závislost šíření epidemie na rychlém pohybu množství osob. Covid je totiž přímým důsledkem fyzické globalizace.
Na souvislost migrace s přenášením nemocí, potažmo s epidemiemi, upozorňovaly zpravodajské služby pravidelně českou vládu přinejmenším od konce devadesátých let. Otázkou je, zda současný český zpravodajský systém plní svou zákonnou povinnost na profesionální úrovni, nebo jen politikaří, snaží se upravovat školní osnovy a lobbuje, aby ovlivnil tendr na jadernou elektrárnu.
Vláda musí státní aparát (krizové řízení, zákonodárství, hmotné rezervy, resortní opatření) připravovat na reálné hrozby a přitom se orientovat podle odborných analýz institucí, které si kvůli tomu zřizuje. Identifikují-li však hrozby a rizika ideologicky, je zaděláno na katastrofu.
Bezpečnostní analytik Miloš Balabán v jednom komentáři zmínil scénář "Rychle vpřed do roku 2023" od bývalého ředitele amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí, doktora Toma Friedena. Týká se nebezpečí, že by se po potlačení epidemie covidu objevila nová nemoc, podobná covidu, jenže mnohem smrtelnější. Je mimořádně důležité se na tuto možnost reálně připravit.
Michal V. Marek, ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, prohlásil, že některé změny nastávají bohužel, až když skutečně "dostaneme po papuli".
Realista Petr Robejšek napsal, že nutnost posilovat národní a lokální rozměr politiky ještě podtrhují hrozivé (a mnohými dosud nepochopené) okolnosti nadcházejícího konce globalizace. To platí tím spíše, že právě na vlastní kůži zažíváme pokus zachovat globální ekonomický systém pomocí technodiktatury.
Podle ekonomky Ilony Švihlíkové, členky Národní ekonomické rady vlády, jsou mnozí politici populisticky přesvědčeni, že důkladné proočkování obyvatelstva nás automaticky vrátí někam do února 2020. To je však iluze. Pandemie totiž, podobně jako válka, s sebou nese velmi nepopulární, významné strukturální změny, a to v celosvětovém měřítku.
Je nutné hledět za horizont voleb a bavit se o tom, co je ve veřejné diskusi polem neoraným, jak se bude měnit hierarchie ve světové ekonomice. "My se tváříme, že se nebude nic dít, ale ono se teda sakra bude. Máme jednoznačně prognózy a už to vidíme, návrat výrob do mateřských zemí, zkracování výrobních řetězců, to jsou všechno zásadní věci, které se nás nějakým způsobem dotknou," řekla Švihlíková v televizní debatě.
Je nutné zkoumat, co se s ekonomikou bude dít, a jak na to reagovat. Je totiž běžné, že se objevují kritické jevy v různých oborech a v různých dobách. Čím více se však shlukují a časově přibližují, tím silnější je synergie, v níž můžeme vidět jeden z příznaků přicházející nové osové doby.
Celé viz: Zdroj: https://ceskapozice.lidovky.cz/tema/kam-jsme-dospeli-desata-rana-kovidova-aneb-neni-navratu.A210608_175855_pozice-tema_lube
(Pokračování)
K tomu ode mne:
Tato část je zdařilá a projevuje se v ní profesionální parketa autora. Nehledejme původ toho, proč tento virus "zdivočel" jinde než v přemíře intenzity globálních styků lidí. To je ta nejefektivnější laboratoř, která dokázala prolomit po milióny let budovanou evoluční stabilitu našeho viru. Teď hledáme (a ne vždy adekvátně a účinně) cestu k jeho zklidnění.
Mj. – je potřeba hledět mnohem dál než za horizont voleb. Musíme pochopit hlubokou proměnu srovnatelnou s průmyslovou revolucí, ale ještě mnohem hlubší a výraznější, protože staví přímo do centra rozvoj schopností člověka jako rozhodující produkční sílu.
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
a nově i zde (lepší a přehlednější):
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)