Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/435
V tomto pokračování J. Schneider o kontextech doby postkovidové
Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:
- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)
- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.
COVI-kávička 15.6. ČR +0,188 Rusko +13,7. Co dál?
Česká republika: +0,188 tisíc nových případů.
Rusko - první náznak stagnace na udržitelném počtu.
A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
|
Rusko : Francie |
|
13,7 : 2,9 |
Británie +7,7 tisíc nových případů, mírně, ale nepříjemně roste.
Chile +6,2 tisíc nových případů.
Irán před prezidentskými volbami překročil magickou desítku (+10,7 tisíc nových případů).
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
Se Sputinkem se roztrhl pytel
Novinky 12.6.
Rusko otestovalo vakcínu proti covidu-19 ve formě nosního spreje. Vakcína má být vhodná pro děti od osmi do 12 let a na trh by měl být uvedena v září. Uvedla to agentura TASS s odvoláním na prohlášení vědce Alexandra Gincburga, který vedl vývoj ruské vakcíny Sputnik V. - Sprej podle Gincburga je stejný, jako vakcína Sputnik V, jen místo jehly se k aplikaci používá tryska a vstřikuje se do nosu. Vakcína pro děti bude připravena k distribuci do 15. září.
Novinky 12.6.
Slovensko spustilo tento týden očkování ruskou vakcínou Sputnik V a dodatečně umožnilo registraci na ni lidem starším 60 let. Zdá se, že ani důchodci zájem o Sputnik nezvedli a tisíce dovezených vakcín skončí v koši. - Slovensko dovezlo začátkem března 200 tisíc dávek Sputniku a do středy se na očkování ruským preparátem přihlásilo necelých deset tisíc lidí. Největší zájem je i nadále v Žilinském kraji, kde se přihlásila téměř tisícovka lidí. Nejvyšší poptávku vykazuje věková kategorie 40 až 44 let. - Podle odborníků se očkování Sputnikem odkládalo tři měsíce, stalo se předmětem politického boje a přispělo k tomu, že premiér Igor Matovič byl nucen vyměnit post předsedy vlády za křeslo ministra financí, aby zachránil koalici. Někteří zájemci už mezitím pochopitelně dostali jinou vakcínu.
Sputnik 7.6.
Náklady na "vakcinační" zájezdy do Ruska se mohou pohybovat pro zahraniční turisty od 700 USD včetně ubytování a konzultací, řekl Sputniku prezident Ruského svazu cestovního ruchu (RST) Andrej Ignaťjev. - Ruský prezident Vladimir Putin ve svém projevu na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru pověřil vládu, aby vypracovala otázku organizace placeného očkování cizinců proti koronavirové infekci v Rusku. Podle jeho slov může Rusko poskytnout možnost zahraničním občanům přijet do Ruska a nechat se zde očkovat.
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:
Ekonomie a ekonomika doby postkovidové
(pohled za horizont událostí)
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html
Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:
Jan Schneider o historických kontextech doby kovidové/1
Jan Schneider si dal hodně záležet na článku "Kam jsme dospěli: Desátá rána kovidová aneb Není návratu", který uveřejnila Česká pozice. Sahá až k nejzaším dochovaným vzpomínkám lidstva, aby prostřednictvím identifikování neustále se opakujících chyb ukázal na chyby současné. Svou filozofickou úvahu zařazuje do aktuálních kontextů doby kovidové. Jeho intelektuální výkon si zaslouží nejen přečtení, ale i promyšlení. Z mého hlediska je nutné další promýšlení současné doby zaměřit v návaznosti na toto pojednání těmito dvěma směry:
1. Více obnažit příčinu současných problémů, resp. to, jak funguje současná degenerující globální moc.
2. Ani velmi dobrá retrospektiva cesty k dnešku neumožňuje vytvoření dostatečně jasné představy o tom, o jakou změnu, která znamená překonání současných problémů, jde.
Uveřejňuji Schneiderův článek na pokračování a připojují své poznámky. Od svého textu jej odlišuji barevně, nejdůležitější zvýrazňuji tučeně:
Kam jsme dospěli: Desátá rána kovidová aneb Není návratu – 1. část
Jan Schneider
Podle bible postihlo Egypt deset ran, než faraónovi cosi došlo a propustil otroky, aby si šli svou cestou, protože chtěli sloužit jinému bohu, než jemu. Jak zdůraznil současný vrchní zemský rabín Efrajim K. Sidon, byla to pro faraóna otázka doslova přelomová, protože znamenala připustit dříve nemyslitelnou eventualitu existence jiného pořádku, než mu byl znám, a v němž byl vzděláván.
V osmdesátých letech se filozofové Milan Machovec (1925–2003), Egon Bondy (1930–2007) a teolog Milan Balabán (1929–2019) na společném bytovém semináři o dějinách myšlení velmi obezřetně tázali, zda je správné množící se zvláštní příznaky doby interpretovat ve smyslu, že se blíží cosi podobně přelomového, co by se dalo nazvat novou "osovou dobou".
A historik Antonín Kostlán není sám, kdo dovozuje, že onen zlom nastal v roce 2020, po němž již svět nebude takový, jako byl. Před námi totiž nestojí návrat k "normálu", ale otázka, co dál.
Pojem "osová doba" bude pro naše účely lépe nebrat dogmaticky, ale inspirativně, básnicky. Naznačuje totiž, že kdysi dávno (několik století před a po roce 500 ante) se – podobně jako dnes – nahromadily jisté krizové jevy v nadkritickém množství. Lidstvo se s nimi vyrovnalo v procesu, který probíhal v celém tehdy známém světě relativně ve stejné době, a poskytl mu sebevědomí a naději.
Materialisté popisují onu "osovou dobu" jako krach životního způsobu založeného na chamtivosti a rozpínavosti, který vedl k hluboké krizi, bídě, nerespektování pravidel a všeobecnému úpadku, včetně mravního. Velmi povědomé, že? A vzniklá prázdnota žádala nové odpovědi.
Ideologové tvrdí, že se lidstvo v té "osové době" vymanilo z mýtu a vypracovalo si duchovnější náhled na svět založený na mravnosti, svobodě, svědomí, odpovědnosti a hodnotě lidského života. Bystřejší myslitelé se však dnes již opět ptají, zda ono dávné řešení nebylo jen dalším, sofistikovanějším mýtem, protože svět po nějakém čase opět dospěl touto cestou do podobně krizové situace. Na pokraj nové osové doby, kdy je zřejmé, že takto to už dál nejde a že je třeba cosi od základu znovu promyslet.
Možná není od věci na tomto místě zmínit téměř anekdotický nářek: "Všude je plno úplatkářství a korupce. Děti už nechtějí poslouchat rodiče. Každý člověk chce napsat nějakou knihu. Je patrné, že se rychle přibližuje konec světa." Pochází z asyrské destičky z doby kolem 2800 let ante.
Celé viz: Zdroj: https://ceskapozice.lidovky.cz/tema/kam-jsme-dospeli-desata-rana-kovidova-aneb-neni-navratu.A210608_175855_pozice-tema_lube
(Pokračování)
K tomu ode mne:
Slibný začátek. Ano. Prožíváme zlomovou, resp. "osovou" dobu. Před nedávnem jsem vedl urputnou výměnu názorů s jedním z recenzentů mého článku pro časopis Politická ekonomie (nejvýznamnější impaktovaný ekonomický časopis unás). Recenzent požadoval, abych vypustil formulaci, že se nacházíme v době "historického excesu". Neustoupil jsem a článek nakonec vyšel. Připomínám tuto nepodstatnou epizodku jen proto, abychom si uvědomili, jak jsme zatíženi setrvačným pohledem na realitu.
Problém je v tom, že pokud nedokážeme setrvačný pohled překonat, nedokážeme dát srozumitelnou, perspektivní a realistickou vizi, která bude mít dostatečnou motivující a sjednocující sílu. A bez takové vize se nic nepodaří.
Naléhavá otázka proto zní: Jak se k takové vizi dobrat?
To je ovšem problém velmi úzce související s následujícím: Jak v sobě překonat past setrvačného vidění světa?
Tak se spolu s J. Schneiderem pokusme na tyto otázky odpovědět.
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
a nově i zde (lepší a přehlednější):
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)