Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/433
V tomto pokračování dobrá analýza zvýšeného počtu úmrtí
Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:
- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)
- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.
COVI-kávička 13.6. Chile 7,6 Rusko 13,5. Co dál?
Chile +7,6 tisíc nových případů a začíná mít problém. Především je otázka, proč k tomu v takto proočkované zemi došlo.
A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
|
Rusko : Francie |
|
13,5 : 4,0 |
Rusko každý den nárůst nových případů o víc než tisíc, dostalo se z dlouhodobě stabilního nárůstu osmi tisíc nových případů na více než třináct. To už je hodně špatné.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
Koronavirus, nadúmrtí, vakcíny/1
Na Seznam-Zprávy se občas objeví i kvalitní článek. Tento využil více zdrojů a pokusil se o prezentaci dat týkajících se zvýšeného počtu úmrtí v období epidemie koronaviru. Zaslouží si pozornost mj. i proto, že nastoluje řadu otázek týkajících se jak chování viru, tak i lidí. Uveřejňuji jej na několik mnou komentovaných pokračování. Od svého textu jej odlišuji fialovou barvou:
Část 1.
V České republice se stále umírá více, než je běžné. Statistiky zemřelých však klesají a i díky očkování se do průměrných čísel vrátila úmrtí seniorů.
V dubnu 2021 zemřelo podle předběžných údajů Českého statistického úřadu 11,5 tisíce obyvatel, tedy o 27 % více, než je pětiletý průměr z let 2015–2019. "Jedenáct a půl tisíce zemřelých však představovalo vůbec nejnižší měsíční úhrn od října 2020, kdy v Česku naplno propukla podzimní vlna epidemie onemocnění covid-19," upozorňuje Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky.
Především v první polovině dubna zaznamenaly statistiky úmrtí klesající trend. Na začátku měsíce přesahoval počet zemřelých 450 osob denně, což je téměř o polovinu více, než je pětiletý průměr z let 2015–2019. Ve druhé polovině dubna bylo denně registrováno okolo 350 zemřelých, tedy o necelou pětinu více než v období 2015-2019.
Pojem nadúmrtí popisuje odchylku počtu zemřelých oproti dlouhodobému průměru. V případě pandemie koronaviru byla tato statistika často sledována, protože ukazuje přesnější dopady šířící se nákazy.
Nejvyšší počet zemřelých byl v České republice zaregistrován v březnu letošního roku, během kterého zemřelo 16,7 tisíce obyvatel, o 62 procent nad průměrem. Dubnový počet zemřelých byl oproti tomu nižší o 5,1 tisíce.
Pokles měsíčního počtu zemřelých byl mezi březnem a dubnem letošního roku zaznamenán ve všech krajích, k nejméně znatelnému snížení došlo v Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském regionu. Dubnový počet zemřelých převyšoval pětiletý průměr z let 2015–2019 nejvíce v Ústeckém a Moravskoslezském kraji (o 36 %), naopak nejméně v Královéhradeckém kraji a v Praze (o 12 %).
Jedna kategorie se navíc vrátila do průměrných hodnot – a to ta nejzranitelnější. "Vývoj úmrtnosti u 80 a víceletých obyvatel potvrdil pozitivní vývoj z března, když se v dubnu úroveň úmrtnosti této seniorské kategorie již vrátila k předpandemickým hodnotám," popsala trend vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová.
"Zlepšení je vidět také u sedmdesátníků, nicméně v jejich případě byla dubnová úmrtnost oproti běžné situaci z let 2015–2019 ještě stále o třetinu vyšší. Nadprůměrná úmrtnost pak přetrvávala i u mladších seniorů," dodala.
Na klesající hodnoty nadúmrtnosti upozorňovala v rozhovoru pro Seznam Zprávy demografka a členka odborné skupiny MeSES Dagmar Dzúrová. "Pozitivní trend týdenního ukazatele nadúmrtnosti ve věkových kategoriích dokumentuje graf níže," vysvětlovala na grafu serveru Ourworldindata.org. "Je z něj velmi dobře patrný nejvýraznější pokles ukazatele nadúmrtnosti právě pro věkovou skupinu 85 let a starší," dokládá profesorka.
Podle Dzúrové je pokles způsobený několika faktory, přičemž konkrétní poměr zásluh je těžké určit. "Na poklesu počtu případů se jistě podílela protiepidemická opatření, narůstající počet osob imunních vlivem vakcinace a prodělaného onemocnění i letní období," vypočítává.
K tomu ode mne:
Únor-březnová vlna nadúmrtí v počtu dosahujícím 20 tisíc má jasného viníka: Daň za "Veselé Vánoce" ministra Blatného. Kdo sleduje moji COVI-kávičku ví, že jsem na důsledky vánočního rozvolnění upozorňoval už od října.
(Pokračování)
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:
Ekonomie a ekonomika doby postkovidové
(pohled za horizont událostí)
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html
Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:
Jan Campbell o 24. Mezinárodním ekonomickém fórum v kontextu epidemie kovidu/2
J. Campbell tradičně píše o kovidu v širším kontextu společenského dění. A přináší neotřelé pohledy. Tentokrát komentuje letošní (již 24.) Mezinárodní ekonomické fórum. Všímá si zejména toho, jak "pátá kolona" působící v Česku dokázala oslabit pozici naší země:
Ve stínu covid-19 – 2. část
Jan Campbell
Prakticky týden po plánovaném setkání prezidentů Putina a Bidena v Ženevě v Moskvě se uskuteční od 22. do 24. června významné 9. Bezpečnostní fórum. Poté, co je ČR na seznamu nepřátelských států předpokládám, že ČR není mezi 119 pozvanými státy a oficiální česká média o něm budou skromně referovat. Přestože podle obsahu slov generálplukovníka Alexandera Fomina (1959), náměstka MV RF (od roku 2017) hlavní témata fóra se týkají i české kotliny:
1) Formace nového světového řádu na základě doktrinálních dokumentů, v nichž se již dnes píše o moderním dělení států na naše – cizí a přátele – nepřátele.
2) Systematické ničení stávajícího systému mezinárodních vztahů, bezpečnostní architektury a snižování role, funkce a významu mezinárodních organizací jako instrumentů používaných při tvorbě rozhodnutí v otázkách bezpečnosti.
3) Záměna mezinárodně uznávaných definicí a dohod nikde a nikdy nediskutovanými definicemi, výmysly a obviněními bez důkazů a prověrky v řádném soudním procesu.
4) Principiálně nové druhy zbraní, které zásadně mění rozložení sil ve světě, včetně změny principů a metod vedení války.
Z uvedeného vyplývá, že česká politická a vojenská diplomacie a zástupci politických stran budou moci diskutovat u Kulhánkova kulatého stolu nad překlady přepisů z jednání, kterých se účastnili spojenci. Ti sami rozhodnou, co je dobré pro českou kotlinu a české konzumenty. Nemám pochyb, že se velice brzo potvrdí u značné části veřejnosti, že štěkání malého psa za plotem EU a NATO doprovázené vstupem ministra Kulhánka na mezinárodní scénu představuje de facto ztrátu další části zbytku suverenity ČR, svobody a podstatné zvětšení závislosti na západních státech.
Nejenom těm, kdo si myslí společně s ministrem Kulhánkem, že Rus stáhl ocas, lekl se českého demokrata s bezpečnostní prověrkou a vše se časem vrátí do normálu, doporučuji nastudovat si veřejně dostupnou dokumentaci o vzpouře několika málo desítek sovětských zajatců v Afganistánu z 26-27. dubna 1985 včetně manipulativního informování západními médii a potrestání Pákistánu a Afganistánu bezpečnostními složkami SSSR za jejich zabití v předvečer oslav 40. výročí ukončení Velké vlastenecké války. Trest byl krutý:
1) V roce 1987 bylo zabito 234 mudžáhidů a pakistánských vojáků.
2) V roce 1988 (10. 4) 1.000 až 1.300 obětí při výbuchu skladů mezi Islámábádem a Rávalpindí.
3) Krach letadla a smrt prezidenta Muhammad Zia-ul-Haqа (1924-1988) po prohlídce amerického tanku M1-Abraham 17.8.
Krach letadla připisují americké zdroje tajným službám SSSR jako mstu za události v dubnu 1985. V době, kdy pravdy je jako šafránu, mezinárodní domluvy se nedodržují, trest může následovat mnohem rychleji a v mnoha formách. Proto připomínám energetické bojové pole.
V době od 13-16 října 2021v Moskvě – v Centrální výstavní hale Manéže bude probíhat Týden ruské energetiky (REW). I tam se bude nepřímo jednat podle principu – o nás bez nás. To protože si čeští politikaři myslí, že je chrání plynovod Gazela, nákup na burze v Rotterdamu, i když v obchodní bilanci ČR s RF se jedná o plyn z RF a ignorování blížících se jednání o obnově dohody o prodloužení dodávek plynu z RF v příštím roce.
(Pokračování)
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
a nově i zde (lepší a přehlednější):
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)