Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/429
V tomto pokračování rozhovor s profesorkou Sykovou
Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:
- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)
- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.
COVI-kávička 9.6. RF +10,0 Indie +91,2. Co dál?
Indie +91,2 tisíc nových případů.
A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
|
Rusko : Francie |
|
10,0 : 6,0 |
Rusko těsně pod magickými deseti tisíci a má problém.
Reuninon s 900 tisíci obyvateli 2,3 tisíce nakažených za den. Tady to bouchlo a bude zajímavé vědět, proč.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
Přínosný rozhovor profesorky Sykové o viru, očkování, očekávaném průběhu epidemie/1
Profesorka Eva Syková, bývalá ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, uveřejnila vyvážený a realistický rozhovor k epidemii koronaviru, do kterého v reakci na položené otázky začlenila i aktuální společenské kontexty. Stojí za to se s jeho obsahem seznámit. Uveřejňuji na pokračování, fialově odlišuji původní text od mého, otázky, které ji byly položeny, odlišuji proloženým textem, abych mohl zvýraznit to nejdůležitější z odpovědí E. Sykové:
1. část:
Začátkem tohoto týdne se Česko po dlouhé době rozvolnilo. Co tomuto rozhodnutí vlády, i když vynucenému opakovanými verdikty soudů, říkáte? Je dobře, že můžeme znovu do divadel, bazénů, do restaurací, do hotelů?
Rozvolnění je určitě namístě, ale přišlo příliš rychle. Verdikt soudu je po právní stránce správný, ale chybou je, že se při rozhodování o regulaci epidemiologické situace a o zdravotních dopadech musíme řídit soudními závěry plynoucími ze špatného pandemického zákona. Vláda měla k disposici pouze nouzový stav, který jí Poslanecká sněmovna nyní už neschválí. Ministr Vojtěch ani vláda teď nemohou nic dělat, pokračovat v protiprávním jednání dál nejde. Je nesporné, že máme nesprávně nastavený a Sněmovnou schválený pandemický zákon, který pravomoc Ministerstva zdravotnictví takto omezuje. Pandemický zákon je paskvil, co vznikl spoluprací vlády s opozicí, která tvrdošíjně trvala na nulovém omezování občanských práv a svobod. Přitom vylučuje jakoukoliv účinnou strategii boje s epidemií. Nelze nic zavírat ani omezovat, a tak je k ničemu. Pandemický zákon je nutné neprodleně předělat nebo nahradit jiným zákonem.
Určitě není ideální, když postup v takovém případě určují soudy, a ne odborný rezort. Kdo by měl mít pravomoc pružně rozhodovat v krizové situaci?K tomu poučení došlo i za cenu velkých ztrát na životě. Je dosavadní promořenost populace a rostoucí počty očkovaných zárukou, že pro nejbližší období nám už nic takového nehrozí?
Tak to vůbec zatím žádná záruka není. Jsem zásadně proti tzv. promořovačům, mezi které patří, bohužel, i řada známých osobností i lékařů. Ti, co prodělali COVID-19, trvalou imunitu nemají. Rostoucí počty očkovaných jsou pro mě jediným ukazatelem toho, že bychom se mohli z epidemie vymanit. Téměř určitě nastane další vlna epidemie, nejpozději na podzim, záleží na tom, jak silná bude. To závisí na promoření, proočkovanosti a pak na nových mutacích. Mutace, před nimiž by současné vakcíny nechránily, jsou velkým nebezpečím. Ukazuje se, že varianty viru SARS-CoV-2 mohou být snáze přenášeny a mít delší dobu, kdy je nakažený infekční, což by znamenalo i delší karantény. Již teď je proto nezbytné spěchat s očkováním všech věkových skupin počínaje 12. rokem věku a připravit dlouhodobý plán, jak začít s eventuálním rychlým přeočkováváním. Je totiž možné, že infekce bude mít trvale sezónní charakter, podobně jako chřipka. Zdá se, že bude vyroben dostatek vakcín, tak si je jen musíme včas zajistit.
Přínos očkování tedy považujete za nezpochybnitelný?
Nejen to, považuji za důležité informovat veřejnost o škodlivosti různých hoaxů a nepodložených názorů šířených na internetu, informujících o nepodložených teoriích o škodlivosti vakcín. Například byla právě publikována studie, že vakcína Pfeizer/Biontech pravděpodobně nemá žádný negativní vliv na plodnost ani negativní vliv na plod u těhotných a kojících matek. Navíc se prokázalo, že imunita po prodělané nemoci vybudí jiné protilátky než mRNA vakcína, která vybudí více protilátek, více jejích druhů a je účinná i u nových variant viru. Trpělivě je nutné vysvětlovat prospěšnost a bezpečnost vakcinace, zdůraznit, že odmítači ohrožují nejen sebe, ale i ty, se kterými se setkávají. Neočkovaní, kteří si myslí, že to zdravotně zvládnou, jsou sobci, kteří ohrožují ostatní, a to je nepřijatelné chování. Kde jeden jedinec ohrožuje druhého, tam je konec svobody. Současnou situaci s tolerancí odmítačů vakcinace, kteří pro to nemají zdravotní důvody, považuji za nedostatečně zvládnutou. Je sice těžké vymáhat očkování, ale musí se najít cesty, jak lidi motivovat. Zvládli jsme dětskou obrnu, záškrt, černý kašel a spalničky, můžeme zvládnout i koronavirus. A z vlastní zkušenosti musím říct, že na mně tento týden nikde potvrzení o vakcinaci nechtěli, a to jsem byla na koncertě Pražského jara, v restauracích i na výstavě v Národním muzeu.
(Pokračování)
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:
Ekonomie a ekonomika doby postkovidové
(pohled za horizont událostí)
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html
Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:
Z mého rozhovoru o současné době pro Parlamentní listy/3
V sobotu mně vyšel "půlnoční" rozhovor pro Parlamentní listy. Již první den k němu byly téměř dvě stovky komentářů, věnovaných mj. tomu, zda je v rozhovoru dostatečně naznačeno, kudy vede cesta k překonání problémů, či nikoli. Článek je především o současné době, pokud je zmíněna epidemie koronavirus, tak jen jako dílčí prvek problémů. Rozhovor uveřejňuji na pokračování, odlišuji jej fialovou barvou.
3. část:
Říkáte, že následkům se dokážeme efektivně bránit, protože je stále zřetelnější, o co jde. Důležité je odhalení mechanismů současné moci a program obrany a nápravy. Vidíte na politické scéně někoho s "programem obrany a nápravy?" Nebo spíš předpokládáte nějakou iniciativu skupin nebo jednotlivců...?
Ano. Potřebujeme srozumitelnou, realistickou a perspektivní vizi vycházející z pochopení příčin současných problémů a orientující na jejich řešení. Dnes žádná politická strana takovou nemá. Ze stran, které jsou svou podstatou strany programové, se staly strany "marketingové". Tím se dostaly na hranu přežití, protože proti síle majetku a vydírání lze postavit jen sílu pravdivého poznání vyúsťující v programovost a ne sliby, často nemyslené vážně a nesplnitelné. Těžko odhadnout, kde konkrétně se zrodí hnutí či iniciativa, která na sebe nabalí přemýšlející lidí. Zdůrazňuji, že přemýšlející. Naštvanost nám nepomůže a je velmi snadné s ní manipulovat. V poslední době se věnuji problematice vzniku, stability, rozrůstání a podpory tvůrčích mezigeneračních týmů. U nás jich je víc než dost. Proto naše ekonomika funguje lépe, než "experti" či "analytici" předpokládali. A nejde jen o podporu tvůrčích mezigeneračních týmů. I politická strana, která bude chtít sloužit naší zemi, lidem v naší zemi, která bude nositelem nápravy a perspektivy, budu muset mít ve svém epicentru tvůrčí mezigenerační tým. Alesoň takový, jaký jsme v létech 1991 až 1992 vytvořili kolem Jirky Svobody a vytáhli KSČM, a to v mnohem těžší době než dnes, téměř o čtyři procenta.
Za pár měsíců budou volby do Poslanecké sněmovny, co očekáváte, pane docente, od Pirátů a STAN a koalice Spolu? Myslíte si, že už je jisté, že tyto politické subjekty budou řídit republiku? Pokud ano, na co se připravit?
Podle mého názoru, a jednání ve Sněmovně o Babišově vládě mě v tom utvrdilo, představují ještě horší alternativu, než je Babiš. To je obrovské riziko pro naši zemi a velmi to každému občanovi, který trochu přemýšlí, komplikuje volbu. U některých stran je téměř jisté, že se derou k moci jen proto, aby si zopakovali to, co tu už dříve páchali. Piráti se v otázkách mezinárodní bezpečnosti nechaji až dětsky snadno zmanipulovat a věří kdejaké blbosti. Jako kdysi zaslepení svazáčci 50. let. Jsou tam ovšem i kvalifikovaní lidé, třeba pokud jde o penzijní reformu či řadu dalších ekonomických otázek, ale těm není dán dostatečný prostor.
Celý rozhovor je zde:
(Pokračování)
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
a nově i zde (lepší a přehlednější):
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)