K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/419

V tomto pokračování Balabán o kovidových mračnech a Pečinková o ekonomickém růstu

Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:

- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)

- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.

COVI-kávička 29.5. ČR +0,454 Indie +171,7. Co dál?

Česká republika:   +0,454 tisíc nových případů. Další příznivý výsledek, ale stále ještě na hodnotách, z nichž vzešla podzimní expanze.

Indie +171,7 tisíc nových případů. Pokles na poloviční hodnoty v době maxima. Ale pokud nebude dál výrazně klesat, bude následovat další vlna.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Pro obě země, které se již dlouho udržují na těchto stavech, také platí, že jim hrozí další vlna.

Latinskoamerické státy na vysokých hodnotách, nejhůře je na tom Argentina s 39,0 novými případy za den.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Trochu skcepse bezpečnostního analytika Balbána

Uveřejňuji bez komentáře trochu skeptický článek M. Balabána:

Covidová mračna

Miloš Balabán

Šéf prestižního berlínského Institutu Roberta Kocha Lothar Wieler se domnívá, že imunní musí být asi 80 procent populace, aby se pandemie covidu dostala pod kontrolu. Deníku S ddeutsche Zeitung řekl, že "očkováním můžeme teoreticky dosáhnout této úrovně v letošním roce. Pokud by se lidé stali neopatrnějšími a pokud by ochota k očkování klesla, pak by infekce mohla znovu zesílit. Nebezpečí je stále vysoké".

Mnozí Evropané, si navzdory tomu chtějí po restrikcích dopřát dovolenou za hranice všedních dnů. Nebezpečí si nepřipouští třeba i proto, že nákaza globálně výrazně klesla.  

Jenže statistika neodráží obrovský rozdíl mezi zeměmi a regiony světa. O plnohodnotné globální vakcinaci nemůže být řeč a velká část světa je covidem stále velmi zranitelná. Ví to i náš premiér Andrej Babiš, když říká, že "při návratu z dovolené se budeme muset nechat testovat, musíme ochránit zemi před mutacemi."

Vznikají další ohniska pandemie. Indie ještě není z nejhoršího venku, což včera na stránkách Práva potvrdil její velvyslanec u nás Hemant Harischandra Kotalwar.

Drama se odehrává i v sousedním Nepálu, kde je každý druhý obyvatel 33 milionové země pozitivně testovaný. Je i bez vakcín a kyslíku, který dodávala Indie.  

Covid řádí i v dalších asijských zemích. Podle webu Our World in Data strmý nárůst nákazy zaznamenává jihovýchodní Asie: Thajsko, Laos, Kambodža. Do problémů se začíná dostávat i Vietnam, který dosud covidu úspěšně odolával. V celém regionu dosahuje očkování velmi nízkých hodnot v řádu jednotek procent. Kvůli dřívější menší zasaženosti covidem absentuje přirozená imunita. A aby toho nebylo málo, pandemická ohniska se objevují i v geograficky od sebe velmi vzdálených lokalitách: v Mongolsku a v oceánské Fidži. Ale i Tchaj-wan, vzor v boji s covidem i pro nás, pandemie nyní zasáhla s velkou silou.

Ohniska vznikají i tam, kde dochází k velkým přesunům a koncentraci lidí. A to nás za chvíli čeká v Tokiu, kde má za dva měsíce začít už jednou odložená olympiáda. Může bezpečně proběhnout v zemi, která plně naočkovala pouze čtyři procenta obyvatel a v deseti regionech panuje kvůli covidu výjimečný stav? Asijské problémy jsou pro svět velkou komplikací. Ohroženy jsou dodávky vakcín pro rozvojový svět, jejichž hlavním producentem je Indie. A pokud bude více ochromen i Tchaj-wan nehrozí ještě větší prohloubení globálního deficitu čipů a polovodičů, jichž je významným výrobcem?

Globální reakce by měla být mnohem důraznější než dosud. Třeba pomocí anticovidového "koncertu velmocí" vůči jedné společné globální hrozbě.  Bez něho se možná z pandemie až tak rychle nevymotáme.  

Celé viz: https://www.ceskenovinky1.eu/domains/ceskenovinky1.eu/2021/05/28/milos-balaban-covidova-mracna/

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:

Jak jsme na tom s růstem a proč

Ivana Pečinková uveřejnila v České pozici článek, který se zabývá problematikou ekonomického růstu. Vyznívá pozitivně. Zde je to hlavní (od svého textu odlišuji fialovou barvou):

Uplynulé dny byly nabité zprávami, jak si stojí česká ekonomika. Tedy, jak se bude dařit firmám i lidem, kteří se už těší na další rozvolňování a plánují nákupy, dovolené či sportovní a kulturní zážitky. A zprávy jsou to celkově dobré a nenabourávají odhady ekonomů, že česká ekonomika letos poroste o dvě až 3,5 procenta. Nic na tom nemění ani aktualizovaná relativně pesimistická prognóza, kterou ve čtvrtek 6. května vydala Česká národní banka (ČNB).

Naše ekonomika ustála horkou fázi pandemie dobře a jde nahoru. Zásluhu na tom má průmysl, který se vyhnul lockdownu, a podařilo se mu naučit se koexistovat s covidem. A kterému začalo po loňské hibernaci přicházet velké množství zakázek ze zahraničí a jejich objem silně roste. Bez zásluhy na slušné ekonomické výkonnosti ovšem nezůstala ani vláda – podpořila HDP vyššími výdaji státu.

Poslední dubnový den vydal Český statistický úřad (ČSÚ) odhad vývoje hrubého domácího produktu (HDP) za první letošní čtvrtletí. HDP, kterým se měří výkonnost ekonomiky, se meziročně propadl o 2,1 procenta a mezičtvrtletně o 0,3 procenta. To je lepší výsledek, než se čekalo.

"Období leden až březen bylo od začátku pandemie první, kdy tvrdá protipandemická opatření trvala bez přerušení od začátku až do konce. Opatření vypnula nebo dramaticky omezila kapacitu odpovídající asi 12 procentům výkonu ekonomiky. Mezikvartální propad HDP o pouhých 0,3 procenta je z tohoto pohledu výrazným pozitivním překvapením," komentoval takzvaný bleskový odhad ČSÚ hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Překvapivě dobrý výsledek je to proto, že v loňském čtvrtém čtvrtletí šla ekonomika meziročně dolů skoro o 4,8 procenta (i když za čtvrtletí čtvrtletně mírně posílila). Podzimní růst je převážně zásluhou toho, že se firmy v přípravě na brexit a nové ekologické normy v autoprůmyslu předzásobily polotovary a na Vánoce se na tři týdny otevřely obchody. Pokles o dvě procenta je prvním odhadem vývoje ekonomiky v letošním prvním čtvrtletí, přesnější odhad ČSÚ vydá 1. června.

Navzdory tomu je jasné, že úder inkasovala zejména odvětví zasažená lockdownem, tedy ubytování, pohostinství, doprava a obchod. Růstu ekonomiky nepřáli ani spotřebitelé, kteří omezili výdaje. Například v březnu se sice maloobchodní tržby meziročně zvýšily o pět procent, ale loňský březen byl kvůli uzavření obchodů velmi nízko. A meziměsíčně v březnu klesly tržby o 1,6 procenta.

"Již delší dobu vidíme, že lidé vytvářejí opatrnostní úspory, což ekonomice nepomáhá," upozorňuje Václav Franče, ekonom společnosti Deloitte. Namísto domácností ale utrácela vláda. Za první čtvrtletí to bylo 1886 miliard korun, o desetinu více než v prvním čtvrtletí 2020. Například na program Antivirus stát vydal 23 miliard, za Covid nájemné 6,6 miliardy či na nákup ochranných prostředků a vakcíny 2,8 miliardy korun.

Ekonomiku podpořila i zahraniční poptávka. "Nálada v členských zemích Evropské unie je nejlepší za uplynulé téměř tři roky, výrazně se zlepšila očekávání firem v případě vývoje zaměstnanosti i investic. Optimismus průmyslových firem je díky zakázkám dokonce nejvyšší v historii a pozitivní trend nabrala i očekávání v dalších odvětvích," upozornil v návaznosti na čísla o HDP ekonom ČSOB Petr Dufek. Za pravdu mu vzápětí dala čerstvá čísla o vývoji průmyslové produkce a objemu nových zakázek v březnu.

Podle zprávy ČSÚ v Česku vzrostla průmyslová výroba meziročně o 14,9 procenta a ve srovnání s únorem – což je vzhledem k nízké srovnávací základně loňského prvního čtvrtletí důležitější – o 3,2 procenta. Zásadní je však růst nových zakázek. Ty meziročně stouply o 23 procent a zakázky ze zahraničí dokonce o 30,4 procenta. Vzestupný trend potvrzuje i optimismus českých firem, jež věří v růst. Je tu ovšem jedno ale: "Vidím několik výhrůžně vztyčených prstů, které nás nabádají k velké ostražitosti," říká Daněk.

"Prvním je raketový růst cen téměř všeho, který se musí propsat do cen polotovarů a následně finálních výrobků. Ještě větším problémem je významná koroze dodavatelsko-odběratelských řetězců, kde nejsou potvrzované nejen požadované termíny, ale ani množství. Což průmysl, a nejen český, vrací do dob před sametovou revolucí. Obehranou písničkou je již několik let nedostatek pracovních sil, navíc dobrých a kvalifikovaných. A skutečnost, že covid ještě není na lopatkách, optimismu nepřidává," dodal Daněk.

Svým dílem by k návratu ekonomiky na růstovou dráhu, jak pro další čtvrtletí očekávají bez výjimky všichni ekonomové, měli přispět i spotřebitelé. "Lidem v době pandemie výrazně narostly úspory, což by mělo podpořit ekonomický růst, jakmile se všechny obchody a služby otevřou. Bude docházet k realizaci takzvané odložené spotřeby," zdůrazňuje hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Záležet bude na nezaměstnanosti, která se bude propisovat do ochoty a schopnosti domácností utrácet.

V prvním čtvrtletí se nově přihlásilo na úřadech práce asi 73 tisíc nezaměstnaných, což nezaměstnanost postrčilo na 3,4 procenta. Ale dle Dufka má ekonomika nejhorší za sebou. "Vlna konsolidace, která ještě bude dobíhat ve službách, by již neměla s celkovými výsledky příliš zahýbat ani po skončení podpůrných programů Antivirus. Nezaměstnanost se proto nejspíš nepřehoupne přes čtyři procenta, kde byla před pěti lety," soudí Dufek. O tom i svědčí, že v dubnu se nezaměstnanost podle úřadů práce snížila ze 4,2 na 4,1 procenta.

Odhad ekonomů letošního růstu ekonomiky se pohybuje mezi dvěma a 3,5 procenta, ministerstvo financí počítá s 3,1 procenta. Ve čtvrtek 6. května zveřejnila novou prognózu ČNB. V ní odhaduje, že letos HDP vzroste jen o 1,2 procenta. Přitom v únoru počítala s 2,2 procenty. "ČNB byla ve svém hodnocení pro první kvartál 2021 mnohem pesimističtější, než pak ukázala čísla ČSÚ. Proto je její pohled na celý rok skeptický. Centrální banka může být v tomto směru jedině pozitivně překvapena," dodal Petr Dufek.

Celé viz: https://ceskapozice.lidovky.cz/tema/ceska-ekonomika-horkou-fazi-pandemie-ustala-prumysl-se-znovu-zveda.A210519_140524_pozice-tema_lube#utm_source=email&utm_medium=text&utm_campaign=lidovky.directmail

K tomu ode mne:

Ekonomická problematika bude stále aktuálnější. K uvedenému článku dvě poznámky:

1. To, že koronakrizi ustál průmysl je dáno z 90 % obezřetným chováním zaměstnanců i managementů. Konkurence je konkurence se vším plus i minus. Ti, kteří mají dobré zaměstnání, si nemohli dovolit naslouchat různým hloupým výzvám.

2. Oblast služeb, které jsou založeny na přímém styku s lidmi (osobních služeb), zaznamenala patrně hluboký propad. Ten se ovšem neprojevil "v číslech" tak výrazně. Proč? Protože ČSU je schopen sledovat jen "viditelnou" (zdaněnou) část české ekonomiky.

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

a nově i zde (lepší a přehlednější):

https://slerka.shinyapps.io/dashboard/?fbclid=IwAR1dQ1jbmRfxHKBXwhI9WnINy781R67yCILsW6xtzUb2BJMDVUKdNqm_uzI

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)