K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/415

25. červen 2021 | 01.10 |
blog › 
K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/415

V tomto pokračování kulveit: Začíná boj o interpretaci

Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:

- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)

- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.

COVI-kávička 25.5. ČR 0,7 Indie +196,8. Co dál?

Česká republika:   +0,7 tisíc nových případů. Konečně pod tisíc ve všední den, o 0,5 méně než minulý týden, tj. téměř o polovinu.

Indie +196,8 tisíc nových případů. Patrně začíná mírný pokles.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko : Francie

8,4  2,2

Celosvětově jeden z nejnižších výsledků za poslední tři měsíce.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Velmi důležitý Kulveit!

Boj o interpretaci se rozhořívá

Zatímco epidemie ustupuje, bitva o interpretaci proběhlého se rychle rozhořívá.

Jan Kulveit

24.5.   

Stručně k současné ... epistemické situaci:

1. Zatímco epidemie ustupuje, bitva o interpretaci proběhlého se rychle rozhořívá.

Řada lidí z elit odborných i mediálně-celebritních selhala. Seznamy různých omylů, zlehčování situace, obhajoby předchozích chyb a podobně nebudu opět citovat. Je jasné, že asi nikdo nechce zpětně "vypadat špatně": pro část lidí to bohužel přináší a bude přinášet silnou motivaci "přepsat historii".

To platí i pro část aparátu Ministerstva zdravotnictví, který nezvládl 1. vlnu, léto 2020, 2. vlnu, 3. vlnu, a přípravu na 4. vlnu.

2. Bohužel, je zjevné, že část lidí tuto bitvu nepovede korektnimí prostředky. Co je těžké hájit pomocí faktů argumentů, lze pořád ještě hájit pomocí lží, mlžení, pomluv někoho jiného a argumentačních klamů.

Je proto vhodné se připravit na kupu lží, polopravd, pomluv, a neuvěřitelných nesmyslů.

Pár příkladů za posledních pár dní

Prof. Beran v Parlamentích listech vysvětluje, že "Jen připomínám, že do doby působení těchto expertů [míněni experti MeSES, pozn. jk] zemřelo na Covid v České republice přibližně 7 tisíc osob, po jejich zapojení pak 23 tisíc dalších.”. Myslím, že k dokonalosti rozhovoru chybí už jen to, aby prof. Beran ještě prohlásil, že v Česku je nízká smrtnost díky jeho léčbě isoprionosinem.

V pátečním podcastu Stopáž si lze poslechnout denní porci lží a pomluv MeSES pravděpodobně od "zdrojů” z MZČR, nekriticky tlumočených ústy paní Dobiášové.

Jedním z poselství zdrojů je, že ošklivá skupina MeSES zvýšila celkové náklady na epidemii prosazováním testování, které je drahé, okořeněnou čirou pomluvou "bůhví jestli z toho něco nemají!” (Víme že to není pravda, ale mohla by být!) Mezioborová skupina tedy vlastně nejspíš bránila úředníkům Ministerstva bojovat s epidemií efektivně.

Černá je bílá, bílá je černá. Aparát MZČR byl v boji s pandemií obecně velmi "úsporná” organizace, která kromě testů dokázala ušetřit i na osvětové kampani k opatřením, nákladech trasování, externích callcentrech, sekvenaci která by odhalila včas virové varianty, eRoušce, nákupech většího množství drahých vakcín a tak dále a tak podobně.

Sice to stálo nějaký ten týden lockdownu a nějaké mrtvé, ale to je složitější úvaha a zprávy staré pár měsíců, kdo by si to pamatoval...

V jiném médiu zase doc. Šmucler obviňuje prof. Flegra ze smrti svého otce a vysvětluje, že covid nikdy nezlehčoval, pouze "se snažil lidem dodávat optimismus v těžké době”.

3. Z pohledu boje o minulost se myslím dá dívat i na jakousi "normalizaci” na ministerstvu, kde opět vliv převzala "Klinická skupina”, posílená rozpuštěním a pohlcením skupin ostatních. Očekávám, že po krátkém "reformním jaru”, kdy jsme se snažili prosadit mainstreamový pohled podložený výzkumem, bude nová skupina zpětně hájit originální "českou cestu”. Vedoucí skupiny prof. Vašáková v minulosti opakovaně zmiňovala "řešení” covidu tím že se populace promoří a k intervencím proti covidu do médií uvedla třeba že "Můj zdravý rozum je proti těm zásadním restrikcím.”

Oceánie byla vždy ve válce s Eurasií, zdravý selský rozum a zkušenost klinické praxe měly vždy pravdu a ze správné cesty zemi pouze dvakrát svedla hrstka epidemiologů, matematických modelářů a expertů nerelevantních oborů jako sociologie, ekonomie nebo psychologie.

4. Bitvě o interpretaci nepomůže volební kampaň.

5. Odhaduji, že uvádět věci na pravou míru bude zcela nad moje časové možnosti, a bojovat o to, aby si česká věřejnost myslela něco zhruba odpovídajícího realitě, není moje komparativní výhoda. (Také k tomu mám menší krátkodobou motivaci než na jaře 2020 - zatímco tehdy na tom co si veřejnost myslí závisely desítky tisíc životů, v létě 2021 i pokud většina veřejnosti nabude dost nesmyslnou představu o tom, co se stalo, pokud se dostatek lidí naočkuje, tak covid bude spíš lokálně vyřešen.)

6. Co mi přijde cenné a k čemu bych rád přispěl, je, aby se udržela alespoň příčetná menšina. I pro případné budoucí krize - není zásadní aby situaci dobře rozuměla celá veřejnost, ale přijde mi velmi důležité, aby si kontakt s realitou udrželo dost lidí.

Závěrem bych tedy měl prosbu na vás jako na "pamětníky covidu” - nezapomeňte jak to skutečně bylo! Byť pravda bude teď pod ostrou palbou řady elit, politiků i médií.

K tomu (abychom nezapomínali) uveřejňuji svůj text ze 3. března:

Na závěr druhé desítky článečků na téma aplikování teorie her k analýze epidemie a chování koronaviru i lidí se odvážím dát krátkodobou predikci:

První důsledky poměrně tvrdého březnového lockdownu (začal platit od prvních hodin 1. března) se začnou projevovat nejdříve za pět dní a pak postupně víc a víc. Může se projevit i vstřícné chování části veřejnosti ještě před administrativním začátkem, ale to je maximálně o dva dny dříve. Důležité tedy je, co se bude dít druhý březnový týden (od 8. března).

Pokud bychom náhodou měli štěstí, pak se začátek lockdownu zcela náhodou trefil do fáze určitého zklidňování viru. Toho administrativní opatření nezajímají. Pokud by tedy čísla tento týden znamenal určité zpomalení nárůstu, stagnaci či dokonce pokles, byla by velká šance na úspěch. Ovšem pokud nezačneme "jančit", jak už jsem psal: Pomůže tvrdý lockdown "po česku"?, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/9029-pomuze-tvrdy-lockdown-po-cesku.html

Zklidňování bude ovšem dlouhodobý proces, ve kterém musíme citlivě vnímat dvě protichůdné tendence, které má náš virus zabudován coby výsledek velmi dlouhodobého procesu přirozeného výběru, při kterém se přiblížil své evolučně stabilní strategii:

- Zklidňování (znovu a znovu, projevující se, byť různou měrou, ve všech jeho dosavadních mutacích).

- Zrychlení replikace jako obrana před mutacemi, na které virus reaguje jako na ohrožení základního kmene (není ovšem patrně schopen rozlišit mezi nepřátelskou mutací a jedincem, který podobně jako on zrychlil replikaci).

Nyní (v logice dominantní hry, která se hraje, když kočka chytá myš) budou nejdůležitější hry typu "člověk-člověk", tj. uvnitř lidské pospolitosti. Těm budu věnovat pozornost v dalších pokračováních. Začnu otázkou: Co je základem evolučně stabilní strategie člověka?

Ale ještě před tím krátkodobá predikce týkají se chování homo sapiens sapiens (který dokáže být neuvěřitelně iracionální a nepoučitelný):

Setkáme se s další vlnou "zimovštiny" ve velmi podobné formě jako loni. Připomenu (zde je plné znění Zimovy výzvy i Prymulovo snění o promoření, ale "ale čo bolo, bolo, terazky..."):

https://radimvalencik.pise.cz/7735-o-co-jde-ve-sporu-o-promoreni.html

Sám iniciátor první vlny zimovštiny pod vlivem osobních těžce nabytých a tvrdě zaplacených zkušeností již změnil názor, viz jeho nedávný rozhovor:

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/je-cas-zklidnit-spolecnost-a-nebyt-vezni-koronaviru-rika-rektor-zima-135516

Ale i bez něj se začne argumentovat "ekonomicky" a tlačit na rychlé rozvolnění. A přehlédne se, že nikoli naše opatření, ale zklidnění viru sehrálo hlavní roli. Bude to tvrdé, protože snaha "položit česko" má více motivů a za nimi stojí mocné síly. Tak mocné, že se jim snadno podařilo zmanipulovat rádoby vlastence a udělat z nich tajtrdlíčky cizí moc. Bude záležet na každém z nás.
Celé zde: https://radimvalencik.pise.cz/9050-co-se-bude-dit-moje-kratkodoba-predikce.html

nabídkové a poptávkové šoky (impulsy), všimněte si, jak zvažují roli úspor a výnosů z rozsahu.

(Pokračování)

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:

Tvůrčí mezigenerační týmy (TMT): základ inovačního potenciálu/19

Ve společnosti, jejíž ekonomika bude založena na dominantní roli sektoru produktivních služeb, budou nositeli inovační dynamiky tvůrčí mezigenerační týmy napojené na absolventské sítě univerzit. Právě s ohledem na podporu jejich vzniku a rozvoje bude nutné zaměřit komplex reforem, které vyvedou společnost ze slepé uličky setrvačného vývoje směřujícího se společnosti, jejíž ekonomika je ovládána diktátem přerozdělovací moci. Postupně a nepravidelně uveřejňuji vybrané pasáže z pracovní verze podnětné diplomové práce našeho studenta M. S., které případně doplním svým komentářem. Od svého textu odlišuji fialovou barvou.

3.3.3.2 Motivace střední a nejmladší generace

Jako střední generaci označujeme pracovníky s vlastními rodinami, kteří se někdy musí starat nejen o děti, ale i o starší rodiče. Jedná se o tzv. sendvičovou generaci. Tito pracovníci působí vTMT delší dobu a je jejich zvykem odvádět kvalitní práci. Nejvyšší potřebou je tedy synchronizace pracovního a osobního života. Z průzkumu vychází, že firmy umožňují nastavení specifické pracovní doby a další podpory takových pracovníků.

Nejmladší pracovníky je podle studie nejvhodnější především podporovat spíše než motivovat. Tito pracovníci obvykle netrpí nedostatkem motivace, ale je nutné vytvořit pro ně náplň práce, která nebude omezovat jejich dynamiku a přirozenou aktivitu.

ŘĺHOVÁ, L a kol. (2019) Analýza Průmyslu 4.0. a význam týmů s důrazem na interdisciplinární a mezigenerační spolupráci. Projekt: Propojování národního, odvětvového a regionálního sociálního dialogu v ČR, reg. č. CZ.03.1.52/0.0/0.0/15_002/0000026. Svaz průmyslu a dopravy ČR (s. 24)

...

6.3 Rozbor pozic a úkolů

Pro každý tým je důležité mít jasnou představu o tom, jak má vypadat složení týmu, rozdělení kompetencí a jednotlivých úkolů. Z provedeného šetření je patrné, že v rámci JHV je tato myšlenka jednotná a všichni zúčastnění se na ni shodují. V rozhovorech je dále patrné, že optimální fungování týmu je založené na jasné komunikaci, vymezení úkolů a pravomocí. Tento fakt ovšem nijak nebrání tomu, že v celé společnosti panuje velmi pozitivní a tvůrčí atmosféra. Vedení se ztotožňuje s názorem, že zaměstnanci jsou produktivnější, pokud mají jistou volnost a prostor pro rozvoj svých myšlenek a nápadů. Jak již bylo zmíněno v předchozí kapitole, firma JHV si zakládá na tvůrčích schopnostech svých zaměstnanců napříč různými odděleními a dává jim dostatek prostoru a podpory pro jejich realizaci. Rozhovory uvádí, že tým má zavedenou velmi základní strukturu, kterou tvoří vedoucí projektu, obchodní zástupce a tým.

...

6.3.2 Post leadera

Pozice vedoucího projektu je do jisté míry totožná s obchodním zástupcem, protože je v kontaktu s týmem, se zákazníkem i s dodavateli. Komunikaci se zákazníkem ovšem vede na technické úrovni. Rozebírá podrobně požadavky zákazníka, tím udává budoucí parametry zakázky a v případě nesrovnalostí je pro zákazníka hlavní styčnou osobou v rámci zvoleného technického a technologického řešení. V podobném duchu pak týmový leader funguje i v komunikaci s dodavateli, kdy řeší technické specifikace používaných materiálů a zařízení. V tomto ohledu je vedoucí pracovník plně odkázán na kvalitu práce týmu, který veškeré tyto položky musí vybrat, naprojektovat, vymodelovat a v případě potřeby i otestovat. Testování takzvaných aplikací (návrh řešení ze strany dodavatele) domlouvá buď člen týmu zodpovědný za daný úsek realizace, nebo přímo vedoucí projektu. Tato situace nastává především v moment, kdy je projekt ve fázi dokončování a při testovacím chodu stroje se objeví jakýkoliv problém se zařízením od dodavatele. Další povinností leadera je řízení týmu, určení časového harmonogramu, selekce členů týmu a následná kontrola celého navrženého řešení a ověření jeho funkčnosti.

(Pokračování)

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

a nově i zde (lepší a přehlednější):

https://slerka.shinyapps.io/dashboard/?fbclid=IwAR1dQ1jbmRfxHKBXwhI9WnINy781R67yCILsW6xtzUb2BJMDVUKdNqm_uzI

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (2x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář