Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/412
V tomto pokračování o hrozbě COVI-hedvábné stezky
Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:
- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)
- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.
COVI-kávička 22.5. ČR +0,7 Indie +254,4. Co dál?
Česká republika: +0,7 tisíc nových případů. Sice jen o 0,2 méně než minulý týden, ale pokles oproti včerejšku a na nízké hodnoty.
Indie +254,4 tisíc nových případů.
A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
|
Rusko : Francie |
|
8,9 : 12,8 |
Francie mírně snižuje počty denních přírůstků. Brazílie (77,6), Argentina (35,5), Kolumbie (14,8) stále hodně.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
Hrozí COVI-hedvábná stezka?/1
Zajímavý článek byl uveřejněn na Seznamu Zprávy s názvem "Něco spustilo velkou vlnu v Asii. Jestli to byla indická mutace, se ještě neví" (autor Láš Marek). Má několik aspektů, který si stojí za to povšimnou postupně. Postupně uveřejním s komentářem. Od svého textu odlišuji fialovou barvou:
1. část:
Co spojuje červeně označené země? V dubnu tam vyletěla křivka nově nakažených covidem-19 prudce vzhůru.
Jakoby se v dubnu druhá indická vlna přelila do všech koutů jihovýchodní Asie. Takový dojem budí pohled na koronavirovou mapu regionu. Vědci zatím nemohou potvrdit souvislost s tzv. indickou mutací. Jde ale o další varovný signál.
Jedním z prvních sousedních států Indie, o kterém se v souvislosti s "opakováním indického scénáře" začalo mluvit, byl Nepál. Himalájská země se kvůli hluboké a stále pokračující krizi, která skutečně v mnohém připomíná tu indickou, v posledních týdnech dostala do čela pozornosti světových médií.
A není divu. V přepočtu na obyvatele totiž v Nepálu přibývá nakažených ještě víc než v Indii a podmínky v místních nemocnicích jsou velmi špatné. Faktem ale je, že Nepál není jedinou zemí regionu, která krátce po Indii zažila novou vlnu nákazy.
V dubnu se v mnoha blízkých státech Indie zvedla křivka nově nakažených. V těchto osmi vybraných zemích je trend nejpatrnější.
Pro většinu z osmi států vyobrazených na grafu byla v dubnu začínající vlna dosud největší od začátku pandemie. Pro některé pak dokonce i ta úplně první. Rekordní období v poslední době nezažil Pákistán, který se potýkal s velkým problémem loni v červnu a maličký Bhútán, který už je nyní z velké většiny proočkovaný, a počty nově nakažených se tam pohybují maximálně v desítkách případů.
K tomu ode mne:
K tomu v posledních dnech přibyl prudký nárůst nových případu v Malajsii:
Ale to není tak důležité jako otázka: Co když se epidemie vydá na Západ?
(Pokračování)
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:
Ekonomie a ekonomika doby postkovidové
(pohled za horizont událostí)
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html
Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:
Tvůrčí mezigenerační týmy (TMT): základ inovačního potenciálu/16
Ve společnosti, jejíž ekonomika bude založena na dominantní roli sektoru produktivních služeb, budou nositeli inovační dynamiky tvůrčí mezigenerační týmy napojené na absolventské sítě univerzit. Právě s ohledem na podporu jejich vzniku a rozvoje bude nutné zaměřit komplex reforem, které vyvedou společnost ze slepé uličky setrvačného vývoje směřujícího se společnosti, jejíž ekonomika je ovládána diktátem přerozdělovací moci. Postupně a nepravidelně uveřejňuji vybrané pasáže z pracovní verze podnětné diplomové práce našeho studenta M. S., které případně doplním svým komentářem. Od svého textu odlišuji fialovou barvou.
3.2.2.1.2 Koncepce fialových krav (PCS]
Tento koncept je analogií ke strategii modrých oceánů, nicméně není založen na hledání nových nedotčených částí trhu, ale vychází z marketingového nástroje 5P, ke kterým přidává tzv. Pozoruhodnost. Fenomén pozoruhodnosti je definován tím, že po určitém čase vyprchá. Nový produkt s postupem času není tak zajímavý a neobvyklý a je proto nutné stále vytvářet nové "fialové krávy" které svou pozoruhodností přitahují potenciální zákazníky. Tzv. Fialové kráva je tedy produkt, který je neotřelý a nezvyklý.
GODIN, S. Fialová kráva: marketing konečně jinak! = Purple cow : transform your business by being remarkable. 1. vyd. Praha: Fragment, 2010,179 s. ISBN 978-80-253-1120-2. s. 32.
3.2.2.2 Metoda balanced scoreboard (BSC)
BSC je dílem autorů Kaplana a Nortona. Tato metoda patří k moderním nástrojům managementu a jejím hlavním cílem je hodnotit strategické záměry před procesem implementace. Jedná se o nástroj, který je určen k zavedení strategických změn do procesu plánování. BSC sice prodlouží strategické plánovaní, ale zato výrazně zkrátí operativní plánovaní a tím dojde ke zkrácení celého plánovacího procesu. Efekty BSC je možné pozorovat ve třech oblastech: Lepší přenos strategie do operativy, tvorba strategie se stává kontinuálním procesem, dochází ke sladění procesů, kompetencí a jednotek organizace.
NENADÁL J., VYKYDAL D. a HALFAROVÁ P. Balanced Scorecard v praxi: mýty a skutečnost: model efektivního učení se a zlepšování. 1. vyd. Praha: Profess Consulting, 2002, xiv, 386 s. ISBN 80-725-9018-9. s. 4.
3.2.2.3 Benchmarking
Benchmarking je celosvětově nejpoužívanějším nástrojem sloužícím k srovnání pozice podniku v konkurenčním prostředí. Definicí, která nejlépe vystihuje podstatu benchmarkingu je tzv. Benchmark tedy "ukazatel výkonnosti, jehož úrovní se inspirujeme" jinými slovy se jedná o pomyslnou laťku, kterou chce podnik při procesu zkvalitnění v dané oblasti překonat. Základní informací, která je výsledkem každého benchmarkingového testu je pozice, kterou daná firma zaujímá v porovnání s konkurencí. Na rozdíl od předchozích teorií (SMO, PCS) je benchmark zaměřen na napodobování konkurence, což je s danými strategiemi v přímém rozporu a může vést ke konstantnímu snižování cen ve snaze vytlačit konkurenci.
KARLÖF, B. Benchmarking: jak napodobit úspěšné: ukazatel cesty k dokonalosti v kvalitě a produktivitě. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995, 135 s. ISBN 80-858-6523-8. s. 133.
Ačkoliv jsou všechny metody vztaženy na podnik v konkurenčním prostředí, je možné tyto metody aplikovat i interně, konkrétně na výkon, inovace a řízení týmů v rámci jednoho podniku.
3.2.2.4 Inovace
Dalším moderním strategickým přístupem jsou inovace. Ty můžeme sledovat ve dvou rovinách první rovina je popsaná výše ve strategii modrých oceánů a koncepci fialových krav. Druhou rovinou jsou následně technologické (produktové) inovace, které již byly zmíněny v odstavci věnovaném strategii modrých oceánů. Inovace bývají často označovány jako nejdůležitější předpoklad dlouhodobého úspěchu podnikání a často jsou označovány jako důležitější než omezování nákladů. Zavádění inovací je však velmi citlivé na vnímání technologické změny zákazníkem. Zatímco v oblasti podnikání, kde je dynamický technologický vývoj typický, nebude mít zákazník problém se se změnou vypořádat, v oblastech, které jsou statičtějšího charakteru, může i drobná technologická inovace způsobit značné obtíže pro zákazníka, či jej dokonce odradit od koupě nebo užívání daného produktu.
PORTER, M. E. Konkurenční strategie: metody pro analýzu odvětví a konkurentů. Praha: Victoria Publishing, 1994, xv, 403 s. ISBN 80-856-0511-2. s. 232
A právě inovace jsou hlavním motorem pro vznik tvůrčích týmů. Cílem tvůrčího mezigeneračního týmu poté může být dosažení takových inovací, které budou přínosem jak pro podnik, tak pro koncového uživatele neboli zákazníka.
(Pokračování)
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
a nově i zde (lepší a přehlednější):
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)