K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/410

20. červen 2021 | 01.00 |
blog › 
K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/410

V tomto pokračování Kulveit o úmrtích na kovid

Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:

- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)

- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.

Česká republika:   +0,8 tisíc nových případů. Velmi příznivý výsledek, o 0,5 méně než minutý týden, pokles téměř na polovinu oproti minulému týdnu.

Indie +276,3 tisíc nových případů.

Brazílie 79,7, to je hodně. Argentina 39,7, také hodně. Ovliňuje nepříznivé výsledky klima?

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko : Francie

7,9  :  19,0

Francie stále hodně.

Kandidáti na nepříjemnost: Německo, Pákistán, Irán,  Turecko, Thajsko, Nepál, Bangladéš, Japonsko. Zde všude jsou čísla stále na hraně udržení epidemie pod kontrolou.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Jan Kulveit: Analýza úmrtí na kovid/1

Dosavadní úmrtí na covid v mezinárodním srovnání – 1. část

(Drobný update jednoho modelu & k velmi předběžným hodnocením dosavadního průběhu pandemie)      

Jan Kulveit

May 19          

V IHME rekalibrovali jejich epidemické modely podle nadúmrtí, která v mnoha zemích světa zachycují skutečnou velikost pandemie lépe než data o potvrzených úmrtích. Vedlejším výsledkem jsou průběžně aktualizované odhady skutečných celkových počtů úmrtí na covid. Jistě to není úplně dobře, ale tvrdá data o nadúmrtích mají v mnoha zemích zpoždění, takže pro aktuální hrubé srovnání je to celkem užitečný přehled, v mnohém pravdivější než data o potvrzených úmrtích,

Výsledkem je mapa:

Z odhadů lze učinit řadu předběžných zárěrů - které často odborná veřejnost předpokládá nebo tuší, ale nejsou vždy obecně známé nebo reflektované v médiích.

Na prvním grafu jsou odhadovaná celková úmrtí k 1.5., na druhém faktor poměru mezi potvrzenými úmrtími a odhadem skutečných úmrtí.

1. Česko není "best in covid", ale ani "worst in covid". V součtu za celý dosavadní průběh se Česko zařadilo bezpečně k postkomunistické středo-východní Evropě - podobný celkový výsledek má celá V4, ještě o trochu horší např. Bulharsko.

(Řadu hypotéz které faktory odlišují "východ" od "západu" před časem výborně popsal Daniel Prokop na Novinky.cz. Faktory sahají od různé struktury domácností, přes menší důvěru k institucím, až po menší úctu k hodnotě lidského života.)

(Pokračování)

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:

Tvůrčí mezigenerační týmy (TMT): základ inovačního potenciálu/14

Ve společnosti, jejíž ekonomika bude založena na dominantní roli sektoru produktivních služeb, budou nositeli inovační dynamiky tvůrčí mezigenerační týmy napojené na absolventské sítě univerzit. Právě s ohledem na podporu jejich vzniku a rozvoje bude nutné zaměřit komplex reforem, které vyvedou společnost ze slepé uličky setrvačného vývoje směřujícího se společnosti, jejíž ekonomika je ovládána diktátem přerozdělovací moci. Postupně a nepravidelně uveřejňuji vybrané pasáže z pracovní verze podnětné diplomové práce našeho studenta M. S., které případně doplním svým komentářem. Od svého textu odlišuji fialovou barvou.

Přínos tvůrčích mezigeneračních týmu pro rozvoj podniku – 14. část

3.2.1 Zavádění strategického managementu

Zpravidla je integrace tohoto nástroje prováděna ve třech krocích s ohledem na přehlednost systému managementu. V první etapě probíhá analýza současného stavu, která si klade za cíl mapovat nejen současnou situaci uvnitř podniku, ale zároveň i vnější prostředí a vlivy působící na daný podnik. Druhá etapa je zaměřena na plánování strategických cílů a postupů, které vedou k jejich naplnění. Třetí etapou je poté samotná integrace zvolené strategie do podnikové praxe. V každé etapě sledujeme množství menších kroků a jejich evaluaci. Všechny kroky jsou následně realizovány prostřednictvím řady manažerských nástrojů a nabízejí různé výstupy využitelné k naplnění cílů strategického managementu.

Tabulka 1 - 1.  etapa zavedeni strategického managementu


Zdroj: HŘEBĺČEK, V. Zavádění strategického managementu

HŘEBĺČEK, V. Zavádění strategického managementu: Metodický materiál zpracovaný pro Krajský úřad Jihomoravského kraje. 2011, s. 43

Tabulka 2 - 2.  etapa zaváděni strategického managementu


Zdroj: HŘEBĺČEK, V. Zavádění strategického managementu

HŘEBĺČEK, V. Zavádění strategického managementu: Metodický materiál zpracovaný pro Krajský úřad Jihomoravského kraje. 2011, s. 43

Zkratka SIPOC značí složení slov Supplier-lnput-Process-Output-Customer. Výše uvedené kroky jsou nezbytné k zavedení strategického managementu do podnikové praxe. V první etapě se jedná především o analýzu aktuálního prostředí uvnitř i vně podniku a jedná se tak především o postupy vedoucí k poznání interního stavu podniku. Ve druhé etapě vyhodnocujeme oblasti, které vyžadují změnu a na základě tohoto hodnocení a výsledků analýz nastavujeme taková postupy, které vedou k realizaci vytyčených cílů. Takový krok se označuje jako vytvoření akčního plánu. Tento akční plán je potom předmětem třetí etapy, která usiluje o jeho naplnění. Jedná se tedy o množinu specifických kroků, termínů a osob zodpovědných za provedení daných úkonů.

Tabulka 3 - 3.  etapa zavedeni strategického managementu


Zdroj: HŘEBĺČEK, V. Zavádění strategického managementu

HŘEBĺČEK, V. Zavádění strategického managementu: Metodický materiál zpracovaný pro Krajský úřad Jihomoravského kraje. 2011, s. 43

(Pokračování)

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

a nově i zde (lepší a přehlednější):

https://slerka.shinyapps.io/dashboard/?fbclid=IwAR1dQ1jbmRfxHKBXwhI9WnINy781R67yCILsW6xtzUb2BJMDVUKdNqm_uzI

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (2x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář