V tomto pokračování Kulveit o úmrtích na kovid
Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:
- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)
- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.
Česká republika: +0,8 tisíc nových případů. Velmi příznivý výsledek, o 0,5 méně než minutý týden, pokles téměř na polovinu oproti minulému týdnu.
Indie +276,3 tisíc nových případů.
Brazílie 79,7, to je hodně. Argentina 39,7, také hodně. Ovliňuje nepříznivé výsledky klima?
A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
Rusko : Francie |
7,9 : 19,0 |
Francie stále hodně.
Kandidáti na nepříjemnost: Německo, Pákistán, Irán, Turecko, Thajsko, Nepál, Bangladéš, Japonsko. Zde všude jsou čísla stále na hraně udržení epidemie pod kontrolou.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
Jan Kulveit: Analýza úmrtí na kovid/1
Dosavadní úmrtí na covid v mezinárodním srovnání – 1. část
(Drobný update jednoho modelu & k velmi předběžným hodnocením dosavadního průběhu pandemie)
Jan Kulveit
May 19
V IHME rekalibrovali jejich epidemické modely podle nadúmrtí, která v mnoha zemích světa zachycují skutečnou velikost pandemie lépe než data o potvrzených úmrtích. Vedlejším výsledkem jsou průběžně aktualizované odhady skutečných celkových počtů úmrtí na covid. Jistě to není úplně dobře, ale tvrdá data o nadúmrtích mají v mnoha zemích zpoždění, takže pro aktuální hrubé srovnání je to celkem užitečný přehled, v mnohém pravdivější než data o potvrzených úmrtích,
Výsledkem je mapa:
Z odhadů lze učinit řadu předběžných zárěrů - které často odborná veřejnost předpokládá nebo tuší, ale nejsou vždy obecně známé nebo reflektované v médiích.
Na prvním grafu jsou odhadovaná celková úmrtí k 1.5., na druhém faktor poměru mezi potvrzenými úmrtími a odhadem skutečných úmrtí.
1. Česko není "best in covid", ale ani "worst in covid". V součtu za celý dosavadní průběh se Česko zařadilo bezpečně k postkomunistické středo-východní Evropě - podobný celkový výsledek má celá V4, ještě o trochu horší např. Bulharsko.
(Řadu hypotéz které faktory odlišují "východ" od "západu" před časem výborně popsal Daniel Prokop na Novinky.cz. Faktory sahají od různé struktury domácností, přes menší důvěru k institucím, až po menší úctu k hodnotě lidského života.)
(Pokračování)
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:
Ekonomie a ekonomika doby postkovidové
(pohled za horizont událostí)
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html
Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:
Tvůrčí mezigenerační týmy (TMT): základ inovačního potenciálu/14
Ve společnosti, jejíž ekonomika bude založena na dominantní roli sektoru produktivních služeb, budou nositeli inovační dynamiky tvůrčí mezigenerační týmy napojené na absolventské sítě univerzit. Právě s ohledem na podporu jejich vzniku a rozvoje bude nutné zaměřit komplex reforem, které vyvedou společnost ze slepé uličky setrvačného vývoje směřujícího se společnosti, jejíž ekonomika je ovládána diktátem přerozdělovací moci. Postupně a nepravidelně uveřejňuji vybrané pasáže z pracovní verze podnětné diplomové práce našeho studenta M. S., které případně doplním svým komentářem. Od svého textu odlišuji fialovou barvou.
Přínos tvůrčích mezigeneračních týmu pro rozvoj podniku – 14. část
3.2.1 Zavádění strategického managementu
Zpravidla je integrace tohoto nástroje prováděna ve třech krocích s ohledem na přehlednost systému managementu. V první etapě probíhá analýza současného stavu, která si klade za cíl mapovat nejen současnou situaci uvnitř podniku, ale zároveň i vnější prostředí a vlivy působící na daný podnik. Druhá etapa je zaměřena na plánování strategických cílů a postupů, které vedou k jejich naplnění. Třetí etapou je poté samotná integrace zvolené strategie do podnikové praxe. V každé etapě sledujeme množství menších kroků a jejich evaluaci. Všechny kroky jsou následně realizovány prostřednictvím řady manažerských nástrojů a nabízejí různé výstupy využitelné k naplnění cílů strategického managementu.
Tabulka 1 - 1. etapa zavedeni strategického managementu
Zdroj: HŘEBĺČEK, V. Zavádění strategického managementu
HŘEBĺČEK, V. Zavádění strategického managementu: Metodický materiál zpracovaný pro Krajský úřad Jihomoravského kraje. 2011, s. 43
Tabulka 2 - 2. etapa zaváděni strategického managementu
Zdroj: HŘEBĺČEK, V. Zavádění strategického managementu
HŘEBĺČEK, V. Zavádění strategického managementu: Metodický materiál zpracovaný pro Krajský úřad Jihomoravského kraje. 2011, s. 43
Zkratka SIPOC značí složení slov Supplier-lnput-Process-Output-Customer. Výše uvedené kroky jsou nezbytné k zavedení strategického managementu do podnikové praxe. V první etapě se jedná především o analýzu aktuálního prostředí uvnitř i vně podniku a jedná se tak především o postupy vedoucí k poznání interního stavu podniku. Ve druhé etapě vyhodnocujeme oblasti, které vyžadují změnu a na základě tohoto hodnocení a výsledků analýz nastavujeme taková postupy, které vedou k realizaci vytyčených cílů. Takový krok se označuje jako vytvoření akčního plánu. Tento akční plán je potom předmětem třetí etapy, která usiluje o jeho naplnění. Jedná se tedy o množinu specifických kroků, termínů a osob zodpovědných za provedení daných úkonů.
Tabulka 3 - 3. etapa zavedeni strategického managementu
Zdroj: HŘEBĺČEK, V. Zavádění strategického managementu
HŘEBĺČEK, V. Zavádění strategického managementu: Metodický materiál zpracovaný pro Krajský úřad Jihomoravského kraje. 2011, s. 43
(Pokračování)
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
a nově i zde (lepší a přehlednější):
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)